Německo činí historický vojenský krok, chce své jednotky přímo u ruských hranic

V historickém kroku Německo posílá vojáky do Litvy na první trvalé zahraniční nasazení od druhé světové války, což znamená zásadní změnu v jeho obrané strategii. Činí tak v reakci na ruskou válku vedenou proti Ukrajině. 

Tento krok představuje zásadní změnu v německé obrané politice, je to totiž poprvé, co Německo nasazuje vojáky do zahraničí od druhé světové války.

Vzhledem k rostoucímu napětí na ruských hranicích tento krok ukazuje rostoucí závazek Německa k obraně NATO. Berlín se zavázal k dlouhodobému rozmístění v roce 2023. Dle serveru Indian Times budou vojáci nasazeni na východním křídle NATO v Litvě. Jednotka by měla být plně funkční do roku 2027 a má čítat pět tisíc členů.

„Máme jasný úkol: zajistit ochranu, svobodu a bezpečnost našich litevských spojenců na východní frontě NATO,“ řekl dle serveru Poitico velitel nové jednotky Christopher Huber. „Tímto způsobem také chráníme území NATO — a samotné Německo.“

Litva, která sousedí s ruskou exklávou Kaliningrad a spojencem Kremlu Běloruskem, považuje tento krok za nezbytný pro svou národní bezpečnost. Právě válka na Ukrajině činí z baltských zemí potenciální cíle dalších ruských útoků.

V Litvě se momentálně nachází 150 německých vojáků, dalších 350 by mělo přibýt do konce roku. Nově vzniklá jednotka bude plně operační do roku 2027 a nakonec bude umístěna v novém vojenském komplexu v Rūdninkai, přibližně 30 kilometrů jižně od Vilniusu. Do té doby budou vojáci operovat z dočasných litevských základen. Plán zahrnuje nejen bojové síly, ale i podpůrné jednotky — jako je zdravotnické centrum, signální jednotka a podpůrné týmy velení — rozmístěné na několika lokalitách.

Tento krok pomůže také samotné organizaci - pro NATO představuje toto rozmístění klíčovou součást přechodu aliance k odstrašování prostřednictvím obrany vpřed, kdy jsou jednotky rozmístěny přímo na hranicích, aby efektivněji odradily potenciální agresory.

Související

Více souvisejících

Německo Bundeswehr

Aktuálně se děje

před 36 minutami

před 40 minutami

Britská ponorka HMS Superb

Černé moře Rusům nenechá. EU začala jednat, spouští novou vojenskou strategii

Evropská unie představila ve středu novou strategii pro oblast Černého moře, jejímž cílem je výrazně posílit schopnost regionu přepravovat těžkou vojenskou techniku v kontextu narůstající hrozby ze strany Ruska. Klíčovou součástí plánu je investice do infrastruktury, která by mohla urychlit pohyb evropských jednotek v případě krize.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Soud pro mezinárodní obchod v USA zrušil Trumpova cel uvalená na svět

Donald Trump narazil: Soud pro mezinárodní obchod v USA zrušil jeho cla na světový obchod

Soud pro mezinárodní obchod ve Spojených státech rozhodl, že několik celních opatření zavedených během vlády Donalda Trumpa je v rozporu se zákonem. Podle tříčlenného senátu soudců exprezident překročil své pravomoci, když prostřednictvím výkonných nařízení uvalil cla v souvislosti s národními krizemi, aniž by dodržel zákonné limity stanovené IEEPA.

před 4 hodinami

Elon Musk a Donald Trump

Elon Musk opouští Donalda Trumpa. Po čtyřech měsících končí ve vládní iniciativě DOGE

Nejbohatší muž světa Elon Musk oznámil, že končí své působení v administrativě Donalda Trumpa. Jako zvláštní vládní zaměstnanec působil na ministerstvu financí v rámci kontroverzního programu DOGE, jehož cílem bylo výrazné omezení vládních výdajů. Jeho odchod přichází v době rostoucího napětí mezi Muskem a některými členy Trumpova týmu. Uvedl to deník Politico.

před 9 hodinami

včera

včera

včera

Vláda ČR

Česko bude mít novou koncepci zahraniční politiky. Vláda řešila čínský kyberútok

Koncepce naší zahraniční politiky klade důraz na zajištění bezpečnosti státu a jeho občanů i na členství ČR v EU a NATO. Na středečním jednání schválila vláda klíčový strategický dokument, který formuluje základní cíle a priority české zahraniční diplomacie pro další roky. Věnovala se i odškodnění protiprávně sterilizovaných osob nebo zabezpečení funkční zdravotní záchranné služby v příhraniční oblasti se Slovenskem.

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Šéf Hamásu Muhammad Sinvár je po smrti, ohlásil Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že izraelská armáda při nedávném leteckém útoku zabila Muhammada Sinvára, klíčového vojenského představitele Hamásu a mladšího bratra bývalého vůdce tohoto hnutí Jahji Sinvára. Ten byl zabit již v říjnu minulého roku při izraelské operaci na jihu Pásma Gazy.

včera

Internet

USA vyšetřují známou čínskou firmu kvůli bezpečnostním hrozbám. Jejími routery se k internetu připojují i Češi

Americké úřady zahájily vyšetřování čínské technologické firmy TP-Link kvůli podezření z porušování antimonopolních pravidel a závažným obavám o kyberbezpečnost. Podle amerického ministerstva spravedlnosti je TP-Link podezřelý z agresivní cenové politiky, která má za cíl vytlačit konkurenci z trhu. Kromě toho čelí firma také obviněním, že její síťová zařízení, zejména routery, představují riziko pro americkou národní bezpečnost.

včera

Ukrajinská armáda

Vyrábí víc než nakupuje. Co může Ukrajina získat vývozem zbraní ze země?

Ukrajina zvažuje uvolnění válečných omezení na vývoz zbraní, což by mohlo zásadně změnit její vztahy s Evropou. Opatření přijaté na začátku ruské invaze mělo zamezit vývozu vojenského materiálu, který byl nezbytný pro obranu země. Dnes je však situace jiná: ukrajický obranný průmysl dokáže vyrábět mnohem víc, než stát aktuálně dokáže koupit.

včera

Elon Musk

Elon Musk se otevřeně postavil proti Trumpovi

Elon Musk otevřeně kritizoval nový výdajový a daňový zákon prezidenta Donalda Trumpa, který byl minulý týden těsně schválen Sněmovnou reprezentantů. Návrh, označovaný Trumpem za „velký a krásný“, obsahuje biliony dolarů na daňové úlevy, zvýšení rozpočtu na obranu a rozšíření vládních výdajů. Nyní míří do Senátu.

včera

včera

Hranice 1,5 °C padla. Extrémní počasí oteplí planetu o mnohem víc, obávají se vědci

Navzdory častým zprávám o rekordních vlnách veder, extrémním počasí a neochotě některých států jednat se svět podle aktuálních vědeckých odhadů pravděpodobně vyhne nejhorším scénářům globálního oteplení. Vše ale nasvědčuje tomu, že do konce století se planeta ohřeje přibližně o 2,7 °C oproti době před průmyslovou revolucí. Tento výhled, přestože lepší než předpokládaný nárůst teploty o 4 až 5 stupňů z minulých dekád, zůstává alarmující a představuje vážné riziko pro stabilitu ekosystémů i samotné lidstvo.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy