Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku, nejde mu jen o Ukrajinu, prohlásil Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro BBC vyjádřil pevné přesvědčení, že Vladimir Putin již fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle jeho slov se ruský vůdce nespokojí pouze s Ukrajinou, ale usiluje o vnucení jiného způsobu života celému světu a změnu hodnot, které si lidé sami zvolili. Jedinou možnou odpovědí na tuto hrozbu je podle Zelenského vyvinutí intenzivního vojenského a ekonomického tlaku, který by Moskvu donutil k ústupu.

Prezident se během setkání v kyjevském vládním sídle kategoricky ohradil proti možnosti přistoupit na podmínky příměří diktované Kremlem. Ty mimo jiné zahrnují stažení ukrajinských vojsk ze strategických území v Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti, která Rusko dosud nedokázalo vojensky plně ovládnout. Zelenskyj zdůraznil, že Ukrajina v této válce nehodlá prohrát a jejím cílem zůstává konečné vítězství.

Požadavky na územní ústupky vnímá ukrajinská hlava státu nikoliv jako pouhou ztrátu půdy, ale jako oslabení pozic a opuštění stovek tisíc obyvatel, kteří v těchto regionech žijí. Podle něj by takový krok vedl k hlubokému rozkolu v ukrajinské společnosti. Zároveň varoval, že jakákoliv pauza v bojích by Putinovi sloužila pouze k regeneraci sil, k čemuž by mu podle odhadů stačilo jen několik málo let, než by v agresi pokračoval dál.

Atmosféra v přísně střeženém vládním areálu v Kyjevě podtrhuje vážnost situace a neustálé ohrožení, kterému prezident čelí. Přestože Zelenskyj začínal svou kariéru v zábavním průmyslu, v současnosti projevuje značnou odolnost vůči tlaku, a to i ze strany některých západních lídrů. Zejména americký prezident Donald Trump opakovaně apeluje na rychlá jednání a naznačuje, že klíčem k míru by mohlo být právě postoupení území Rusku.

Zelenskyj na otázky ohledně pesimistických vyhlídek některých analytiků odpověděl připomínkou, že bojuje za nezávislost své vlasti, a proto porážku nepřipouští. Vítězství pro něj neznamená pouze zastavení zabíjení a návrat k normálnímu životu, ale především globální úspěch v zastavení diktátora. Je přesvědčen, že obnova spravedlnosti vyžaduje návrat k hranicím z roku 1991, i když přiznává, že okamžitý pokus o znovudobytí všech území by stál příliš mnoho životů.

Vztahy s americkou administrativou prošly v posledním roce výraznou proměnou, zejména po veřejné kritice ze strany Donalda Trumpa a viceprezidenta JD Vanceho. Spojené státy pod novým vedením téměř zastavily dodávky vojenské pomoci, ačkoliv nadále poskytují klíčové zpravodajské informace. Zelenskyj se nyní snaží vyhýbat přímým konfrontacím s Trumpem a zdůrazňuje potřebu dlouhodobých bezpečnostních záruk, které by byly schváleny americkým Kongresem.

Tato institucionální pojistka je pro Kyjev zásadní, protože prezidenti se střídají, ale státní instituce a jejich závazky zůstávají. Zelenskyj tím reagoval na nejistotu ohledně spolehlivosti příslibů jednotlivých lídrů. Právě těmito zárukami podmiňuje i možnost konání voleb na Ukrajině, po kterých volá Washington i Moskva s odkazem na údajnou nelegitimitu současného vedení.

Prezident připustil, že uspořádání voleb v době válečného stavu a s miliony uprchlíků v zahraničí je technicky nesmírně náročné a vyžadovalo by změnu zákonů. Pokud by však byly volby podmínkou pro ukončení války, je ochoten o nich jednat, ovšem za předpokladu, že budou uznány jako legitimní a čestné. Ohledně své případné kandidatury se zatím definitivně nevyjádřil.

Na domácí scéně se Zelenskyj potýká s kritikou i korupčními skandály, které loni zasáhly jeho nejbližší okolí, přesto si však udržuje vysokou míru důvěry veřejnosti. Mezi jeho aktuální priority patří získání licencí na výrobu pokročilých amerických zbraní, jako jsou systémy Patriot, přímo na ukrajinském území. Zatímco v této oblasti dosud nedosáhl úspěchu, vnímá protivzdušnou obranu jako nejpalčivější problém současnosti.

V závěru rozhovoru Zelenskyj naznačil, že cesta k úspěchu vede přes mnoho paralelních kroků a diplomatických jednání s mnoha světovými lídry. Ačkoliv připouští, že Vladimir Putin se k ukončení války dobrovolně nechystá, věří, že soustředěný tlak může přinést výsledek. Úspěch je pro něj definován jako definitivní zastavení ruského postupu a ochrana nezávislosti Ukrajiny.

Související

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.
Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Aktuálně se děje

před 45 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

před 6 hodinami

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

před 7 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Prezident Trump

Trump poslechl vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

před 9 hodinami

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

Donald Trump

Trump 2028. Prezident před novináři vtipkoval o další kandidatuře

Americký prezident Donald Trump se na večeři Bílého domu pro novináře rozhodl opět provokovat své odpůrce. Vtipkoval totiž o čtvrté kandidatuře v prezidentských volbách, která je mu podle zákonů zapovězena, protože momentálně vykonává již druhý mandát ve funkci hlavy státu. 

včera

včera

Policejní komando zastřelilo podezřelého z teroristického útoku v Berlíně

Němečtí policisté v neděli vpodvečer zneškodnili mladíka podezřelého ze spáchání sobotního teroristického útoku na akci Pride v Berlíně. Útok nepřežila žena, další lidé utrpěli zranění. Údajného pachatele zastřelili členové speciálního policejního komanda. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy