Před 80 lety vzniklo Česko-Slovensko, nový státní útvar dlouho nevydržel

Národní shromáždění Československé republiky přijalo 19. listopadu 1938 ústavní zákony o autonomii Slovenské krajiny a o autonomii takzvané Podkarpatské Rusi. Oficiální název státu nově zněl Česko-Slovensko místo dosavadní Československé republiky.

Nově vzniklé státní uspořádání se skládalo ze třech dílčích státních útvarů: ze země České a Moravské, země Slovenské a země Podkarpatské. V tomto nově vytvořeném uspořádání fungovali vedle ústředního Národního shromáždění ještě další tři zákonodárné sbory (sněmy). Zákony Národního shromáždění byly v otázce relevance rovnoprávné se zákony jednotlivých sněmů, vedle dosud jednotného státního občanství byla zavedena zvláštní "krajinská příslušnost" slovenská a podkarpatoruská.

Státním prezidentem byl 30. listopadu 1938 zvolen Emil Hácha, o den později byla jmenována vláda v čele s Rudolfem Beranem. V únoru 1939 jednali ministři slovenské autonomní vlády v čele s předsedou Jozefem Tisem v Berlíně o finanční pomoci Slovensku, slib byl ale podmíněn rozbitím Česko-Slovenska.

Česko-Slovensko zaniklo 14. března 1939 vyhlášením samostatného Slovenského státu, o dva dny později vydal nacistický vůdce Adolf Hitler výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava.

V březnu 1939 zaútočilo na Podkarpatskou Rus Maďarsko. Tamní autonomní vláda reagovala vyhlášením samostatné republiky Karpatská Ukrajina, ale ta se udržela jen jeden den. Maďarská okupace pak trvala až do roku 1944. Rudá armáda pak oblast osvobodila.

Ač prezident Edvard Beneš předpokládal po válce obnovení Československa v jeho předmnichovských hranicích, Sovětský svaz považoval Zakarpatsko za strategické území, kterého se nehodlal vzdát. V listopadu 1945 schválilo Prozatímní národní shromáždění zákon o připojení Zakarpatska k Ukrajinské SSR.

Související

Věznice, ilustrační fotografie.

Největší vězeňská vzpoura v Československu. Vyvolalo ji rozhodnutí Václava Havla

Před 35 lety, dne 15. března roku 1990, zahájily stovky vězňů v Leopoldově největší vzpouru v dějinách Československa. Trestanci tak protestovali proti tomu, že se na ně nevztahovala amnestie prezidenta Václava Havla. Vzpoura byla potlačena až po několika dnech a vyžádala si jednu oběť, desítky zraněných a škody v řádech milionů korun.
V Česku se konají pietní akty připomínající sedmidenní válku o Těšínsko. Rozhovor

105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik

Před 105 lety, 23. ledna 1919, zahájily československé ozbrojené síly operaci v Těšínsku, která měla vyřešit tamní teritoriální spor s Polskem. Přestože boje o území nepředstavovaly v dobovém kontextu střední a východní Evropy výjimečnou událost, vypuknutí takzvané sedmidenní války a její průběh byly pro polskou stranu nemilým překvapením, konstatuje historik Vladimír Černý z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil například to, proč bylo Těšínsko vnímáno jako důležitý region, jak Praha a Varšava obhajovaly své nároky na něj nebo z jakého důvody západní velmoci vnímaly konflikt souběžně jako marginální záležitostí, ale i negativní, potenciálně nebezpečný precedent. 

Více souvisejících

Československo historie Edvard Beneš Podkarpatská Rus Zakarpatsko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Rusové předložili údajný důkaz ukrajinského útoku na Putina

Rusové se nadále snaží svět přesvědčit, že opravdu došlo k útoku na rezidenci prezidenta Vladimira Putina. Ministerstvo obrany zveřejnily záběry dronu, jenž se měl na ukrajinské operaci podílet. Zahraniční média ale nedokážou ověřit, zda není video pouze zinscenované.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Silvestrovské oslavy, ilustrační fotografie.

Policie se připravuje na Silvestra. O konkrétní hrozbě ale neví

Česko se připravuje na silvestrovské a novoroční oslavy. Ve střehu jsou samozřejmě i policisté, kteří již zahájili příslušná bezpečnostní opatření. Policie nicméně nemá informace o jakékoliv konkrétní hrozbě. Strážci zákona zároveň vyzvali řidiče k obezřetnosti na silnicích.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 10 hodinami

včera

Ilustrační fotografie.

Záchranná služba posiluje na silvestrovskou noc a novoroční oslavy svůj provoz

Tři desítky zdravotníků nad rámec běžného provozu nasadí záchranná služba v hlavním městě po dobu silvestrovských oslav – tradičně nejvytíženějšího dne roku. V ulicích bude vyšší počet posádek i speciální techniky. Nepřehlédnutelný modul Golem bude umístěn stejně jako loni na Staroměstském náměstí.

včera

včera

Vlaky

Vlaky na Silvestra a Nový rok. Zájem cestujících se bude rychle měnit

Oslava příchodu nového roku znamená tradiční menší zájem o cestování. Provoz na železnici se proto utlumí už ve večerních hodinách. Sváteční klid na železnici se však během Nového roku rychle změní a odpoledne se již očekává ve vlacích rušno. České dráhy jsou připraveny posílit vlaky na nejvíce vytížených dálkových linkách a doporučují zákazníkům rezervaci míst. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Rusové momentálně nechtějí prozradit, kde je Putin

Kreml nadále rozvíjí tvrzení o ukrajinském dronovém útoku na prezidentovu rezidenci v Novgorodské oblasti. Rusové teď nechtějí informovat o tom, kde se prezident Vladimir Putin nachází. Kyjev již dříve obvinění ze strany Moskvy odmítl. 

včera

včera

včera

Počasí v Česku si žádá novou výstrahu. Napadne až 15 centimetrů sněhu

Dalších až 15 centimetrů sněhu může ve středu a ve čtvrtek napadnout v Česku, upozornili meteorologové. Varovali také před sněhovými jazyky či závějemi a silným větrem. V nárazech dosáhne rychlosti až 70 kilometrů za hodinu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy