Šéf Hamásu Muhammad Sinvár je po smrti, ohlásil Netanjahu

Podle Netanjahua je smrt Muhammada Sinvára dalším významným úderem vůči vedení Hamásu. Uvedl to během vystoupení v izraelském parlamentu při připomínce 600 dnů od útoku Hamásu na Izrael ze 7. října 2023. CNN se v reakci obrátila na Hamás, ten se však k tvrzení zatím nevyjádřil.

Netanjahu uvedl, že izraelské síly odstranily mnoho vysoce postavených členů Hamásu, včetně Mohammeda Deifa, Ismaila Haníji, Jahji Sinvára a nyní i jeho bratra Muhammada. Úder, při němž měl být zabit i Muhammad Sinvár, zasáhl 13. května podzemní prostory Evropské nemocnice v Khan Júnisu. Podle izraelské armády šlo o velitelství Hamásu. Palestinské úřady potvrdily desítky mrtvých a raněných.

Hamás v té době odmítl zprávu potvrdit a prohlásil, že informace o smrti jeho členů může zveřejňovat pouze on. Pokud by byla Sinvárova smrt ověřena, znamenalo by to ztrátu dalšího schopného vojenského vůdce, avšak experti upozorňují, že to konflikt s velkou pravděpodobností neukončí. Naopak by mohlo dojít ke zkomplikování jednání o příměří, pokud se Hamás nedokáže rychle znovu zorganizovat.

Muhammad Sinvár byl považován za tvrdého vůdce s bohatými bojovými zkušenostmi. Od roku 2016 velel brigádě Hamásu v Khan Júnisu a po smrti svého bratra se stal neformálním vůdcem vojenského křídla hnutí v Gaze. Podle izraelských zdrojů se podílel i na přípravách říjnových útoků, jejichž součástí byly vraždy a únosy izraelských civilistů.

V prosinci 2023 zveřejnila izraelská armáda videozáznam, na kterém je údajně Sinvár zachycen, jak projíždí tunelem poblíž hranic s Izraelem. O dva měsíce později oznámila, že objevila jeho kancelář na západě Khan Júnisu.

Analytici se shodují, že zatímco Jahja Sinvár měl v hnutí širší autoritu, Muhammad byl více orientovaný na vojenskou činnost a pohyboval se v přísném utajení. Někteří experti tvrdí, že sdílel vedení s dalším velitelem, Az ad-Dínem al-Haddadem, který působí na severu Pásma Gazy.

Podle Muhammada Šehády z Evropské rady pro zahraniční vztahy může být odstranění Sinvára komplikací pro vyjednávání o příměří, protože Hamás ztrácí klíčové osoby přímo přítomné v Gaze. Bez těchto lídrů je vyjednávání obtížnější a řízení hnutí se více decentralizuje.

Jiní komentátoři, jako Avi Isaacharoff, míní, že Sinvárova smrt by mohla posílit vliv umírněnějších představitelů Hamásu, například Chalíla al-Hajjí, kteří se již účastní diplomatických rozhovorů zprostředkovaných Katarem a USA.

Sinvár měl bohaté zkušenosti z bojových operací a patřil ke generaci velitelů, kteří formovali vojenskou strukturu Hamásu. Podle izraelských bezpečnostních expertů se podílel na únosu Gilada Šalita v roce 2006 a po pokusu o atentát v roce 2003 se začal pohybovat zcela mimo veřejnost. Dokonce se neúčastnil ani pohřbu vlastního otce.

Navzdory tomu, že izraelská armáda tvrdí, že zabila až 20 000 členů Hamásu, hnutí si i nadále udržuje přítomnost v různých částech Gazy a pokračuje v raketových útocích. Think-tank International Crisis Group nedávno uvedl, že Hamás dokázal doplnit ztráty náborem nových bojovníků.

Podle Šehády se Hamás v důsledku izraelské ofenzivy transformuje v partyzánské hnutí, které sice není přímou hrozbou pro Izrael, ale jeho odstranění bude nadále obtížné. Smrt jednotlivých vůdců na tom prý nic zásadního nezmění.

Bývalý bezpečnostní poradce izraelského premiéra, Ja’akov Amidror, míní, že bude potřeba pokračovat v bojových operacích nejméně další rok, aby se odstranily zbytky vlivu Hamásu a vytvořily podmínky pro nové civilní řízení v Gaze.

Šeháda zároveň upozorňuje, že načasování útoku – krátce po propuštění americko-izraelského rukojmího – může výrazně oslabit důvěru Hamásu ve zprostředkovatele. Podle něj to ukazuje, že žádná mezinárodní záruka nepostačí k zajištění příměří.

Konečný vývoj války se tak podle některých pozorovatelů bude odvíjet méně od toho, kdo v Hamásu žije či zemřel, a více od toho, zda prezident Donald Trump dokáže přimět Netanjahua k přijetí politického řešení.