Vyhrocený týden před Mnichovem 1938: Češi se nechtěli vzdát, dav pronikl na Hrad

Praha - Týden před podpisem dohody "o nás bez nás" 29. září v Mnichově o odstoupení pohraničního území českých zemí Německu se konala 22. září 1938 generální stávka, kterou vyvrcholilo hnutí na obranu republiky. Ve stejný den odstoupila vlády Milana Hodži a byla jmenována úřednická vláda generála Jana Syrového.

Stávka byla v období zvětšujícího se ohrožení Československa nacistickým Německem protestem proti přijetí návrhů na odstoupení pohraničí Německu. V hornobavorském alpském letovisku Berchtesgadenu se totiž již 15. září konala schůzka německého vůdce Adolfa Hitlera a britského premiéra Nevilla Chamberlaina.

Hitler na ní formuloval své požadavky vůči Československu a žádal především, aby Německu byla postoupena území s více než 50 procenty německého obyvatelstva. Chamberlain neměl námitek, požadoval jen ještě poradu s Francií.

Československá vláda premiéra Hodži tento požadavek, podpořený nótou britské a francouzské vlády, nejprve odmítla. Avšak po ultimativním nátlaku britského a francouzského velvyslance 21. září vláda a poté i prezident Edvard Beneš s odstoupením pohraničí souhlasili.

Tento akt rezignace vyvolal bouřlivý odpor obyvatelstva, který vyvrcholil 22. září generální stávkou. Již den předtím se v Praze konala masivní demonstrace s průvodem na Hrad. Dav, proti kterému se policie neodvážila zakročit, pronikl až na třetí nádvoří. Situace byla velmi vyhrocena, vše se uklidnilo až proslovem generála Syrového a kolem půlnoci se dav začal rozcházet.

Den nato se v parlamentu ustavil tzv. Výbor na obranu republiky, Hodžova vláda podala demisi a byl ustaven úřednický kabinet Jana Syrového. Z původní vlády ve své funkci zůstal pouze ministr zahraničí Kamil Krofta, všichni členové vlády byli bezpartijní. Syrového kabinet pak o den později vyhlásil všeobecnou mobilizaci.

Celonárodní vlna odhodlání postavit se hrozbě nacistického Německa se zbraní v ruce však trvala pouhý týden. V noci z 29. na 30. září nejvyšší představitelé Británie, Francie, Itálie a Německa podepsali Mnichovskou dohodu, která plně akceptovala německé územní požadavky vůči Československu. Týž den vláda a prezident Beneš mnichovský diktát přijali, bez boje vydali Německu pohraničí i s celým systémem pevností, a napsali tak tečku za jednou etapou existence Československa.

Související

Fotografie z průběhu Mnichovských jednání. Zleva: Neville Chamberlain za Velkou Británii, Édouard Daladier, zástupce Francie, Adolf Hitler za nacistické Německo a Benito Mussolini za fašistickou Itálii

Před 84 lety Mnichovská dohoda naporcovala Česko

Mnichovská dohoda, podepsaná v noci na 30. září 1938 představiteli Británie, Francie, Itálie a Německa, znamenala konec první republiky. Do země vstoupila německá vojska, Československo přišlo o velkou část území, armáda byla demobilizována. Na začátku října abdikoval prezident Edvard Beneš, kterého vystřídal právník Emil Hácha. Druhá republika byla podstatně menší než první. Vedle odstoupení pohraničních Sudet Německu přišlo Československo o velkou část jižního Slovenska, které na základě první vídeňské arbitráže odstoupilo Maďarsku.
Vladimír Putin, ruský prezident

Putin si hraje na historika: Společnost národů selhala, osud ČSR je důkazem

Předválečná Společnost národů (SN), jíž dominovaly Británie a Francie, podle ruského prezidenta Vladimira Putina selhala v předcházení konfliktům a nynější systém mezinárodních vztahů je jedním z nejdůležitějších výsledků 2. světové války. Neúčinnost předválečného uspořádání šéf Kremlu podrobně ilustruje i na osudu Československa. Jako jeden z nejvýznamnějších pozitivních důsledků 2. světové války Putin vyzdvihuje OSN.

Více souvisejících

Mnichovská dohoda (29. září 1938) historie Adolf Hitler nacisté Edvard Beneš

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 3 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno před 10 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

včera

včera

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Volby by jasně vyhrálo hnutí ANO. Poslance by měli komunisté či Motoristé

Sněmovní volby by v listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO, přičemž mandáty by získalo dalších šest politických stran či hnutí, vyplývá z nejnovějšího volebního modelu agentury Median. Pod pětiprocentní hranicí by samostatně skončily vládní strany TOP 09 a KDU-ČSL, které však mají v příštím roce kandidovat s ODS pod hlavičkou koalice Spolu.

včera

včera

včera

Aktualizováno 20. prosince 2024 22:35

Do davu lidí na trzích v Magdeburgu najelo auto

Mimořádná zpráva Teroristický útok v Magdeburgu: Do davu lidí najelo auto, 2 mrtví a až 80 zraněných. Incident zachytila kamera

V německém Magdeburgu, hlavním městě spolkové země Sasko-Anhaltsko, došlo k tragické události, když auto najelo do davu lidí na vánočním trhu. Podle serveru CNN si incident vyžádal minimálně 2 oběti (původní informace hovořily o 11) a desítky dalších osob utrpěly zranění. Server Bild s odvoláním na úřady uvedl, že šlo o záměrný teroristický útok.

20. prosince 2024 22:32

20. prosince 2024 21:43

Prezident Pavel telefonicky hovořil se Zelenským

Prezident Petr Pavel uskutečnil telefonický hovor s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, během kterého se zaměřili na klíčová témata spojená s vojenskou podporou Ukrajiny. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy