V Československu před 45 lety udeřily silné mrazy: Děti nechodily do školy, nebylo čím topit, kolabovala doprava

Náhlá změna počasí na přelomu roku 1978

Konec roku 1978 byl nezvykle teplý, venku panovalo takřka jaro. Přes den o Silvestru teploty sahaly až nad deset stupňů. Ovšem v noci na Nový rok se začalo prudce ochlazovat, na některých místech dokonce až o 30 stupňů. Jarní teploty náhle vystřídaly dvacetistupňové mrazy. Dle zaznamenaných dobových svědectví tehdy z nebe padaly doslova kusy ledu. Silné mrazy ochromily život v Československu.

Prakticky přes noc všechno zamrzlo. Namrzlé silnice byly nesjízdné, na železnici praskaly koleje, doprava zkolabovala. Zásoby uhlí složené venku u továren a elektráren zamrzly, nebylo tedy čím topit. Praskaly dráty elektrického vedení, vypadával proto proud.

Kalamita a mimořádná opatření

Mimořádná situace si žádala mimořádná opatření. Ta se začala projednávat dne 5. ledna 1979 a ve dnech následujících se uplatňovala. Kvůli sníženým dodávkám energie se mnohým továrnám a podnikům omezil provoz, také se muselo přistoupit ke zkrácení doby fungování veřejného osvětlení, zkrátilo se i televizní vysílání. S platností od 8. ledna se zavřely školy, vláda vyhlásila tzv. uhelné prázdniny. Ty měly zpočátku trvat jenom pár dní, nakonec však byly prodlouženy až do 29. ledna, a děti tak do školy nechodily takřka měsíc. Také studenti středních a vysokých škol nemuseli do školy, volna si ale moc neužili – vysokoškoláci měli totiž zrovna zkouškové období. A protože žáci za tak dlouhou dobu zameškali hodně učiva, zrušily se jim následující jarní prázdniny a nesměly po zbytek školního roku absolvovat celodenní školní výlety.

Zavřely se továrny, jejichž výrobu vyhodnotila tehdejší vláda jako postradatelnou, dále také divadla, muzea nebo galerie. Na úřadech a v odděleních administrativy se zkrátila pracovní doba. Jinde se pravidelně během dne vypínaly dodávky elektrické energie a tepla, to platilo pro podniky i pro domácnosti. V ubytovacích zařízeních, restauracích, divadlech i kinech se mohlo topit pouze na 16 stupňů. Teplá voda v podnicích, ale i na sídlištích, tekla jenom obden.

Ačkoliv se již kolem 10. ledna začalo pozvolna oteplovat, kalamitní situaci se podařilo dostat pod kontrolu až koncem měsíce a především pak počátkem února. Uhlí již postačovalo na potřeby výroby i vytápění, děti se mohly vrátit do školy a zaměstnanci do práce.

A jaké počasí bylo jinde?

Nejenom v Československu zaskočilo obyvatele mrazivé počasí a s ním související problémy. Mimořádně studená fronta postupovala již koncem roku 1978 na naše území z Německa. Také tam spadly teploty hluboko pod bod mrazu, napadlo značné množství sněhu, a tak kolabovala doprava i energetika. Dvacetistupňové mrazy se vyskytovaly na začátku roku 1979 prakticky na celém území střední Evropy, na severu bylo ještě chladněji – tam se teploty blížily dokonce až k padesáti stupňům pod nulou. Není divu, že zde vlády vyhlašovaly stav ohrožení nebo stanovily zákaz vycházení.