Když císař Karel I. vydal 16. října 1918 manifest pro federalizaci rakousko-uherské monarchie, bylo již pozdě na záchranu Habsburské říše. O necelé dva týdny později, 28. října 1918, byl vyhlášen samostatný Československý stát, který, s krátkou přestávkou v důsledku druhé světové války, trval až do roku 1992. Tehdy došlo k rozpadu na Českou a Slovenskou republiku.
Vznik samostatného státu pro Čechy a Slováky byl umožněn nejen porážkou Německa a Rakouska-Uherska v první světové válce, ale také kvůli neschopnosti rakouských vládních kruhů vyřešit dlouhodobé národnostní konflikty v monarchii.
Významnou roli v procesu vzniku státu hrála činnost politických zástupců Čechů a Slováků v zahraničním odboji během války a vojenské úspěchy legií, které bojovaly nejen proti Německu a Rakousko-Uhersku, ale také proti ruským bolševikům. Tyto faktory společně přispěly k vytvoření samostatného Československého státu.
28. října 1918 byl tedy vyhlášen samostatný československý stát jako jeden z nástupnických států Rakouska-Uherska. První samostatný stát Čechů a Slováků byl založen na základě zásady sebeurčení národů a vzniku etnických státních hranic nezávisle na výsledcích první světové války, kterou formuloval americký prezident Woodrow Wilson ve čtrnácti bodech přednesených 8. ledna 1918 na zasedání Kongresu USA.
Prvním československým prezidentem se stal 14. listopadu 1918 Tomáš G. Masaryk, vůdce prvního československého odboje, který našel podporu pro samostatné Československo u amerického prezidenta Woodrowa Wilsona, se kterým ho pojilo politické spojenectví orientované na vybudování nové poválečné demokratické Evropy. Masaryk spojenectví charakterizoval takto:
„Můj styk s presidentem Wilsonem byl čistě věcný, spoléhal jsem, jak v celé své akci, na naši spravedlivou věc a na váhu svých argumentů. Věřil jsem, jako věřím posud, že se slušní vzdělaní lidé dají argumenty poučit a přesvědčit…“
Díky Masarykově koncepci vycházející z euroamerického pojetí demokracie, se Československo stalo jednou z prvních evropských úspěšných parlamentních demokracií se zastoupením mnoha stran a bylo tak stabilní, že odolalo mezinárodní ekonomické krizi 30. let. První republika trvala jen dvě dekády, než nacistické Německo okupovalo české země v letech 1938-9. I když Československo již neexistuje, Češi stále považují 28. říjen za den založení svého státu.
Politici včetně prezidenta Petra Pavla a premiéra Petra Fialy (ODS), zástupci armády i váleční veteráni si dnes u Národního památníku v Praze na Vítkově připomenou 105. výročí vzniku Československa.
Související
Kam se poděla národní hrdost? Ceremoniál na Hradě ukázal, jak se politici vzdálili od občanů – a užívají si to
OBRAZEM: Kdo tvrdí, že nám nic nehrozí, lže, prohlásil Pavel. Vyznamenání dostali Svěrák, Motejl, Drábová, Němcová i Pánek
28. října - výročí vzniku samostatného československého státu , Československo
Aktuálně se děje
před 16 minutami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 53 minutami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 1 hodinou
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 2 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 2 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
před 4 hodinami
Počasí o víkendu: V noci bude mrznout, přes den se citelně oteplí
včera
Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem
včera
Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin
včera
Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu
včera
New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha
včera
Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony
včera
Je naprostá iluze věřit, že by Rusko mohlo na Ukrajině prohrát, prohlásil belgický premiér
Aktualizováno včera
Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel
včera
Macron tajně varoval evropské lídry: Existuje šance, že USA zradí Ukrajinu a Evropu
včera
Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá
včera
Král Karel III. pronesl vzácné prohlášení k Ukrajině. Odsoudil Rusko
včera
Zemřel světově proslulý kostýmní výtvarník Theodor Pištěk
včera
Co si myslí Evropané? Bojí se války a Trumpa vnímají jako nepřítele
včera
Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael
včera
Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie
Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah.
Zdroj: Libor Novák