Bek vystoupil na sudetoněmeckém sjezdu, vyzval k práci na míru

Máme za sebou mnoho nenávisti, bolesti a dokonce i krve, proto musíme pracovat na míru. Dnes to na hlavním shromáždění na sudetoněmeckém sjezdu v Řezně prohlásil český ministr školství Mikuláš Bek, který sudetské Němce pozdravil jako milé krajany. Bek se po Danielu Hermanovi a Pavlu Bělobrádkovi stal třetím úřadujícím členem české vlády, který se sudetoněmeckého setkání zúčastnil. Šéf sudetských Němců Bernd Posselt se po Bekově projevu omluvil za podíl sudetských Němců na nacismu.

"Jako občan a politik jsem vždy věřil, že cesta z Prahy do Berlína nevede jen přes Drážďany, ale i přes Mnichov, a že cesta z Prahy do Mnichova vede přes dialog se sudetskými Němci," řekl Bek. Prohlásil také, že posun ve vzájemných vztazích je všudypřítomný. "Je to poprvé, kdy zde český ministr stojí, aniž by potřeboval odvahu," uvedl s tím, že co dříve byla výjimka a co vyžadovalo odvahu, se stalo běžným. "Jsem za to šťastný," dodal.

Na úvod projevu, který Bek vedl v němčině, pozdravil sudetské Němce jako milé krajany, na což sudetští Němci reagovali potleskem. "Milí krajané, chci vás srdečně pozdravit jménem české vlády a zejména jménem českého premiéra Petra Fialy," prohlásil Bek. Uvedl také, že Češi, Němci a sudetští Němci jsou ve střední Evropě ti, kteří musí pečovat o demokracii, svobodu a právní stát a rozhodně čelit východní agresi. Reagoval tak na ruský vojenský vpád na Ukrajinu.

"Máme za sebou mnoho nenávisti, bolesti a dokonce i krve, za to musíme pracovat na míru," uvedl. Projev ukončil latinskou modlitbou Agnus Dei (Beránek boží). "Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi, daruj nám pokoj," řekl latinsky.

Bek před vystoupením řekl ČTK, že o znění proslovu si rozhodl sám, nikoli po dohodě s vládou. "Byla to moje politická odpovědnost," řekl. Kritické reakce, kterým za účast na sjezdu od některých politických skupin čelí, si nepřipouští, neboť doba podle něj pokročila natolik, aby bylo možné zátěž minulosti společně překlenout.

Šéf sudetských Němců Bernd Posselt Bekův projev označil za historický. "Slovo historický nepoužívám často, ale toto byl opravdu historický moment," řekl Posselt. Následně prohlásil, že se jménem sudetských Němců omlouvá za jejich podíl na vzestupu národního socialismu. Posselt takovouto omluvu v minulých letech pronesl opakovaně. Dnes zdůraznil, že jeho omluva je odpovědí na slova českého prezidenta Petra Pavla, který před týdnem v bavorském Selbu sudetským Němcům poděkoval za práci na vzájemném sbližování. Posselt zmínil také Pavlův proslov v Terezíně, který se podle českého prezidenta stal symbolem toho nejhoršího, čeho je člověk schopen. Pavel také uvedl, že odpovědnost za zločiny, které páchali předkové, je nutné přijmout a poučit se z nich.

"Jak řekl prezident, nesmíme zapomínat na zločiny našich předků," uvedl Posselt. Poděkoval také všem, kteří se na sbližování s Čechy podílejí, jmenoval i někdejší členy české vlády Hermana a Bělobrádka.

O rozvoji vztahů s Českem hovořil také bavorský premiér Markus Söder. "Bůh ochraňuj nové spojení s našimi českými přáteli," řekl v závěru Söder. Poděkoval také Posseltovi za to, co pro přátelství s Prahou činí. "Jsi ústřední osobnost pro sbližování Čech a Němců," řekl.

Stejně jako v sobotu, tak i dnes zazněla na sudetoněmeckém sjezdu česká hymna. Stalo se tak v závěru hlavního shromáždění po bavorské a německé hymně. Po české hymně zazněla ještě hymna evropská. Poprvé českou hymnu zahráli sudetští Němci na loňském sjezdu v Hofu.

