Tragédie československé expedice. Před 55 lety zahynuli horolezci v Peru

Roku 1968 začali českoslovenští horolezci plánovat zvláštní expedici do Ameriky, kde hodlali zdolat horu Mount McKinley. Záměr jim ovšem zmařila invaze vojsk Varšavské smlouvy na naše území v srpnu téhož roku, poté bylo totiž nemožné se do Ameriky vydat, a tak museli horolezci změnit plány. O rok později se tedy domluvili, že vyrazí do Peru na vrchol Huandoy ve výšce 6360 metrů nad mořem. Do Peru výprava těch nejlepších československých horolezců vyrazila dne 23. dubna roku 1970. Expedice dorazila letecky do hlavního města Lima a ihned se pustila do příprav na výstup na vrchol. Základní tábor si vybudovala ve výšce 3850 metrů nad mořem.

Zákaz vycestování do Ameriky možná měli českoslovenští horolezci vnímat jako jakési znamení, aby se nikam nevydávali. Výpravě se totiž už od počátku nedařilo. A dne 18. května 1970 došlo k neštěstí. Pod vrcholem Huandoy se ten nejzkušenější člen výpravy, sedmadvacetiletý Ivan Bortel, zřítil z třicetimetrové výšky. Československo tak přišlo o velkou osobnost z horolezeckého sportu. Účastníci expedice po jeho úmrtí uvažovali, že ji ukončí a vrátí se domů, protože přišli o svého nejschopnějšího kolegu a bylo pro ně nepředstavitelné, že by bez něj mohli dosáhnout cíle. Nakonec se ale rozhodli v expedici pokračovat dle plánu.

To ovšem ještě nikdo z výpravy netušil, že vrchol nikdy nezdolají. Byl poslední květnový den roku 1970 odpoledne, když v Peru začalo ničivé zemětřesení o síle takřka 8 stupňů Richterovy škály. Českoslovenští horolezci tehdy byli zrovna ve svém základním táboře, a ten zasypala lavina kamení, která se silnými otřesy uvolnila. Všichni členové expedice zde byli doslova pohřbeni pod hromadou kamení a kusy ledu. Neštěstí nikdo nepřežil, všech 14 horolezců zahynulo.

Kromě mladého a talentovaného Slováka Ivana Bortela (profesí strojního inženýra) v Peru před 55 lety tragicky zemřel i o deset let starší Miloš Matras, rodák z Prahy. Profesně byl inženýrem pracujícím v oboru dopravy. Horolezectví se věnoval na vrcholové úrovni dlouhá léta a k tomuto sportu vedl i své dva syny, kteří se mu věnovali i po tragickém úmrtí svého otce až do dospělosti. Dále lavina zavalila třiačtyřicetiletého horolezce, právníka a spisovatele Arnošta Černíka. Zahynul zde také dvaapadesátiletý fotograf Vilém Heckel, jehož snímky z hor obsahují mnohé knihy s horolezeckou tématikou. Pod vrcholem zemřel i jedenačtyřicetiletý horolezec a významný sochař Valerián Karoušek, který se svými uměleckými díly sklízel úspěchy u nás i v zahraničí. Karouškův umělecký kolega a přítel, akademický sochař Miloslav Hejný, vytvořil v roce 1976 pískovcový památník obětem tragédie horolezecké expedice v Peru v parku v pražských Strašnicích.

Zemětřesení v Peru roku 1970 bylo opravdu extrémně ničivé. Sesuvy lavin kamení z hory Huascarán nepohřbily jenom československé horolezce, ale také všechny obyvatele podhorského města Yungay – obětí zde bylo na 18 tisíc! Celkem si zemětřesení vyžádalo v Peru takřka 70 tisíc lidských životů! Jednalo se o nejsilnější a nejničivější zemětřesení v dějinách země.