Obvinění z použití chemických zbraní během války na Ukrajině vzbuzují vážné obavy a znovu otevírají diskusi o respektování mezinárodního práva v konfliktech. Poslední události, včetně údajného atentátu na generála Igora , velitele ruských sil radiační, chemické a biologické ochrany, přitahují pozornost ke kontroverzní otázce využívání zakázaných látek na bojištích.
Rusko čelí obviněním z používání chemických zbraní na Ukrajině již od dubna 2022, přičemž tato obvinění byla znovu přetřásána v roce 2024, kdy Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) potvrdila přítomnost slzného plynu v oblasti Dnipropetrovsku. Tyto látky, jako je chlorpikrin, byly údajně použity k oslabení nepřipravených jednotek a k vyvolání chaosu na frontách.
Použití chemických zbraní bylo zakázáno již Ženevským protokolem z roku 1925 a později zpřísněno Úmluvou o chemických zbraních z roku 1997. Tato úmluva zakazuje nejen jejich použití, ale i výrobu a vývoj. Jakékoli porušení tohoto zákazu je proto považováno za vážný zločin proti mezinárodnímu právu.
Slzný plyn a jiné dráždivé látky, jako je chlorpikrin, mají různé účinky podle připravenosti cílových jednotek. Nepřipravené oběti mohou trpět těžkým podrážděním očí, kůže a dýchacích cest, což vede k dezorientaci a ústupu. Pro profesionálně vybavené jednotky představují tyto látky spíše psychologickou a logistickou zátěž, protože ochranné vybavení omezuje pohyb a zvyšuje tlak na zdravotnické zdroje.
Kromě taktických výhod však použití chemických zbraní slouží i jako mocenský signál. Signalizuje ochotu narušovat mezinárodní normy a zákony, což má širší geopolitické dopady. Uvedl to server The Conversation.
Rusko bylo v minulosti spojováno s několika případy použití chemických látek mimo bojová pole. Mezi nejvýraznější patří otrava Sergeje Skripala a jeho dcery v roce 2018 a útok na opozičního vůdce Alexeje Navalného v roce 2021, kdy byl použit nervový jed novičok. Tyto případy ukazují, že chemické látky jsou někdy využívány i jako nástroj politického zastrašování.
Ukrajina, která dlouhodobě zdůrazňuje svůj závazek k mezinárodním normám, se nyní přihlásila k odpovědnosti za atentát na generála Kirillova. Tento krok vyvolává otázky ohledně hranic legitimní obrany a využívání „odvetných“ opatření v asymetrickém konfliktu.
Atentát má sloužit jako zpráva Moskvy, že její akce nebudou přehlíženy, a zároveň potvrzuje, že Ukrajina je připravena přistoupit k odvážným krokům, aby bránila svou suverenitu.
Obvinění z používání chemických zbraní a jejich důsledky nadále polarizují mezinárodní scénu. NATO a další mezinárodní organizace budou muset zajistit, aby bylo porušování mezinárodních pravidel důkladně vyšetřeno a odpovědné strany čelily důsledkům. Ukrajina i Rusko budou nadále sledovány za jejich činy, které budou formovat nejen průběh války, ale i budoucnost mezinárodních konfliktů.
Dodržování pravidel válečného konfliktu je základním kamenem pro udržení stability a míru. Jakákoli odchylka od těchto norem ohrožuje nejen současné bojiště, ale i důvěryhodnost celého systému mezinárodního práva.
Související
Rubio v Mnichově odhalil, kolik na Ukrajině umírá ruských vojáků
Opravdu má Putin zájem o mír? Rusko stále častěji míří na civilisty, počet mrtvých na Ukrajině rapidně vzrostl
válka na Ukrajině , Rusko , Chemické zbraně
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počasí na přelomu zimy a jara. Bude se oteplovat
včera
Čech ve Vídni kradl čokolády v supermarketu. Skončil v rukou policie
včera
První letošní útok. Medvědice na Slovensku napadla muže
včera
V Česku nadále probíhá epidemické šíření chřipky
včera
Policie vyšetřuje vraždu na ubytovně v Žamberku
včera
105 let od okamžiku, kdy americký lékař sám sobě vyoperoval slepé střevo. Proč to udělal?
včera
Češi se představili v v boulích i slopestylu. Ve skocích mezi ženami postoupila jen Indráčková
včera
Zemřel respektovaný hudebník Pavel Klikar
včera
Novinky o počasí. Sněžit má až do úterního dopoledne, platí varování
včera
Vláda rozhodla, kdo na postu předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost nahradí Drábovou
včera
Jaderné zbraně rezonují Evropou. Polsko zvažuje vlastní, Německo o nich jedná s Francií
včera
Vláda zamítla změny v důchodech. Dala zelenou supermoderní nemocnici
včera
Rubio v Mnichově odhalil, kolik na Ukrajině umírá ruských vojáků
včera
Kandidátem Motoristů na funkci ministra životního prostředí je poslanec Igor Červený
včera
Letadlová loď USS Abraham Lincoln dorazila na Blízký východ
včera
Starmer zahájil boj proti technologickým gigantům. Chce zastavit nekonečné rolování na sociálních sítích
včera
V Praze opět roste počet případů žloutenky
včera
Google čelí ostré kritice. Jeho umělá inteligence ohrožuje zdraví lidí
včera
Braathen získal pro Brazílii historické zimní zlato, Fernstädtová nakonec desátá
včera
Bude mít EU vlastní ICE? Lidskoprávní organizace bijí na poplach
Více než 70 lidskoprávních organizací vyzvalo Evropskou unii k odmítnutí nového plánu na zvýšení počtu deportací osob bez platného povolení k pobytu. Podle těchto skupin hrozí, že se veřejné služby a běžné komunitní interakce promění v nástroje tvrdého vymáhání imigračních zákonů po vzoru americké agentury ICE. Varují před vznikem systému založeném na sledování a raziích, které zasáhnou do každodenního života obyvatel kontinentu.
Zdroj: Libor Novák