Söder poděkoval Česku za péči o ukrajinské běžence

Bavorský premiér Markus Söder dnes na závěrečném dni sudetoněmeckého sjezdu v Řezně kritizoval ruskou invazi na Ukrajinu jako zločinnou a neevropskou. Prohlásil také, že děkuje České republice za péči o ukrajinské uprchlíky.

Česku za pomoc Ukrajincům poděkoval jménem sudetských Němců již v sobotu Steffen Hörtler, který je zemským předsedou bavorské části Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL). SL zastupuje zájmy sudetských Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků. "Obzvláště mě těší, že Česká republika přijala přes 500.000 ukrajinských uprchlíků, což je v poměru na počet obyvatel nejvíce ze všech zemí. A za to jako sudetští Němci děkujeme," řekl Hörtler. Dnes svá slova zopakoval a později na ně navázal i Söder.

"Česko přijalo nejvíce ukrajinských uprchlíků v přepočtu na počet obyvatel, za což si zaslouží velký respekt. Ale ani my si nevedeme špatně, Bavorsko přijalo více Ukrajinců než Francie," řekl Söder.

Bavorský premiér ocenil jednotu Evropy v postoji proti ruské agresi. "V Evropě žádné nové uspořádání nebude. Stojíme za Ukrajinou. Tato válka je zločinná a neevropská," řekl Söder. Dodal, že kdo chce znovu měnit hranice silou, neposlouchá historii.

Související

Mikuláš Bek

Ministerstvo se chystá zrušit malé školy. Každá by měla mít ideálně 8000 žáků, prohlásil Bek

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) plánuje do konce října předložit vládě návrh na slučování malých škol jako součást novely školského zákona. V diskusním pořadu Otázky Václava Moravce na České televizi uvedl, že návrh počítá s odloženou účinností minimálně o tři roky. Předseda školských odborů František Dobšík však upozornil, že ředitelé škol s tímto návrhem většinou nesouhlasí.

Více souvisejících

Mikuláš Bek Sudetoněmecké krajanské sdružení (SL) Bernd Posselt Německo Markus Söder

Aktuálně se děje

před 49 minutami

Jaromír Zůna na zasedání nové vlády

Zůna má pokračovat jako ministr obrany. Zastal se ho i prezident

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) bude i nadále členem vlády, potvrdilo hnutí, které jej do kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO) nominovalo. Zůnova pozice se zdála být ohrožena po jeho slovech o pokračování podpory Kyjeva a nákupu stíhaček F-35. Ministra se zastal i prezident Petr Pavel. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka

Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil. 

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Počasí, ilustrační foto

Počasí tento týden: Dorazí na Vánoce a o svátcích sníh?

Tento týden přinese do Česka postupný přechod od sychravého podzimu k pravé zimní atmosféře. Zatímco pondělí a úterý se ponesou v duchu šedé oblohy a mírných teplot, od středy začne do země proudit studený vzduch, který s sebou přinese sněžení i do nížin a mrazivé noci.

včera

Mark Rutte na summitu NATO 2025

Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů

Generální tajemník NATO Mark Rutte pro deník Bild promluvil o nejvážnější bezpečnostní situaci v Evropě od konce druhé světové války. Šéf Aliance zdůraznil, že pro zajištění budoucího míru je nezbytné radikálně zvýšit výdaje na obranu a zajistit, aby Ukrajina zůstala v boji proti ruské agresi co nejsilnější. Rutte ocenil zejména roli Německa, které podle něj převzalo v Evropě vůdčí úlohu díky výraznému navýšení svého vojenského rozpočtu.

včera

letectví

Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní

Ankara se snaží o zásadní průlom ve vztazích s Washingtonem. Hlavním cílem turecké diplomacie je návrat do prestižního programu vývoje a nákupu stíhaček F-35, ze kterého bylo Turecko vyloučeno poté, co před šesti lety zakoupilo ruský systém protivzdušné obrany S-400. Podle zdrojů agentury Bloomberg Turecko nyní vážně zvažuje, že se ruské techniky zbaví, aby odstranilo hlavní překážku v komunikaci s USA.

včera

Tato fotografie byla původně součástí spisů ministerstva spravedlnosti. Nyní se ale na webových stránkách neobjevuje.

"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem

Kolem nově zpřístupněné „Epsteinovy knihovny“ Ministerstva spravedlnosti USA se rozpoutala bouře poté, co z webových stránek zmizela fotografie obsahující snímek Donalda Trumpa. Snímek zachycoval pracovní stůl s několika zarámovanými fotografiemi, přičemž na jedné z nich byl Trump společně s Ghislaine Maxwellovou. Pozorní uživatelé si všimli, že v číselné řadě souborů vznikla mezera, kdy po dokumentu s číslem 467 následuje až 469. Podle některých amerických politiků se může jednat o jeden z největších pokusů o utajování v historii.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy

Americké úřady potvrdily, že jejich námořnictvo u břehů Venezuely zachytilo již třetí plavidlo během několika málo dní. Přestože Washington zatím tají přesnou polohu operace i identitu lodi, je zřejmé, že jde o pokračování tvrdé linie prezidenta Donalda Trumpa. Ten před týdnem nařídil totální blokádu všech sankcionovaných tankerů, které se pokoušejí vyvážet venezuelskou ropu nebo do země vplouvat.

včera

včera

Pieta za oběti střelby na FF UK

Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě

Česká republika si dnes připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na náměstí Jana Palacha v Praze se sešli přední politici i veřejnost, aby uctili památku obětí u tamního pietního místa. Předseda Senátu Miloš Vystrčil při této příležitosti zdůraznil, že na tyto události nesmíme nikdy zapomenout a odpovědnost za to, aby se nic podobného neopakovalo, nese každý z nás.

včera

Armáda Francie

Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem

V souvislosti s měnícím se postojem Spojených států k evropské bezpečnosti se Francie pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona připravuje na roli nezávislého lídra v obraně kontinentu. Paříž se již dříve netajila obavami z nespolehlivosti Washingtonu, které se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025 potvrdily. Francie nyní zintenzivňuje své úsilí o vybudování „evropské suverenity“ a připravuje se na možnost, že se Evropa bude muset v horizontu tří až čtyř let bránit ruské hrozbě bez výraznější americké pomoci.

včera

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Rusko: Evropské změny v mírovém plánu naději na konec války nezvýšily. Možnost nalezení řešení zkomplikovaly

Kreml se ohradil proti úpravám amerického mírového plánu, které navrhla evropská strana společně s Kyjevem. Hlavní poradce ruského prezidenta pro zahraniční politiku Jurij Ušakov v neděli prohlásil, že tyto změny rozhodně nezvyšují naději na dosažení trvalého smíru. Podle jeho slov snahy Evropanů a Ukrajinců o úpravu dokumentu spíše komplikují možnost nalezení dlouhodobého řešení téměř čtyři roky trvajícího konfliktu.

včera

Pohled z palubní kamery pozemního dronu MAUL ukazuje explozi před vozidlem během mise záchrany zraněného ukrajinského vojáka z okupovaného území

Na záchranu v první linii čekal měsíc. Pak zraněného vojáka zachránil robot

Příběh vojáka Maksyma, který strávil 33 dní v zemi nikoho se zaškrcenou nohou, ilustruje novou a děsivou realitu ukrajinského bojiště. Jeho záchrana nebyla dílem odvážné posádky vrtulníku nebo obrněného transportéru, ale malého dálkově ovládaného stroje na kolech. Tři hodiny strávené v těsné pancéřované kapsli bez řidiče pro něj znamenaly jedinou cestu k přežití v zemi, kde oblohu ovládají ruské útočné drony.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Amerika stupňuje tlak na Madura. Zabavila další tanker

Americké síly pod velením administrativy Donalda Trumpa výrazně vystupňovaly tlak na režim Nicoláse Madura v Karibiku. V sobotu došlo k dalšímu zabavení plavidla převážejícího venezuelskou ropu, což je druhý podobný zásah během pouhých dvou týdnů.

včera

Americké ponorky jsou v Pacifiku v menšině. Jižní Korea má plán, jak to změnit

Nedávno oznámený záměr Jižní Koreje postavit ponorky s jaderným pohonem představuje zásadní obrat v pacifické bezpečnostní politice. Tento ambiciózní plán získal v říjnu 2025 veřejnou podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa, což pro Soul znamená průlom v desetiletí trvajících snahách. Jádrem dohody je strategický obchod, v němž Jižní Korea přislíbila investice ve výši 350 miliard dolarů výměnou za americkou pomoc s jadernou technologií.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy