Národní shromáždění Československé republiky přijalo 19. listopadu 1938 ústavní zákony o autonomii Slovenské krajiny a o autonomii takzvané Podkarpatské Rusi. Oficiální název státu nově zněl Česko-Slovensko místo dosavadní Československé republiky.
Nově vzniklé státní uspořádání se skládalo ze třech dílčích státních útvarů: ze země České a Moravské, země Slovenské a země Podkarpatské. V tomto nově vytvořeném uspořádání fungovali vedle ústředního Národního shromáždění ještě další tři zákonodárné sbory (sněmy). Zákony Národního shromáždění byly v otázce relevance rovnoprávné se zákony jednotlivých sněmů, vedle dosud jednotného státního občanství byla zavedena zvláštní "krajinská příslušnost" slovenská a podkarpatoruská.
Státním prezidentem byl 30. listopadu 1938 zvolen Emil Hácha, o den později byla jmenována vláda v čele s Rudolfem Beranem. V únoru 1939 jednali ministři slovenské autonomní vlády v čele s předsedou Jozefem Tisem v Berlíně o finanční pomoci Slovensku, slib byl ale podmíněn rozbitím Česko-Slovenska.
Česko-Slovensko zaniklo 14. března 1939 vyhlášením samostatného Slovenského státu, o dva dny později vydal nacistický vůdce Adolf Hitler výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava.
V březnu 1939 zaútočilo na Podkarpatskou Rus Maďarsko. Tamní autonomní vláda reagovala vyhlášením samostatné republiky Karpatská Ukrajina, ale ta se udržela jen jeden den. Maďarská okupace pak trvala až do roku 1944. Rudá armáda pak oblast osvobodila.
Ač prezident Edvard Beneš předpokládal po válce obnovení Československa v jeho předmnichovských hranicích, Sovětský svaz považoval Zakarpatsko za strategické území, kterého se nehodlal vzdát. V listopadu 1945 schválilo Prozatímní národní shromáždění zákon o připojení Zakarpatska k Ukrajinské SSR.
Související
Největší vězeňská vzpoura v Československu. Vyvolalo ji rozhodnutí Václava Havla
Před 35 lety, dne 15. března roku 1990, zahájily stovky vězňů v Leopoldově největší vzpouru v dějinách Československa. Trestanci tak protestovali proti tomu, že se na ně nevztahovala amnestie prezidenta Václava Havla. Vzpoura byla potlačena až po několika dnech a vyžádala si jednu oběť, desítky zraněných a škody v řádech milionů korun.
105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik
Před 105 lety, 23. ledna 1919, zahájily československé ozbrojené síly operaci v Těšínsku, která měla vyřešit tamní teritoriální spor s Polskem. Přestože boje o území nepředstavovaly v dobovém kontextu střední a východní Evropy výjimečnou událost, vypuknutí takzvané sedmidenní války a její průběh byly pro polskou stranu nemilým překvapením, konstatuje historik Vladimír Černý z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil například to, proč bylo Těšínsko vnímáno jako důležitý region, jak Praha a Varšava obhajovaly své nároky na něj nebo z jakého důvody západní velmoci vnímaly konflikt souběžně jako marginální záležitostí, ale i negativní, potenciálně nebezpečný precedent.
Československo , historie , Edvard Beneš , Podkarpatská Rus Zakarpatsko
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Guterres: Neschopnost omezit globální oteplování na 1,5 °C je morální selhání a smrtící nedbalost
Generální tajemník OSN António Guterres na zahajovacím zasedání klimatického summitu COP30 v brazilském Belému prohlásil, že neschopnost omezit globální oteplování na 1,5 °C je „morální selhání a smrtící nedbalost“. Guterres označil tento cíl za „červenou linii“ pro obyvatelnou planetu a vyzval lídry, aby zajistili „paradigmální posun“ s cílem minimalizovat důsledky, které i dočasné překročení cíle přinese.
před 2 hodinami
Kauza Dozimetr bobtná. Policie obvinila dalších sedmnáct subjektů
Detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) zahájili nové trestní stíhání v další části rozsáhlé korupční kauzy Dozimetr. V pátek v této souvislosti obvinili třináct fyzických osob a také čtyři společnosti, což potvrdily tři zdroje obeznámené s průběhem vyšetřování. Dozorující státní zástupce Adam Borgula se zatím k posunu ve vyšetřování odmítl vyjádřit.
