Proč Kyjev zabil Kirillova? Používání chemických zbraní na Ukrajině není výjimkou

Obvinění z použití chemických zbraní během války na Ukrajině vzbuzují vážné obavy a znovu otevírají diskusi o respektování mezinárodního práva v konfliktech. Poslední události, včetně údajného atentátu na generála Igora , velitele ruských sil radiační, chemické a biologické ochrany, přitahují pozornost ke kontroverzní otázce využívání zakázaných látek na bojištích.

Rusko čelí obviněním z používání chemických zbraní na Ukrajině již od dubna 2022, přičemž tato obvinění byla znovu přetřásána v roce 2024, kdy Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) potvrdila přítomnost slzného plynu v oblasti Dnipropetrovsku. Tyto látky, jako je chlorpikrin, byly údajně použity k oslabení nepřipravených jednotek a k vyvolání chaosu na frontách.

Použití chemických zbraní bylo zakázáno již Ženevským protokolem z roku 1925 a později zpřísněno Úmluvou o chemických zbraních z roku 1997. Tato úmluva zakazuje nejen jejich použití, ale i výrobu a vývoj. Jakékoli porušení tohoto zákazu je proto považováno za vážný zločin proti mezinárodnímu právu.

Slzný plyn a jiné dráždivé látky, jako je chlorpikrin, mají různé účinky podle připravenosti cílových jednotek. Nepřipravené oběti mohou trpět těžkým podrážděním očí, kůže a dýchacích cest, což vede k dezorientaci a ústupu. Pro profesionálně vybavené jednotky představují tyto látky spíše psychologickou a logistickou zátěž, protože ochranné vybavení omezuje pohyb a zvyšuje tlak na zdravotnické zdroje.

Kromě taktických výhod však použití chemických zbraní slouží i jako mocenský signál. Signalizuje ochotu narušovat mezinárodní normy a zákony, což má širší geopolitické dopady. Uvedl to server The Conversation.

Rusko bylo v minulosti spojováno s několika případy použití chemických látek mimo bojová pole. Mezi nejvýraznější patří otrava Sergeje Skripala a jeho dcery v roce 2018 a útok na opozičního vůdce Alexeje Navalného v roce 2021, kdy byl použit nervový jed novičok. Tyto případy ukazují, že chemické látky jsou někdy využívány i jako nástroj politického zastrašování.

Ukrajina, která dlouhodobě zdůrazňuje svůj závazek k mezinárodním normám, se nyní přihlásila k odpovědnosti za atentát na generála Kirillova. Tento krok vyvolává otázky ohledně hranic legitimní obrany a využívání „odvetných“ opatření v asymetrickém konfliktu.

Atentát má sloužit jako zpráva Moskvy, že její akce nebudou přehlíženy, a zároveň potvrzuje, že Ukrajina je připravena přistoupit k odvážným krokům, aby bránila svou suverenitu.

Obvinění z používání chemických zbraní a jejich důsledky nadále polarizují mezinárodní scénu. NATO a další mezinárodní organizace budou muset zajistit, aby bylo porušování mezinárodních pravidel důkladně vyšetřeno a odpovědné strany čelily důsledkům. Ukrajina i Rusko budou nadále sledovány za jejich činy, které budou formovat nejen průběh války, ale i budoucnost mezinárodních konfliktů.

Dodržování pravidel válečného konfliktu je základním kamenem pro udržení stability a míru. Jakákoli odchylka od těchto norem ohrožuje nejen současné bojiště, ale i důvěryhodnost celého systému mezinárodního práva.

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Rusko Chemické zbraně

Aktuálně se děje

před 40 minutami

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy