Pomohl Beneš komunistům k moci? Jeho abdikace dodnes vyvolává kontroverze

Praha - Abdikace prezidenta Edvarda Beneše, kterou podepsal 2. června 1948 (oficiálně bylo jeho rozhodnutí oznámeno 7. června), je dodnes vnímána rozporuplně. Především proto, že s ní dlouho váhal. Demokratický prezident Beneš totiž byl nucen stvrdit převzetí moci komunistickou stranou v čele s Klementem Gottwaldem a svým setrváním ve funkci dodával komunistickému puči zdání legitimity.

Beneš krátce poté, co svým podpisem stvrdil Gottwaldovu vládu, opustil Pražský hrad. Uchýlil se spolu s manželkou Hanou na své venkovské sídlo do Sezimova Ústí u Tábora. Svou nepřítomností na Hradě chtěl demonstrovat nesouhlas s nedemokratickým vývojem ve státě, s abdikací však váhal. Ještě se pokusil čelit nástupu nedemokratického režimu, když odmítl podepsat komunisty připravenou Ústavu 9. května, jež měla potvrdit výsledky únorového převratu. Teprve po volbách, které potvrdily nástup komunistů, abdikoval. Zhruba tři měsíce poté, 3. září 1948, zemřel.

Beneš sehrál významnou roli již během komunistického puče v únoru 1948. Historici dodnes diskutují o důvodech, které jej vedly k přijetí demise nekomunistických ministrů a jmenování nové vlády nadiktované šéfem komunistů Klementem Gottwaldem. Právě přijetí demise totiž v konečném důsledku vedlo k nastolení tzv. diktatury proletariátu, která záhy přerostla v teror proti všem, i zdánlivým, odpůrcům. Podle dobových svědectví čelil Beneš nevybíravému tlaku ze strany premiéra Gottwalda, který vyhrožoval zatýkáním a vojenským zásahem Sovětského svazu. Navíc Beneš byl v té době již vážně nemocen, měl za sebou několik záchvatů mozkové mrtvice a trpěl depresemi.

Podle publicisty Ferdinanda Peroutky "komunisté měli zájem, aby Beneš, tento osvědčený, po celém světě známý demokrat, zůstal v čele nového režimu". Podle profesora Václava Černého, který se s Benešem v březnu 1948 setkal, byl prezident pod velkým tlakem: "Bylo to mnohem horší, než jsem čekal. Prezident vypadal strašně, zestárl o 20 let, vpadl se, zhroutil."

Beneš se narodil 28. května 1884 v Kožlanech na Plzeňsku. Pocházel z rodiny chalupníka, byl nejmladší z deseti dětí. Studoval filologii, filozofii a sociologii v Praze (mj. u Masaryka), sociologii a politické vědy v Paříži, práva na univerzitě v Dijonu a v Praze byl v roce 1909 promován doktorem filozofie. Před válkou vyučoval v Praze, nejprve na obchodní akademii, později se stal docentem na univerzitě i na technice.

Beneš byl dlouholetým blízkým spolupracovníkem prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Byl jednou z hlavních postav zahraničního odboje, významně se zasloužil o mezinárodní uznání československého odboje za první světové války a posléze i uznání samostatného státu.

Od vzniku republiky byl ministrem zahraničí a v letech 1921-22 zároveň ministerským předsedou. Byl strůjcem československé zahraniční politiky, orientované především na Francii. Pod hrozbou německé agrese uzavřel spojenecké smlouvy s Francií a Sovětským svazem. Zastával také vysoké funkce ve Společnosti národů, kterou pomáhal zakládat.

Poté, co v prosinci 1935 vážně nemocný prezident Masaryk abdikoval, stal se Beneš jeho nástupcem. V následujících letech neúspěšně usiloval o vyřešení sudetoněmeckého problému a zachování územní integrity státu. V září 1938 ustoupil nátlaku Velké Británie a Francie a přijal mnichovský diktát. Poté abdikoval a odjel do zahraničí. V roce 1940 se stal prezidentem v exilu. Po skončení války dosáhl obnovení ČSR v původních hranicích a svou autoritou přispěl k obnově demokratického zřízení.

S jeho jménem jsou spjaty také často diskutované dekrety, které v letech 1940 až 1945 vydával v londýnském exilu i po návratu do vlasti a které se mimo jiné týkaly majetkových záležitostí zejména Němců a Maďarů na československém území, potrestání kolaborantů a znárodnění.

Související

V Česku se konají pietní akty připomínající sedmidenní válku o Těšínsko. Rozhovor

105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik

Před 105 lety, 23. ledna 1919, zahájily československé ozbrojené síly operaci v Těšínsku, která měla vyřešit tamní teritoriální spor s Polskem. Přestože boje o území nepředstavovaly v dobovém kontextu střední a východní Evropy výjimečnou událost, vypuknutí takzvané sedmidenní války a její průběh byly pro polskou stranu nemilým překvapením, konstatuje historik Vladimír Černý z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil například to, proč bylo Těšínsko vnímáno jako důležitý region, jak Praha a Varšava obhajovaly své nároky na něj nebo z jakého důvody západní velmoci vnímaly konflikt souběžně jako marginální záležitostí, ale i negativní, potenciálně nebezpečný precedent. 
Beneš, Edvard

Bylo by třeba objasnit roli Beneše v přípravách atentátu na Heydricha, míní historik

Role někdejšího československého prezidenta Edvarda Beneše v přípravách atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha je i po 80 letech od atentátu nejasná. Je otázkou, zda se k přípravě této akce stavěl po celou dobu souhlasně. V rozhovoru s ČTK to řekl historik Stanislav Kokoška z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR a Ústavu pro studium totalitních režimů.

Více souvisejících

Edvard Beneš Komunismus historie

Aktuálně se děje

před 51 minutami

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

včera

včera

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

včera

včera

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ANO vyzvalo vládu, aby zveřejnila částku, kterou Česko přispěje na nákup munice pro Ukrajinu

Opoziční hnutí ANO vyzvalo vládu, aby alespoň v hrubých obrysech zveřejnila částku, kterou Česká republika přispěje na nákup munice pro Ukrajinu zemím mimo Evropskou unii. 

Zdroj: Karolína Svobodová

Další zprávy