Národní shromáždění Československé republiky přijalo 19. listopadu 1938 ústavní zákony o autonomii Slovenské krajiny a o autonomii takzvané Podkarpatské Rusi. Oficiální název státu nově zněl Česko-Slovensko místo dosavadní Československé republiky.
Nově vzniklé státní uspořádání se skládalo ze třech dílčích státních útvarů: ze země České a Moravské, země Slovenské a země Podkarpatské. V tomto nově vytvořeném uspořádání fungovali vedle ústředního Národního shromáždění ještě další tři zákonodárné sbory (sněmy). Zákony Národního shromáždění byly v otázce relevance rovnoprávné se zákony jednotlivých sněmů, vedle dosud jednotného státního občanství byla zavedena zvláštní "krajinská příslušnost" slovenská a podkarpatoruská.
Státním prezidentem byl 30. listopadu 1938 zvolen Emil Hácha, o den později byla jmenována vláda v čele s Rudolfem Beranem. V únoru 1939 jednali ministři slovenské autonomní vlády v čele s předsedou Jozefem Tisem v Berlíně o finanční pomoci Slovensku, slib byl ale podmíněn rozbitím Česko-Slovenska.
Česko-Slovensko zaniklo 14. března 1939 vyhlášením samostatného Slovenského státu, o dva dny později vydal nacistický vůdce Adolf Hitler výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava.
V březnu 1939 zaútočilo na Podkarpatskou Rus Maďarsko. Tamní autonomní vláda reagovala vyhlášením samostatné republiky Karpatská Ukrajina, ale ta se udržela jen jeden den. Maďarská okupace pak trvala až do roku 1944. Rudá armáda pak oblast osvobodila.
Ač prezident Edvard Beneš předpokládal po válce obnovení Československa v jeho předmnichovských hranicích, Sovětský svaz považoval Zakarpatsko za strategické území, kterého se nehodlal vzdát. V listopadu 1945 schválilo Prozatímní národní shromáždění zákon o připojení Zakarpatska k Ukrajinské SSR.
Související
Největší vězeňská vzpoura v Československu. Vyvolalo ji rozhodnutí Václava Havla
105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik
Československo , historie , Edvard Beneš , Podkarpatská Rus Zakarpatsko
Aktuálně se děje
před 30 minutami
Počasí, jaké Česko nepamatuje. Meteorologové vydali návod, jak zvládnout nadcházející víkend
před 1 hodinou
EU navrhuje o rok prodloužit ochranu pro ukrajinské uprchlíky. Vyjma těch s brannou povinností
před 1 hodinou
Počasí trápí i hasiče. Požáry hrozí v dalších oblastech, platí nové varování
před 2 hodinami
Extrémní počasí dál sužuje Evropu. Francie zakazuje alkohol, Británie hlásí rekordní výjezdy sanitek
před 2 hodinami
Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu „dronových válečníků“
před 2 hodinami
Venezuelu možná nezasáhla dvě zemětřesení, ale jedno masivní. Experti popsali, proč je v tom obrovský rozdíl
před 3 hodinami
Evropa zažívá největší vlnu veder v historii. Bez globálního oteplování by nikdy nenastala, zjistili vědci
před 4 hodinami
Jak urychlit rozšiřování EU? V srdci Unie se rodí nový plán
před 5 hodinami
Írán zaútočil na nákladní loď v Hormuzském průlivu
před 6 hodinami
Po zemětřesení ve Venezuele jsou už stovky mrtvých a tisíce zraněných. Zpod trosek zní volání o pomoc
před 7 hodinami
Počasí: Předpověď na víkend ukazuje, kde mohou teploty překročit čtyřicítku už v sobotu
včera
Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho
včera
Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy
včera
Policie hledá lupiče z pošty na Semilsku. Peníze si odvezl na motorce
včera
Vedro zkomplikuje i cestování. Cestující ve vlacích dostali několik doporučení
včera
Policii kvůli ozbrojenému učiteli zburcoval někdo z jeho blízkých. Muž čelí obvinění
včera
Tropické počasí a extrémní zátěž pro organismus. Meteorologové opět varují
včera
Ukrajinské útoky na Rusko zaujaly Trumpa. Vyzval Zelenského, aby byl odvážnější
včera
Bělorusko po ultimátu Kyjeva stáhlo opakovače signálu. Lukašenko odolává tlaku Putina na zapojení se do války
včera
Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých
Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.
Zdroj: Libor Novák