Evropa v číslech: Kde je nejbezpečněji a kde nejvíc hrozí, že vás zastřelí?

Ve 20. století byla Evropa díky novým soudním systémům a moderní policii výrazně bezpečnější než v dobách před tím, ale i tak existovala místa, která se vymykala. Dobrým příkladem toho, že ne všude se násilí s příchodem moderních struktur podařilo snížit je Itálie, která ve druhé polovině minulého století zejména na jihu země čelila násilí způsobeným mafiánskými skupinami, ale dnes už se situace jednoznačně mnohem lepší.

Především po pádu Sovětského svazu byla v zasažených zemích 90. léta velmi násilná, kvůli rozvrácené ekonomice, nefunkčnímu právnímu systému a nárůstu organizovaného zločinu vzrostl počet vražd pro státy, mezi kterými byly například Ukrajina, Moldavsko, Pobaltské státy či samotné Rusko.

Velký pokles vražd byl v Evropě zaznamenán postupně až po roce 2000, kdy se všeobecně zlepšila životní úroveň i právní systém a dnes se za nejbezpečnější části považují především západní a střední Evropa, kde je násilná trestná činnost na historickém minimu.

Za nižší úmrtností v důsledku násilné trestné činnosti v některých evropských zemích stojí nejen efektivnější právní systém a prevence kriminality prostřednictvím vzdělávání či sociální podpory, ale především dostupná a kvalitní zdravotní péče, která díky rychlé reakci záchranných složek a moderním lékařským postupům dokáže zachránit životy i vážně zraněných obětí, jenž by v jiných podmínkách mohli následkům zranění podlehnout.

Česká republika se dlouhodobě řadí mezi nejbezpečnější země Evropy, v loňském roce bylo podle českého statistického úřadu zaznamenáno 151 pokusů o vraždu. V roce 2023 jich bylo o osm více, avšak počet dokonaných vražd byl výrazně nižší – pouze 83. To znamená, že na 100 000 obyvatel připadá 0,77 spáchaných vražd, přičemž tato míra zůstává v posledních pár letech stabilní. Pro srovnání – ve Spojených státech amerických je míra vražd přibližně osmkrát vyšší.

V roce 2023 bylo v Evropské unii zaznamenáno celkem 3 930 úmyslných vražd, i když oproti předešlému roku došlo k mírnému nárůstu, ve větším měřítku (od roku 2013) se počet vražd v EU o 15 % snížil.

V jednotlivých zemích Evropy se ale míra pohybuje různě. Některé země, například Švédsko, v posledních letech zaznamenaly nárůst násilí spojeného s organizovanými gangy, zatímco jiné (např. Portugalsko, Rakousko nebo Slovinsko) vykazují dlouhodobě velmi nízkou úroveň násilné kriminality.

Míra vražd se napříč Evropou liší, často i v závislosti na historickém a ekonomickém vývoji konkrétní země. Například v Rusku, které není členským státem EU, byla v roce 2023 míra úmyslných vražd přibližně 3,2 na 100 000 obyvatel. To je výrazné zlepšení oproti 90. letům, kdy tato hodnota často přesahovala 20, ale i tak se Rusko spolu s Ukrajinou, Pobaltím nebo Moldavskem řadí mezi země s nejvyššími hodnotami počtu vražd na obyvatele.

Naopak Slovinsko je zemí s jednou z nejnižších mír spáchaných vražd, patří mezi nejbezpečnější země v Evropě, co se týče násilných trestných činů, často sahá až pod 0,5 spáchaných vražd na 100 000 obyvatel. Podobně nízké hodnoty vykazuje také Švýcarsko (0,6) nebo Norsko (0,7).

Ve světovém měřítku si Evropa udržuje výjimečně nízkou míru násilné kriminality a patří tak k nejbezpečnějším kontinentům světa. I přes regionální rozdíly zůstává Evropa příkladem toho, jak kombinace prevence, stabilních institucí a kvalitních služeb může významně přispět k bezpečnosti obyvatel. Česko tak v oblasti bezpečnosti drží velmi dobré postavení mezi evropskými státy.