Vyhrocený týden před Mnichovem 1938: Češi se nechtěli vzdát, dav pronikl na Hrad

Praha - Týden před podpisem dohody "o nás bez nás" 29. září v Mnichově o odstoupení pohraničního území českých zemí Německu se konala 22. září 1938 generální stávka, kterou vyvrcholilo hnutí na obranu republiky. Ve stejný den odstoupila vlády Milana Hodži a byla jmenována úřednická vláda generála Jana Syrového.

Stávka byla v období zvětšujícího se ohrožení Československa nacistickým Německem protestem proti přijetí návrhů na odstoupení pohraničí Německu. V hornobavorském alpském letovisku Berchtesgadenu se totiž již 15. září konala schůzka německého vůdce Adolfa Hitlera a britského premiéra Nevilla Chamberlaina.

Hitler na ní formuloval své požadavky vůči Československu a žádal především, aby Německu byla postoupena území s více než 50 procenty německého obyvatelstva. Chamberlain neměl námitek, požadoval jen ještě poradu s Francií.

Československá vláda premiéra Hodži tento požadavek, podpořený nótou britské a francouzské vlády, nejprve odmítla. Avšak po ultimativním nátlaku britského a francouzského velvyslance 21. září vláda a poté i prezident Edvard Beneš s odstoupením pohraničí souhlasili.

Tento akt rezignace vyvolal bouřlivý odpor obyvatelstva, který vyvrcholil 22. září generální stávkou. Již den předtím se v Praze konala masivní demonstrace s průvodem na Hrad. Dav, proti kterému se policie neodvážila zakročit, pronikl až na třetí nádvoří. Situace byla velmi vyhrocena, vše se uklidnilo až proslovem generála Syrového a kolem půlnoci se dav začal rozcházet.

Den nato se v parlamentu ustavil tzv. Výbor na obranu republiky, Hodžova vláda podala demisi a byl ustaven úřednický kabinet Jana Syrového. Z původní vlády ve své funkci zůstal pouze ministr zahraničí Kamil Krofta, všichni členové vlády byli bezpartijní. Syrového kabinet pak o den později vyhlásil všeobecnou mobilizaci.

Celonárodní vlna odhodlání postavit se hrozbě nacistického Německa se zbraní v ruce však trvala pouhý týden. V noci z 29. na 30. září nejvyšší představitelé Británie, Francie, Itálie a Německa podepsali Mnichovskou dohodu, která plně akceptovala německé územní požadavky vůči Československu. Týž den vláda a prezident Beneš mnichovský diktát přijali, bez boje vydali Německu pohraničí i s celým systémem pevností, a napsali tak tečku za jednou etapou existence Československa.

Související

Fotografie z průběhu Mnichovských jednání. Zleva: Neville Chamberlain za Velkou Británii, Édouard Daladier, zástupce Francie, Adolf Hitler za nacistické Německo a Benito Mussolini za fašistickou Itálii

Před 84 lety Mnichovská dohoda naporcovala Česko

Mnichovská dohoda, podepsaná v noci na 30. září 1938 představiteli Británie, Francie, Itálie a Německa, znamenala konec první republiky. Do země vstoupila německá vojska, Československo přišlo o velkou část území, armáda byla demobilizována. Na začátku října abdikoval prezident Edvard Beneš, kterého vystřídal právník Emil Hácha. Druhá republika byla podstatně menší než první. Vedle odstoupení pohraničních Sudet Německu přišlo Československo o velkou část jižního Slovenska, které na základě první vídeňské arbitráže odstoupilo Maďarsku.
Vladimír Putin, ruský prezident

Putin si hraje na historika: Společnost národů selhala, osud ČSR je důkazem

Předválečná Společnost národů (SN), jíž dominovaly Británie a Francie, podle ruského prezidenta Vladimira Putina selhala v předcházení konfliktům a nynější systém mezinárodních vztahů je jedním z nejdůležitějších výsledků 2. světové války. Neúčinnost předválečného uspořádání šéf Kremlu podrobně ilustruje i na osudu Československa. Jako jeden z nejvýznamnějších pozitivních důsledků 2. světové války Putin vyzdvihuje OSN.

Více souvisejících

Mnichovská dohoda (29. září 1938) historie Adolf Hitler nacisté Edvard Beneš

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Joe Biden

Biden nemá nic jisté. Průzkum mezi demokraty pro něj nedopadl dobře

Bude se v listopadových prezidentských volbách v USA opakovat souboj z minula? Joe Biden to může mít nahnuté. Potvrzují to výsledky průzkumu amerického Centra pro výzkum veřejných otázek institutu NORC pro agenturu AP. Vyplývá z něj totiž, že dvě třetiny demokratů chtějí, aby Biden stáhl kandidaturu a umožnil straně vybrat jiného uchazeče o post prezidenta. 

včera

včera

včera

Armáda České Republiky

Armáda nahradí beznadějně zastaralou techniku. Nakoupí nové Tatry

Ministerstvo obrany koupí nové těžké nákladní vozy Tatra i munici pro americké vrtulníky. O zakázkách dnes ministryně obrany Jana Černochová (ODS) informovala vládu. V případě pořízení vozidel Tatra T-815 jde o rámcovou dohodu se společností Tatra Defence Systems s.r.o., u nákupu munice o smlouvu s českou firmou STV Group. 

včera

včera

Král Karel III. jmenoval Keira Starmera novým britským premiérem. (5.7.2024)

Karel III. prozradil priority Starmerovy labouristické vlády

Britský král Karel III. ve středu přednesl priority nové labouristické vlády premiéra Keira Starmera, která se chopila moci po nedávném drtivém vítězství nad konzervativci ve volbách. Starmer slibuje s ostatními členy kabinetu oživení ekonomiky či řešení nedostatku bytů a krize životních nákladů. Vláda chce také ztížit nelegální přistěhovalectví a zlepšit vztahy s Evropskou unií. 

včera

Roman Červenka, český hokejový útočník. Žurnalista Daniel Sallows z Bleacher Report označil Červenku jako sedmého nejlepšího hokejistu mimo NHL.

Hokejové Pardubice hlásí zvučnou posilu. Ze Švýcarska se vrací domů kapitán mistrů světa Červenka

Nadcházející extraligová sezóna 2024/25 nabídne tuzemským hokejovým fanouškům zajímavou podívanou. Na zdejších extraligových kluzištích se totiž bude prohánět kapitán českých mistrů světa z letošního roku, útočník Roman Červenka, jenž se tak po dlouhých osmi letech vrací ze zahraničí domů. Po návratu do Česka bude oblékat dres posledního vicemistra, tedy Pardubic. Ty tak tímto přestupem daly jasně najevo svůj záměr dokráčet tentokrát až k extraligovému titulu.

včera

včera

včera

včera

Elon Musk

Musk stěhuje své firmy v rámci USA. Vadí mu nový zákon v Kalifornii

Podnikatel a miliardář Elon Musk oznámil, že přesune sídla svých firem X a SpaceX v rámci USA z Kalifornie do Texasu. Za jeden z důvodů označil nový zákon, který v prvně jmenovaném státě zakazuje školským úřadům informovat kohokoliv včetně rodičů o rodové identitě či sexuální orientaci žáků. Upozornila na to BBC. 

včera

včera

Jaderná elektrárna Dukovany

Dva nové bloky jaderné elektrárny Dukovany postaví Korejci, rozhodla vláda

Dva nové bloky jaderné elektrárny v Dukovanech postaví korejská společnost Korea Hydro & Nuclear Power Company (KHNP). O preferovaném dodavateli strategického projektu rozhodla vláda na středečním zasedání. Informovalo o tom ministerstvo průmyslu v tiskové zprávě. Česko si od projektu slibuje, že zemi zajistí energetickou bezpečnost a soběstačnost na několik desetiletí dopředu. 

včera

včera

Osmasedmdesátiletý bývalý prezident byl po střelbě v Butleru v Pensylvánii sveden z pódia s krví rozmazanou po obličeji, zatímco střelec a kolemjdoucí byli zabiti a dva diváci kriticky zraněni (14. července 2024).

FBI se dostala do mobilu střelce na Trumpa. Pomohli Izraelci

Vyšetřování sobotního atentátu na republikánského prezidentského kandidáta Donalda Trumpa pokračuje. FBI se podle nejnovějších informací dostala do mobilu střelce Thomase M. Crookse, který byl na místě zneškodněn tajnou službou. Zásadně k tomu pomohla izraelská technologie, informuje web Times of Israel. 

včera

včera

včera

Nejednejte jménem EU. Přestřelka mezi Orbánem a Michelem pokračuje, šéf Evropské rady nešetří kritikou

Předseda Evropské rady Charles Michel odpověděl na dopis maďarského premiéra Viktora Orbána, který po své nedávné návštěvě Ukrajiny, Ruska a Číny vyzval Evropskou unii k diplomatickému řešení války na Ukrajině. Informoval o tom deník Népszava.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy