Před 80 lety vzniklo Česko-Slovensko, nový státní útvar dlouho nevydržel

Národní shromáždění Československé republiky přijalo 19. listopadu 1938 ústavní zákony o autonomii Slovenské krajiny a o autonomii takzvané Podkarpatské Rusi. Oficiální název státu nově zněl Česko-Slovensko místo dosavadní Československé republiky.

Nově vzniklé státní uspořádání se skládalo ze třech dílčích státních útvarů: ze země České a Moravské, země Slovenské a země Podkarpatské. V tomto nově vytvořeném uspořádání fungovali vedle ústředního Národního shromáždění ještě další tři zákonodárné sbory (sněmy). Zákony Národního shromáždění byly v otázce relevance rovnoprávné se zákony jednotlivých sněmů, vedle dosud jednotného státního občanství byla zavedena zvláštní "krajinská příslušnost" slovenská a podkarpatoruská.

Státním prezidentem byl 30. listopadu 1938 zvolen Emil Hácha, o den později byla jmenována vláda v čele s Rudolfem Beranem. V únoru 1939 jednali ministři slovenské autonomní vlády v čele s předsedou Jozefem Tisem v Berlíně o finanční pomoci Slovensku, slib byl ale podmíněn rozbitím Česko-Slovenska.

Česko-Slovensko zaniklo 14. března 1939 vyhlášením samostatného Slovenského státu, o dva dny později vydal nacistický vůdce Adolf Hitler výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava.

V březnu 1939 zaútočilo na Podkarpatskou Rus Maďarsko. Tamní autonomní vláda reagovala vyhlášením samostatné republiky Karpatská Ukrajina, ale ta se udržela jen jeden den. Maďarská okupace pak trvala až do roku 1944. Rudá armáda pak oblast osvobodila.

Ač prezident Edvard Beneš předpokládal po válce obnovení Československa v jeho předmnichovských hranicích, Sovětský svaz považoval Zakarpatsko za strategické území, kterého se nehodlal vzdát. V listopadu 1945 schválilo Prozatímní národní shromáždění zákon o připojení Zakarpatska k Ukrajinské SSR.

Související

V Česku se konají pietní akty připomínající sedmidenní válku o Těšínsko. Rozhovor

105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik

Před 105 lety, 23. ledna 1919, zahájily československé ozbrojené síly operaci v Těšínsku, která měla vyřešit tamní teritoriální spor s Polskem. Přestože boje o území nepředstavovaly v dobovém kontextu střední a východní Evropy výjimečnou událost, vypuknutí takzvané sedmidenní války a její průběh byly pro polskou stranu nemilým překvapením, konstatuje historik Vladimír Černý z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil například to, proč bylo Těšínsko vnímáno jako důležitý region, jak Praha a Varšava obhajovaly své nároky na něj nebo z jakého důvody západní velmoci vnímaly konflikt souběžně jako marginální záležitostí, ale i negativní, potenciálně nebezpečný precedent. 
Zima, ilustrační fotografie.

V Československu před 45 lety udeřily silné mrazy: Děti nechodily do školy, nebylo čím topit, kolabovala doprava

Před 45 lety, počátkem roku 1979, udeřily nečekaně velmi silné mrazy. Zatímco ještě o Silvestru předchozího roku panovalo takřka jarní počasí, přes noc klesly teploty místy až o 30 stupňů! V Československu rázem nastal kalamitní stav: zamrzly zásoby uhlí a nebylo čím topit, kolabovala doprava, podniky musely omezit provoz, děti přestaly chodit do školy. Situace se zlepšila až koncem ledna 1979.

Více souvisejících

Československo historie Edvard Beneš Podkarpatská Rus Zakarpatsko

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

včera

včera

včera

včera

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy