
Kritika izraelské vojenské operace v Pásmu Gazy ze strany německého kancléře Friedricha Merze představuje mimořádně silný signál. Pokud se k negativnímu hodnocení připojuje právě Německo, tedy země, která Izrael tradičně podporuje už kvůli vědomí historické odpovědnosti za holocaust, je zřejmé, že situace dosáhla kritického bodu.
Německý kancléř tvrdě zkritizoval izraelskou ofenzívu v Pásmu Gazy v pondělí. „Upřímně řečeno, už nechápu, jaký je cíl izraelské armády v pásmu Gazy. Způsobovat civilnímu obyvatelstvu takové utrpení, jak tomu v posledních dnech stále více bývá, již nelze ospravedlnit bojem proti terorismu Hamásu,“ popsal podle serveru Politico.
Připomněl historickou paralelu, která nutí Berlín být vůči Izraelcům zdrženlivější. „Německo musí při veřejném vyjadřování k Izraeli postupovat s větší zdrženlivostí než jakákoli jiná země na světě. Ale když jsou překročeny hranice, když je skutečně porušováno mezinárodní humanitární právo, musí se k tomu vyjádřit i německý kancléř,“ připustil Merz.
Německo patří k nejvýznamnějším evropským spojencům Izraele, což je dáno souhrou několika klíčových faktorů, především však hluboce zakořeněným vědomím historické odpovědnosti za holocaust. Závazek ke státní bezpečnosti Izraele je pevně zakotven v německé politické kultuře a bývá vnímán jako nedílná součást poválečné identity Spolkové republiky. Na tomto pozadí působí výjimečně, když německý kancléř zaujme vůči Izraeli veřejně kritický postoj. Signalizuje to, že se situace dostala do mimořádně vážné roviny.
Vedení izraelské vlády pod premiérem Benjaminem Netanjahuem v posledních týdnech přistoupilo k rozsáhlé pozemní operaci v Pásmu Gazy, jejímž zjevně zamýšleným cílem je získání plné kontroly nad tímto územím. Oficiálně deklarovanými prioritami zůstávají neutralizace teroristického hnutí Hamás a osvobození rukojmích unesených při jeho útoku na Izrael v říjnu 2023.
Jedná se o téma mimořádně citlivé a široce diskutované, což výrazně ztěžuje jeho objektivní hodnocení z pozice nezávislého pozorovatele. Mezinárodní organizace dlouhodobě upozorňují na závažné porušování práv civilního obyvatelstva v Pásmu Gazy. Západní spojenci Izraele však až donedávna vnímali tamní vojenské operace primárně prizmatem izraelské národní bezpečnosti.
Tento postoj však v uplynulých dnech doznal velkých změn. Výrazná kritika aktuálního postupu izraelské vlády, zejména kabinetu premiéra Benjamina Netanjahua, zazněla ve společném prohlášení britského premiéra Keira Starmera, kanadského premiéra Marka Carneyho a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Zároveň zazněly i varovné signály ohledně možných diplomatických a ekonomických opatření. Nejzásadnější změnu lze pozorovat v britském přístupu, kdy Londýn mimo jiné pozastavil jednání o dohodě o volném obchodu s Izraelem.
Kanada, Francie a Velká Británie jsou země, jejichž historická pozice jim, ve srovnání s Německem, umožňuje aktivněji a jednoznačněji komentovat vývoj na Blízkém východě. Německo, i osmdesát let po skončení druhé světové války, zůstává v mnoha částech světa vnímáno prizmatem své historické odpovědnosti.
Právě proto může mít postoj německého kancléře mimořádnou váhu a zároveň silný dopad na mezinárodní vnímání izraelské politiky. Pokud se ke kritice připojí i Berlín, země, jejíž historická odpovědnost za zločiny druhé světové války je dodnes zásadním prvkem její zahraniční politiky, signalizuje to, že vývoj v Gaze překročil hranici, kterou i tradiční spojenci považují za únosnou.
Skutečnost, že právě Německo zpochybňuje izraelské operace vůči civilnímu obyvatelstvu, má silný symbolický i diplomatický dopad. Pro premiéra Netanjahua to představuje varovný signál. Bez zásadní změny přístupu může čelit stále tvrdší reakci mezinárodního společenství – včetně těch zemí, které Izrael tradičně podporují.
Manévrovací prostor Izraele na globální scéně přitom zůstává omezený a odklon Západu znamená velký problém. Zatímco Čína rozvíjí své vztahy s muslimskými státy a usiluje o vliv v regionu v rámci iniciativy Pás a stezka, Rusko posiluje strategické partnerství s Íránem, jedním z nejvýraznějších oponentů izraelské politiky.
Izrael se může velmi brzy ocitnout v mezinárodní izolaci a odpovědnost za tento vývoj ponese především současné vedení země v čele s premiérem Netanjahuem. Situace je krajně vážná a vyžaduje zásadní přehodnocení dosavadního postupu.
Legitimní boj proti hnutí Hamás lze vést i způsobem, který bude v souladu s mezinárodním právem a morálními standardy. V takovém případě by Izrael nejen minimalizoval civilní utrpení, ale mohl by si zároveň udržet či dokonce posílit podporu svých klíčových spojenců.
Související

Trump měl hájit zájmy všech Američanů. Nedělá to, proto se Kalifornie ozvala

Zkáza Hitlerovy námořní pýchy. Krátký, ale nezapomenutelný příběh Bismarcku
komentář , Benjamin Netanjahu , Izrael
Aktuálně se děje
včera

Jsme Trumpův experiment. Nepokoje vyprovokoval Bílý dům, tvrdí vedení Los Angeles
včera

Úřady zadržely nejsledovanějšího TikTokera na světě. Khaby Lame musel opustit Spojené státy
včera

Trunda o konci Ivana Haška neuvažuje. Musel se však distancovat od „berbrovce“ Hořejšího
včera

Češi v rámci kvalifikace na fotbalové MS poprvé prohráli. V Chorvatsku poznali na čem jsou
včera

Švédsko chce v celé EU zakázat ohňostroje
včera

Trump tlačí na Izrael: Ukončete válku v Gaze a přestaňte vyhrožovat Íránu, tvrdí zdroj
včera

Trump stupňuje rétoriku: Zvažuje nasazení armády proti demonstrantům
včera

Rusko může zaútočit do pěti let, varuje Rutte. Rusko vyrobí za tři měsíce tolik munice, kolik NATO za rok
včera

Železný ředitelem České televize nebude. Radní vybrali pět finalistů volby
včera

Macron chce po tragickém útoku zakázat sociální sítě dětem do 15 let
včera

Policie zasahovala v budově FF UK. Podezření vzbudili dva lidé
včera

Nepokoje neotřásají jen Amerikou. V Severním Irsku byly během výtržností zraněny desítky policistů
včera

Má Trump právo povolat Národní gardu? Za určitých podmínek ano, v LA ale vynechal tu nejdůležitější
včera

Evropské zbrojovky mají zásadní problém. Neumí nic utajit
včera

Chcete peníze? Přestaňte podporovat transgender, nařídil Trump státům. Soud to smetl ze stolu
včera

Zákaz vycházení v LA má podle expertů uklidnit situaci. Policie zatýká stovky lidí, popřela použití slzného plynu
včera

Masové protesty v USA: Demonstruje New York, Chicago i Seattle. LA zakazuje vycházení, Texas povolává gardu
včera

První výhled počasí na příští týden. Deštník se bude hodit
10. června 2025 22:04

Palác prý něco tají. S rakovinou bojující Karel III. může umřít, tvrdí novinářka
10. června 2025 21:21
Dvě ženy jdou za vraždu vůdce kutnohorské sekty za mříže, rozhodl soud
K rozsudku dospěla u pražského městského soudu kauza vraždy vůdce kutnohorské sekty Richarda Š. Dvě obžalované ženy byly shledány vinnými. Zubařka Magdalena Š. dostala dvanáctiletý trest ve věznici s ostrahou a zákaz práce ve zdravotnictví na čtyři roky, učitelka Irena S. si odsedí ještě rok navíc.
Zdroj: Jan Hrabě