Vyhrocený týden před Mnichovem 1938: Češi se nechtěli vzdát, dav pronikl na Hrad

Praha - Týden před podpisem dohody "o nás bez nás" 29. září v Mnichově o odstoupení pohraničního území českých zemí Německu se konala 22. září 1938 generální stávka, kterou vyvrcholilo hnutí na obranu republiky. Ve stejný den odstoupila vlády Milana Hodži a byla jmenována úřednická vláda generála Jana Syrového.

Stávka byla v období zvětšujícího se ohrožení Československa nacistickým Německem protestem proti přijetí návrhů na odstoupení pohraničí Německu. V hornobavorském alpském letovisku Berchtesgadenu se totiž již 15. září konala schůzka německého vůdce Adolfa Hitlera a britského premiéra Nevilla Chamberlaina.

Hitler na ní formuloval své požadavky vůči Československu a žádal především, aby Německu byla postoupena území s více než 50 procenty německého obyvatelstva. Chamberlain neměl námitek, požadoval jen ještě poradu s Francií.

Československá vláda premiéra Hodži tento požadavek, podpořený nótou britské a francouzské vlády, nejprve odmítla. Avšak po ultimativním nátlaku britského a francouzského velvyslance 21. září vláda a poté i prezident Edvard Beneš s odstoupením pohraničí souhlasili.

Tento akt rezignace vyvolal bouřlivý odpor obyvatelstva, který vyvrcholil 22. září generální stávkou. Již den předtím se v Praze konala masivní demonstrace s průvodem na Hrad. Dav, proti kterému se policie neodvážila zakročit, pronikl až na třetí nádvoří. Situace byla velmi vyhrocena, vše se uklidnilo až proslovem generála Syrového a kolem půlnoci se dav začal rozcházet.

Den nato se v parlamentu ustavil tzv. Výbor na obranu republiky, Hodžova vláda podala demisi a byl ustaven úřednický kabinet Jana Syrového. Z původní vlády ve své funkci zůstal pouze ministr zahraničí Kamil Krofta, všichni členové vlády byli bezpartijní. Syrového kabinet pak o den později vyhlásil všeobecnou mobilizaci.

Celonárodní vlna odhodlání postavit se hrozbě nacistického Německa se zbraní v ruce však trvala pouhý týden. V noci z 29. na 30. září nejvyšší představitelé Británie, Francie, Itálie a Německa podepsali Mnichovskou dohodu, která plně akceptovala německé územní požadavky vůči Československu. Týž den vláda a prezident Beneš mnichovský diktát přijali, bez boje vydali Německu pohraničí i s celým systémem pevností, a napsali tak tečku za jednou etapou existence Československa.

Související

Fotografie z průběhu Mnichovských jednání. Zleva: Neville Chamberlain za Velkou Británii, Édouard Daladier, zástupce Francie, Adolf Hitler za nacistické Německo a Benito Mussolini za fašistickou Itálii

Před 84 lety Mnichovská dohoda naporcovala Česko

Mnichovská dohoda, podepsaná v noci na 30. září 1938 představiteli Británie, Francie, Itálie a Německa, znamenala konec první republiky. Do země vstoupila německá vojska, Československo přišlo o velkou část území, armáda byla demobilizována. Na začátku října abdikoval prezident Edvard Beneš, kterého vystřídal právník Emil Hácha. Druhá republika byla podstatně menší než první. Vedle odstoupení pohraničních Sudet Německu přišlo Československo o velkou část jižního Slovenska, které na základě první vídeňské arbitráže odstoupilo Maďarsku.
Vladimír Putin, ruský prezident

Putin si hraje na historika: Společnost národů selhala, osud ČSR je důkazem

Předválečná Společnost národů (SN), jíž dominovaly Británie a Francie, podle ruského prezidenta Vladimira Putina selhala v předcházení konfliktům a nynější systém mezinárodních vztahů je jedním z nejdůležitějších výsledků 2. světové války. Neúčinnost předválečného uspořádání šéf Kremlu podrobně ilustruje i na osudu Československa. Jako jeden z nejvýznamnějších pozitivních důsledků 2. světové války Putin vyzdvihuje OSN.

Více souvisejících

Mnichovská dohoda (29. září 1938) historie Adolf Hitler nacisté Edvard Beneš

Aktuálně se děje

včera

včera

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

včera

včera

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

včera

včera

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

včera

včera

včera

Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi

Evropa by podle francouzského prezidenta mohla "zemřít", pokud si nevybuduje robustní obranu čelící ruské agresi na Ukrajině.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy