ROZHOVOR: 30 let od Deklarace o svrchovanosti Slovenské republiky. Pokud by Československo přežilo, asi by se podobalo Belgii, míní profesor Kopeček

Slovenská národní rada před 30 lety, 17. července 1992, schválila Deklaraci o svrchovanosti Slovenské republiky. Dokument, který se proklamoval coby základ „suverénního státu slovenského národa“, byl přijat hlasy 117 ze 147 přítomných slovenský poslanců. Dali tím najevo, že Československo v dosavadní podobě považují za mrtvé, konstatuje politolog Lubomír Kopeček v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Profesor působící na brněnské Masarykově univerzitě, kterému letos vyšla kniha Hodný, zlý a ošklivý? Havel, Klaus, Zeman: Paralelní životopisy, v něm mimo jiné nastínil, jakým směrem by se mohla ubírat česká politika, pokud by k rozdělení společného státu nedošlo. Okomentoval také nedávné výroky exprezidenta Václava Klause o údajných důvodech pokojného česko-slovenského rozchodu.

Deklarace o svrchovanosti Slovenské republiky přijatá Slovenskou národní radou podle některých znamenala definitivní signál, že společný československý stát míří ke svému konci. Přitom neměla podobu zákona, šlo o „pouhé“ parlamentní usnesení. Proč byl její reálný význam takový, že prezident Václav Havel ještě ten den oznámil záměr podat demisi? Šlo primárně o symboliku?

Velký symbolický význam měla, ale nešlo jenom o to. Slovenský parlament přijal dokument, který hovořil nejenom o právu slovenského národa na sebeurčení, což by zas tak přelomové nebylo, ale i o tom, že deklarace představuje základ suverénního slovenského státu. Přeloženo jinak: Československo v dosavadní federální formě považovali slovenští politici za mrtvé. To, že to nebylo formou ústavního zákona, politický význam deklarace zásadně neoslabovalo. Teoreticky i potom mohlo Československo zůstat na mapě Evropy a přežít v nějaké rozvolněné konfederální podobě. Ale pro podobné řešení nebyla na české straně ochota, což se už předtím ukázalo při povolebních vyjednáváních v postojích ODS Václava Klause. ODS měla vcelku logickou obavu z nefunkčnosti takového uspořádání.        

Jaký byl dopad Deklarace na českou politickou scénu, odhlédneme-li od zmíněného Havlova oznámení?

Já bych Havla nevynechával, on je nejviditelnější příklad určitého typu reakcí. Už od neúspěchu své snahy o znovuzvolení několik týdnů před deklarací došel k závěru, že jeho mise hlavy československého státu končí. V zásadě jen čekal na okamžik, s kterým by svůj konec v prezidentské funkci spojil a mohl se přeorientovat na úsilí, které by mu zajistilo perspektivu v novém českém státě. Tohle bylo jasné potvrzení rezignace, které se začala mezi českými politiky šířit už před deklarací. Deklarace to „jen“ zesílila. Když to mírně zobecním: ve volbách vítězná Klausova pravice myšlenku zachování Československa opustila už po prvních povolebních jednáních s Mečiarovým HZDS, což znamenalo začátek konce Československa. Pro mnohé politiky české levice a středu zjištění o přežilosti dosavadní federace „zařídila“ právě deklarace. Je ale pravda, že to nevylučovalo, aby se někteří z nich ještě potom neúspěšně pokoušeli proces rozdělení přesměrovat na kolej udržení Československa v nějaké velmi volné podobě. Nejviditelnější byl v tomto směru nepochybně Miloš Zeman.        

Souhlasil byste s názorem historika Jana Rychlíka, předního znalce česko-slovenských vztahů, který nepovažuje za překvapivé, že se Československo rozpadlo, ale překvapivé by podle něj bylo přežití společného státu?

Zpětně viděno při výsledku voleb roku 1992, které vyhrály v obou částech státu strany s velmi rozdílnými státoprávními představami, mi tento názor přijde opodstatněný. Pro to, aby se pokračovalo v tom, co se dělo před volbami, tedy neproduktivním hledání nějakého přijatelného vzájemného kompromisu, který by zajistil přežití Československa, by volby musely dopadnout odlišně. Tím nemá být řečeno, že by třeba hypotetické vítězství české levice ve volbách 1992 něco trvale změnilo na osudu Československa. Možná by levice nějaký jednorázový kompromis s Mečiarovým HZDS našla, ale co by bylo pak je s velkým otazníkem. Politická vůle udržet v nějaké podobě Československo by totiž musela být trvalá. U slovenských politiků, a je jedno, jestli to byl Mečiar, nebo šéf po volbách opozičních křesťanských demokratů Ján Čarnogurský, přitom bylo zjevné, že chápou společný stát jako dočasný rámec pro realizaci slovenských národních ambic. Zachovat ho chtěli, ale se slabým centrem a faktickým přenesením většiny podstatných kompetencí na obě republiky. Československo by se při přežití roku 1992 patrně postupně obsahově vyprázdnilo, i když by formálně trvalo. Asi by se podobalo Belgii, kde také postupně mizely spojující prvky a dnes toho „společného“ pro oba tamní národy mnoho nezbylo.    

Václav Klaus, který hrál z pozice předsedy ODS coby v roce 1992 nejsilnější české politické strany při jednání o budoucnosti společného státu klíčovou úlohu, nedávno prohlásil, že pokud by Československo tehdy bylo členem Evropské unie, Češi a Slováci by po sobě při rozpadu federace „určitě stříleli“. Jak číst tento výrok? Jde jen o další ze série výstředních stanovisek bývalého prezidenta?

Václav Klause po konci v prezidentském úřadu vede proti EU křižácké tažení a v rámci své radikalizace z ní jednostranně dělá odpudivé zlo. V tomto kontextu je dobré ten výrok číst. Jinak je ale pravda, že rychlost rozdělení zastavila vybuzené emoce, které v roce 1992 na obou stranách vykazovaly rostoucí tendenci a těžko odhadovat, kam by to časem dospělo.      

V době vydání Deklarace již probíhala jednání nejsilnějších politických stran v obou částech federace, ODS a HZDS, o osudu Československa. Myslíte, že pokojné rozdělení státu bude s delším časovým odstupem hodnoceno jako hlavní historický příspěvek politického působení jejich lídrů, Václava Klause a Vladimíra Mečiara?

Když jsem psal biografii analyzující souběžně Havla, Klause a Zemana, vypíchl jsem u Klause jako jeden z hlavních příspěvků jeho kariéry právě toto. V povolebním směřování Československa k rozdělení byl přitom Klaus podle mne důležitější než Mečiar, protože rozdělení prosadil a dotáhl věci do konce, a to velmi rychle – půl roku je velmi krátká doba pro rozdělení státu. Mečiar v politických jednáních spíš sehrál roli toho, kdo byl v mnoha směrech tlačen a usměrňován. Jeho aura „otce“ slovenské nezávislosti je tak paradoxně trochu Klausova zásluha. Samozřejmě u Klause se jeho historický význam nevyčerpává rozdělením Československa, protože věcí, které jsou u něj důležité, je podle mne víc. Někdy jsou záslužné, někdy naopak velmi sporné. Heslovitě shrnuto: jde třeba o jeho export znalostí o tržní ekonomice do českých poměrů před rokem 1989, velký reálný vliv na podobu ekonomické reformy po pádu starého režimu nebo opoziční smlouvu se Zemanem z roku 1998.     

Po rozdělení Československa nastala doba, která se může z dnešního pohledu jevit poměrně divoce, co se politiky, ekonomiky, kriminality či společenských jevů týká. Dění na Slovensku bylo ale v mnoha ohledech „divočejší“ než v tuzemsku. Dovolte mi proto závěrem spekulativní otázku: Pokud by došlo k zachování společného státu, tlumila by situace v Česku vývoj na Slovensku, nebo by tomu bylo spíše naopak a některé tamní jevy by se přenesly k nám?

Hlavní konfliktní linie české politiky po roce 1992 by nebyla debata o podobě ekonomické transformace a jejich důsledcích, ale státoprávní otázka a postoj k slovenským požadavkům. Pořád je dobré vnímat, že v nerozděleném Československu by přirozeně bylo Slovensko pravděpodobně nejdůležitějším tématem české politiky. Stále by tu byly společné instituce, jako československý parlament či vláda, a vzájemné konflikty o podobě hospodářské, měnové, obranné či zahraniční politiky. Asi by se to v mnohém podobalo éře mezi lety 1990-1992, která často nebyla ničím jiným, než hledáním řešení u věcí, u kterých často chyběla vůle najít kompromis. Zjevně by to byla jiná historie, než jaká se psala po rozpadu Československa. Úvahy o „české kultivaci“ Slovenska nedávají v takovém kontextu velký smysl. Stejně tak těžko říct, jak moc by se radikalizovali kvůli „slovenskému problému“ někteří čeští politici.

Související

Přesně 30 let od zahájení úspěšného rozdělení česko-slovenské měny vydá ČNB novou bankovku 1 000 Kč s přítiskem v podobě bankovkového kolku a výročního loga.

ČNB připomene rozdělení Československa zvláštní bankovkou nebo výstavou

Vydáním tisícikoruny se speciálním přetiskem, výstavou o měnovém vývoji či řadou konferencí připomene letos Česká národní banka (ČNB) 30. výročí rozdělení Československa a vznik samostatných měn. Program oslav dnes na tiskové konferenci představili zástupci ČNB. Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová přitom zdůraznila, že česko-slovenské vztahy jsou na velmi dobré úrovni a výměna zkušeností mezi experty je přínosná pro obě strany.
Petr Fiala a Eduard Heger.

Fiala i Heger ocenili poklidné rozdělení země před 30 lety i dobré vztahy

Český premiér Petr Fiala a jeho slovenský kolega Eduard Heger v dnešní televizní diskusi veřejnoprávního Rozhlasu a televizi Slovenska (RTVS) ocenili poklidné rozdělení Československa před 30 lety i nynější úroveň vztahů mezi Českem a Slovenskem. Podle Fialy pro Českou republiku nyní není tématem zavedení jednotné evropské měny, kterou Slovensko přijalo na začátku roku 2009.

Více souvisejících

Československo Václav Klaus Vladimír Mečiar Slovensko Lubomír Kopeček

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

Při silném zemětřesení, které zasáhlo Turecko a Sýrii, zemřelo přes 200 lidí (6. února 2023).

Mimořádná zpráva Turecko zasáhlo druhé zemětřesení. Ničivé otřesy způsobily katastrofální škody, počet mrtvých raketově roste

Počet mrtvých po ničivém zemětřesení, které dnes ráno zasáhlo Turecko a Sýrii, přesáhl 3600. V Turecku zemřelo 2316 lidí, uvedl tamní úřad pro řešení katastrof a mimořádných situací (AFAD). Otřesy byly cítit v jedenácti tureckých provinciích, zraněných je přes 13.000. Podle prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana jde o největší zemětřesení od roku 1939. V reakci na zemětřesení vyhlásil prezident sedmidenní státní smutek. V Sýrii si katastrofa vyžádala nejméně 1300 lidských životů, uvedly agentury. Druhé zemětřesení o síle 7,6 stupně zasáhlo podle úřadů jihovýchod Turecka před polednem SEČ.

včera

včera

Aktualizováno včera

Olympijské hry, ilustrační fotografie.

Čeští olympionici nepodporují účast Rusů a Bělorusů na olympijských hrách v Paříži

Český olympijský výbor (ČOV) nepodporuje účast Rusů a Bělorusů na hrách 2024 v Paříži. Je pro zachování platných sankcí, které by sportovce z těchto zemí o olympiádu připravily. Zdůraznil to na svém webu v dalším vyjádření k aktuální snaze Mezinárodního olympijského výboru (MOV), který hledá cesty, jak by se někteří jednotlivci z těchto zemí mohli jako neutrální olympijských soutěží zúčastnit. 

včera

Ilustrační fotografie.

Rusové ovládli východní část Bachmutu, připouští Ukrajinci

Ruští vojáci ovládli část Bachmutu, kontrolují hlavní zásobovací trasy a situace je "objektivně těžká", řekl televizi Nastojaščeje vremja velitel jedné z ukrajinských jednotek, bránící toto město v Donbasu na východě země. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že Ukrajina bude bránit Bachmut tak dlouho, jak jen to půjde.

včera

Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Zelenskyj možná opět opustí Ukrajinu, mluví se o jeho účasti na summitu EU

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by ve čtvrtek mohl přicestovat do Bruselu na jednání lídrů zemí Evropské unie. Píše o tom dnes řada evropských médií s odkazem na dobře informované zdroje. Z bezpečnostních důvodů však žádný unijní představitel první Zelenského evropskou cestu mimo Ukrajinu za téměř rok války oficiálně nepotvrdil. 

Aktualizováno včera

Francie, ilustrační fotografie.

Francouzská důchodová reforma se dostala na bouřlivé plénum Národního shromáždění

Ve francouzském parlamentu se dnes naplno rozhořela bitva o důchodovou reformu prosazovanou prezidentem Emmanuelem Macronem, když kontroverzní návrh začalo projednávat plénum Národního shromáždění. Vláda, která nemá v dolní komoře parlamentu jistou většinu, čelí snahám opozičních stran plán zablokovat nebo alespoň změnit. Rozprava by mohla zabrat dva týdny, během nichž se čekají další protesty odpůrců reformy.

včera

Miloš Zeman se na Slovensku sešel s prezidentkou Zuzanou Čapputovou. (6.2.2023)

Zeman je na Slovensku, ve Vysokých Tatrách se sešel s Čaputovou

Neformální večeří se slovenskou kolegyní Zuzanou Čaputovou ve Vysokých Tatrách zahájil dnes prezident Miloš Zeman návštěvu Slovenska, kam zavítal zhruba měsíc před skončením svého druhého prezidentského mandátu. ČTK to řekl mluvčí slovenské hlavy státu Martin Strižinec.

včera

Očkování, ilustrační fotografie.

Očkování z dětství proti záškrtu nechrání celoživotně, upozornili odborníci

Očkování z dětství proti záškrtu nechrání podle odborníků ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) celoživotně. Nemoc se v Česku dlouho nevyskytovala, loni ale lékaři nahlásili pět případů. Ústav o tom dnes informoval v tiskové zprávě k doporučenému postupuministerstva zdravotnictví. Odborníci Světové zdravotnické organizace (WHO) doporučují od 25 let věku po deseti letech pravidelné přeočkování, zdravotní pojišťovny ho ale nehradí.

včera

Miloš Zeman

Zeman potvrdil, že už nejmenuje nového předsedu Ústavního soudu

Prezident Miloš Zeman potvrdil, že do konce svého mandátu už nejmenuje nového předsedu Ústavního soudu (ÚS). Nadále však trvá na tom, že by takové rozhodnutí bylo legální. Nejmenování nového předsedy považuje končící hlava státu za vstřícné gesto na rozloučenou. Zeman to dnes řekl při dnešní návštěvě Slovenska televizi CNN Prima News.

včera

Jan Lipavský

Lipavský chce v Severní Makedonii potvrdit evropskou perspektivu země

Významnou součástí cesty do Severní Makedonie bude opětovné potvrzení evropské perspektivy země, řekl novinářům před odletem do Skopje ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Setká se se svým protějškem Bujarem Osmanim a dalšími představiteli, jednat budou mimo jiné také o rozvoji vzájemných vztahů.

Aktualizováno včera

Lubomír Štrougal

Zemřel komunistický premiér a ministr Lubomír Štrougal, bylo mu 98 let

Zemřel komunistický premiér a ministr vnitra a zemědělství Lubomír Štrougal, bylo mu 98 let. ČTK to potvrdil zdroj blízký rodině. Jeden ze symbolů normalizace byl více než 30 let členem vedení vládnoucí komunistické strany. Téměř po celou dobu normalizace, skoro 19 let, stál v čele federální vlády.

včera

včera

včera

Letadla, ilustrační fotografie.

Světová letecká doprava už se zotavila na 68,5 procenta úrovně před pandemií

Světová letecká doprava se loni zotavila na 68,5 procenta úrovně před pandemií. Ve srovnání s rokem 2021 vzrostla o 64,4 procenta. V dnes zveřejněné zprávě to uvedlo Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA). Letecké společnosti přišly v letech 2020 a 2021 o desítky miliard dolarů kvůli omezením zavedeným ve snaze omezit šíření nemoci covid-19. Situace se začala lepšit v roce 2022 s obnovou leteckého cestování, zejména v letních měsících, připomíná agentura Reuters.

včera

Marian Jurečka (KDU-ČSL)

Důchody jinak: Navyšování věku odchodu do penze v EU? Česko by nebylo výjimkou

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka už loni uvedl, že navýšení věku odchodu do důchodu je v ČR nevyhnutelné, a to nejpozději kolem roku 2030. Nyní téma vrací na stůl další vrcholní politici vládní pětikoalice, například šéfka sněmovny Markéta Adamová Pekarová, která ovšem krok podmiňuje širší reformou penzí. Komentuje ekonom Kovanda.

Aktualizováno včera

Petr Fiala

Fiala: Ambasáda v Ankaře nyní pomáhá skupině asi šesti Čechů

Velvyslanectví v Ankaře pomáhá skupině asi šesti Čechů, kteří byli v oblasti zasažené zemětřesením, aby se dostali do bezpečí, nebo do České republiky. Na dnešní tiskové konferenci při návštěvě ministerstva zahraničí to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Česko podle něj bude organizovat i další pomoc. Připomněl, že do Turecka odletí 68členný tým českých hasičů.

včera

průmyslový hliník, ilustrační fotografie

USA chystají clo 200 procent na ruský hliník, píše Bloomberg

Spojené státy se chystají uvalit clo až 200 procent na ruský hliník. Washington tak plánuje zvýšit tlak na Moskvu kvůli její invazi na Ukrajinu. Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje. Rozhodnutí o clech by mělo být oznámeno již tento týden.

včera

včera

Čína se přiznala i k balónu nad Latinskou Amerikou

Čína dnes přiznala, že balón, který byl pozorován nad Latinskou Amerikou a Karibikem, je její - stejně jako balón sestřelený v sobotu Spojenými státy. Peking dodal, že se balón do oblasti dostal nedopatřením a jeho využití je civilní, informovala britská stanice BBC. Létající objekt podobný balónu objevila ve svém vzdušném prostoru v pátek Kolumbie.

Zdroj: ČTK

Další zprávy