Odvolací soud v USA obnovil Trumpova cla

Federální odvolací soud ve čtvrtek večer dočasně zablokoval rozhodnutí Obchodního soudu Spojených států (USCIT), které ve středu zrušilo celní opatření prezidenta Donalda Trumpa. Tím byla částečně obnovena Trumpova pravomoc uvalovat cla v rámci výjimečných pravomocí, které vyhlásil začátkem letošního roku.

Odvolací soud zároveň vyzval obě strany, aby do začátku června předložily písemná vyjádření k otázce zákonnosti těchto cel, která jsou zásadní součástí Trumpovy hospodářské politiky.

Rozhodnutí USCIT, že Trump nemá podle zákona o mezinárodních mimořádných hospodářských opatřeních (IEEPA) pravomoc zavádět rozsáhlá cla, způsobilo okamžitý rozruch. Trumpova administrativa se proti verdiktu neprodleně odvolala, čímž se otevřela cesta k právnímu sporu, který může mít dalekosáhlý dopad na americkou obchodní politiku i ekonomiku.

Prezident Trump se ve čtvrtek večer k situaci vyjádřil na platformě Truth Social. Tvrdě kritizoval rozhodnutí USCIT a označil ho za útok na prezidentské pravomoci. Podle Trumpa by soudní verdikt donutil prezidenta žádat Kongres o schválení tzv. recipročných cel, což označil za nepřijatelné.

„Neuvěřitelné rozhodnutí Obchodního soudu, které jde proti zájmům USA, naštěstí pozastavil plný jedenáctičlenný senát Federálního odvolacího soudu,“ napsal Trump. „Kde se tihle tři soudci vzali? Jak mohli způsobit takové škody? Nenávist k Trumpovi? Jaký jiný důvod by mohli mít?“

Trump zároveň vyzval Nejvyšší soud, aby co nejrychleji a rázně zvrátil „hrozivé“ rozhodnutí USCIT.

Jeho hlavní obchodní poradce Peter Navarro uvedl, že rozhodnutí odvolacího soudu nebylo překvapením a že vláda zvažuje „všechny strategické možnosti“, včetně dalších právních kroků i využití jiných nástrojů k zavedení cel. „Trumpova celní agenda je živá, zdravá a bude uplatněna na ochranu amerických pracovníků, továren a ekonomických zájmů,“ prohlásil.

Liberty Justice Center, které u soudu zastupovalo několik firem napadajících cla, označilo rozhodnutí odvolacího soudu pouze za „procedurální krok“. Podle jejich právníka Jeffreyho Schwaba však odvolací soud nakonec vládní žádost o delší odklad zamítne.

Dvě protichůdná soudní rozhodnutí během 24 hodin ještě více rozvířila nejistotu ohledně Trumpovy obchodní politiky. Středeční verdikt USCIT zastavil platnost cel zavedených v rámci IEEPA – včetně tzv. cel „Dne osvobození“ z 2. dubna i cel na Čínu, Mexiko a Kanadu, které měly zabránit dovozu fentanylu. Výjimkou z rozhodnutí byla cla na auta, autodíly, ocel a hliník, která spadají pod jiný zákon (sekce 232 zákona o rozvoji obchodu).

Soudní rozhodnutí vzešlo ze dvou žalob. První podala na začátku dubna skupina firem zastoupených libertariánskou organizací Liberty Justice Center. Mezi žalobci byla například společnost VOS Selections a další čtyři malé podniky. Druhou žalobu podalo dvanáct demokratických států.

Soud tehdy rozhodl jednomyslně a nařídil vládě do deseti kalendářních dnů celní opatření zrušit. Trumpova administrativa reagovala okamžitým odvoláním a naznačila, že v případě neúspěchu se obrátí na Nejvyšší soud.

Tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt na čtvrtečním brífinku napadla rozhodnutí USCIT, přičemž soudce označila za „aktivisty“, přestože jeden z nich byl do funkce jmenován samotným Trumpem. Podle Leavitt soud zneužil svých pravomocí a zasáhl do kompetencí prezidenta.

Odvolací soud nakonec později ve čtvrtek udělil odklad s tím, že odpovědi od žalujících stran očekává do 5. června a vládní reakci do 9. června.

Ve čtvrtek padlo i další rozhodnutí týkající se cel. Federální soudce Rudolph Contreras z okresního soudu ve Washingtonu rozhodl, že dvě americké rodinné firmy – Learning Resources a hand2mind – by byly Trumpovými cly nenapravitelně poškozeny. Zároveň uvedl, že zákon IEEPA neobsahuje žádné ustanovení, které by umožňovalo uvalení cel.

Soudce sice vydal předběžný zákaz vůči těmto clům, ale pozastavil ho na dva týdny kvůli očekávanému odvolání. Trumpova administrativa se proti verdiktu okamžitě odvolala k odvolacímu soudu pro oblast Washingtonu.

Právní bitva o Trumpova cla tak bude v následujících týdnech pokračovat napříč americkým soudním systémem.

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) clo dovoz a vývoz

Aktuálně se děje

před 43 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy