Proč Kyjev zabil Kirillova? Používání chemických zbraní na Ukrajině není výjimkou

Obvinění z použití chemických zbraní během války na Ukrajině vzbuzují vážné obavy a znovu otevírají diskusi o respektování mezinárodního práva v konfliktech. Poslední události, včetně údajného atentátu na generála Igora , velitele ruských sil radiační, chemické a biologické ochrany, přitahují pozornost ke kontroverzní otázce využívání zakázaných látek na bojištích.

Rusko čelí obviněním z používání chemických zbraní na Ukrajině již od dubna 2022, přičemž tato obvinění byla znovu přetřásána v roce 2024, kdy Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) potvrdila přítomnost slzného plynu v oblasti Dnipropetrovsku. Tyto látky, jako je chlorpikrin, byly údajně použity k oslabení nepřipravených jednotek a k vyvolání chaosu na frontách.

Použití chemických zbraní bylo zakázáno již Ženevským protokolem z roku 1925 a později zpřísněno Úmluvou o chemických zbraních z roku 1997. Tato úmluva zakazuje nejen jejich použití, ale i výrobu a vývoj. Jakékoli porušení tohoto zákazu je proto považováno za vážný zločin proti mezinárodnímu právu.

Slzný plyn a jiné dráždivé látky, jako je chlorpikrin, mají různé účinky podle připravenosti cílových jednotek. Nepřipravené oběti mohou trpět těžkým podrážděním očí, kůže a dýchacích cest, což vede k dezorientaci a ústupu. Pro profesionálně vybavené jednotky představují tyto látky spíše psychologickou a logistickou zátěž, protože ochranné vybavení omezuje pohyb a zvyšuje tlak na zdravotnické zdroje.

Kromě taktických výhod však použití chemických zbraní slouží i jako mocenský signál. Signalizuje ochotu narušovat mezinárodní normy a zákony, což má širší geopolitické dopady. Uvedl to server The Conversation.

Rusko bylo v minulosti spojováno s několika případy použití chemických látek mimo bojová pole. Mezi nejvýraznější patří otrava Sergeje Skripala a jeho dcery v roce 2018 a útok na opozičního vůdce Alexeje Navalného v roce 2021, kdy byl použit nervový jed novičok. Tyto případy ukazují, že chemické látky jsou někdy využívány i jako nástroj politického zastrašování.

Ukrajina, která dlouhodobě zdůrazňuje svůj závazek k mezinárodním normám, se nyní přihlásila k odpovědnosti za atentát na generála Kirillova. Tento krok vyvolává otázky ohledně hranic legitimní obrany a využívání „odvetných“ opatření v asymetrickém konfliktu.

Atentát má sloužit jako zpráva Moskvy, že její akce nebudou přehlíženy, a zároveň potvrzuje, že Ukrajina je připravena přistoupit k odvážným krokům, aby bránila svou suverenitu.

Obvinění z používání chemických zbraní a jejich důsledky nadále polarizují mezinárodní scénu. NATO a další mezinárodní organizace budou muset zajistit, aby bylo porušování mezinárodních pravidel důkladně vyšetřeno a odpovědné strany čelily důsledkům. Ukrajina i Rusko budou nadále sledovány za jejich činy, které budou formovat nejen průběh války, ale i budoucnost mezinárodních konfliktů.

Dodržování pravidel válečného konfliktu je základním kamenem pro udržení stability a míru. Jakákoli odchylka od těchto norem ohrožuje nejen současné bojiště, ale i důvěryhodnost celého systému mezinárodního práva.

Související

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Rusko Chemické zbraně

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Donald Trump

Hrozí největší narušení dodávek ropy v historii, varuje IEA. Je důležitější, že Írán nebude mít jaderné zbraně, míní Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek na své sociální síti Truth Social prohlásil, že zabránění Íránu v získání jaderných zbraní je pro něj mnohem důležitější prioritou než stabilita cen ropy. Reagoval tak na rostoucí volatilitu na energetických trzích, kterou vyvolal prohlubující se válečný konflikt v Perském zálivu a útoky na klíčové námořní trasy.

před 5 hodinami

Íránská státní televize takto odvysílala první projev nového ájatolláha Modžtaby Chameneího

První prohlášení íránského vůdce: Chámeneí požaduje od USA kompenzace, nařídil blokaci Hormuzského průlivu

Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí prolomil mlčení a vydal své první oficiální prohlášení od nástupu do úřadu. Sdělení však nebylo proneseno osobně; text přečetl moderátor ve vysílání státní televize, zatímco se na obrazovce objevovaly statické záběry. Tato forma komunikace jen prohlubuje spekulace o jeho zdravotním stavu po zprávách, že byl zraněn při zahajovacích útocích probíhajícího válečného konfliktu.

před 6 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

Válka v Íránu nahrává Putinovi. Pomáhá financovat jeho invazi na Ukrajinu

Válečný konflikt s Íránem, který rozpoutala administrativa Donalda Trumpa, začíná přinášet nečekané ovoce ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Podle analýz webu CNN se zdá, že šéf Kremlu doslova vyhrál v loterii. Zatímco se pozornost Washingtonu upírá k Perskému zálivu, Rusko těží z prudkého nárůstu cen ropy a postupného uvolňování sankcí, což přímo financuje jeho pokračující agresi na Ukrajině.

před 7 hodinami

Tanker Safesea Vishnu pod útokem

Válka v Íránu stojí USA miliardy dolarů. Námořnictvo není připraveno eskortovat tankery přes Hormuzský průliv

Americký ministr energetiky Chris Wright ve čtvrtek otevřeně přiznal, že námořnictvo Spojených států není v tuto chvíli připraveno doprovázet ropné tankery skrze strategický Hormuzský průliv. Toto prohlášení přichází jen 48 hodin poté, co tentýž ministr na sociálních sítích mylně tvrdil, že americké síly úspěšně asistovaly při průjezdu prvního plavidla. Tato dezinformace tehdy nakrátko srazila ceny ropy, než byla Bílým domem dementována, což vyvolalo další prudký růst cen na trzích.

před 8 hodinami

Donald Trump přijal Volodymyra Zelenského v rezidenci Mar-a-lago. (28.12.2025)

Tlačte na Putina, ne na nás, vyzval Zelenskyj Trumpa

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro server Politico vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby zvýšil tlak na Vladimira Putina. Zelenskyj zdůraznil, že po více než čtyřech letech války je ukrajinský lid sice unavený, ale morálka zůstává vysoká a země není ochotna přistoupit na ruská ultimáta ohledně odevzdání rozsáhlých území na východě státu. Podle jeho slov by měl Trump svou vyjednávací sílu zaměřit na agresora, nikoliv na oběť.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Ukrajinci plánují útoky na mou rodinu, prohlásil Orbán

Maďarský premiér Viktor Orbán vystupňoval napětí ve vztazích s Kyjevem prohlášením, podle kterého Ukrajinci plánují útoky na jeho rodinu. Toto obvinění přichází v době vrcholící předvolební kampaně, kdy Orbán čelí vážné politické konkurenci. Kritici maďarského premiéra naznačují, že celou roztržku využívá k získání politických bodů před dubnovými parlamentními volbami, které by mohly ukončit jeho šestnáctiletou nadvládu.

před 11 hodinami

Prezident Trump

Írán označil Trumpa za Satana: Je to nejhloupější prezident v dějinách USA

Válečný konflikt na Blízkém východě provází čím dál ostřejší rétorika, která prakticky vylučuje brzké diplomatické řešení. Jahjá Rahím Safaví, vysoký vojenský poradce íránského ajatolláha Modžtaby Chameneího, v íránské státní televizi bez obalu zaútočil na amerického prezidenta Donalda Trumpa. Označil ho za samotného Satana a nejvíce zkorumpovaného a hloupého prezidenta v dějinách USA. Podle Safavího je existence Íránu a Izraele v jednom regionu nemožná a definitivní zkáza podle něj čeká právě sionistický režim.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Ilustrační foto

Co udělá rekordní uvolnění 400 milionů barelů ropy s cenami pohonných hmot?

Mezinárodní energetická agentura (IEA) byla založena v 70. letech minulého století v reakci na tehdejší ničivou ropnou krizi s nadějí, že v budoucnu dokáže zmírnit podobné ekonomické otřesy. Téměř po padesáti letech se nyní jejích 32 členských států rozhodlo popáté v historii stisknout nouzové tlačítko. Důvodem je kritická situace vyvolaná konfliktem mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, který otřásá světovými trhy.

včera

Prezident Trump

Trump opět otočil: Válka s Íránem ani zdaleka neskončila

Americký prezident Donald Trump před Bílým domem hovořil s novináři o aktuálním vývoji konfliktu v Íránu. Na otázku, co je zapotřebí k ukončení bojů, odpověděl, že bude pokračovat ve stejném postupu a následně se uvidí, jaký to přinese výsledek. Podle jeho slov Írán přišel o své námořnictvo, letectvo i veškerá protiletadlová zařízení a radarové systémy.

včera

včera

Šichtařová avizuje konec v Poslanecké sněmovně. Změna se nepodaří, vysvětlila

Odchod z Poslanecké sněmovny oznámila poslankyně Markéta Šichtařová, která se stala členkou horní komory parlamentu teprve v říjnu. Rozhodla se tak po hlasování k jednomu ze zákonů, s nímž zásadně nesouhlasí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy