Bylo by třeba objasnit roli Beneše v přípravách atentátu na Heydricha, míní historik

Role někdejšího československého prezidenta Edvarda Beneše v přípravách atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha je i po 80 letech od atentátu nejasná. Je otázkou, zda se k přípravě této akce stavěl po celou dobu souhlasně. V rozhovoru s ČTK to řekl historik Stanislav Kokoška z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR a Ústavu pro studium totalitních režimů.

Podle Kokošky by bylo objasnění třeba, neboť se promítá do různých interpretací důvodu atentátu. Neznámé jsou dosud i bližší údaje o některých lidech, kteří byli za pomoc parašutistům na území Protektorátu Čechy a Morava popraveni. Badatelé ale jejich osudy postupně odhalují.

Za autora plánu atentátu na Heydricha je historiky považován brigádní generál František Moravec, který ve Velké Británii řídil československou exilovou zpravodajskou službu. Plán na atentát se začal rodit krátce poté, co se v září 1941 Heydrich stal zastupujícím říšským protektorem a začal krvavě potlačovat domácí odboj. Kolem postoje Beneše k atentátu je podle Kokošky řada interpretací. "Víme, že v počáteční fázi, v říjnu 1941, přípravu operace zastavil z obavy, že by atentát mohl být okupačním režimem využit k rozsáhlým represáliím. Ale výcvik výsadku se znovu rozběhl a není jasné, zda s Benešovým novým souhlasem, nebo nikoliv," řekl Kokoška.

"Pak je tu otázka varovné depeše z května 1942, kdy domácí odboj navrhl, aby byl místo atentátu na Heydricha proveden útok na českého Quislinga - kolaboranta Emanuela Moravce. Nevíme, co se tehdy odehrálo v Londýně, jak Beneš reagoval na depeši," řekl historik. "Existují rozporuplná svědectví. Víme, ale že v okruhu jeho nejbližších spolupracovníků se o přípravě atentátu prakticky nevědělo. Můj odhad je, na základě indicií, že o tomto plánu obecně věděl Jan Masaryk a byl proti," poznamenal historik. Ani britská strana podle Kokošky nevěděla, v jakém rozsahu je Beneš informován. "V jednom britském dokumentu se konstatuje, že jeho postoj byl váhavý, ale nakonec se k myšlence atentátu připojil," podotkl historik.

Objasnění by podle něj bylo třeba, protože se to promítá do různých interpretací atentátu. "Například v tzv. sudetoněmecké interpretaci se tvrdí, že Beneš atentát nařídil proto, že počítal s masivní odvetou. A že to bude dobrý argument, aby prosadil své požadavky, včetně vysídlení sudetských Němců. Bez pramenů ji nelze vyvrátit, ale je málo pravděpodobná. V jednom z dokumentů se říká, že Beneš nechce nařídit atentát bez dohody s domácím odbojem, protože z odvetných nacistických represálií by pak mohla být propagandisticky obviňována londýnská exilová vláda," řekl Kokoška.

Nejasnosti jsou i kolem samotného výsadku skupiny Anthropoid na území protektorátu v prosinci 1941, kterou tvořili Jan Kubiš a Jozef Gabčík. "Skupina byla vysazena mimo plán. S tím, že má být využit let, který byl dispozici. Povedlo se ho získat od polské strany, která měla k dispozici moderní letouny Halifax. Tak najednou letěly tři výsadky," dodal historik. Tehdy se do protektorátu dostali i příslušníci výsadků Silver A a Silver B.

Kokoška k tomu uvedl, že by rád viděl kompletní dokumenty z provenience československé exilové správy. "Klasicky registraturu Moravcova zpravodajského oddělení. V ní jasně došlo ke zničení některých spisů. Pak se hlavně dostala do rukou Státní bezpečnosti, která ji přemanipulovala a využívala k pronásledování určitých osob. Takže se pak některé původní spisy dostaly do zcela jiných archivních fondů," vysvětlil historik. Poškozená původní registratura je dnes ve Vojenském historickém archivu v Praze a je podle něj v podstatě poloviční. "Hodně se mluví i o dokumentech britské služby SOE (Oddělení pro zvláštní operace), která spolupracovala na výsadcích. Tyto dokumenty se odtajňují postupně, ale podle mého odhadu to zásadní již bylo uvolněno," míní Kokoška.

Ohledně německých dokumentů o vyšetřování atentátu pak podle Kokošky nastal poslední velký objev v 90. letech, kdy se v Berlíně objevila závěrečná zpráva k vyšetřování atentátu. "Má velký význam. Pomáhá korigovat vzpomínky hlavního vyšetřovatele Heinze Pannwitze. Chybí ale podklady pro tuto zprávu, řada vyšetřovacích protokolů, určitě existovala výpověď Heydricha nebo jeho řidiče Kleina. Ale tento základní dokument je už velice dobře používán badateli při objasňování různých otázek kolem průběhu atentátu," uvedl historik.

Dosud však chybí bližší informace o některých z 294 lidí, kteří parašutistům v protektorátu pomáhali a byli zatčeni a později popraveni v koncentračním táboře Mauthausen. "Badatelé se na základě jmen snaží rekonstruovat seznam a dopátrat osudy těchto lidí. Jsou ale mezi nimi postavy, ke kterým se velmi špatně shánějí údaje. I vzhledem k okolnostem, že prostě najednou zmizeli, byli zatčeni, tak se o ně tehdy raději ani nikdo nezajímal," řekl Kokoška. "Máme k dispozici souhrnné zprávy gestapa, ale nemáme jeho vlastní pátrací materiál. Nejsme tak schopni v plném rozsahu zrekonstruovat osudy těchto lidí, pokud se nedostali do nějaké velké zprávy," uzavřel historik s tím, že cestou je jen další podrobné pátrání v archivech.

Související

V Česku se konají pietní akty připomínající sedmidenní válku o Těšínsko. Rozhovor

105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik

Před 105 lety, 23. ledna 1919, zahájily československé ozbrojené síly operaci v Těšínsku, která měla vyřešit tamní teritoriální spor s Polskem. Přestože boje o území nepředstavovaly v dobovém kontextu střední a východní Evropy výjimečnou událost, vypuknutí takzvané sedmidenní války a její průběh byly pro polskou stranu nemilým překvapením, konstatuje historik Vladimír Černý z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil například to, proč bylo Těšínsko vnímáno jako důležitý region, jak Praha a Varšava obhajovaly své nároky na něj nebo z jakého důvody západní velmoci vnímaly konflikt souběžně jako marginální záležitostí, ale i negativní, potenciálně nebezpečný precedent. 
Československo se 25. února 1948 na 41 let ponořilo do komunistického bezpráví , demokracie a svoboda byla ze země vyhnaná. Absolventka University of Nebraska v oborech diplomacie a mezinárodní vztahy Mariana Čapková tvrdí, že bolševismus zasetý před 74 lety přerušil přirozený a ekonomický vývoj. Rozhovor

Jizva po Únoru 1948 se nikdy nezacelí. Část lidí si myslela, že komunisté po válce zajistí bezpečí, říká Čapková

Jeho projev na dlouhých čtyřicet let definitivně vyhnal ze země svobodu a demokracii. Po rétorice tehdejšího premiéra Klementa Gottwalda, který 25. února 1948 na pražském Václavském náměstí národu oznámil, že se právě vrací z Hradu a prezident Edvard Beneš všechny jeho návrhy přijal, se po někdejším Československu rozlila rudá barva. Komunistický puč byl dokonán. Producentka dokumentu Umění disentu Mariana Čapková, absolventka University of Nebraska v oborech diplomacie a mezinárodní vztahy tvrdí, že bolševismus zasetý přesně před 74 lety, přerušil přirozený společenský a ekonomický vývoj. „Vytrhl naši zemi ze společnosti kultivovaných demokratických států. Tato jizva nebude nikdy zcela zacelena, negativní dopady bude pociťovat ještě mnoho generací a český národ si ponese ještě mnoho let stigmata a rozdělení ve společnosti, v mezilidských vztazích a v přirozených ekonomických vazbách,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Mariana Čapková.

Více souvisejících

Edvard Beneš

Aktuálně se děje

před 2 minutami

Válka v Izraeli

Všichni doufali, že omdlí dřív než později, řekla lékařka z Gazy. Jsou na pokraji sil, děti jim umírají pod rukama

Izraelská armáda je už od října loňského roku v otevřené válce s militantním hnutím Hamás. Podle řady organizací a některých institucí OSN jsou konfliktem nejvíce ohrožené děti. Těch se dle dostupných informací pohřešuje až 20 tisíc. Lékaři navíc prožívají extrémní nápor a nedostatek základních potřeb pro svou práci. Občas to dojde tak daleko, že musí amputovat končetiny bez anestezie. 

před 34 minutami

Letní počasí.

Aktuální počasí: Tropy zasáhnou větší část Česka, uvedli meteorologové

Tropické teploty si nakonec užije větší část Česka, než se původně předpokládalo. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v pondělí upravil územní platnost výstrahy na vysoké teploty pro dnešní den, když ji rozšířil o část Středočeského a jih Olomouckého kraje. Zároveň zrušil varování před povodňovými jevy.

před 1 hodinou

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Estonská premiérka Kallasová podala demisi

Estonská premiérka Kaja Kallasová, která byla nominována na post šéfky diplomacie Evropské unie, v pondělí předala svou demisi estonskému prezidentovi Alaru Karisovi. Uvedl to server Washington Post.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Thomas Matthew Crooks

Thomas Matthew Crooks. Co víme o útočníkovi, který střílel na Trumpa?

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) v neděli oznámil, že útočník Thomas Matthew Crooks, který v sobotu střílel na předvolebním mítinku exprezidenta Donalda Trumpa, jednal sám. Střelbu vyšetřují jako atentát, ale také možný čin vnitrostátního terorismu. Uvedl to server Washington Post.

před 2 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Euro 2024: Mistry Evropy ve fotbale se stali Španělé. Proti Anglii rozhodl v závěru Oyarzabal

Podruhé v řadě se ve finále fotbalového mistrovství Evropy představili Angličané, kteří opět doufali, že se jim podaří dokráčet k prvnímu titulu mistrů Evropy, ale stejně jako před třemi lety v Londýně i nyní v Berlíně zůstali těsně pod vrcholem. V souboji království proti Španělsku se sice snažili o obrat nepříznivého skóre, když jako první skóroval na úvod druhé půle Williams a poté na 1:1 vyrovnal Palmer, jenže v 86. minutě o všem rozhodl po rychlé protiakci střídající Oyarzabal, jenž si ji sám i založil. Pro Španělsko je to tak rekordní čtvrtý titul mistrů Evropy.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj a Petr Pavel

Ukrajina chce s Českem podepsat novou dohodu, prozradil Zelenskyj

Česko je mezi zeměmi, s nimiž Ukrajina plánuje podepsat nové dohody. Po návratu ze summitu NATO to v neděli řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dohody chystá Kyjev také se Slovinskem a Irskem. Zelenskyj také potvrdil, že je na cestě další vojenská pomoc. 

včera

včera

Miroslav Kalousek

Odpudivá propaganda. Kalousek odsoudil reakci europoslance Turka na atentát

Naprostá většina reakcí z Česka i ze světa především odsoudila sobotní atentát na amerického exprezidenta Donalda Trumpa a jakékoliv násilí v politice. Nový český europoslanec Filip Turek (Přísaha a Motoristé) šel dál, za což si vysloužil ostrou kritiku například ze strany exministra financí Miroslava Kalouska. 

včera

Barbora Krejčíková se setkala s princeznami Kate a Charlotte.

Kate předala trofej vítězi Wimbledonu. Mluvila i s českou šampionkou Krejčíkovou

Britská princezna Kate se v neděli dočkala ovací vestoje od publika při mužském finále tenisového Wimbledonu. Šlo o její teprve druhé veřejné vystoupení od konce března, kdy světu oznámila, že jí byla diagnostikována rakovina. S manželkou následníka trůnu se setkala i nová česká wimbledonská šampionka Barbora Krejčíková. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Konec války v nedohlednu. Hamás oznámil, že odchází z jednání o příměří

Konec války v Pásmu Gazy se opět oddálil. Palestinské militantní hnutí Hamás v neděli oznámilo, že se stahuje z vyjednávání o příměří, informoval web France24. Hamás konstatoval, že je připraven obnovit jednaní ve chvíli, kdy Izrael prokáže, že skutečně stojí o uzavření dohody. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy