Mluví-li se o sídle prezidenta republiky, každý si jistě vybaví Pražský hrad, popřípadě zámek v Lánech. Pravdou ovšem je, že českoslovenští prezidenti měli původně v rámci republiky více sídel, mezi něž patřil též moravský zámek v Náměšti nad Oslavou. Tento původně gotický hrad nabízí poutavou historii od středověku až po počátky našeho moderního státu.
První písemná zmínka o Náměšti pochází z roku 1234, kdy se jako svědek na listině pro klášter v Oslavanech podepsal Budiš, člen rodu z Lomnice, užívaje poprvé predikátu z Náměště. Historici však zjistili, že je daná listina falzem z let 1267 - 1275. Kamenný hrad tak vznikl nejspíše až kolem či po roce 1250. Ovšem osídlení lokality zřejmě spadá již do průběhu 1. poloviny 13. století. Úkolem hradu bylo mimo jiné chránit důležitý brod přes řeku Oslavu. Z jeho gotické podoby se dodnes dochovala jen válcová věž, zbytky hradního paláce a hradebního opevnění.
Členové meziříčské větve rodu pánů z Lomnice byli vlastníky náměšťského hradu až do konce 14. století, kdy v roce 1399 uzavřel Jindřich se svým příbuzným Lackem z Kravař dohodu, podle níž přešlo náměšťské i meziříčské zboží do majetku pánů z Kravař. V jejich majetku byl hrad až do roku 1439, aby se následně přes několik majetkových změn dostal zpět do rukou pánů z Lomnice.
Ty už ovšem hrad vlastnili jen krátce. Sňatkem Libuše, dcery Jana z Lomnice a na Náměšti, s Bedřichem ze Žerotína přešlo panství do vlastnictví tohoto předního moravského rodu pánů ze Žerotína, za jejichž časů zažíval hrad, později zámek, své další zlaté období. V této době se Náměšť stává významným střediskem kulturního a společenského života na Moravě, zároveň dochází k výraznému ekonomickému rozvoji okolí. Byli to právě Žerotínové, kteří se zasloužili o přestavbu náměšťského hradu na rozsáhlý renesanční zámek. Mezi jeho majitele patřil například slavný Karel starší ze Žerotína, významná osoba období stavovského povstání. Karel byl však po Bílé hoře nucen své panství prodat.
Novým majitelem se tak stal slavný generál Albrecht z Valdštejna. Ten však již v roce 1629 postoupil zámek spolu s panstvím Werdenberkům. Z nich na počátku 18. století proslul krutým útiskem poddaných Jan Filip Werdenberk. Za jejich časů vznikla na zámku například zámecká kaple. Po vymření rodu Werdenberků a několika změnách majitele, koupil v roce 1752 náměšťský zámek s panstvím i s připojenými statky Bedřich Vilém z Haugwitz a Biskupic, rádce a mincmistr císařovny Marie Terezie.
Za nových majitelů došlo především k bourání fortifikačních částí bývalého hradu, jako byly hradby a bašty. Též došlo ke zrušení předhradí s mohutnými věžemi, z nichž zůstala nadále jen hranolová renesanční bašta. Současně byly zasypány dosavadní příkopy a nově upraveno nejbližší okolí zámku, postaven nový most s charakteristickými barokními plastikami a zřízen zámecký park. Objekt tak zcela ztratil svůj původní pevnostní charakter a naopak získal vzhled výstavné a pohodlné rezidence.
V majetku rodu Haugwitzů zůstal náměšťský zámek spolu s velkostatkem až do roku 1945, kdy byl zámek zestátněn. Pro zámek tak nastalo poslední šťastnější období, které však mělo charakter jen posledního blyštivého záblesku. Náměšťský zámek si totiž vyhlédl československý prezident Edvard Beneš a učinil z něj své letní sídlo na Moravě. Obnova komplexu byla zahájena v roce 1946, ale vlivem politických událostí v roce 1948 nebyla dokončena. Mezi nejvýznamnější adaptační zásahy v případě hlavní zámecké budovy patří obnova sgrafitových omítek hlavního vnitřního zámeckého nádvoří a vnějšího jižního a západního zámeckého průčelí. Součástí byla i modernizace zámku pro co největší pohodlí hlavy státu, kdy zde byla například zřízena kuchyně odpovídající nejvyšším soudobým požadavkům. Upraveny byly zejména reprezentační prostory v prvním patře. Tyto zásahy nebyly vždy zcela šťastné. Z hlediska památkové péče se jednalo až o nepřípustné kroky, kdy například v některých místnostech bylo zcela vytrháno dřevěné obložení stěn. Ze zámku tak byly místy doslova vyrvány kusy interiérové umělecké historie.
Přitom se jednalo s nadsázkou řečeno jen o pouhý manýr, jelikož z československých prezidentů zde pobýval pouze Edvard Beneš, a to dvakrát. Poprvé šestnáct dnů v červenci 1946 a podruhé sedmnáct dnů v červnu 1947. O dva roky později, v roce 1949, byl zámek zpřístupněn veřejnosti, která jej může v návštěvních hodinách obdivovat i dnes.
Související
Chuchelská bitka. Před 145 lety se v Praze poprali studenti
Čapek nebo Hrabal. Měli špatné vysvědčení, přesto se zapsali do dějin
historie , hrady a zámky , Československo , prezident čr , Edvard Beneš
Aktuálně se děje
před 57 minutami
USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat
před 1 hodinou
"Vždyť v zimě u vás umírá víc lidí." V USA zlehčují extrémně horké počasí v Evropě
před 2 hodinami
WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých
před 3 hodinami
Počasí v noci přineslo další extrémy. Meteorologové naměřili až 27 stupňů
před 4 hodinami
Po zemětřesení ve Venezuele už téměř 1500 mrtvých. Záchranáři dodnes nacházejí živé
před 5 hodinami
Předpověď počasí na celý týden. Změna bude patrná
včera
Norsko drží palce. Princezna je po vážné operaci, promluvila královna
včera
Reprezentace se po vyřazení z MS sype jak domeček z karet. Končí Schick i Holeš
včera
Nečekaná linka v případu ozbrojeného učitele. Nedávno se viděl s předními politiky
Aktualizováno včera
V Česku bylo historicky poprvé přes 41 stupňů. Rekord opět hlásí Doksany
včera
Cizinec napadl nezletilou v hradeckém parku. Dívce pomohli kolemjdoucí
včera
Česko by v NATO měl zastupovat hlavně premiér, míní Zůna
včera
Chuchelská bitka. Před 145 lety se v Praze poprali studenti
včera
Smog se rozšířil do dalších oblastí v Česku. Může za to přízemní ozon
včera
Tropy zpomalily pražské tramvaje. Místy jedou jen desítkou
včera
Babiš povede českou delegaci na summitu NATO, tvrdí Macinka
včera
ANO by suverénně vyhrálo sněmovní volby. Motoristé nadále balancují na hraně
včera
Tropické počasí ukončí bouřky. První udeří už dnes, varoval ČHMÚ
včera
V Kongu se již potvrdilo přes 1200 případů eboly. Přibývá ale i uzdravených
včera
Írán může přestat existovat, varoval Trump po dalším porušení příměří
Spojené státy americké ústy prezidenta Donalda Trumpa znovu obvinily Írán z porušení platného příměří, v jehož průběhu má být dojednána finální mírová dohoda mezi oběma stranami konfliktu. Trump zároveň opět pohrozil Teheránu obnovením americké vojenské operace.
Zdroj: Lucie Podzimková