KOMENTÁŘ | Německo se tvrdě opřelo do Izraele. Netanjahu si už musí uvědomit, že dělá něco vážně špatně

Kritika izraelské vojenské operace v Pásmu Gazy ze strany německého kancléře Friedricha Merze představuje mimořádně silný signál. Pokud se k negativnímu hodnocení připojuje právě Německo, tedy země, která Izrael tradičně podporuje už kvůli vědomí historické odpovědnosti za holocaust, je zřejmé, že situace dosáhla kritického bodu.

Německý kancléř tvrdě zkritizoval izraelskou ofenzívu v Pásmu Gazy v pondělí. „Upřímně řečeno, už nechápu, jaký je cíl izraelské armády v pásmu Gazy. Způsobovat civilnímu obyvatelstvu takové utrpení, jak tomu v posledních dnech stále více bývá, již nelze ospravedlnit bojem proti terorismu Hamásu,“ popsal podle serveru Politico.

Připomněl historickou paralelu, která nutí Berlín být vůči Izraelcům zdrženlivější. „Německo musí při veřejném vyjadřování k Izraeli postupovat s větší zdrženlivostí než jakákoli jiná země na světě. Ale když jsou překročeny hranice, když je skutečně porušováno mezinárodní humanitární právo, musí se k tomu vyjádřit i německý kancléř,“ připustil Merz.

Německo patří k nejvýznamnějším evropským spojencům Izraele, což je dáno souhrou několika klíčových faktorů, především však hluboce zakořeněným vědomím historické odpovědnosti za holocaust. Závazek ke státní bezpečnosti Izraele je pevně zakotven v německé politické kultuře a bývá vnímán jako nedílná součást poválečné identity Spolkové republiky. Na tomto pozadí působí výjimečně, když německý kancléř zaujme vůči Izraeli veřejně kritický postoj. Signalizuje to, že se situace dostala do mimořádně vážné roviny.

Vedení izraelské vlády pod premiérem Benjaminem Netanjahuem v posledních týdnech přistoupilo k rozsáhlé pozemní operaci v Pásmu Gazy, jejímž zjevně zamýšleným cílem je získání plné kontroly nad tímto územím. Oficiálně deklarovanými prioritami zůstávají neutralizace teroristického hnutí Hamás a osvobození rukojmích unesených při jeho útoku na Izrael v říjnu 2023.

Jedná se o téma mimořádně citlivé a široce diskutované, což výrazně ztěžuje jeho objektivní hodnocení z pozice nezávislého pozorovatele. Mezinárodní organizace dlouhodobě upozorňují na závažné porušování práv civilního obyvatelstva v Pásmu Gazy. Západní spojenci Izraele však až donedávna vnímali tamní vojenské operace primárně prizmatem izraelské národní bezpečnosti.

Tento postoj však v uplynulých dnech doznal velkých změn. Výrazná kritika aktuálního postupu izraelské vlády, zejména kabinetu premiéra Benjamina Netanjahua, zazněla ve společném prohlášení britského premiéra Keira Starmera, kanadského premiéra Marka Carneyho a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Zároveň zazněly i varovné signály ohledně možných diplomatických a ekonomických opatření. Nejzásadnější změnu lze pozorovat v britském přístupu, kdy Londýn mimo jiné pozastavil jednání o dohodě o volném obchodu s Izraelem.

Kanada, Francie a Velká Británie jsou země, jejichž historická pozice jim, ve srovnání s Německem, umožňuje aktivněji a jednoznačněji komentovat vývoj na Blízkém východě. Německo, i osmdesát let po skončení druhé světové války, zůstává v mnoha částech světa vnímáno prizmatem své historické odpovědnosti.

Právě proto může mít postoj německého kancléře mimořádnou váhu a zároveň silný dopad na mezinárodní vnímání izraelské politiky. Pokud se ke kritice připojí i Berlín, země, jejíž historická odpovědnost za zločiny druhé světové války je dodnes zásadním prvkem její zahraniční politiky, signalizuje to, že vývoj v Gaze překročil hranici, kterou i tradiční spojenci považují za únosnou.

Skutečnost, že právě Německo zpochybňuje izraelské operace vůči civilnímu obyvatelstvu, má silný symbolický i diplomatický dopad. Pro premiéra Netanjahua to představuje varovný signál. Bez zásadní změny přístupu může čelit stále tvrdší reakci mezinárodního společenství – včetně těch zemí, které Izrael tradičně podporují.

Manévrovací prostor Izraele na globální scéně přitom zůstává omezený a odklon Západu znamená velký problém. Zatímco Čína rozvíjí své vztahy s muslimskými státy a usiluje o vliv v regionu v rámci iniciativy Pás a stezka, Rusko posiluje strategické partnerství s Íránem, jedním z nejvýraznějších oponentů izraelské politiky.

Izrael se může velmi brzy ocitnout v mezinárodní izolaci a odpovědnost za tento vývoj ponese především současné vedení země v čele s premiérem Netanjahuem. Situace je krajně vážná a vyžaduje zásadní přehodnocení dosavadního postupu.

Legitimní boj proti hnutí Hamás lze vést i způsobem, který bude v souladu s mezinárodním právem a morálními standardy. V takovém případě by Izrael nejen minimalizoval civilní utrpení, ale mohl by si zároveň udržet či dokonce posílit podporu svých klíčových spojenců.

Související

Donald Trump Komentář

Trump měl hájit zájmy všech Američanů. Nedělá to, proto se Kalifornie ozvala

Ze všech variant vývoje se ta, že se Kalifornie vzbouří proti politikám šéfa Bílého domu Donalda Trumpa jevila jako nejpravděpodobnější. Americký prezident sice přicházel do úřadu s podporou republikánského elektorátu, ale jeho povinností je hájit zájmy všech Američanů – bez ohledu na stranickou příslušnost. Místo toho ale prezident často prosazuje pouze zájmy svých příznivců a liberální Kalifornie zůstává na vedlejší koleji. Není proto překvapivé, že právě tento stát se nyní bouří s intenzitou, jakou třeba Los Angeles dlouho nepamatuje.
Bismarck (Foto: Bundesarchiv) Komentář

Zkáza Hitlerovy námořní pýchy. Krátký, ale nezapomenutelný příběh Bismarcku

Koncem května 1941 se na rozbouřených vlnách severního Atlantiku odehrála jedna z nejdramatičtějších námořních epizod druhé světové války – zoufalý hon desítek britských lodí na německou bitevní loď Bismarck. Tato obrovská a moderní válečná loď, chlouba nacistického Německa, vzbuzovala strach i respekt. Představovala pohyblivou pevnost na moři, kterou nacistická propaganda označovala za prakticky nepotopitelnou.

Více souvisejících

komentář Benjamin Netanjahu Izrael

Aktuálně se děje

včera

Los Angeles

Jsme Trumpův experiment. Nepokoje vyprovokoval Bílý dům, tvrdí vedení Los Angeles

Los Angeles čelí největší vlně občanských nepokojů od počátku pandemie. Jejich bezprostřední příčinou byly rozsáhlé razie imigrační agentury ICE, které proběhly v pátek po celém městě. Podle starostky Karen Bassové ale za současnou krizí stojí více než jen samotné zatýkání. Obviňuje Bílý dům z cíleného vyvolávání chaosu a porušování pravomocí místní samosprávy.

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Trunda o konci Ivana Haška neuvažuje. Musel se však distancovat od „berbrovce“ Hořejšího

Vysoká prohra v Chorvatsku 1:5 nebude pro kouče Ivana Haška znamenat konec jeho působení ve funkci trenéra české fotbalové reprezentace. Potvrdil to nový předseda Fotbalové asociace ČR (FAČR) David Trunda, jenž však pověřil realizační tým k vypracování analýzy tohoto neúspěchu, která by měla být následně předložena výkonnému výboru. Vedle budoucnosti Ivana Haška u národního týmu po výprasku v chorvatském Osijeku se však řešila i přítomnost bývalého funkcionáře Jana Hořejšího spojovaného s érou bývalého asociačního místopředsedy Romana Berbra. Trunda se musel od Hořejšího distancovat.

včera

sport

Češi v rámci kvalifikace na fotbalové MS poprvé prohráli. V Chorvatsku poznali na čem jsou

Čeští fotbaloví reprezentanti tušili, že v pondělí večer narazí v rámci kvalifikace na světový šampionát v roce 2026 na nejtěžšího soupeře a vůbec favorita celé kvalifikační skupiny L Chorvatsko. V Osijeku se to potvrdilo, stejně jako to, že Chorvati jsou o několik tříd fotbalově jinde než Češi. Od samotného začátku bylo vidět, že se po většinu zápasu bude hrát prakticky na jednu branku a snad jen v úvodu druhé půle se dá říct, že Češi s Chorvaty hráli vyrovnaně. Po prvním poločase totiž mohli být rádi, že to je pro Chorvatsko jen 1:0 a když pak Souček hlavičkou ve druhé půli vyrovnal na 1:1, vypadalo to, že se Češi nadechují k daleko lepším výkonům. Jenže následovala hrůzná třináctiminutovka, během které Chorvatsko i díky dvěma penaltám zvýšilo na nakonec konečných 5:1. Pro Čechy se tak – i přesto, že i po tomto duelu vedou svou kvalifikační skupinu – komplikuje vidina postupu na MS z prvního místa.

včera

ignis brunensis

Švédsko chce v celé EU zakázat ohňostroje

Švédsko vyzývá Evropskou unii k zásadnímu zpřísnění pravidel pro prodej a distribuci pyrotechniky. Tamní vláda totiž varuje, že organizovaný zločin čím dál častěji využívá ohňostroje jako zbraň.

včera

Donald Trump

Trump tlačí na Izrael: Ukončete válku v Gaze a přestaňte vyhrožovat Íránu, tvrdí zdroj

Prezident USA Donald Trump vyzval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby ukončil válku v Gaze a přestal hovořit o možném útoku na Írán. Informaci přinesl zdroj obeznámený s pondělním telefonátem obou lídrů. Tlak z Washingtonu sílí v době, kdy Spojené státy usilují o jadernou dohodu s Teheránem a prostřednictvím zprostředkovatelů vedou jednání s Hamásem o příměří. 

včera

včera

včera

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce po tragickém útoku zakázat sociální sítě dětem do 15 let

Po tragickém útoku ve škole v Nogentu vyzval francouzský prezident Emmanuel Macron k okamžnému zásahu proti přístupu dětí k nebezpečnému obsahu na internetu. Pokud se do několika měsíců nepodaří na úrovni EU dosáhnout pokroku, Francie podle něj sama zakáže sociální sítě pro osoby mladší 15 let.

včera

včera

včera

Donald Trump

Má Trump právo povolat Národní gardu? Za určitých podmínek ano, v LA ale vynechal tu nejdůležitější

Prezident Donald Trump 9. června 2025 nařídil nasazení přibližně 700 příslušníků námořní pěchoty do ulic Los Angeles. Tento krok, podle ministra obrany Peta Hegsetha, přichází jako reakce na „zvýšené hrozby vůči federálním budovám a pracovníkům bezpečnostních složek“. Jde o bezprecedentní eskalaci vojenské přítomnosti ve městě a o demonstraci rozsahu prezidentské pravomoci při nasazování ozbrojených sil na americké půdě.

včera

zbraně, ilustrační fotografie (Foto: @ripster8)

Evropské zbrojovky mají zásadní problém. Neumí nic utajit

V časech, kdy americký prezident Donald Trump opakovaně zpochybňuje bezpečnostní závazky Spojených států vůči Evropě a ruský prezident Vladimir Putin nadále jedná nepředvídatelně, se evropské vlády obracejí k jediné možné odpovědi – přezbrojení. Evropská komise proto představila ambiciózní plán: investiční balíček ve výši 800 miliard eur, který má podle slov předsedkyně Ursuly von der Leyenové „rychle a významně navýšit výdaje na obranné kapacity členských států“.

včera

včera

Policie USA

Zákaz vycházení v LA má podle expertů uklidnit situaci. Policie zatýká stovky lidí, popřela použití slzného plynu

V části centra Los Angeles stále platí noční zákaz vycházení, který má podle bezpečnostních expertů přispět ke snížení napětí během demonstrací. Policie pokračuje v hromadném zatýkání, přičemž během úterý bylo zadrženo téměř 200 lidí. V Denveru se mezitím sešli odpůrci imigrační politiky, přičemž policie čelila fámám o použití slzného plynu, které však rázně popřela.

včera

včera

10. června 2025 22:04

10. června 2025 21:21

Dvě ženy jdou za vraždu vůdce kutnohorské sekty za mříže, rozhodl soud

K rozsudku dospěla u pražského městského soudu kauza vraždy vůdce kutnohorské sekty Richarda Š. Dvě obžalované ženy byly shledány vinnými. Zubařka Magdalena Š. dostala dvanáctiletý trest ve věznici s ostrahou a zákaz práce ve zdravotnictví na čtyři roky, učitelka Irena S. si odsedí ještě rok navíc.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy