Německo odmítlo brannou povinnost, sází na dobrovolníky a finanční motivaci

Německá vláda po intenzivní debatě rozhodla, že neobnoví všeobecnou brannou povinnost, a místo toho se rozhodla pro dobrovolný model s výraznými pobídkami. Cílem tohoto plánu je doplnit vyčerpané ozbrojené síly tváří v tvář rostoucí hrozbě ze strany Ruska.

Podle nového návrhu, který má vejít v platnost počátkem roku 2026, budou muset mladí muži v Německu deklarovat svou připravenost sloužit a podstoupit lékařskou prohlídku. Nový systém nabídne finanční a jiné pobídky pro dobrovolný nábor. Pokud se nepodaří získat dostatečný počet rekrutů, bude vláda zvažovat celostátní povinné odvody, což by však vyžadovalo schválení nové legislativy. Ženy budou rovněž vyzývány k dobrovolné službě, ale nebudou povinny se účastnit výběrového procesu.

Německo podobně jako jiné západní země po skončení studené války dramaticky zmenšilo své ozbrojené síly. Nyní však čelí nutnosti jejich obnovy v reakci na bezpečnostní hrozby a tlak ze strany USA, aby vojensky „táhlo za jeden provaz“.

Kancléř Friedrich Merz při nástupu do úřadu slíbil, že Bundeswehr promění v „nejsilnější konvenční armádu Evropy“. Bezpečnostní představitelé varují, že Rusko by mohlo být schopno zahájit plnohodnotný útok na Německo a zbytek Evropy během několika let.

Jens Spahn, předseda poslaneckého klubu konzervativní CDU, uvedl, že vláda „zvýší atraktivitu dobrovolné služby“ a usiluje o získání co nejvíce mladých lidí pro službu vlasti. Pokud se to nepodaří, „budeme muset zavést povinnou službu,“ dodal s tím, že to si vyžádá nový zákon.

Spahn vytvořil termín Bedarfswehrpflicht, tedy nábor založený na potřebách, který popisuje povinný prvek odvody. Ten umožní vládě v případě potřeby „naverbovat tolik lidí, kolik budeme potřebovat“. Shoda na této strategii byla dosažena po měsících ostrých diskusí mezi CDU a sociálními demokraty, aby byla zajištěna podpora obyvatelstva.

Podle návrhu, který má vstoupit v platnost na začátku roku 2026, budou všichni osmnáctiletí (narození v roce 2008) považováni za způsobilé pro vojenskou službu. Budou čelit povinné registraci, která zahrnuje lékařské prověření a vyplnění dotazníku, kde mohou vyjádřit svůj zájem. K posílení náboru mají sloužit pobídky, jako je bezplatné získání řidičského průkazu (který v Německu stojí tisíce eur) a značné zvýšení nástupního platu na 2 600 eur měsíčně před zdaněním.

Německo má v současné době něco málo přes 180 000 vojáků v uniformě. Ministr obrany Boris Pistorius uvedl, že by se tento počet měl do roku 2029 navýšit až na 270 000 vojáků a dalších 200 000 záložníků, do kdy musí být Německo „kriegstüchtig“ (bojeschopné). Pistorius, který stál v čele reformy, vyjádřil důvěru v dobrovolnou službu a označil povinný nábor za „poslední možnost“.

Související

Orlí hnízdo

Potká Orlí hnízdo stejný osud, jako Hitlerův bunkr? Německo řeší, co s vyhořelou stavbou

V bavorských Alpách vyvolal silné kontroverze a bouřlivou debatu nedávný požár, který během říjnového večera téměř zcela zničil historickou horskou chatu známou jako Orlí hnízdo. Toto místo, postavené nacistickým režimem v roce 1938 a frekventované Adolfem Hitlerem, se po druhé světové válce stalo památníkem a dlouhá léta fungovalo jako oblíbená turistická atrakce.
Boris Pistorius, ministr obrany Německa

Německo varuje před rychlým snižováním závislosti na amerických zbraních

Německé ministerstvo obrany varuje před příliš rychlým snižováním závislosti na amerických zbraních, které by mohlo ohrozit vzájemné vztahy s Washingtonem a poškodit pozici domácího průmyslu. Vyplývá to podle webu Politico z interních dokumentů ministerstva, které se objevily před nedávným zasedáním parlamentního výboru pro obranu v Berlíně.

Více souvisejících

Německo ,  Bundeswehr

Aktuálně se děje

před 44 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

António Costa

Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména

Evropští představitelé se během pátečního summitu v irském Dublinu přou o to, kdo by měl unijní sedmadvacítku oficiálně zastupovat v nadcházejících mírových jednáních o budoucnosti Ukrajiny. Zatímco administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa intenzivně usiluje o ukončení rusko-ukrajinského konfliktu a otevřela dveře k účasti Evropy u jednacího stolu, vnitřní neshody v samotné Evropské unii mohou zastínit celé diplomatické úsilí, píše Politico.

před 2 hodinami

Klimatická konference COP31

COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn

Svět směřuje k nenávratnému překročení globálních teplotních limitů, což miliardy lidí uvrhne do katastrofických dopadů změny klimatu kvůli tomu, že vládní představitelé příliš dlouho odkládali rázné snížení emisí skleníkových plynů. Vyplývá to z nejnovější analýzy organizace Climate Action Tracker, která byla zveřejněna během probíhajících klimatických rozhovorů COP31 v turecké Antalyi.

před 3 hodinami

Praha - Masarykovo nádraží

Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny

Správa železnic reaguje na výsledky rozsáhlé letní ankety nazvané Refreshněte s námi železnici, v níž cestující odevzdali přes pět tisíc vyplněných dotazníků a hodnotili celkem 567 nádraží po celé zemi. Na základě získané zpětné vazby nyní správce infrastruktury přichází s konkrétními změnami zaměřenými na zlepšení informovanosti, služeb i celkového pohodlí na českých nádražích.

před 4 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem

Evropští zástupci se připojí k příštímu kolu zprostředkovaných mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Oznámili to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s americkými vyslanci Jaredem Kushnerem a Stevem Witkoffem ve čtvrtek po sérii rozhovorů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Toto oznámení současně doprovodilo uzavření dohody o rozsáhlé výměně válečných zajatců.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

L-39 Skyfox

Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů

Česká republika plánuje předat Ukrajině celkem šestnáct moderních cvičných a bojových letounů L-39 Skyfox, které mají pomoci posílit tamní protivzdušnou obranu a efektivně čelit ruským dronům. Tuto možnost potvrdil český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček během své návštěvy Kyjeva, kde jednal s nejvyššími ukrajinskými představiteli, uvedl server Kyiv Post.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí

Ruské úřady vynakládají velké úsilí na utajování skutečných ztrát ve válce na Ukrajině, přičemž se snaží potlačovat jakékoliv dokumentování padlých vojáků. Za pořizování fotografií hřbitovů padlých vojáků hrozí v Rusku lidem drastické tresty vězení, v některých případech kvalifikované dokonce jako vlastizrada a spolupráce s ukrajinskými tajnými službami.

včera

Policie USA

Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění

Hlavním městem Spojených států ve čtvrtek dopoledne otřásl vážný incident, při němž v rezidenční čtvrti Logan Circle ve Washingtonu, D.C., zemřeli dva lidé včetně střelce a další čtyři osoby utrpěly zranění. Ozbrojený útočník zahájil střelbu uvnitř místního fitness centra a v přilehlém okolí, což vyvolalo rozsáhlou policejní operaci. Bezpečnostní složky musely v reakci na hrozbu vydat dočasný příkaz k setrvání v krytech pro místní obyvatele.

včera

včera

Jensen Huang

Šéf nejbohatší firmy světa rezignoval. Jensen Huang po milostných aférách odchází z Nvidie

Spoluzakladatel a dlouholetý generální ředitel technologického gigantu Nvidia Jensen Huang s okamžitou platností rezignoval na všechny své funkce ve vedení společnosti. Stalo se tak po mimořádně bouřlivém týdnu, během kterého čelil vážným obviněním a mediálnímu tlaku kvůli svému osobnímu životu. Představenstvo firmy v reakci na tuto situaci jmenovalo novou prozatímní šéfku.

včera

Starlink, Photo by Forest Katsch

Vojenská verze Starlinku na Ukrajině opět nefunguje. Rychlost Starshieldu je limitovaná

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že vojenská verze satelitní sítě Starlink, systém Starshield, se opět potýká s rychlostním omezením na 161 kilometrů za hodinu. Toto opatření podle jeho slov vážně omezuje schopnost ukrajinské armády efektivně zachycovat ruské drony poháněné proudovými motory. Omezení se již negativně projevilo na obraně země a přispělo k úspěšným úderům ze strany ruských sil. Kyjev nyní usiluje o získání oficiálního vysvětlení od Spojených států.

včera

včera

Sevilla

Španělsko se po 14 letech ocitlo ve stávce. Lidé masově protestují kvůli krizi bydlení

Španělsko se ve středu stalo dějištěm první celostátní generální stávky po čtrnácti letech, která ochromila řadu sektorů hospodářství a přivedla do ulic miliony lidí. Hlavním impulzem pro tuto masovou protestní akcí se stala hluboká krize v oblasti dostupnosti bydlení, jež dlouhodobě trápí obyvatele napříč celou zemí. Celonárodní čtyřiadvacetihodinová stávka proběhla jen několik týdnů před nadcházejícími předčasnými parlamentními volbami.

včera

Gadi Eisenkot

Izrael se po volbách ocitl v politické krizi. Eisenkot plánuje sestavit krizovou vládu

Izrael se ocitl v hluboké politické krizi poté, co dlouholetý premiér Benjamin Netanjahu ztratil parlamentní většinu a oslabil svou pozici u moci. Úkolem sestavit příští vládu byl pověřen Gadi Eisenkot, který nyní čelí náročnému úkolu překonat ideologické rozdíly mezi roztříštěnými stranami. Současná patová situace odráží výsledky posledních voleb, v nichž dosavadní vládní blok výrazně ztratil své pozice.

včera

Ilustrační foto

Místo letadel vzdělávací instituce. Tisíce evropských škol obdržely výhrůžky bombou

Vlnu planých poplachů a strachu vyvolala rozsáhlá série výhrůžek bombou, která ve středu zasáhla tisíce škol v Itálii, Skotsku a Severním Irsku. Zásadní bezpečnostní opatření a evakuace se dotkly zhruba 6300 státních škol v Itálii a více než 700 vzdělávacích zařízení ve Velké Británii. Úřady nicméně obratem ujistily, že dosavadní prověrky neodhalily žádné reálné nebezpečí a situaci vyhodnotily jako koordinovaný útok.

včera

Ed Miliband

Změna klimatu je ohrožením pro všechny státy světa. Plošné ničení se stalo realitou, varoval Miliband na COP31

Britský ministr zahraničních věcí Ed Miliband vystoupil na probíhajícím klimatickém summitu OSN COP31 v turecké Antalyi s důrazným varováním, že globální změna klimatu představuje bezprostřední a vážné ohrožení pro národní bezpečnost všech států světa. Podle jeho slov se dříve nemyslitelné katastrofické scénáře a plošné ničení, které lidé dosud znali pouze z vědeckofantastických filmů, staly pevnou součástí každodenní reality a běžných zpráv.

včera

Počasí bude o víkendu chladné, objeví se ranní mrazíky

Česko o víkendu sevře chladné, avšak převážně slunečné počasí, které přinese ranní mrazíky a na některých místech také mlhy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy