Trump může dočasně zrušit azyl půl milionu migrantů

Program, známý pod zkratkou CHNV (Cuba, Haiti, Nicaragua, Venezuela), poskytoval dočasný pobyt migrantům, kteří do USA uprchli před ekonomickými a politickými krizemi. Nyní jsou tito lidé opět v ohrožení – nově jim hrozí deportace.

Soudní rozhodnutí zasáhne přibližně 530 000 migrantů ze čtyř zmíněných zemí. Proti rozhodnutí se postavily dvě ze tří liberálních soudkyň, Sonia Sotomayor a Ketanji Brown Jackson, které v menšinovém stanovisku upozornily na humanitární následky. Jackson varovala, že „životy půl milionu lidí se mohou zcela rozpadnout, než vůbec dojde k posouzení jejich právních nároků“.

Program humanitárního "parole" umožňuje cizincům pobývat a pracovat ve Spojených státech po dobu dvou let z důvodu „naléhavých humanitárních okolností nebo významného veřejného přínosu“, jak uvádí americká vláda.

Trumpova administrativa podala k Nejvyššímu soudu naléhavé odvolání poté, co federální soud v Massachusetts zablokoval její snahu ukončit CHNV. Bílý dům, prostřednictvím zástupce šéfa kanceláře Stephena Millera, rozhodnutí soudu přivítal a uvedl, že je připraven deportovat 500 000 „vetřelců“. Podle něj „Nejvyšší soud zasáhl spravedlivě“.

Prezident Trump vydal výkonný příkaz k ukončení všech podobných programů hned v den svého nástupu do funkce. V březnu pak ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noem oficiálně oznámila konec CHNV.

Rozhodnutí soudu okamžitě vyvolalo ostrou kritiku lidskoprávních organizací. Skupiny zastupující migranty podaly na administrativu žaloby s tím, že návrat do domovských zemí by pro mnoho z nich mohl znamenat nebezpečí, pronásledování, ba dokonce i smrt.

Tento verdikt následuje krátce poté, co Nejvyšší soud umožnil Trumpovu týmu odebrat také status dočasné ochrany (TPS) pro přibližně 350 000 Venezuelanů.

Humanitární programy „parole“ byly v USA využívány po desetiletí – například během 60. let pro Kubánce prchající po revoluci. Bidenova administrativa navíc v roce 2022 zavedla obdobný program i pro Ukrajince utíkající před ruskou invazí.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu je proto nejen právním precedentem, ale i silným signálem o směru, kterým se americká migrační politika může pod vedením Donalda Trumpa nadále ubírat.