před 3 hodinami
Orbán s Trumpem si v Bílém domě notují. S Putinem se ale americký prezident setkat nechce
Americký prezident Donald Trump během setkání s maďarským premiérem Viktorem Orbánem v Bílém domě prohlásil, že zvažuje udělení výjimky Maďarsku z amerických sankcí na ruskou ropu a plyn. Trump uvedl, že chápe Orbánovu obtížnou situaci. „Samozřejmě, díváme se na to, protože je pro něj velmi obtížné získat ropu a plyn z jiných oblastí,“ řekl Trump o Maďarsku. „Jak víte, nemají výhodu moře. Je to skvělá země, velká země, ale nemají moře. Nemají přístavy. A tak mají složitý problém.“
před 5 hodinami
Orbán míří do Bílého Domu přesvědčit Trumpa, aby se setkal s Putinem
Maďarský premiér Viktor Orbán navštíví dnes Bílý dům se záměrem pokusit se zprostředkovat další summit mezi prezidentem USA Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem. Poradci krajně pravicového maďarského lídra tvrdí, že takové setkání, které Orbán navrhuje hostit v Budapešti, by mohlo přispět k ukončení války na Ukrajině.
před 6 hodinami
Proč se nedaří zastavit extrémní počasí? Klimatické summity selhávají, místo politiků na ně jezdí tisíce lobbistů
Exkluzivní výzkum ukazuje na bezprecedentní přístup více než 5 000 lobbistů zastupujících zájmy fosilních paliv na klimatických summitech OSN v posledních čtyřech letech. Toto období bylo přitom poznamenáno nárůstem katastrofálních extrémních jevů, nedostatečnou klimatickou akcí a rekordní expanzí těžby ropy a plynu. V tomto kontextu je paradoxní, že někteří lídři, jako prezident USA Donald Trump, na tyto summity nejezdí.
před 7 hodinami
Světoví lídři se sešli v Amazonii na summitu před COP30. Trump setkání bojkotuje
Světoví lídři se sešli v brazilské Amazonii na summitu před klíčovou klimatickou konferencí COP30. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva ve čtvrtek ostře kritizoval "extremistické síly", které odsuzují budoucí generace k životu na planetě navždy změněné globálním oteplováním. Summitu se účastní téměř všechny státy, s výjimkou Spojených států, jejichž prezident Donald Trump označil klimatickou vědu za "podvod".
před 8 hodinami
Hluboko v horách se Británie připravuje na ruský útok
V Arktidě, půl míle uvnitř norské hory poblíž města Bodø, se vojenští plánovači Spojeného království připravují na potenciální válku. Cílem cvičení je sehrát scénář, jak by vypadala reakce na nepřátelskou aktivitu Ruska v těsné blízkosti, a to rok po imaginárním příměří na Ukrajině. Během cvičení museli ministři obrany a generálové severských a pobaltských zemí rozhodnout o nejlepším postupu, když začnou sledovat pro-ruské občanské nepokoje uvnitř sousední země na základě kusých zpravodajských informací a zpráv ze sociálních sítí.
před 9 hodinami
Záchrana Amazonie, nebo těžba ropy? COP30 odhalí skutečné touhy Brazílie
Navzdory velkým ambicím brazilského prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy vést boj proti klimatickým změnám a ničení amazonského pralesa, Brazílie i nadále spoléhá na ropný průmysl jako na klíčový zdroj budování národního bohatství. Prezident obhajuje svůj přístup argumentem, že příjmy z exportu ropy pomohou financovat zrychlující se přechod země k čistší energii. Tato vnitřní rozporuplnost se podle médií naplno ukáže, jakmile bude Brazílie hostit klimatický summit COP30 v amazonském přístavním městě Belém.
před 10 hodinami
Německý generál varuje NATO: Musíme se připravit na možný ruský útok
Německý nejvyšší operační velitel v pátek varoval, že pokud bude Rusko pokračovat v nekontrolovaném posilování své armády, mohlo by být brzy schopné zahájit rozsáhlý útok na NATO. Uvedl, že navzdory válce na Ukrajině Rusko stále disponuje velmi velkým vojenským potenciálem. Učinil tak na výroční konferenci Bundeswehru v Berlíně.
před 10 hodinami
Konec opakovaných víz. EU zpřísnila Rusům podmínky pro vstup do Evropy
Evropská komise přijala přísnější pravidla pro vydávání víz ruským občanům, kteří chtějí vstoupit do Evropské unie. Jde o přímou reakci na, jak Komise uvedla, "zvýšená bezpečnostní rizika plynoucí z nevyprovokované a neoprávněné ruské útočné války proti Ukrajině".
před 11 hodinami
Chodorkovskij: Putinova studená válka s Evropou potrvá nejméně 10 let
Přední kritik Kremlu a bývalý ropný magnát Michail Chodorkovskij varoval Evropu, že by se měla připravit na dlouhodobou konfrontaci s Ruskem, bez ohledu na výsledek války na Ukrajině. Během soukromé akce v Bruselu předpověděl, že "určitý druh studené války potrvá nejméně deset let". Podle Chodorkovského bude jediným odstrašujícím prostředkem proti další ruské agresi přesvědčení prezidenta Vladimira Putina o tom, že Západ představuje věrohodnou vojenskou hrozbu.
před 12 hodinami
Prezident Pavel udělil milost ženám odsouzeným za drogové trestné činy
Prezident Petr Pavel se rozhodl odpustit zbytek trestů dvěma ženám, které byly odsouzeny v souvislosti s porušením protidrogových zákonů. O svém rozhodnutí, které padlo v pátek, informovala Kancelář prezidenta republiky. Prezident tak učinil v rámci své pravomoci udělovat milosti.
před 13 hodinami
Okamura nechal po zvolení sundat z budovy Sněmovny ukrajinskou vlajku. Teď tam visí tři
Čerstvě zvolený předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura vydal pokyn k odstranění ukrajinské vlajky z budovy dolní komory Parlamentu, což vyvolalo ostrou kritiku opozice. Představitelé opozičních stran zareagovali tím, že vlajky na protest vyvěsili z oken svých poslaneckých klubů. Okamura, který se stal třetím nejvyšším ústavním činitelem, si za jeden ze svých prvních kroků ve funkci zvolil sundání symbolu podpory napadené zemi.
před 14 hodinami
Katar si objednal informace o dítěti zaměstnankyně ICC, která obvinila prokurátora ze zneužívání
Žena, která prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana obvinila ze sexuálního zneužívání, se stala terčem soukromých zpravodajských firem. Tato tajná operace se měla odehrát na objednávku Kataru. Deník The Guardian odhalil podrobnosti o této invazivní operaci, při níž byly získány citlivé informace o zaměstnankyni ICC a jejích rodinných příslušnících.
před 15 hodinami
Čína masivně zbrojí. Satelitní snímky odhalily obrovský nárůst výroby raket
Čína od roku 2020 výrazně rozšířila místa spojená s výrobou střel, což posiluje její schopnost odstrašit americkou armádu a upevnit svou regionální dominanci, jak ukazuje nová analýza CNN, která zahrnuje satelitní snímky, mapy a vládní záznamy. Tento historický rozmach ostře kontrastuje s problémy v dodávkách, kterým čelí Spojené státy. Více než šedesát procent ze 136 zařízení spojených s produkcí raket nebo Raketovými silami Čínské lidové osvobozenecké armády (PLARF), které kontrolují čínský jaderný arzenál, vykazuje na satelitních snímcích známky expanze.
před 16 hodinami
Počasí bude pokračovat v trendu i po víkendu, naznačili meteorologové
Nástup chladnějšího podzimního počasí se odkládá minimálně o týden, naznačuje předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). I po víkendu se očekávají maximální teploty, které budou dosahovat dvouciferných hodnot.
včera
Fialova vláda končí s dobrými výsledky, míní prezident Pavel
Petr Pavel u příležitosti podání demise ocenil končící Fialovu vládu, podle jeho mínění opouští Strakovu akademii s dobrými výsledky. Prezident se domnívá, že příští kabinet tak má na čem stavět. Uvedl to na sociální síti X.
včera
Slavia držela krok s londýnským gigantem půlhodinu. Pak Arsenal ukázal rozdíl
V nejprestižnější evropské klubové fotbalové soutěži Lize mistrů byl v úterý dalším soupeřem pražské Slavie jeden z věhlasných soupeřů, konkrétně londýnský Arsenal. S aktuálním lídrem anglické Premier League sice sympaticky první půlhodinu držela krok, nakonec ale ve 32. minutě inkasovala z penalty, kterou proměnil aktivní Saka. Hřebíčkem do rakve slávistických nadějí na nějaký senzačnější výsledek byl vstup do druhé půle, kdy celkem záhy dostala druhou branku. V 68. minutě pak třetí brankou i díky chybě gólmana Markoviče Arsenal potvrdil, kde se oproti Slavii nachází. Pražanům neumožnili sudí ani kopat penaltu, aby z ní tak mohli alespoň snížit.
včera
Švédsko sníží věk trestní odpovědnosti na 13 let. Následuje širší evropský trend
Švédsko chystá snížení věku trestní odpovědnosti z 15 na 13 let pro nejzávažnější zločiny jako vraždy či bombové útoky. Premiér Ulf Kristersson krok obhajuje bojem proti rostoucímu násilí gangů, které podle policie „verbují děti, protože mladší 15 let nelze stíhat“. Podle kritiků však opatření nepřinese pokles kriminality. Stockholm následuje evropský trend zpřísňování vůči mladistvým pachatelům.
včera
Nová poslankyně za SPD přitahuje pozornost. Kvůli diplomové práci
V říjnových volbách zvolení poslanci se v pondělí ujali mandátu, když na ustavující schůzi Poslanecké sněmovny složili slib. Učinila tak i nová poslankyně za SPD Irena Němcová, která má však po nástupu do funkce co vysvětlovat. Řeší se v jejím případě okolnosti zisku vysokoškolského titulu.
Zdroj: Jan Hrabě