Už nejsou spolehlivý spojenec. Ukrajina definitivně odepsala USA, Zelenskyj zásadně mění rétoriku

Dnes je však zřejmé, že Kyjev nad Spojenými státy definitivně zlomil hůl. Ukrajina se nyní agresivně zaměřuje na hledání nových diplomatických a vojenských partnerů po celém světě. Své zkušenosti s drony začala sdílet se Saúdskou Arábií, Katarem či Spojenými arabskými emiráty a uzavírá dohody o zbrojní výrobě s Německem. Nečeká už na souhlas z Washingtonu a podniká vlastní akce, jako jsou údery na ruská ropná zařízení, a to i přes varovné signály od svých partnerů.

Prezident Zelenskyj začal používat jazyk, který byl ještě nedávno naprosto nemyslitelný, upozornil web The Atlantic. Otevřeně naznačuje, že Spojené státy již nepovažuje za spolehlivého spojence. Dokonce šel tak daleko, že vyzval evropské země, aby se začaly připravovat na budoucnost mimo transatlantickou vazbu. Podle něj je nezbytné, aby se Evropa osamostatnila v otázkách bezpečnosti.

Ukrajinský prezident se nedávno ostře ohradil proti rozhodnutí Trumpovy administrativy zmírnit sankce na ruskou ropu. Tento krok, motivovaný snahou zabránit růstu cen energií během konfliktu s Íránem, označil za selhání americké diplomacie. Podle Zelenského Rusko opět přechytračilo amerického prezidenta a využilo jeho politiku ve svůj prospěch. Svou kritiku navíc zveřejnil i v angličtině na sociálních sítích, aby jeho vzkaz nikdo nepřeslechl.

V reakci na hrozby Donalda Trumpa ohledně možného vystoupení USA z NATO začal Zelenskyj argumentovat pro vytvoření nové bezpečnostní architektury. Pokud by se Spojené státy skutečně stáhly z evropské obrany, Evropská unie by podle něj musela hledat pomoc u zemí, jako jsou Norsko, Velká Británie nebo Turecko. Tento postoj je v ostrém kontrastu k ostatním evropským lídrům, kteří se dosud snažili udržet zdání, že Amerika zůstává věrná svým tradičním závazkům.

Tato změna v ukrajinské rétorice je důsledkem několika faktorů. Washington nejenže omezil dodávky zbraní ve prospěch svých vlastních priorit, ale opakovaně na Kyjev tlačil, aby odstoupil svá území Putinovi. Pro Ukrajince se tak Amerika stala méně předvídatelným partnerem a stále častěji ji vnímají jako aktéra, který se přiklání k Moskvě. Zelenskyj proto cítí potřebu varovat ostatní evropské země před nebezpečím, kterému nyní všichni čelí.

Změna přístupu Kyjeva přichází v době, kdy se vojenská situace na Ukrajině paradoxně zlepšila. Díky rozvoji vlastního dronového průmyslu a reformám ve vojenské struktuře převzaly ukrajinské síly v mnoha oblastech iniciativu. Podle dostupných informací způsobují ruské straně vyšší ztráty, než dokáže nahradit, a daří se jim osvobozovat více území, než Rusko zabírá. Na frontových liniích se navíc osvědčila strategie využívající drony, která omezuje mobilitu ruských jednotek.

Ukrajina se dnes stala globálním lídrem ve vývoji a výrobě bezpilotních prostředků. Plánuje, že v roce 2026 vyprodukuje až sedm milionů vojenských dronů, což jí umožňuje vést efektivní válku i bez masivní americké pomoci. Kyjev také dokáže úspěšně útočit na cíle hluboko v ruském týlu, jako byl nedávný útok u Petrohradu, a udržuje ruské námořnictvo v šachu v Černém moři. Původní představy západních analytiků o ukrajinské slabosti se ukázaly jako liché.

Ukrajinci by samozřejmě preferovali, kdyby Spojené státy stály na jejich straně, tak jako tomu bylo v letech 2022 až 2024. Avšak ztráta americké podpory již pro ně nepředstavuje fatální rozsudek, jak se dříve věřilo. Kyjev ukázal, že je schopen udržet válečné úsilí vlastními silami a s pomocí evropských partnerů. Odepsat Spojené státy jako spojence už pro Ukrajinu neznamená konec naděje, ale novou cestu k samostatnosti.