Čeští politici odsun Němců dodnes politizují, konstatuje historik

Před 75 lety se československý prezident Edvard Beneš rozhodl podepsat dekret, jímž připravil Němce o občanství, čímž umožnil jejich odsun ze země. Publicista Jiří Padevět v této souvislosti poukázal na to, že si lidé stále neuvědomují, že se nejednalo zrovna o legitimní postup, ač v té době nezbytný.

Vyhánění a vraždění Němců nebylo po konci druhé světové války ničím neobvyklým - viz partyzánský soud v Lanškrouně nebo masakry v Postoloprtech či na Švédských šancích.

"To měly na svědomí jednotky pravidelné československé armády nebo nějaká polovojenská jednotka podléhající jejímu velení. Rozkazy zřejmě vydával ministr vnitra Václav Nosek a generál Ludvík Svoboda a ti za to nikdy nenesli odpovědnost,“ řekl v rozhovoru pro Český rozhlas Plus spisovatel specializující se na protektorátní a poválečnou historii.

"Masakry byly obhajovány jako spravedlivá odplata za utrpení během protektorátu, ale v drtivé většině vykonávala na lidech, kteří nic neprovedli." Jiří Padevět

Padevět také řekl, že v pozadí masakrů byl stát, který je pak následně i vyšetřoval a pachatele větších akcí dokonce kolikrát odsoudil k mnohaletým trestům, aby je pak po komunistickém puči v únoru 1948 zase propustil. Častokrát se z nich pak stali výkonní pracovníci komunistických bezpečnostních složek.

"Tito lidé jsou vždy použitelní, protože jsou brutální a ničeho se neštítí. Kromě toho řada z nich měla velmi podivnou válečnou minulost,“ vysvětlil s poznámkou, že mezi oběťmi figurovali zpravidla staří lidé nebo děti. Například Karol Pazúr, který má na svědomí masakr na Švédských šancích, vraždy kojenců zdůvodňoval tím, že nebylo zbytí, když už zabili jejich rodiče.

Žádné meze, vše bylo dovoleno

Historik zároveň ale také odmítl označit poválečný vývoj za genocidu, jelikož není jasné, ke kolika úmrtím došlo. "Myslím, že tady docházelo k systematickým a promyšleným vraždám. Ti lidé nebyli žádným soudem odsouzeni,“ konstatoval.

"Po šesti letech jste si mohl do nejbližšího Němce kopnout, což spousta lidí využila – a je to lidsky pochopitelné. Němci se tehdy psali s malým ‚n‘, chodili označení bílou páskou nebo svastikou. Byli označeni, stigmatizováni a bylo vůči nim dovoleno v podstatě cokoli,“ podotkl.

"Můj program je – já to netajím – že otázku německou musíme v republice vylikvidovat," prohlásil Edvard Beneš už 12. května během svého proslovu v Brně. Padevět poznamenal, že ani dnes by mnohým českým politikům nedělalo problém něco takového pronášet na adresu některých minorit.

"Současné české společnosti nejvíce zazlívám, že se z toho vytváří politická munice. Stalo se to v roce 1945 a dodnes to čeští politici využívají proti svým oponentům," řekl spisovatel, že si politici na odsunu Němců často přihřívají polévku a že je u nás pořád ještě populární komunistická mantra, že Německo je náš nepřítel.

"Že budou chtít vrátit statky, polnosti a že jim o nic jiného nejde. Dnešní sudetoněmecký landsmanšaft je bez urážky zájmové, folklórní sdružení, které si chce pouze připomínat, kde se ti lidé narodili,“ uzavřel.

Související

Mikuláš Bek

Bek vystoupil na sudetoněmeckém sjezdu, vyzval k práci na míru

Máme za sebou mnoho nenávisti, bolesti a dokonce i krve, proto musíme pracovat na míru. Dnes to na hlavním shromáždění na sudetoněmeckém sjezdu v Řezně prohlásil český ministr školství Mikuláš Bek, který sudetské Němce pozdravil jako milé krajany. Bek se po Danielu Hermanovi a Pavlu Bělobrádkovi stal třetím úřadujícím členem české vlády, který se sudetoněmeckého setkání zúčastnil. Šéf sudetských Němců Bernd Posselt se po Bekově projevu omluvil za podíl sudetských Němců na nacismu.
Bernd Posselt

Do čela sudetských Němců byl opět zvolen Bernd Posselt

Nejvyšším představitelem sudetských Němců bude další čtyři roky Bernd Posselt. O jeho opětovné volbě do funkcí mluvčího sudetských Němců a předsedy Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) dnes informovalo sdružení v tiskové zprávě. Posselt slíbil, že bude pokračovat v důsledném úsilí "o porozumění a dialog s českým národem".

Více souvisejících

Bernd Posselt sudetští němci historie II. světová válka Edvard Beneš Jiří Padevět nacisté

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Jiřina Bohdalová v televizním filmu Svatá.

RECENZE: Svatá s démonickou Bohdalovou se pod podnětnou premisou hroutí a učí nás překrucovat

V neděli v lineárním vysílání odpremiéroval očekávaný snímek České televize Svatá, nyní si jej můžete pustit na iVysílání. Produkce spoléhá na osvědčená tvůrčí i herecká jména a po záplavě seriálů a minisérií se navrací k formátu dlouhometrážního televizního filmu. Slibná zápletka prestižního projektu s možnostmi ambivalence však v závěru vyzní banálně a dialog nevede.

včera

včera

včera

Mistrovství světa v ledním hokeji 2024 v Praze

MS v ledním hokeji: Česko - Kanada 3:4. Velký návrat, pak prohra v prodloužení

Česko v závěrečném zápase skupinové fáze domácího mistrovství světa proti Kanadě hrálo o první místo ve skupině A. Za národní tým poprvé na šampionátu nastoupil nejlepší český hráč současnosti David Pastrňák. I on byl na ledě, když národní tým v předposlední minutě dokonal návrat z dvoubrankové ztráty. V prodloužení ale rozhodl o vítězství zámořského týmu Cozens.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

V Rusku začaly manévry s nestrategickými jadernými zbraněmi

Ruská armáda v úterý zahájila úvodní fázi manévrů s nestrategickými jadernými zbraněmi, uvedla agentura Interfax s odvoláním na ministerstvo obrany. Cvičení probíhá v Jižním vojenském okruhu, pod který spadají i okupované části ukrajinského území. 

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

Teroristé Hamásu

Nepřijatelné a absurdní. Itálie se vyjádřila k zatykači na Netanjahua

Porovnávání Izraele a palestinského militantního hnutí Hamás je nepřijatelné a absurdní. Prohlásil to v úterý italský ministr zahraničí Antonio Tajani poté, co hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karim Khan požádal o vydání zatykačů na představitele Izraele i Hamásu. Uvedla to agentura AFP.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Duda čelí kritice za kondolenci k úmrtí íránského prezidenta

Polský prezident Andrzej Duda čelí kritice za to, že přirovnal smrt íránského prezidenta Ebráhima Raísího ke smrti polského prezidenta Lecha Kaczyńského při letecké nehodě před 14 lety. Íránský prezident zahynul v neděli při nehodě vrtulníku. O incidentu informovala agentura DPA.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy