Biden před nástupem Trumpa do úřadu zmírnil tresty smrti pro většinu vězňů

Prezident Joe Biden v pondělí oznámil, že zmírňuje tresty smrti pro 37 vězňů, čímž jim mění trest na doživotní vězení bez možnosti podmínečného propuštění. Tento krok znamená, že pouze tři osoby zůstávají odsouzeny k smrti. Uvedl to server CNN.

„Dnes zmírňuji tresty pro 37 z 40 osob na doživotní vězení bez možnosti propuštění,“ uvedl Biden ve svém prohlášení. Tento krok je součástí Bidenovy širší politiky proti federálnímu trestu smrti, protože si udržuje moratorium na federální popravy, přičemž výjimky platí pro případy terorismu a nenávistí motivovaných masových vražd.

Významné je, že Biden nezmírnil tresty smrti pro tři jednotlivce, jejichž zločiny zahrnovaly masové střelby nebo teroristické činy: Džochara Carnajeva, jednoho ze dvou bratrů odpovědných za smrtící bombový útok při maratonu v Bostonu v roce 2013; Dylanna Roofa, bílého nacionalistu, který zavraždil devět lidí v historickém černošském kostele v Charlestonu v Jižní Karolíně v roce 2015; a Roberta Bowerse, který zabil 11 věřících v synagoze Tree of Life v Pittsburghu v roce 2018.

Administrativa Bidenova jasně uvedla, že jejich postoj k trestu smrti je podmíněn jak svědomím, tak politikou, přičemž prezident uznává vážnost zločinů, které vězni spáchali, ale volá po ukončení federálního používání trestu smrti.

„Nedělejte si iluze: Trestám tyto vrahy, truchlím nad oběťmi jejich odporných činů a cítím bolest pro všechny rodiny, které utrpěly nepochopitelnou a nezvratnou ztrátu,“ uvedl Biden ve svém prohlášení. „Ale veden svým svědomím a zkušenostmi jako veřejný obránce, předseda senátního výboru pro soudnictví, viceprezident a nyní prezident, jsem stále více přesvědčen, že musíme zastavit používání trestu smrti na federální úrovni.“

Tento krok přichází v době, kdy se objevují obavy, že návrat Trumpa do Bílého domu by mohl znamenat obnovení federálních poprav. Během své kampaně v roce 2024 Trump naznačil, že by chtěl obnovit federální popravy a rozšířit okruh trestných činů, za které by mohl být trest smrti uplatněn, včetně určitých typů vražd, špionáže a velezrady.

Bidenovo oznámení přichází po dalším aktu milosti, kdy tento měsíc udělil milost svému synovi Hunterovi Bidenovi za federální daňové a zbrojní přestupky. Bílý dům také naznačil, že v příštích týdnech mohou následovat další oznámení o milostech a zmírnění trestů, přičemž Biden nedávno udělil milost přibližně 1 500 osobám, což je největší jednorázový akt milosti v moderní historii USA.

Rozhodnutí prezidenta zmírnit tresty smrti bylo podpořeno mnoha organizacemi na ochranu lidských práv, včetně Americké unie pro občanské svobody (ACLU). Anthony Romero, výkonný ředitel ACLU, poznamenal, že Biden má příležitost „historicky řešit rasistický a nespravedlivý systém federálního trestu smrti“ a splnit tak slib, který dal americkému lidu. Demokratický senátor Chris Coons z Delaware uvedl, že komutace by měly být posuzovány „případ od případu“, s ohledem na obavy ohledně spravedlnosti a rasové rovnosti.

Bidenův postoj k trestu smrti byl konzistentní s jeho volebním slibem z roku 2020, kdy prosazoval zrušení federálního trestu smrti. Na začátku svého prezidentství Biden nařídil moratorium na federální popravy, dokud Ministerstvo spravedlnosti neprověří praxi trestu smrti. Generální prokurátor Merrick Garland od té doby nepožádal o trest smrti v nových případech, ačkoliv ministerstvo spravedlnosti i nadále podporuje tresty smrti pro některé federální obžalované, včetně Carnajeva a Roofa.

Zatímco Bidenovy kroky platí pouze pro již odsouzené vězně, systém trestu smrti v USA zůstává aktivní v probíhajících státních soudních procesech, kde se nyní nachází více než 2 000 lidí, což je situace, kterou Biden nemá pravomoc řešit. Jeho rozhodnutí je ale považováno za součást jeho širšího úsilí o ukončení federálního používání trestu smrti.

Případný návrat Trumpa do Bílého domu znepokojuje odpůrce trestu smrti, kteří se obávají nové vlny federálních poprav. Během Trumpova prvního funkčního období bylo v posledních měsících jeho vlády popraveno 13 lidí, což bylo dramatické obrácení trendu po 17leté přestávce v federálních popravách. Trump v minulosti vyjádřil podporu rozšíření trestu smrti, zejména v případech, kdy jde o obchodování s lidmi, drogové dealery a pachatele vražd policistů.

Zatímco administrativě Trumpa by mohla umožnit obnovení federálních poprav, rozhodnutí prezidenta Bidena zmírnit tresty není možné zvrátit, což znamená, že jeho krok má trvalý dopad na federální systém trestu smrti. 

Související

Více souvisejících

Věznice Trest smrti Joe Biden

Aktuálně se děje

před 24 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?

před 3 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025) Prohlédněte si galerii

Turek u Pavla nepochodil. Prezident je připraven ho nejmenovat

Výhrady prezidenta Petra Pavla k vládnímu angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé) trvají. Uvedl to Pražský hrad po pondělním jednání obou politiků. Prezident doporučil premiérovi Andreji Babišovi (ANO), aby Turka na ministra nenavrhoval. Pavel dal najevo, že je jinak připraven poslance nejmenovat členem vlády. 

před 4 hodinami

Jaromír Zůna na zasedání nové vlády

Zůna má pokračovat jako ministr obrany. Zastal se ho i prezident

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) bude i nadále členem vlády, potvrdilo hnutí, které jej do kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO) nominovalo. Zůnova pozice se zdála být ohrožena po jeho slovech o pokračování podpory Kyjeva a nákupu stíhaček F-35. Ministra se zastal i prezident Petr Pavel. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka

Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Počasí, ilustrační foto

Počasí tento týden: Dorazí na Vánoce a o svátcích sníh?

Tento týden přinese do Česka postupný přechod od sychravého podzimu k pravé zimní atmosféře. Zatímco pondělí a úterý se ponesou v duchu šedé oblohy a mírných teplot, od středy začne do země proudit studený vzduch, který s sebou přinese sněžení i do nížin a mrazivé noci.

včera

Mark Rutte na summitu NATO 2025

Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů

Generální tajemník NATO Mark Rutte pro deník Bild promluvil o nejvážnější bezpečnostní situaci v Evropě od konce druhé světové války. Šéf Aliance zdůraznil, že pro zajištění budoucího míru je nezbytné radikálně zvýšit výdaje na obranu a zajistit, aby Ukrajina zůstala v boji proti ruské agresi co nejsilnější. Rutte ocenil zejména roli Německa, které podle něj převzalo v Evropě vůdčí úlohu díky výraznému navýšení svého vojenského rozpočtu.

včera

letectví

Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní

Ankara se snaží o zásadní průlom ve vztazích s Washingtonem. Hlavním cílem turecké diplomacie je návrat do prestižního programu vývoje a nákupu stíhaček F-35, ze kterého bylo Turecko vyloučeno poté, co před šesti lety zakoupilo ruský systém protivzdušné obrany S-400. Podle zdrojů agentury Bloomberg Turecko nyní vážně zvažuje, že se ruské techniky zbaví, aby odstranilo hlavní překážku v komunikaci s USA.

včera

Tato fotografie byla původně součástí spisů ministerstva spravedlnosti. Nyní se ale na webových stránkách neobjevuje.

"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem

Kolem nově zpřístupněné „Epsteinovy knihovny“ Ministerstva spravedlnosti USA se rozpoutala bouře poté, co z webových stránek zmizela fotografie obsahující snímek Donalda Trumpa. Snímek zachycoval pracovní stůl s několika zarámovanými fotografiemi, přičemž na jedné z nich byl Trump společně s Ghislaine Maxwellovou. Pozorní uživatelé si všimli, že v číselné řadě souborů vznikla mezera, kdy po dokumentu s číslem 467 následuje až 469. Podle některých amerických politiků se může jednat o jeden z největších pokusů o utajování v historii.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy

Americké úřady potvrdily, že jejich námořnictvo u břehů Venezuely zachytilo již třetí plavidlo během několika málo dní. Přestože Washington zatím tají přesnou polohu operace i identitu lodi, je zřejmé, že jde o pokračování tvrdé linie prezidenta Donalda Trumpa. Ten před týdnem nařídil totální blokádu všech sankcionovaných tankerů, které se pokoušejí vyvážet venezuelskou ropu nebo do země vplouvat.

včera

včera

Pieta za oběti střelby na FF UK

Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě

Česká republika si dnes připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na náměstí Jana Palacha v Praze se sešli přední politici i veřejnost, aby uctili památku obětí u tamního pietního místa. Předseda Senátu Miloš Vystrčil při této příležitosti zdůraznil, že na tyto události nesmíme nikdy zapomenout a odpovědnost za to, aby se nic podobného neopakovalo, nese každý z nás.

včera

Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem

V souvislosti s měnícím se postojem Spojených států k evropské bezpečnosti se Francie pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona připravuje na roli nezávislého lídra v obraně kontinentu. Paříž se již dříve netajila obavami z nespolehlivosti Washingtonu, které se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025 potvrdily. Francie nyní zintenzivňuje své úsilí o vybudování „evropské suverenity“ a připravuje se na možnost, že se Evropa bude muset v horizontu tří až čtyř let bránit ruské hrozbě bez výraznější americké pomoci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy