KOMENTÁŘ | Německo se tvrdě opřelo do Izraele. Netanjahu si už musí uvědomit, že dělá něco vážně špatně

Kritika izraelské vojenské operace v Pásmu Gazy ze strany německého kancléře Friedricha Merze představuje mimořádně silný signál. Pokud se k negativnímu hodnocení připojuje právě Německo, tedy země, která Izrael tradičně podporuje už kvůli vědomí historické odpovědnosti za holocaust, je zřejmé, že situace dosáhla kritického bodu.

Německý kancléř tvrdě zkritizoval izraelskou ofenzívu v Pásmu Gazy v pondělí. „Upřímně řečeno, už nechápu, jaký je cíl izraelské armády v pásmu Gazy. Způsobovat civilnímu obyvatelstvu takové utrpení, jak tomu v posledních dnech stále více bývá, již nelze ospravedlnit bojem proti terorismu Hamásu,“ popsal podle serveru Politico.

Připomněl historickou paralelu, která nutí Berlín být vůči Izraelcům zdrženlivější. „Německo musí při veřejném vyjadřování k Izraeli postupovat s větší zdrženlivostí než jakákoli jiná země na světě. Ale když jsou překročeny hranice, když je skutečně porušováno mezinárodní humanitární právo, musí se k tomu vyjádřit i německý kancléř,“ připustil Merz.

Německo patří k nejvýznamnějším evropským spojencům Izraele, což je dáno souhrou několika klíčových faktorů, především však hluboce zakořeněným vědomím historické odpovědnosti za holocaust. Závazek ke státní bezpečnosti Izraele je pevně zakotven v německé politické kultuře a bývá vnímán jako nedílná součást poválečné identity Spolkové republiky. Na tomto pozadí působí výjimečně, když německý kancléř zaujme vůči Izraeli veřejně kritický postoj. Signalizuje to, že se situace dostala do mimořádně vážné roviny.

Vedení izraelské vlády pod premiérem Benjaminem Netanjahuem v posledních týdnech přistoupilo k rozsáhlé pozemní operaci v Pásmu Gazy, jejímž zjevně zamýšleným cílem je získání plné kontroly nad tímto územím. Oficiálně deklarovanými prioritami zůstávají neutralizace teroristického hnutí Hamás a osvobození rukojmích unesených při jeho útoku na Izrael v říjnu 2023.

Jedná se o téma mimořádně citlivé a široce diskutované, což výrazně ztěžuje jeho objektivní hodnocení z pozice nezávislého pozorovatele. Mezinárodní organizace dlouhodobě upozorňují na závažné porušování práv civilního obyvatelstva v Pásmu Gazy. Západní spojenci Izraele však až donedávna vnímali tamní vojenské operace primárně prizmatem izraelské národní bezpečnosti.

Tento postoj však v uplynulých dnech doznal velkých změn. Výrazná kritika aktuálního postupu izraelské vlády, zejména kabinetu premiéra Benjamina Netanjahua, zazněla ve společném prohlášení britského premiéra Keira Starmera, kanadského premiéra Marka Carneyho a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Zároveň zazněly i varovné signály ohledně možných diplomatických a ekonomických opatření. Nejzásadnější změnu lze pozorovat v britském přístupu, kdy Londýn mimo jiné pozastavil jednání o dohodě o volném obchodu s Izraelem.

Kanada, Francie a Velká Británie jsou země, jejichž historická pozice jim, ve srovnání s Německem, umožňuje aktivněji a jednoznačněji komentovat vývoj na Blízkém východě. Německo, i osmdesát let po skončení druhé světové války, zůstává v mnoha částech světa vnímáno prizmatem své historické odpovědnosti.

Právě proto může mít postoj německého kancléře mimořádnou váhu a zároveň silný dopad na mezinárodní vnímání izraelské politiky. Pokud se ke kritice připojí i Berlín, země, jejíž historická odpovědnost za zločiny druhé světové války je dodnes zásadním prvkem její zahraniční politiky, signalizuje to, že vývoj v Gaze překročil hranici, kterou i tradiční spojenci považují za únosnou.

Skutečnost, že právě Německo zpochybňuje izraelské operace vůči civilnímu obyvatelstvu, má silný symbolický i diplomatický dopad. Pro premiéra Netanjahua to představuje varovný signál. Bez zásadní změny přístupu může čelit stále tvrdší reakci mezinárodního společenství – včetně těch zemí, které Izrael tradičně podporují.

Manévrovací prostor Izraele na globální scéně přitom zůstává omezený a odklon Západu znamená velký problém. Zatímco Čína rozvíjí své vztahy s muslimskými státy a usiluje o vliv v regionu v rámci iniciativy Pás a stezka, Rusko posiluje strategické partnerství s Íránem, jedním z nejvýraznějších oponentů izraelské politiky.

Izrael se může velmi brzy ocitnout v mezinárodní izolaci a odpovědnost za tento vývoj ponese především současné vedení země v čele s premiérem Netanjahuem. Situace je krajně vážná a vyžaduje zásadní přehodnocení dosavadního postupu.

Legitimní boj proti hnutí Hamás lze vést i způsobem, který bude v souladu s mezinárodním právem a morálními standardy. V takovém případě by Izrael nejen minimalizoval civilní utrpení, ale mohl by si zároveň udržet či dokonce posílit podporu svých klíčových spojenců.

Související

Donald Trump Komentář

Trump měl hájit zájmy všech Američanů. Nedělá to, proto se Kalifornie ozvala

Ze všech variant vývoje se ta, že se Kalifornie vzbouří proti politikám šéfa Bílého domu Donalda Trumpa jevila jako nejpravděpodobnější. Americký prezident sice přicházel do úřadu s podporou republikánského elektorátu, ale jeho povinností je hájit zájmy všech Američanů – bez ohledu na stranickou příslušnost. Místo toho ale prezident často prosazuje pouze zájmy svých příznivců a liberální Kalifornie zůstává na vedlejší koleji. Není proto překvapivé, že právě tento stát se nyní bouří s intenzitou, jakou třeba Los Angeles dlouho nepamatuje.
Bismarck (Foto: Bundesarchiv) Komentář

Zkáza Hitlerovy námořní pýchy. Krátký, ale nezapomenutelný příběh Bismarcku

Koncem května 1941 se na rozbouřených vlnách severního Atlantiku odehrála jedna z nejdramatičtějších námořních epizod druhé světové války – zoufalý hon desítek britských lodí na německou bitevní loď Bismarck. Tato obrovská a moderní válečná loď, chlouba nacistického Německa, vzbuzovala strach i respekt. Představovala pohyblivou pevnost na moři, kterou nacistická propaganda označovala za prakticky nepotopitelnou.

Více souvisejících

komentář Benjamin Netanjahu Izrael

Aktuálně se děje

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Dvě ženy jdou za vraždu vůdce kutnohorské sekty za mříže, rozhodl soud

K rozsudku dospěla u pražského městského soudu kauza vraždy vůdce kutnohorské sekty Richarda Š. Dvě obžalované ženy byly shledány vinnými. Zubařka Magdalena Š. dostala dvanáctiletý trest ve věznici s ostrahou a zákaz práce ve zdravotnictví na čtyři roky, učitelka Irena S. si odsedí ještě rok navíc.

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Překvapivý konec hledání nového kouče Sparty. Na Letnou se vrací Brian Priske

Blíží se začátek přípravy na novou sezónu, nebylo proto divu, že fanoušci fotbalové Sparty byli už na trní, kdo bude hlavním trenérem Pražanů. Poslední dny se neustále spekulovalo o všech možných zahraničních jménech, přičemž největší potenciál na to, aby mohl do Sparty přijít, měl Dán Bo Svensson se zkušenostmi z německé Bundesligy. Mluvilo se i o Belgičanovi Phillipu Clementovi, Němci Robertu Klaussovi či o Izraelci Baraku Bacharovi. Nakonec se ale na Letnou vrací starý známý Dán Brian Priske, který v týmu působil v letech 2022 až 2024, přičemž s ním vyhrál dva ligové tituly a jeden český pohár.

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin není šílený. Vraždí civilisty, aby obnovil imperiální slávu Ruska, tvrdí experti

Ruský prezident Vladimir Putin během posledních týdnů nařídil masivní nálety na ukrajinská města. Tento brutální nápor odsoudil i americký prezident Donald Trump, který s Putinem právě jednal o možnostech příměří. „Zrovna spolu mluvíme a on mezitím pálí rakety na Kyjev,“ rozčiloval se Trump, který později na sociálních sítích napsal, že „Putin se úplně zbláznil“.

včera

Evropská unie

Evropě se díky Trumpovi otevřela jedinečná možnost. Má ale odvahu ji využít?

V době, kdy se Spojené státy čím dál více stahují z role globálního lídra a upřednostňují vlastní izolacionistické zájmy, se před Evropou otevírá historická příležitost: stát se centrem nové světové rovnováhy. Otázkou však podle expertů zůstává, zda má Evropská unie odvahu, vůli a institucionální schopnosti této výzvě dostát.

včera

Izrael, ilustrační foto

Odplata za "monstrózní" výroky: Británie zavedla protiizraelské sankce

Spojené království v úterý oznámilo uvalení sankcí na dva krajně pravicové izraelské ministry, Itamara Ben-Gvira a Bezalela Smotricha, kvůli jejich „monstrózním“ výrokům týkajícím se Pásma Gazy a plánů na násilné ovládnutí nových osad na Západním břehu Jordánu. K Velké Británii se připojily Kanada, Austrálie, Nový Zéland a další země, které rovněž zmrazily aktiva obou politiků a zakázaly jim vstup na svá území.

včera

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Velká Británie chce odradit Rusko. Ukrajině dá 100 000 dronů

Velká Británie slíbila Ukrajině obrovský balík pomoci v oblasti bezpilotních letounů. Do jara 2026 má Kyjev obdržet až 100 000 dronů. Tato iniciativa je součástí širší strategie Londýna, která má modernizovat vedení války, posílit obranné kapacity Ukrajiny, odradit Rusko a zároveň podpořit domácí inovace v oblasti obranných technologií.

včera

Greta Thunbergová byla deportována

Izrael vyhodil ze země Gretu Thunbergovou

Izrael začal s deportací 12 propalestinských aktivistů, mezi nimiž je i švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová. Ta byla v pondělí zadržena na palubě jachty Madleen, která se pokusila doručit symbolickou humanitární pomoc do pásma Gazy navzdory izraelské námořní blokádě. V úterý ráno byla Thunberg deportována zpět do Evropy.

Aktualizováno včera

včera

Aktualizováno včera

Eva Decroix vystřídala Pavla Blažka v čele ministerstva spravedlnosti. (10.6.2025) Prohlédněte si galerii

Eva Decroix se ujala funkce ministryně spravedlnosti. Nahradila Pavla Blažka po vypuknutí bitcoinové aféry

Česká republika má novou ministryni spravedlnosti. Prezident Petr Pavel v úterý jmenoval do čela resortu místopředsedkyni ODS Evu Decroix. Ta nahrazuje svého stranického kolegu Pavla Blažka, jenž rezignoval kvůli kauze spojené s přijetím miliardového daru od bývalého provozovatele nelegálního internetového tržiště. Nová ministryně slíbila, že celý případ důkladně prověří a vyvodí z něj odpovědnost.

včera

Čínská stíhačka J-15 na letadlové lodi

Čína poslala své letadlové lodě do Tichomoří. Není jasné proč

Japonské ministerstvo obrany oznámilo, že vůbec poprvé zachytilo současné operace dvou čínských letadlových lodí v Tichomoří. Podle Tokia se jedná o jasný signál, že Peking usiluje o rozšíření svých vojenských schopností za hranice svých tradičních operačních prostor.

včera

OSN

Svět čelí skryté, ale hluboké krizi. OSN poprvé vydala vážné varování

Porodnost ve světě klesá tak rychle a plošně, že Organizace spojených národů ji poprvé označuje za skutečnou krizi. Podle nové zprávy Populačního fondu OSN (UNFPA) si stovky milionů lidí po celém světě nemohou dovolit tolik dětí, kolik by si přáli – a to kvůli finančním nákladům, nedostatku času či vhodného partnera.

včera

včera

V Moskvě probíhá vojenská přehlídka u příležitosti výročí konce druhé světové války. (9.5.2025)

Moldavsko čelí ruské hrozbě: Kreml pošle do Podněstří dalších 10 tisíc vojáků

Moskva podle dostupných informací navýší vojenskou přítomnost v Podněstří až o 10 tisíc vojáků. Prostřednictvím hybridních metod už dlouhodobě destabilizuje Moldavsko, jak upozornil premiér země Dorin Recean. Podněstří je klíčovým předmostím ruského vlivu, který rovněž ohrožuje Rumunsko a Ukrajinu. Zatímco západní sankce míří na ruské síťové kampaně a politickou korupci, FSB a oligarcha Ilan Shor nadále usilují o podkopání prozápadního směřování Moldavska.

včera

včera

Měsíční předpověď počasí. Letošní léto bude začínat pozvolna

Až do úvodních dnů letních prázdnin vidí meteorologové v nejnovějším dlouhodobém výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Úplně nejlepší zprávy pro dovolenkáře nemají. Nadprůměrně teplé počasí se zatím neočekává.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy