Proč Kyjev zabil Kirillova? Používání chemických zbraní na Ukrajině není výjimkou

Obvinění z použití chemických zbraní během války na Ukrajině vzbuzují vážné obavy a znovu otevírají diskusi o respektování mezinárodního práva v konfliktech. Poslední události, včetně údajného atentátu na generála Igora , velitele ruských sil radiační, chemické a biologické ochrany, přitahují pozornost ke kontroverzní otázce využívání zakázaných látek na bojištích.

Rusko čelí obviněním z používání chemických zbraní na Ukrajině již od dubna 2022, přičemž tato obvinění byla znovu přetřásána v roce 2024, kdy Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) potvrdila přítomnost slzného plynu v oblasti Dnipropetrovsku. Tyto látky, jako je chlorpikrin, byly údajně použity k oslabení nepřipravených jednotek a k vyvolání chaosu na frontách.

Použití chemických zbraní bylo zakázáno již Ženevským protokolem z roku 1925 a později zpřísněno Úmluvou o chemických zbraních z roku 1997. Tato úmluva zakazuje nejen jejich použití, ale i výrobu a vývoj. Jakékoli porušení tohoto zákazu je proto považováno za vážný zločin proti mezinárodnímu právu.

Slzný plyn a jiné dráždivé látky, jako je chlorpikrin, mají různé účinky podle připravenosti cílových jednotek. Nepřipravené oběti mohou trpět těžkým podrážděním očí, kůže a dýchacích cest, což vede k dezorientaci a ústupu. Pro profesionálně vybavené jednotky představují tyto látky spíše psychologickou a logistickou zátěž, protože ochranné vybavení omezuje pohyb a zvyšuje tlak na zdravotnické zdroje.

Kromě taktických výhod však použití chemických zbraní slouží i jako mocenský signál. Signalizuje ochotu narušovat mezinárodní normy a zákony, což má širší geopolitické dopady. Uvedl to server The Conversation.

Rusko bylo v minulosti spojováno s několika případy použití chemických látek mimo bojová pole. Mezi nejvýraznější patří otrava Sergeje Skripala a jeho dcery v roce 2018 a útok na opozičního vůdce Alexeje Navalného v roce 2021, kdy byl použit nervový jed novičok. Tyto případy ukazují, že chemické látky jsou někdy využívány i jako nástroj politického zastrašování.

Ukrajina, která dlouhodobě zdůrazňuje svůj závazek k mezinárodním normám, se nyní přihlásila k odpovědnosti za atentát na generála Kirillova. Tento krok vyvolává otázky ohledně hranic legitimní obrany a využívání „odvetných“ opatření v asymetrickém konfliktu.

Atentát má sloužit jako zpráva Moskvy, že její akce nebudou přehlíženy, a zároveň potvrzuje, že Ukrajina je připravena přistoupit k odvážným krokům, aby bránila svou suverenitu.

Obvinění z používání chemických zbraní a jejich důsledky nadále polarizují mezinárodní scénu. NATO a další mezinárodní organizace budou muset zajistit, aby bylo porušování mezinárodních pravidel důkladně vyšetřeno a odpovědné strany čelily důsledkům. Ukrajina i Rusko budou nadále sledovány za jejich činy, které budou formovat nejen průběh války, ale i budoucnost mezinárodních konfliktů.

Dodržování pravidel válečného konfliktu je základním kamenem pro udržení stability a míru. Jakákoli odchylka od těchto norem ohrožuje nejen současné bojiště, ale i důvěryhodnost celého systému mezinárodního práva.

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Rusko Chemické zbraně

Aktuálně se děje

před 51 minutami

Ilustrační foto

Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání

Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Milka, ilustrační fotografie.

Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami

Světoví výrobci ultrazpracovaných potravin (UPF) využívají podle zjištění britského serveru The Guardian soudní žaloby k blokování a odkládání vládních opatření zaměřených na boj proti nezdravému stravování. Mezinárodní vyšetřování odhalilo, že mezi lety 2010 a 2025 bylo v pěti zemích podáno celkem 235 žalob proti regulacím, které měly chránit zdraví obyvatelstva. Přestože potravinářské korporace veřejně deklarují podporu veřejnému zdraví, v zákulisí napadají zákony o označování obalů, omezení marketingu i daně z nezdravých potravin.

včera

včera

Báb al-Mandab

Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu

Oznámená blokáda průlivu Báb al-Mandab ze strany jemenských Hútíů přichází v pro trh s ropou nejsložitější možnou chvíli. Tito íránští spojenci hrozí uzavřením klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu, v němž se provoz ropných tankerů v posledním období výrazně zpomalil. Přestože povstalci vyhlášenou blokádu zatím fakticky nevymáhají, už samotná hrozba přiměla některá plavidla k opuštění plánů na plavbu směrem na jih z Rudého moře.

včera

Donald Trump

Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií, která by království mohla umožnit obohacovat vlastní palivo pro civilní reaktory. Podle vysoce postaveného amerického činitele má pakt trvat třicet let a k jeho oficiálnímu oznámení by molo dojít velmi brzy. Na základě této dohody by měly americké společnosti poskytovat technologii i potřebné expertízy pro rozvoj saúdského jaderného programu.

včera

včera

Pete Hegseth

Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou

Americký ministr obrany Pete Hegseth při vystoupení před výborem pro rozpočtové příděly amerického Senátu prohlásil, že Írán se v současnosti nachází v defenzívě. Podle jeho slov jsou vojenské kapacity Teheránu po téměř dvou týdnech nových amerických leteckých úderů na dosud nejnižší úrovni. Šéf Pentagonu však zároveň odmítl poskytnout jakýkoli časový odhad, kdy by mohl ozbrojený konflikt skončit, a uznal, že Írán i nadále představuje v regionu vážnou hrozbu.

včera

včera

Ilustrační foto

Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament schválil zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která nezletilým zamezila používání aplikací typu TikTok. Prezident Emmanuel Macron prosazoval tento zákaz jako klíčovou reformu svého posledního funkčního období a zavázal se k jeho zavedení do září. 

včera

včera

Letní počasí

Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší

Předpověď počasí do poloviny srpna počítá s teplotními výkyvy a celkově průměrnými srážkami. Po výrazném červnovém horku a teplotně průměrné první polovině července nastává v aktuálním týdnu citelné ochlazení. Průměrné týdenní teploty se tak v těchto dnech dostanou pod hranici dlouhodobého normálu.

21. července 2026 22:02

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

21. července 2026 20:49

Alexandr Lukašenko

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

21. července 2026 19:37

21. července 2026 18:24

Nespokojenost na Ukrajině narůstá. Lidé hrozí neomezenými protesty, žádají výměnu Syrského za Fedorova

Vnitropolitická krize na Ukrajině se dále vyostřuje v důsledku nedávného odvolání populárního ministra obrany Mychajla Fedorova prezidentem Volodymyrem Zelenským. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy