
Kritika izraelské vojenské operace v Pásmu Gazy ze strany německého kancléře Friedricha Merze představuje mimořádně silný signál. Pokud se k negativnímu hodnocení připojuje právě Německo, tedy země, která Izrael tradičně podporuje už kvůli vědomí historické odpovědnosti za holocaust, je zřejmé, že situace dosáhla kritického bodu.
Německý kancléř tvrdě zkritizoval izraelskou ofenzívu v Pásmu Gazy v pondělí. „Upřímně řečeno, už nechápu, jaký je cíl izraelské armády v pásmu Gazy. Způsobovat civilnímu obyvatelstvu takové utrpení, jak tomu v posledních dnech stále více bývá, již nelze ospravedlnit bojem proti terorismu Hamásu,“ popsal podle serveru Politico.
Připomněl historickou paralelu, která nutí Berlín být vůči Izraelcům zdrženlivější. „Německo musí při veřejném vyjadřování k Izraeli postupovat s větší zdrženlivostí než jakákoli jiná země na světě. Ale když jsou překročeny hranice, když je skutečně porušováno mezinárodní humanitární právo, musí se k tomu vyjádřit i německý kancléř,“ připustil Merz.
Německo patří k nejvýznamnějším evropským spojencům Izraele, což je dáno souhrou několika klíčových faktorů, především však hluboce zakořeněným vědomím historické odpovědnosti za holocaust. Závazek ke státní bezpečnosti Izraele je pevně zakotven v německé politické kultuře a bývá vnímán jako nedílná součást poválečné identity Spolkové republiky. Na tomto pozadí působí výjimečně, když německý kancléř zaujme vůči Izraeli veřejně kritický postoj. Signalizuje to, že se situace dostala do mimořádně vážné roviny.
Vedení izraelské vlády pod premiérem Benjaminem Netanjahuem v posledních týdnech přistoupilo k rozsáhlé pozemní operaci v Pásmu Gazy, jejímž zjevně zamýšleným cílem je získání plné kontroly nad tímto územím. Oficiálně deklarovanými prioritami zůstávají neutralizace teroristického hnutí Hamás a osvobození rukojmích unesených při jeho útoku na Izrael v říjnu 2023.
Jedná se o téma mimořádně citlivé a široce diskutované, což výrazně ztěžuje jeho objektivní hodnocení z pozice nezávislého pozorovatele. Mezinárodní organizace dlouhodobě upozorňují na závažné porušování práv civilního obyvatelstva v Pásmu Gazy. Západní spojenci Izraele však až donedávna vnímali tamní vojenské operace primárně prizmatem izraelské národní bezpečnosti.
Tento postoj však v uplynulých dnech doznal velkých změn. Výrazná kritika aktuálního postupu izraelské vlády, zejména kabinetu premiéra Benjamina Netanjahua, zazněla ve společném prohlášení britského premiéra Keira Starmera, kanadského premiéra Marka Carneyho a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Zároveň zazněly i varovné signály ohledně možných diplomatických a ekonomických opatření. Nejzásadnější změnu lze pozorovat v britském přístupu, kdy Londýn mimo jiné pozastavil jednání o dohodě o volném obchodu s Izraelem.
Kanada, Francie a Velká Británie jsou země, jejichž historická pozice jim, ve srovnání s Německem, umožňuje aktivněji a jednoznačněji komentovat vývoj na Blízkém východě. Německo, i osmdesát let po skončení druhé světové války, zůstává v mnoha částech světa vnímáno prizmatem své historické odpovědnosti.
Právě proto může mít postoj německého kancléře mimořádnou váhu a zároveň silný dopad na mezinárodní vnímání izraelské politiky. Pokud se ke kritice připojí i Berlín, země, jejíž historická odpovědnost za zločiny druhé světové války je dodnes zásadním prvkem její zahraniční politiky, signalizuje to, že vývoj v Gaze překročil hranici, kterou i tradiční spojenci považují za únosnou.
Skutečnost, že právě Německo zpochybňuje izraelské operace vůči civilnímu obyvatelstvu, má silný symbolický i diplomatický dopad. Pro premiéra Netanjahua to představuje varovný signál. Bez zásadní změny přístupu může čelit stále tvrdší reakci mezinárodního společenství – včetně těch zemí, které Izrael tradičně podporují.
Manévrovací prostor Izraele na globální scéně přitom zůstává omezený a odklon Západu znamená velký problém. Zatímco Čína rozvíjí své vztahy s muslimskými státy a usiluje o vliv v regionu v rámci iniciativy Pás a stezka, Rusko posiluje strategické partnerství s Íránem, jedním z nejvýraznějších oponentů izraelské politiky.
Izrael se může velmi brzy ocitnout v mezinárodní izolaci a odpovědnost za tento vývoj ponese především současné vedení země v čele s premiérem Netanjahuem. Situace je krajně vážná a vyžaduje zásadní přehodnocení dosavadního postupu.
Legitimní boj proti hnutí Hamás lze vést i způsobem, který bude v souladu s mezinárodním právem a morálními standardy. V takovém případě by Izrael nejen minimalizoval civilní utrpení, ale mohl by si zároveň udržet či dokonce posílit podporu svých klíčových spojenců.
Související

Trump měl hájit zájmy všech Američanů. Nedělá to, proto se Kalifornie ozvala

Zkáza Hitlerovy námořní pýchy. Krátký, ale nezapomenutelný příběh Bismarcku
komentář , Benjamin Netanjahu , Izrael
Aktuálně se děje
včera

Palác prý něco tají. S rakovinou bojující Karel III. může umřít, tvrdí novinářka
včera

Dvě ženy jdou za vraždu vůdce kutnohorské sekty za mříže, rozhodl soud
včera

Překvapivý konec hledání nového kouče Sparty. Na Letnou se vrací Brian Priske
včera

Počasí udělá lidem radost. Tropy vyvrcholí v neděli, pak přijde změna
včera

Thunbergová je divná, prohlásil Trump. Aktivistka mu úder vrátila
včera

Rozmach Starlinku díky Trumpovi? Nové informace odhalují, jak úzká byla jeho spolupráce s Muskem
včera

Putin není šílený. Vraždí civilisty, aby obnovil imperiální slávu Ruska, tvrdí experti
včera

Evropě se díky Trumpovi otevřela jedinečná možnost. Má ale odvahu ji využít?
včera

Odplata za "monstrózní" výroky: Británie zavedla protiizraelské sankce
včera

Velká Británie chce odradit Rusko. Ukrajině dá 100 000 dronů
včera

Izrael vyhodil ze země Gretu Thunbergovou
Aktualizováno včera

Mimořádná zpráva Masakr ve Štýrském Hradci: Po střelbě ve škole je deset mrtvých, většinu tvoří děti
včera

EU nad americkým zákazem potratů kroutí hlavou. Sama přitom nutí ženy cestovat za interrupcí tisíce kilometrů
Aktualizováno včera

Eva Decroix se ujala funkce ministryně spravedlnosti. Nahradila Pavla Blažka po vypuknutí bitcoinové aféry
včera

Čína poslala své letadlové lodě do Tichomoří. Není jasné proč
včera

Svět čelí skryté, ale hluboké krizi. OSN poprvé vydala vážné varování
včera

"Puč" v USA: Kennedy Jr. porušil slib, odvolal celý poradní výbor CDC pro vakcíny, dosadí do něj své lidi
včera

Moldavsko čelí ruské hrozbě: Kreml pošle do Podněstří dalších 10 tisíc vojáků
včera

Trump poslal do Los Angeles tisíce dalších vojáků. Zadržené odváží neznámo kam
včera
Měsíční předpověď počasí. Letošní léto bude začínat pozvolna
Až do úvodních dnů letních prázdnin vidí meteorologové v nejnovějším dlouhodobém výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Úplně nejlepší zprávy pro dovolenkáře nemají. Nadprůměrně teplé počasí se zatím neočekává.
Zdroj: Jan Hrabě