Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro BBC vyjádřil pevné přesvědčení, že Vladimir Putin již fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle jeho slov se ruský vůdce nespokojí pouze s Ukrajinou, ale usiluje o vnucení jiného způsobu života celému světu a změnu hodnot, které si lidé sami zvolili. Jedinou možnou odpovědí na tuto hrozbu je podle Zelenského vyvinutí intenzivního vojenského a ekonomického tlaku, který by Moskvu donutil k ústupu.
Prezident se během setkání v kyjevském vládním sídle kategoricky ohradil proti možnosti přistoupit na podmínky příměří diktované Kremlem. Ty mimo jiné zahrnují stažení ukrajinských vojsk ze strategických území v Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti, která Rusko dosud nedokázalo vojensky plně ovládnout. Zelenskyj zdůraznil, že Ukrajina v této válce nehodlá prohrát a jejím cílem zůstává konečné vítězství.
Požadavky na územní ústupky vnímá ukrajinská hlava státu nikoliv jako pouhou ztrátu půdy, ale jako oslabení pozic a opuštění stovek tisíc obyvatel, kteří v těchto regionech žijí. Podle něj by takový krok vedl k hlubokému rozkolu v ukrajinské společnosti. Zároveň varoval, že jakákoliv pauza v bojích by Putinovi sloužila pouze k regeneraci sil, k čemuž by mu podle odhadů stačilo jen několik málo let, než by v agresi pokračoval dál.
Atmosféra v přísně střeženém vládním areálu v Kyjevě podtrhuje vážnost situace a neustálé ohrožení, kterému prezident čelí. Přestože Zelenskyj začínal svou kariéru v zábavním průmyslu, v současnosti projevuje značnou odolnost vůči tlaku, a to i ze strany některých západních lídrů. Zejména americký prezident Donald Trump opakovaně apeluje na rychlá jednání a naznačuje, že klíčem k míru by mohlo být právě postoupení území Rusku.
Zelenskyj na otázky ohledně pesimistických vyhlídek některých analytiků odpověděl připomínkou, že bojuje za nezávislost své vlasti, a proto porážku nepřipouští. Vítězství pro něj neznamená pouze zastavení zabíjení a návrat k normálnímu životu, ale především globální úspěch v zastavení diktátora. Je přesvědčen, že obnova spravedlnosti vyžaduje návrat k hranicím z roku 1991, i když přiznává, že okamžitý pokus o znovudobytí všech území by stál příliš mnoho životů.
Vztahy s americkou administrativou prošly v posledním roce výraznou proměnou, zejména po veřejné kritice ze strany Donalda Trumpa a viceprezidenta JD Vanceho. Spojené státy pod novým vedením téměř zastavily dodávky vojenské pomoci, ačkoliv nadále poskytují klíčové zpravodajské informace. Zelenskyj se nyní snaží vyhýbat přímým konfrontacím s Trumpem a zdůrazňuje potřebu dlouhodobých bezpečnostních záruk, které by byly schváleny americkým Kongresem.
Tato institucionální pojistka je pro Kyjev zásadní, protože prezidenti se střídají, ale státní instituce a jejich závazky zůstávají. Zelenskyj tím reagoval na nejistotu ohledně spolehlivosti příslibů jednotlivých lídrů. Právě těmito zárukami podmiňuje i možnost konání voleb na Ukrajině, po kterých volá Washington i Moskva s odkazem na údajnou nelegitimitu současného vedení.
Prezident připustil, že uspořádání voleb v době válečného stavu a s miliony uprchlíků v zahraničí je technicky nesmírně náročné a vyžadovalo by změnu zákonů. Pokud by však byly volby podmínkou pro ukončení války, je ochoten o nich jednat, ovšem za předpokladu, že budou uznány jako legitimní a čestné. Ohledně své případné kandidatury se zatím definitivně nevyjádřil.
Na domácí scéně se Zelenskyj potýká s kritikou i korupčními skandály, které loni zasáhly jeho nejbližší okolí, přesto si však udržuje vysokou míru důvěry veřejnosti. Mezi jeho aktuální priority patří získání licencí na výrobu pokročilých amerických zbraní, jako jsou systémy Patriot, přímo na ukrajinském území. Zatímco v této oblasti dosud nedosáhl úspěchu, vnímá protivzdušnou obranu jako nejpalčivější problém současnosti.
V závěru rozhovoru Zelenskyj naznačil, že cesta k úspěchu vede přes mnoho paralelních kroků a diplomatických jednání s mnoha světovými lídry. Ačkoliv připouští, že Vladimir Putin se k ukončení války dobrovolně nechystá, věří, že soustředěný tlak může přinést výsledek. Úspěch je pro něj definován jako definitivní zastavení ruského postupu a ochrana nezávislosti Ukrajiny.
Související
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
Jsme připraveni a budeme konstruktivní, řekl Zelenskyj před jednáním s Američany
Aktuálně se děje
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
včera
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno včera
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
včera
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
včera
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
včera
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
včera
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
Kanadská odvetná cla na americké zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů vstoupila v platnost po definitivním krachu obchodních jednání mezi oběma zeměmi. Opatření se týká mimo jiné hliníku, oceli, stavebních materiálů či zemědělských produktů. Americký prezident Donald Trump v reakci na to pohrozil zákazem prodeje kanadských proudových letadel firmy Bombardier v USA, pokud nebude jejich výroba přesunuta na americké území. Kanadský premiér Mark Carney zdůraznil, že jeho vláda na svých odvetných krocích trvá a je připravena reagovat na jakákoli další opatření ze strany Washingtonu.
Zdroj: Libor Novák