Jílek se s úspěšnou olympiádou rozloučil 14. místem v masáku, Klaebo jedenáctým zlatem

Předposlední patnáctý soutěžní den zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo přinesl jedny z posledních závodů tohoto sportovního svátku. Naposledy se pod milánskými pěti kruhy představili rychlobruslaři ve svých závodech s hromadným startem. Zúčastnil se i dvojnásobný medailista Metoděj Jílek. Finálový závod, kam se kvalifikoval, proběhl však netypickým způsobem, kdy si startovní pole na začátku nechalo ujet dva závodníky, které nakonec nikdo nedojel, a na Jílka, který čekal, kdy začne závěrečný finiš, nakonec zbylo až 14. místo. Dalším českým olympionikem, který se v sobotu představil, byl skicrossař Daniel Paulus, který v rámci své premiérové olympiády nepostoupil ze čtvrtfinále. Norský běžec Johannes Klaebo zakončil veleúspěšné hry ziskem další zlaté medaile, tentokrát v závodě na 50 km klasicky. 

Samotný český rychlobruslař Jílek chtěl v závodě s hromadným startem zabojovat o další cenný kov, průběh finálového závodu mu ale v tomto plánu udělal čáru přes rozpočet. Zbývala velká většina z celkových 6400 metrů, kdy se od zbytku startovního pole odtrhla nizozemsko-dánská dvojice Jorrit Bergsma a Viktor Hald Thorup. Zbylých čtrnáct závodníků jakoby celou dobu závodu přemýšlela, kdy vystartují oni, aby je dostihli, ale nakonec evidentně tento moment prováhali, neboť ke konci to vypadalo, že by uniklá dvojice mohla přejet celý zbytek startovního pole o celé kolo. Závěrečný spurt čtrnáctičlenného balíku tak rozhodl už jen držiteli bronzové medaile, kterou vyhrál domácí Andrea Giovannini. V závěru pak o svém vepředu rozhodl nizozemský veterán Bergsma.

I mezi ženami tento typ závodu ovládly nizozemské barvy reprezentované Marijke Groenewoudovou, která o svém zlatu rozhodla svým dominantním posledním kolem. V cíli se tak v klidu mohla radovat ze svého premiérového olympijského zlata před druhou Kanaďankou Ivanie Blondinovou a třetí Američankou Miou Manganellovou.

Jak je v posledních dnech olympiády zvykem, i tentokrát trápilo sportovce husté sněžení a nejinak tomu bylo i v sobotu v Livignu, kde svůj závod jeli skicrossaři. Mezi nimi se představil český olympijský debutant Daniel Paulus. Tomu se však nepodařilo dostat ze čtvrtfinále dál, když ve své jízdě skončil na posledním čtvrtém místě. Ještě před tím musel absolvovat kvalifikaci sloužící pouze k rozřazení 31 závodníků pro následující osmifinálové rozjížďky, v nichž skončil na 27. místě.

I v následném osmifinále skončil Paulus až jako poslední, ovšem chvíli na to přišla informace o diskvalifikacích Erika Mobärga ze Švédska (nesprávné projetí zatáčky) a Jareda Schmidta z Kanady (vytlačení soupeře z trati) a Paulus se tak tím pádem do již zmiňovaného čtvrtfinále, kde už ale jeho cesta bohužel skončila. „V osmifinále byla start tragédie, pak slušná jízda, bylo to strašné rodeo. Já o tom (diskvalifikaci soupeřů) původně vůbec nevěděl, pak to byla euforie a adrenalin. Což mi pomohlo do startu druhé jízdy, kde to byl solidní výkon a krásný souboj s Alexem Fivou. Takže hezký skikros, moc jsem si to užil,“ nechal se slyšet v rozhovoru pro ČT sport.

Padesátikilometrový běžecký závod ovládli Norové v čele s rekordmanem Klaebem

Klasický padesátikilometrový závod běžců na lyžích skončil stylově – ovládnutím ze strany norských závodníků, kdy si pro své historicky jedenácté olympijské zlato dojel Johannes Klaebo, jenž byl doprovázen po většinu dobu závodu dalšími Nory Martinem Nyengetem a Emilem Iversenem, aniž by během celého závodu využili možnosti výměny lyží.

Nejlepším Čechem byl nakonec jednadvacátý Matyáš Bauer, o sedm míst za ním skončil Mike Ophoff. Další z Čechů Michal Novák pak kvůli žaludečním problémům v průběh závodu z tratě odstoupil podobně jako ze zdravotních důvodů překvapivě krátce po startu odstoupili i velká jména jako Fin Iivo Niskanen i Nor Harald Östberg Amundsen.

„Bylo to složité a nemám moc slov k tomu, jak to bylo náročné. Jelo se rychle od začátku. S 21. místem jsem spokojený, řešili jsme ráno, jestli vůbec budu startovat,“ prozradil Bauer, jak moc tato trať byla pro závodníky náročná. Tuto náročnost pak nejlépe poznal Novák. „Nevím přesně, co to bylo. Je možné, že to bylo nějakého svalového původu. Nicméně v tom závodě jsem nemohl vůbec správně dýchat. Prostě jsem měl potíže se hnout, jakmile jsme šli do tempa, do té intenzity. Už ve druhém kole jsem si říkal, jestli tohle má vůbec smysl, v podstatě jsem už nezávodil,“ popsal Novák svůj příběh.

Dodejme, že v dalších sobotních závodech byli následující vítězové – v premiérové skialpinistické štafetě triumfovali Francouzi Emily Harropová a Thibault Anselmet, v curlingu mužů i žen vyhrála Kanada a ve dvojbobu pak vyhrála zlato Němky Laura Nolteová- Deborah Leviová, přičemž první jmenovaná Němka tak navázala na své stříbro z monobobu.

Související

Olympijský hokejový stadion v Miláně Glosa

Jak nám sportovci zase jednou dali důvod tomu, proč má olympiáda i v dnešním světě smysl

Pro sportovní nadšence, fanoušky a novináře během posledních šestnácti dní prakticky neexistovalo nic jiného, než Zimní olympijské hry v Miláně a Crotině d´Ampezzo. Vedle toho, že takový velký sportovní svátek kromě radosti přináší pro sportovce i novináře stres ve snaze předvést co nejlepší a bezchybné výkony, tak přináší také jednu z mála jistot v dnešním stále se měnícím světě. Pokaždé když při zahajovacím i zakončovacím ceremoniálu zazní emotivní tóny olympijské hymny, alespoň pro mně se ten překotný svět, který už pomalu nestíháme ani sledovat, zastaví s vědomím, že zkrátka vidím něco, co musí přežít i pro další generace.

Více souvisejících

Olympijské hry 2026 Metoděj Jílek

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

včera

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

včera

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

včera

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

včera

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

včera

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

včera

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

včera

1. června 2026 22:02

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

1. června 2026 20:50

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy