KOMENTÁŘ | Jakému clu teď bude podléhat Česko? U vývozu z EU může klesnout i vzrůst, rozhodne Trump

Trump včera uvedl, že daná plošná celní sazba by měla začít platit během tří dní. Zatím není jasné, zda bude platit na všechny produkty, které se do USA dováží, nebo jenom na ty, které podléhaly zneplatněnému recipročnímu clu. Trump spíše naznačuje, že se bude vztahovat na všechny produkty. V takovém případě by ovšem platilo, že průměrné navýšení cel USA na dovoz z EU by za dobu Trumpova vládnutí během druhého prezidentského mandátu, tedy od ledna 2025, představovalo 13,4 procentního bodu, namísto 9,8 procentního bodu, které platilo před včerejším verdiktem Nejvyššího soudu. Jestliže bude ale celosvětová globální sazba ve výši deseti procent uplatněna pouze na dovážené zboží, které dosud podléhalo clu recipročnímu, Trumpovo celkové navýšené clo na dovoz z EU od ledna 2025 bude činit 8,5 procentního bodu. V takovém případě by si tedy unijní vývozci v průměru polepšili oproti dosavadnímu stavu, neboť by čelili clu celkově nižšímu.  

Uvedené výpočty jsou z pera agentury Bloomberg, vycházejí ze struktury obchodu EU a USA roku 2024. Podle institutu Bruegel činila před lednem 2025 průměrná celní sazba, kterou Spojené státy uplatňovaly na dovoz z EU celkem 1,47 procenta. 

Sečteno podtrženo, vývoz z EU do USA by měl nyní čelit nové průměrné sazbě zhruba 14,9 procenta, namísto dosavadních přibližně 11,3 procenta, pokud Trump nové plošné clo uplatní na veškerý dovoz z EU. V případě, že nové clo uplatní jen na dovoz dosud podléhající recipročnímu clu, nová průměrná celní sazba na dovoz z EU klesne z 11,3 na zhruba 10 procent.

Důvod navýšení průměrné celní sazby v prvním případě je ten, že některé produkty jako například farmaceutické přípravky, mobilní telefony nebo čipy byly od recipročních cel z velké míry osvobozeny, avšak nyní by tedy podléhaly desetiprocentní plošné sazbě. Pokud budou i nadála osvobozeny, platí tedy, že dochází k již uvedenému snížení průměrné celní sazby ze zhruba 11,3 na 10 procent.

Tyto sazby poskytují základní vodítko, jak se změní celní zatížení přímo českého vývozu do USA, byť mohou existovat určité odchylky, například kvůli odlišné struktuře exportu Česka do USA v porovnání se strukturou exportu EU jako celku do USA.

Navíc, sektorově specifická cla zůstávají nadále v platnosti, protože stála a stojí na jiném právním základě než cla reciproční. Jde o 50procentní clo na ocel a hliník či na 25procentní clo na automobily.

Dopad na český export a průmysl se bude odbíjet spíše od toho, jaká celní sazba se bude na EU, resp. ČR vztahovat po skončení nyní začínajícího maximálně 150denního období. Trumpova administrativa zřejmě bude usilovat, aby sazba – a tedy i příslušné inkaso – zůstala blízko dosavadní úrovni. To se však nemusí bezezbytku povést, kvůli vyšší legislativní komplikovanosti zavádění cel opřených o jiný právní základ, než o jaký se opírala cla reciproční. V souhrnu tak lze předpokládat zhruba stagnaci dosavadní celní sazby uplatněné na ČR, případně její mírný pokles. Pro ČR tak jde spíše o pozitivní zprávu, kterou však nelze přeceňovat.