Čeští politici odsun Němců dodnes politizují, konstatuje historik

Vyhánění a vraždění Němců nebylo po konci druhé světové války ničím neobvyklým - viz partyzánský soud v Lanškrouně nebo masakry v Postoloprtech či na Švédských šancích.

"To měly na svědomí jednotky pravidelné československé armády nebo nějaká polovojenská jednotka podléhající jejímu velení. Rozkazy zřejmě vydával ministr vnitra Václav Nosek a generál Ludvík Svoboda a ti za to nikdy nenesli odpovědnost,“ řekl v rozhovoru pro Český rozhlas Plus spisovatel specializující se na protektorátní a poválečnou historii.

"Masakry byly obhajovány jako spravedlivá odplata za utrpení během protektorátu, ale v drtivé většině vykonávala na lidech, kteří nic neprovedli." Jiří Padevět

Padevět také řekl, že v pozadí masakrů byl stát, který je pak následně i vyšetřoval a pachatele větších akcí dokonce kolikrát odsoudil k mnohaletým trestům, aby je pak po komunistickém puči v únoru 1948 zase propustil. Častokrát se z nich pak stali výkonní pracovníci komunistických bezpečnostních složek.

"Tito lidé jsou vždy použitelní, protože jsou brutální a ničeho se neštítí. Kromě toho řada z nich měla velmi podivnou válečnou minulost,“ vysvětlil s poznámkou, že mezi oběťmi figurovali zpravidla staří lidé nebo děti. Například Karol Pazúr, který má na svědomí masakr na Švédských šancích, vraždy kojenců zdůvodňoval tím, že nebylo zbytí, když už zabili jejich rodiče.

Žádné meze, vše bylo dovoleno

Historik zároveň ale také odmítl označit poválečný vývoj za genocidu, jelikož není jasné, ke kolika úmrtím došlo. "Myslím, že tady docházelo k systematickým a promyšleným vraždám. Ti lidé nebyli žádným soudem odsouzeni,“ konstatoval.

"Po šesti letech jste si mohl do nejbližšího Němce kopnout, což spousta lidí využila – a je to lidsky pochopitelné. Němci se tehdy psali s malým ‚n‘, chodili označení bílou páskou nebo svastikou. Byli označeni, stigmatizováni a bylo vůči nim dovoleno v podstatě cokoli,“ podotkl.

"Můj program je – já to netajím – že otázku německou musíme v republice vylikvidovat," prohlásil Edvard Beneš už 12. května během svého proslovu v Brně. Padevět poznamenal, že ani dnes by mnohým českým politikům nedělalo problém něco takového pronášet na adresu některých minorit.

"Současné české společnosti nejvíce zazlívám, že se z toho vytváří politická munice. Stalo se to v roce 1945 a dodnes to čeští politici využívají proti svým oponentům," řekl spisovatel, že si politici na odsunu Němců často přihřívají polévku a že je u nás pořád ještě populární komunistická mantra, že Německo je náš nepřítel.

"Že budou chtít vrátit statky, polnosti a že jim o nic jiného nejde. Dnešní sudetoněmecký landsmanšaft je bez urážky zájmové, folklórní sdružení, které si chce pouze připomínat, kde se ti lidé narodili,“ uzavřel.