Když císař Karel I. vydal 16. října 1918 manifest pro federalizaci rakousko-uherské monarchie, bylo již pozdě na záchranu Habsburské říše. O necelé dva týdny později, 28. října 1918, byl vyhlášen samostatný Československý stát, který, s krátkou přestávkou v důsledku druhé světové války, trval až do roku 1992. Tehdy došlo k rozpadu na Českou a Slovenskou republiku.
Vznik samostatného státu pro Čechy a Slováky byl umožněn nejen porážkou Německa a Rakouska-Uherska v první světové válce, ale také kvůli neschopnosti rakouských vládních kruhů vyřešit dlouhodobé národnostní konflikty v monarchii.
Významnou roli v procesu vzniku státu hrála činnost politických zástupců Čechů a Slováků v zahraničním odboji během války a vojenské úspěchy legií, které bojovaly nejen proti Německu a Rakousko-Uhersku, ale také proti ruským bolševikům. Tyto faktory společně přispěly k vytvoření samostatného Československého státu.
28. října 1918 byl tedy vyhlášen samostatný československý stát jako jeden z nástupnických států Rakouska-Uherska. První samostatný stát Čechů a Slováků byl založen na základě zásady sebeurčení národů a vzniku etnických státních hranic nezávisle na výsledcích první světové války, kterou formuloval americký prezident Woodrow Wilson ve čtrnácti bodech přednesených 8. ledna 1918 na zasedání Kongresu USA.
Prvním československým prezidentem se stal 14. listopadu 1918 Tomáš G. Masaryk, vůdce prvního československého odboje, který našel podporu pro samostatné Československo u amerického prezidenta Woodrowa Wilsona, se kterým ho pojilo politické spojenectví orientované na vybudování nové poválečné demokratické Evropy. Masaryk spojenectví charakterizoval takto:
„Můj styk s presidentem Wilsonem byl čistě věcný, spoléhal jsem, jak v celé své akci, na naši spravedlivou věc a na váhu svých argumentů. Věřil jsem, jako věřím posud, že se slušní vzdělaní lidé dají argumenty poučit a přesvědčit…“
Díky Masarykově koncepci vycházející z euroamerického pojetí demokracie, se Československo stalo jednou z prvních evropských úspěšných parlamentních demokracií se zastoupením mnoha stran a bylo tak stabilní, že odolalo mezinárodní ekonomické krizi 30. let. První republika trvala jen dvě dekády, než nacistické Německo okupovalo české země v letech 1938-9. I když Československo již neexistuje, Češi stále považují 28. říjen za den založení svého státu.
Politici včetně prezidenta Petra Pavla a premiéra Petra Fialy (ODS), zástupci armády i váleční veteráni si dnes u Národního památníku v Praze na Vítkově připomenou 105. výročí vzniku Československa.
Související
Kam se poděla národní hrdost? Ceremoniál na Hradě ukázal, jak se politici vzdálili od občanů – a užívají si to
OBRAZEM: Kdo tvrdí, že nám nic nehrozí, lže, prohlásil Pavel. Vyznamenání dostali Svěrák, Motejl, Drábová, Němcová i Pánek
28. října - výročí vzniku samostatného československého státu , Československo
Aktuálně se děje
před 9 minutami
Epsteinova oběť ve výpovědi zmínila Andrewa. Dostal ji do královského paláce
před 1 hodinou
Prodejny Penny ve čtvrtek zavřou dříve. Má to zajímavý důvod
před 2 hodinami
Norská princezna se zřejmě nevyhne transplantaci, naznačil to manžel
před 3 hodinami
ODS uspořádala ideovou konferenci. Bouřlivě se řešila otázka přijetí eura
před 4 hodinami
Mírová dohoda mezi USA a Íránem nikdy nebyla tak blízko, tvrdí Šaríf
před 5 hodinami
Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší
před 6 hodinami
Moravec trvá na neplatnosti doložky. ČT tvrdí, že uplatňuje sankce
před 6 hodinami
Britové při Trooping the Colour oslavili narozeniny krále. Letos mu bude 78 let
před 7 hodinami
Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou
před 8 hodinami
Policie obvinila strojvedoucího, který řídil opilý. Nadýchal přes dvě promile
před 9 hodinami
Čech už má výhru v Eurojackpotu na svém kontě. Daň putuje do státní kasy
před 10 hodinami
Trumpa k odvolání útoků na Írán přesvědčili lídři zemí Perského zálivu
před 11 hodinami
Předpověď počasí pro vodáky. Medard pomohl, brzy se však oteplí
před 11 hodinami
Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný
před 12 hodinami
Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci
před 12 hodinami
Dohoda by otevřela Hormuzský průliv, přiznal Teherán. Rozhodnutí ale nepadlo
před 13 hodinami
Vražda v Praze. Případ se stal na Chodově, policisté zadrželi muže
před 15 hodinami
Počasí: Do Česka se příští týden vrátí tropické teploty
včera
Německo musí být do roku 2029 v bojové pohotovosti, hrozí válka s Ruskem, varoval tamní generál
včera
Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Zdroj: Libor Novák