Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku, nejde mu jen o Ukrajinu, prohlásil Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro BBC vyjádřil pevné přesvědčení, že Vladimir Putin již fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle jeho slov se ruský vůdce nespokojí pouze s Ukrajinou, ale usiluje o vnucení jiného způsobu života celému světu a změnu hodnot, které si lidé sami zvolili. Jedinou možnou odpovědí na tuto hrozbu je podle Zelenského vyvinutí intenzivního vojenského a ekonomického tlaku, který by Moskvu donutil k ústupu.

Prezident se během setkání v kyjevském vládním sídle kategoricky ohradil proti možnosti přistoupit na podmínky příměří diktované Kremlem. Ty mimo jiné zahrnují stažení ukrajinských vojsk ze strategických území v Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti, která Rusko dosud nedokázalo vojensky plně ovládnout. Zelenskyj zdůraznil, že Ukrajina v této válce nehodlá prohrát a jejím cílem zůstává konečné vítězství.

Požadavky na územní ústupky vnímá ukrajinská hlava státu nikoliv jako pouhou ztrátu půdy, ale jako oslabení pozic a opuštění stovek tisíc obyvatel, kteří v těchto regionech žijí. Podle něj by takový krok vedl k hlubokému rozkolu v ukrajinské společnosti. Zároveň varoval, že jakákoliv pauza v bojích by Putinovi sloužila pouze k regeneraci sil, k čemuž by mu podle odhadů stačilo jen několik málo let, než by v agresi pokračoval dál.

Atmosféra v přísně střeženém vládním areálu v Kyjevě podtrhuje vážnost situace a neustálé ohrožení, kterému prezident čelí. Přestože Zelenskyj začínal svou kariéru v zábavním průmyslu, v současnosti projevuje značnou odolnost vůči tlaku, a to i ze strany některých západních lídrů. Zejména americký prezident Donald Trump opakovaně apeluje na rychlá jednání a naznačuje, že klíčem k míru by mohlo být právě postoupení území Rusku.

Zelenskyj na otázky ohledně pesimistických vyhlídek některých analytiků odpověděl připomínkou, že bojuje za nezávislost své vlasti, a proto porážku nepřipouští. Vítězství pro něj neznamená pouze zastavení zabíjení a návrat k normálnímu životu, ale především globální úspěch v zastavení diktátora. Je přesvědčen, že obnova spravedlnosti vyžaduje návrat k hranicím z roku 1991, i když přiznává, že okamžitý pokus o znovudobytí všech území by stál příliš mnoho životů.

Vztahy s americkou administrativou prošly v posledním roce výraznou proměnou, zejména po veřejné kritice ze strany Donalda Trumpa a viceprezidenta JD Vanceho. Spojené státy pod novým vedením téměř zastavily dodávky vojenské pomoci, ačkoliv nadále poskytují klíčové zpravodajské informace. Zelenskyj se nyní snaží vyhýbat přímým konfrontacím s Trumpem a zdůrazňuje potřebu dlouhodobých bezpečnostních záruk, které by byly schváleny americkým Kongresem.

Tato institucionální pojistka je pro Kyjev zásadní, protože prezidenti se střídají, ale státní instituce a jejich závazky zůstávají. Zelenskyj tím reagoval na nejistotu ohledně spolehlivosti příslibů jednotlivých lídrů. Právě těmito zárukami podmiňuje i možnost konání voleb na Ukrajině, po kterých volá Washington i Moskva s odkazem na údajnou nelegitimitu současného vedení.

Prezident připustil, že uspořádání voleb v době válečného stavu a s miliony uprchlíků v zahraničí je technicky nesmírně náročné a vyžadovalo by změnu zákonů. Pokud by však byly volby podmínkou pro ukončení války, je ochoten o nich jednat, ovšem za předpokladu, že budou uznány jako legitimní a čestné. Ohledně své případné kandidatury se zatím definitivně nevyjádřil.

Na domácí scéně se Zelenskyj potýká s kritikou i korupčními skandály, které loni zasáhly jeho nejbližší okolí, přesto si však udržuje vysokou míru důvěry veřejnosti. Mezi jeho aktuální priority patří získání licencí na výrobu pokročilých amerických zbraní, jako jsou systémy Patriot, přímo na ukrajinském území. Zatímco v této oblasti dosud nedosáhl úspěchu, vnímá protivzdušnou obranu jako nejpalčivější problém současnosti.

V závěru rozhovoru Zelenskyj naznačil, že cesta k úspěchu vede přes mnoho paralelních kroků a diplomatických jednání s mnoha světovými lídry. Ačkoliv připouští, že Vladimir Putin se k ukončení války dobrovolně nechystá, věří, že soustředěný tlak může přinést výsledek. Úspěch je pro něj definován jako definitivní zastavení ruského postupu a ochrana nezávislosti Ukrajiny.

Související

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu

Ruské síly zahájily na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do které nasadily desítky tanků a obrněných vozidel. Podle ukrajinské armády a vojenských analytiků nabírá tento útok na intenzitě právě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje vážné obavy z dopadů konfliktu na Blízkém východě na situaci ve své zemi, píše CNN.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hormuzský průliv

Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem

Írán začal uplatňovat svůj rostoucí vliv nad jednou z nejdůležitějších námořních tras světa a od některých obchodních plavidel vyžaduje poplatky za průjezd Hormuzským průlivem. Podle informací agentury Bloomberg se jedná o neformální mýtné, které je vyžadováno nárazově. Platby za jednu plavbu mohou dosahovat až výše dvou milionů dolarů, což vyvolává značnou nervozitu na světových trzích.

včera

Petr Macinka

Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky

Ministr zahraničí Petr Macinka se rozhodl vynechat jednání vlastní vlády a místo toho odcestoval do Budapešti podpořit kampaň Viktora Orbána. Zatímco jeho kolegové v Praze zasedali, Macinka na summitu frakce Patrioti pro Evropu přednesl projev oslavující maďarský režim. Jeho absence na vládním jednání je smutným důkazem, kde leží jeho skutečné politické priority.

včera

Alí Abdolláhí Aliabádí

„Budeme bojovat až do úplného vítězství.“ Írán odmítá jakoukoliv dohodu s USA

Íránská vojenská elita v úterý rázně odmítla tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa o probíhajících mírových rozhovorech a úvahy o pětidenním příměří označila za nepodložené. Mluvčí nejvyššího íránského vojenského velení prohlásil, že ozbrojené síly islámské republiky budou v probíhajícím konfliktu se Spojenými státy a Izraelem bojovat „až do úplného vítězství“. Toto prohlášení definitivně zchladilo naděje na brzkou deeskalaci, o které Trump informoval v uplynulých dnech.

včera

 J. D. Vance

Pákistán chce zprostředkovat rozhovory USA s Íránem. Hlavním vyjednavačem má být Vance

Americký viceprezident JD Vance by se mohl stát hlavním vyjednavačem Spojených států v připravovaných mírových rozhovorech s Íránem, které se pokouší zprostředkovat Pákistán. Diplomatické zdroje naznačují, že k setkání v Islámábádu by mohlo dojít již tento týden. Tato iniciativa následuje po nedělním telefonátu mezi Donaldem Trumpem a šéfem pákistánské armády Ásimem Munírem, jehož tématem byl měsíc trvající válečný konflikt.

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu

Ruské síly zahájily na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do které nasadily desítky tanků a obrněných vozidel. Podle ukrajinské armády a vojenských analytiků nabírá tento útok na intenzitě právě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje vážné obavy z dopadů konfliktu na Blízkém východě na situaci ve své zemi, píše CNN.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu

Evropští diplomaté a němečtí zákonodárci vyjadřují podle webu Politico vážné obavy z dalšího možného úniku důvěrných informací z Bruselu přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem neklidu je přístup poslanců krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) do rozsáhlé databáze vnitroevropských dokumentů. Existuje důvodné podezření, že citlivé debaty o geopolitických otázkách, jako je financování Ukrajiny ze zmrazených ruských aktiv, jsou kvůli této straně vystaveny ruskému dohledu.

včera

Péter Szijjártó navštívil Česko

„Normální součást diplomatické praxe.“ Maďarsko je překvapeno, že s Lavrovem nekomunikují i další ministři

Evropská komise vyjádřila hluboké znepokojení nad zprávami, podle kterých maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó předával Rusku citlivé informace z interních jednání Evropské unie. Deník Washington Post s odvoláním na bezpečnostní činitele uvedl, že Szijjártó během přestávek na summitech pravidelně informoval svého ruského protějška Sergeje Lavrova. Maďarský ministr tato obvinění rezolutně odmítl a označil je za nesmyslné konspirační teorie a falešné zprávy.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump nutně potřebuje válku s Íránem ukončit. Nemá ale jak

Je americký prezident Donald Trump schopen ukončit válečný konflikt s Íránem, i kdyby si to sám přál? Na rozdíl od obchodních cel nelze válečné střety jednoduše vypnout podle momentálního rozmaru nebo snahy o stabilizaci finančních trhů. Hlavním tématem po pozastavení hrozeb útoky na íránské elektrárny tedy není jen to, zda Trump opět couvl, ale zda má vůbec k dispozici únikovou cestu.

včera

Jarní příroda

Počasí se o víkendu ochladí, místy bude pršet

Březnové počasí v České republice nadále potvrzuje svou pověst proměnlivého období. Podle nejnovějších dat ČHMÚ.cz nás čeká víkend ve znamení velké oblačnosti a teplot, které se budou držet v poměrně úzkém rozmezí. Jaro se sice hlásí o slovo, ale zimní doplňky ještě rozhodně neschovávejte, zejména pokud se chystáte do vyšších poloh.

23. března 2026 21:48

Péter Szijjártó navštívil Česko

Szijjártó měl Lavrovovi podávat hlášení o obsahu jednání EU. Magyar obvinil vládu z vlastizrady

Tři týdny před klíčovými maďarskými volbami, které se uskuteční 12. dubna, otřásá tamní politickou scénou skandál nevídaných rozměrů. Péter Magyar, lídr opoziční strany Tisza a v současnosti favorit předvolebních průzkumů, obvinil vládu Viktora Orbána z vlastizrady. Reagoval tak na zprávy o tom, že maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó měl pravidelně vynášet důvěrné informace z jednání Evropské unie přímo do Moskvy.

23. března 2026 20:43

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Teherán světu skutečný dostřel tajil

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Tato otázka se stala velmi aktuální poté, co se Írán minulý pátek pokusil zasáhnout společnou britsko-americkou vojenskou základnu Diego Garcia v Indickém oceánu. Britský ministr obrany John Healey potvrdil, že byly vypáleny dvě rakety – jedna selhala a druhá Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? la úspěšně sestřelena.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy