Vyrábí víc než nakupuje. Co může Ukrajina získat vývozem zbraní ze země?

Ukrajina zvažuje uvolnění válečných omezení na vývoz zbraní, což by mohlo zásadně změnit její vztahy s Evropou. Opatření přijaté na začátku ruské invaze mělo zamezit vývozu vojenského materiálu, který byl nezbytný pro obranu země. Dnes je však situace jiná: ukrajický obranný průmysl dokáže vyrábět mnohem víc, než stát aktuálně dokáže koupit.

Soukromý sektor na Ukrajině má podle odhadů kapacitu vyrobit přes 1,7 milionu kusů dronů a elektronických bojových systémů (EWs) navíc oproti současné produkci. Z toho vyplývá klíčová otázka: co s tímto přebytkem?

Jednou z možností je podle webu Politico tzv. dánský model, kdy by mezinárodní partneři nakupovali ukrajinské zbraně přímo pro potřeby Ukrajiny. Další variantou je zahájení vývozu, což by přineslo nové daňové příjmy a prostředky pro rozvoj domácí výroby a obranných kapacit.

Pro evropské země by to znamenalo přístup k bojově prověřeným technologiím a možnost adaptovat své armády na realitu moderní války bez nutnosti čekat roky na rozvoj vlastních technologií. V podmínkách rychle se měnícího válečného prostředí – kde drony či robotická vozidla rychle zastarávají – by to byla velká výhoda.

Ukrajina už nyní pokrývá přes 40 % svých vojenských potřeb vlastní výrobou, přičemž se zaměřuje na inovativní systémy. Ale rozvoj strategických zbraní, jako jsou balistické a řízené střely či protivzdušná obrana, vyžaduje další investice a spolupráci se zahraničními partnery.

EU právě spustila obranný fond ve výši 150 miliard eur v rámci iniciativy Security Action for Europe (SAFE), který umožňuje společné obranné zakázky. Klíčové je, že finance z tohoto fondu mohou být využity pouze na produkty, jejichž alespoň 65 % komponent pochází z EU, Norska nebo Ukrajiny. Tím se otevírá Ukrajině cesta k přímému zapojení do evropského zbrojního systému.

Ukrajina již navázala spolupráci s evropskými firmami jako Rheinmetall či Thales. Otevření vývozu by jí umožnilo plně těžit z evropského obranného fondu a dál rozvíjet svůj obranný průmysl v evropském kontextu.

Z evropského pohledu by partnerství s Ukrajinou znamenalo přímý přístup k moderním technologiím, včetně školení vojáků v oblasti dronové války a integrace těchto jednotek do velitelských struktur. V době, kdy je obnova evropské obrany prioritou, jde o praktické a efektivní řešení.

Navíc je zřejmé, že příměří s Ruskem je v nedohlednu. Proto je nezbytné nejen posilovat ukrajinskou obranu, ale zároveň využít jejích zkušeností k obnově evropské obranné kapacity.

Zkrátka, otevření ukrajinského zbrojního trhu by přineslo dvojí výhodu: umožnilo by Ukrajině profitovat z evropského přezbrojení a zároveň by prohloubilo její institucionální a ekonomickou integraci do EU. 

Související

Petr Pavel a Andrej Babiš

Muniční iniciativa má nový problém, přiznal prezident Pavel

Česká muniční iniciativa, která v poslední době pomáhá válkou zmítané Ukrajině, má nový problém. Zmínil ho prezident Petr Pavel. Aniž by je jmenoval, přiznal, že peníze na munici pro Kyjev už neposkytuje několik zemí, které tak dříve činily. 

Více souvisejících

Ukrajina válka na Ukrajině Armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

včera

Princ Andrew

Bývalému princi Andrewovi pomáhá nedůvěra svědkyň v britskou policii

Britská policie se i po opakované výzvě potýká s nedůvěrou případných svědků v případu vyšetřování bývalého prince Andrewa. Ženy, které údajně mají informace o činech králova bratra, podle právního zástupce nechtějí s policisty spolupracovat. Americký advokát Brad Edwards to řekl BBC. 

včera

Senát ČR

Senátoři navrhují na státní vyznamenání i slavné herce

Po poslancích se i senátoři shodli na tom, koho letos navrhnou prezidentovi Petru Pavlovi na státní vyznamenání. Hlava státu je tradičně předá v den státního svátku 28. října. Členové horní komory parlamentu by ocenili například několik známých herců. 

včera

včera

Česká televize

ČT poprvé reagovala na Babišova slova. Televize trvá na poplatcích

Česká televize v sobotu reagovala na nejnovější vývoj ohledně finančního zajištění budoucnosti veřejnoprávních médií. Premiér Andrej Babiš (ANO) totiž oznámil, že nakonec dojde pouze k novele stávajícího zákona. ČT vzkázala, že trvá na současné formě financování, tedy na poplatcích od občanů. 

včera

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne

Budoucí financování veřejnoprávních médií, tedy České televize a Českého rozhlasu, nakonec nebude upraveno novým zákonem. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO). Podle jeho slov dojde k novele současného zákona. Přípravou nového předpisu se zabývalo ministerstvo kultury vedené Oto Klempířem (Motoristé). 

včera

včera

včera

včera

včera

Bouřka, ilustrační fotografie.

Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití

Počasí v Česku bylo v uplynulých dnech na konec května velmi teplé a zároveň se na řadě míst obešlo zcela beze srážek. Dnes může místy pršet i intenzivně, protože meteorologové očekávají bouřky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Záběry z místa, kde se zřítil vrtulník s Petrem Kellnerem

Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře

Na americké Aljašce začal soud v případu tragické smrti miliardáře Petra Kellnera, který zemřel před více než pěti lety při havárii helikoptéry během takzvaného heliskiingu. Pozůstalí žalují společnost, která celý dobrodružný výlet zajišťovala. 

včera

včera

Letní počasí, ilustrační foto

Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí

O víkendu musíme podle meteorologů počítat s proměnlivým charakterem počasí, kdy se k větší oblačnosti přidají dešťové přeháňky a ojediněle také bouřky. Teploty však zůstanou na velmi příjemných letních hodnotách a v maximech budou dosahovat až k osmadvaceti stupňům Celsia.

29. května 2026 21:58

OSN

OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu

Organizovanost a systematické využívání sexuálního násilí v ozbrojených konfliktech vedly k zásadnímu kroku ze strany Organizace spojených národů. OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na takzvanou černou listinu států a ozbrojených skupin, které se dopouštějí sexuálního násilí během konfliktů. Zpráva poukazuje na závažná zneužívání ze strany bezpečnostních složek obou zemí, přičemž výslovně zmiňuje například znásilňování zadržovaných mužů.

29. května 2026 20:48

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ

Ruský prezident Vladimir Putin proměnil výzkum zaměřený na boj proti stárnutí v jednu z hlavních vědeckých priorit Kremlu. Ambiciózní program s názvem Nové technologie pro zachování zdraví, do kterého stát plánuje investovat v přepočtu zhruba 26 miliard dolarů, se zaměřuje na dosažení dlouhověkosti a radikální prodloužení lidského života. 

29. května 2026 19:26

Donald Trump

Trump se v Bílém domě zavřel do krizové místnosti. Rozhoduje o Íránu

Prezident Spojených států Donald Trump se sešel se svými poradci v krizové místnosti Bílého domu (Situation Room), aby učinil konečné rozhodnutí ohledně předběžné dohody s Íránem. Oznámil to na své sociální síti Truth Social s tím, že na této schůzce dojde k finálnímu posouzení dokumentu. Washington a Teherán sice v tomto týdnu dosáhly potenciální shody na otevření klíčové námořní trasy a zahájení jaderných rozhovorů, dohoda však do této chvíle čekala na oficiální schválení americkým prezidentem.

29. května 2026 18:02

Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou

Norsko zastává názor, že by Evropa měla mít své místo u jednacího stolu při jakýchkoli rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války, neměla by však vystupovat v roli prostředníka. Podle norského ministra zahraničí Espena Bartha Eideho potřebují Evropané vyjednavače, který by hájil body dohody přímo se dotýkající zájmů Evropské unie. Norský diplomat to uvedl v době, kdy unijní ministři zahraničí zamířili na Kypr, aby projednali plány na případné jmenování zvláštního zmocněnce pro tuto válku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy