Před 80 lety vzniklo Česko-Slovensko, nový státní útvar dlouho nevydržel

Národní shromáždění Československé republiky přijalo 19. listopadu 1938 ústavní zákony o autonomii Slovenské krajiny a o autonomii takzvané Podkarpatské Rusi. Oficiální název státu nově zněl Česko-Slovensko místo dosavadní Československé republiky.

Nově vzniklé státní uspořádání se skládalo ze třech dílčích státních útvarů: ze země České a Moravské, země Slovenské a země Podkarpatské. V tomto nově vytvořeném uspořádání fungovali vedle ústředního Národního shromáždění ještě další tři zákonodárné sbory (sněmy). Zákony Národního shromáždění byly v otázce relevance rovnoprávné se zákony jednotlivých sněmů, vedle dosud jednotného státního občanství byla zavedena zvláštní "krajinská příslušnost" slovenská a podkarpatoruská.

Státním prezidentem byl 30. listopadu 1938 zvolen Emil Hácha, o den později byla jmenována vláda v čele s Rudolfem Beranem. V únoru 1939 jednali ministři slovenské autonomní vlády v čele s předsedou Jozefem Tisem v Berlíně o finanční pomoci Slovensku, slib byl ale podmíněn rozbitím Česko-Slovenska.

Česko-Slovensko zaniklo 14. března 1939 vyhlášením samostatného Slovenského státu, o dva dny později vydal nacistický vůdce Adolf Hitler výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava.

V březnu 1939 zaútočilo na Podkarpatskou Rus Maďarsko. Tamní autonomní vláda reagovala vyhlášením samostatné republiky Karpatská Ukrajina, ale ta se udržela jen jeden den. Maďarská okupace pak trvala až do roku 1944. Rudá armáda pak oblast osvobodila.

Ač prezident Edvard Beneš předpokládal po válce obnovení Československa v jeho předmnichovských hranicích, Sovětský svaz považoval Zakarpatsko za strategické území, kterého se nehodlal vzdát. V listopadu 1945 schválilo Prozatímní národní shromáždění zákon o připojení Zakarpatska k Ukrajinské SSR.

Související

V Česku se konají pietní akty připomínající sedmidenní válku o Těšínsko. Rozhovor

105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik

Před 105 lety, 23. ledna 1919, zahájily československé ozbrojené síly operaci v Těšínsku, která měla vyřešit tamní teritoriální spor s Polskem. Přestože boje o území nepředstavovaly v dobovém kontextu střední a východní Evropy výjimečnou událost, vypuknutí takzvané sedmidenní války a její průběh byly pro polskou stranu nemilým překvapením, konstatuje historik Vladimír Černý z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil například to, proč bylo Těšínsko vnímáno jako důležitý region, jak Praha a Varšava obhajovaly své nároky na něj nebo z jakého důvody západní velmoci vnímaly konflikt souběžně jako marginální záležitostí, ale i negativní, potenciálně nebezpečný precedent. 
Zima, ilustrační fotografie.

V Československu před 45 lety udeřily silné mrazy: Děti nechodily do školy, nebylo čím topit, kolabovala doprava

Před 45 lety, počátkem roku 1979, udeřily nečekaně velmi silné mrazy. Zatímco ještě o Silvestru předchozího roku panovalo takřka jarní počasí, přes noc klesly teploty místy až o 30 stupňů! V Československu rázem nastal kalamitní stav: zamrzly zásoby uhlí a nebylo čím topit, kolabovala doprava, podniky musely omezit provoz, děti přestaly chodit do školy. Situace se zlepšila až koncem ledna 1979.

Více souvisejících

Československo historie Edvard Beneš Podkarpatská Rus Zakarpatsko

Aktuálně se děje

před 11 minutami

Petr Pavel

Pavla zklamalo Babišovo ANO. O změnách v důchodech už nechce jednat

Nejsilnější opoziční hnutí ANO se nehodlá zúčastnit dalšího jednání o důchodových změnách, které pořádá prezident Petr Pavel. V pátek o tom informovala Kancelář prezidenta republiky v tiskové zprávě. Hnutí expremiéra Andreje Babiše považuje jednání za bezpředmětné. 

před 53 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Rusko, ilustrační foto

Ukrajina zatápí Rusům. Oblasti ruší oslavy Dne vítězství

Nejméně pět ruských regionů se rozhodlo zrušit vojenské přehlídky k oslavě Dne vítězství, kterým si Rusko připomíná sovětské vítězství nad nacistickým Německem dne 9. května. Tato opatření jsou reakcí na hrozbu útoků z Ukrajiny, s níž Rusko vede více než dva roky válečný konflikt, informoval server The Moscow Times.

před 3 hodinami

Princ William se svou rodinou

O princeznu Kate je postaráno, ujistil William. Léčba rakoviny pokračuje

Princ William se navzdory pokračující léčbě princezny Kate, u které lékaři odhalili rakovinu, vrátil k pracovním povinnostem. Během programu se pochopitelně setkával s lidmi, jejichž myšlenky často mířily k budoucí královně. Následník trůnu spoluobčanům řekl, že je o ni dobře postaráno. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Izraelská armáda

Izrael zaútočil na pozice syrské armády

Izraelské útoky se v pátek zaměřily na pozice syrské armády na jihu země, uvedl šéf Syrského pozorovatelského centra pro lidská práva (SOHR) se sídlem v Británii Rámí Abdal Rahmán.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Robert Fico, slovenský premiér

Fico otočil a podporuje Ukrajinu. Anebo ne?

Poslední dobou se mohlo zdát, že slovenský premiér Robert Fico se stal definitivně moskevskou hlásnou troubou, která neváhá veřejně prohlašovat, že Ukrajina není suverénní stát, Rusko k válce vyprovokovala, s oblibou prohlašoval, že v Kyjevě žádná válka není, že tam vládnou ukrajinští fašisté, a tak podobně. 

před 7 hodinami

včera

Donald Tusk

Tusk: Situace je kritická. Nadcházející týdny mohou rozhodnout o osudu Ukrajiny

Polský premiér Donald Tusk po summitu Evropské rady upozornil, že situace na ukrajinské frontě je kritická a příští týdny mohou rozhodnout o osudu války. Podle premiéra obsahují závěry summitu závazné ustanovení, která zavazují EU přijmout opatření k zajištění bezpečnosti ukrajinského nebe. Tusk se také vyjádřil k zatčení Poláka, který údajně pracoval pro ruskou rozvědku.

včera

včera

včera

včera

Írán čelí novým západním sankcím i hrozbě izraelské odvety

USA a Velká Británie ve čtvrtek uvalily rozsáhlé sankce na firmy a jednotlivce, kteří pomáhají s výrobou íránských dronů a řízených střel, uvedla zahraniční média. Jde o reakci na íránský útok na Izrael. Teherán ve čtvrtek zopakoval, že je připraven na další odvetu v případě slibované izraelské reakce. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy