Biden před nástupem Trumpa do úřadu zmírnil tresty smrti pro většinu vězňů

Prezident Joe Biden v pondělí oznámil, že zmírňuje tresty smrti pro 37 vězňů, čímž jim mění trest na doživotní vězení bez možnosti podmínečného propuštění. Tento krok znamená, že pouze tři osoby zůstávají odsouzeny k smrti. Uvedl to server CNN.

„Dnes zmírňuji tresty pro 37 z 40 osob na doživotní vězení bez možnosti propuštění,“ uvedl Biden ve svém prohlášení. Tento krok je součástí Bidenovy širší politiky proti federálnímu trestu smrti, protože si udržuje moratorium na federální popravy, přičemž výjimky platí pro případy terorismu a nenávistí motivovaných masových vražd.

Významné je, že Biden nezmírnil tresty smrti pro tři jednotlivce, jejichž zločiny zahrnovaly masové střelby nebo teroristické činy: Džochara Carnajeva, jednoho ze dvou bratrů odpovědných za smrtící bombový útok při maratonu v Bostonu v roce 2013; Dylanna Roofa, bílého nacionalistu, který zavraždil devět lidí v historickém černošském kostele v Charlestonu v Jižní Karolíně v roce 2015; a Roberta Bowerse, který zabil 11 věřících v synagoze Tree of Life v Pittsburghu v roce 2018.

Administrativa Bidenova jasně uvedla, že jejich postoj k trestu smrti je podmíněn jak svědomím, tak politikou, přičemž prezident uznává vážnost zločinů, které vězni spáchali, ale volá po ukončení federálního používání trestu smrti.

„Nedělejte si iluze: Trestám tyto vrahy, truchlím nad oběťmi jejich odporných činů a cítím bolest pro všechny rodiny, které utrpěly nepochopitelnou a nezvratnou ztrátu,“ uvedl Biden ve svém prohlášení. „Ale veden svým svědomím a zkušenostmi jako veřejný obránce, předseda senátního výboru pro soudnictví, viceprezident a nyní prezident, jsem stále více přesvědčen, že musíme zastavit používání trestu smrti na federální úrovni.“

Tento krok přichází v době, kdy se objevují obavy, že návrat Trumpa do Bílého domu by mohl znamenat obnovení federálních poprav. Během své kampaně v roce 2024 Trump naznačil, že by chtěl obnovit federální popravy a rozšířit okruh trestných činů, za které by mohl být trest smrti uplatněn, včetně určitých typů vražd, špionáže a velezrady.

Bidenovo oznámení přichází po dalším aktu milosti, kdy tento měsíc udělil milost svému synovi Hunterovi Bidenovi za federální daňové a zbrojní přestupky. Bílý dům také naznačil, že v příštích týdnech mohou následovat další oznámení o milostech a zmírnění trestů, přičemž Biden nedávno udělil milost přibližně 1 500 osobám, což je největší jednorázový akt milosti v moderní historii USA.

Rozhodnutí prezidenta zmírnit tresty smrti bylo podpořeno mnoha organizacemi na ochranu lidských práv, včetně Americké unie pro občanské svobody (ACLU). Anthony Romero, výkonný ředitel ACLU, poznamenal, že Biden má příležitost „historicky řešit rasistický a nespravedlivý systém federálního trestu smrti“ a splnit tak slib, který dal americkému lidu. Demokratický senátor Chris Coons z Delaware uvedl, že komutace by měly být posuzovány „případ od případu“, s ohledem na obavy ohledně spravedlnosti a rasové rovnosti.

Bidenův postoj k trestu smrti byl konzistentní s jeho volebním slibem z roku 2020, kdy prosazoval zrušení federálního trestu smrti. Na začátku svého prezidentství Biden nařídil moratorium na federální popravy, dokud Ministerstvo spravedlnosti neprověří praxi trestu smrti. Generální prokurátor Merrick Garland od té doby nepožádal o trest smrti v nových případech, ačkoliv ministerstvo spravedlnosti i nadále podporuje tresty smrti pro některé federální obžalované, včetně Carnajeva a Roofa.

Zatímco Bidenovy kroky platí pouze pro již odsouzené vězně, systém trestu smrti v USA zůstává aktivní v probíhajících státních soudních procesech, kde se nyní nachází více než 2 000 lidí, což je situace, kterou Biden nemá pravomoc řešit. Jeho rozhodnutí je ale považováno za součást jeho širšího úsilí o ukončení federálního používání trestu smrti.

Případný návrat Trumpa do Bílého domu znepokojuje odpůrce trestu smrti, kteří se obávají nové vlny federálních poprav. Během Trumpova prvního funkčního období bylo v posledních měsících jeho vlády popraveno 13 lidí, což bylo dramatické obrácení trendu po 17leté přestávce v federálních popravách. Trump v minulosti vyjádřil podporu rozšíření trestu smrti, zejména v případech, kdy jde o obchodování s lidmi, drogové dealery a pachatele vražd policistů.

Zatímco administrativě Trumpa by mohla umožnit obnovení federálních poprav, rozhodnutí prezidenta Bidena zmírnit tresty není možné zvrátit, což znamená, že jeho krok má trvalý dopad na federální systém trestu smrti. 

Související

Věznice

Místo, kde drží Madura, má k luxusu daleko. Na soudní líčení čekají najatí profesionálové

V New Yorku vrcholí přípravy na jedno z nejsledovanějších soudních líčení historie. Sesazený venezuelský prezident Nicolás Maduro se dnes v poledne místního času poprvé postaví před federální soud na Manhattanu. Zatímco jeho sobotní dopadení americkými speciálními jednotkami bylo bleskovou a dramatickou show, pondělní realita v Brooklynu, kde byl Maduro dočasně uvězněn, připomíná spíše drsný industriální film než prezidentský protokol.

Více souvisejících

Věznice Trest smrti Joe Biden

Aktuálně se děje

před 24 minutami

před 1 hodinou

Petr Fiala na víkendovém kongresu ODS.

Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti

Expremiér Petr Fiala (ODS) se v sobotu definitivně stáhl do ústraní. Po 12 letech totiž skončil v čele nejdéle trvale zastoupené politické strany v Poslanecké sněmovně. Zůstává jejím řadovým členem a poslancem. Objevily se však nejméně dvě spekulace ohledně jeho politické budoucnosti. Fiala se k nim vyjádřil na víkendovém stranickém kongresu. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

U.S. ARMY

Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi

Psal se 18. leden roku 1911, když se jednomu americkému letci podařilo něco, co se dosud nikomu nepovedlo – přistál se svým letadlem na palubě lodi. Tento jeho odvážný kousek se stal přelomem v dějinách vojenství. Letec, který provedl tento kurážný čin, se jako průkopník válečného letectví příliš neproslavil, zemřel totiž ještě téhož roku.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Grónsko

Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko

Americký prezident Donald Trump přišel s novým, ryze vojenským argumentem pro své kontroverzní ambice ovládnout Grónsko. Podle jeho posledních vyjádření je vlastnictví tohoto dánského autonomního území „zcela zásadní“ pro vybudování ambiciózního protiraketového štítu známého jako Golden Dome (Zlatá kopule). Analytici a experti na obranu však upozorňují, že pro realizaci tohoto nákladného projektu není nutné největší ostrov světa anektovat.

před 5 hodinami

Jonas Gahr Støre, norský premiér

Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo

Americký prezident Donald Trump poslal norskému premiérovi Jonasi Gahru Støreovi dopis, který vyvolal v diplomatických kruzích značné pozdvižení. Trump v něm přímo spojil své nátlakové kroky vůči Grónsku se skutečností, že mu za rok 2025 nebyla udělena Nobelova cena za mír. Obsah listu, o kterém jako první informovala stanice CBS News, potvrdil i sám norský premiér.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Zasedání nové vlády

Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky

Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání rázně odmítla zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek. Návrh, který připravil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík, označil současný šéf resortu Petr Macinka za pokus o protlačení agendy minulé pětikoaliční vlády. Podle hnutí Motoristé sobě i hnutí ANO není systém plošných záloh v tuto chvíli prioritou.

před 6 hodinami

Andrej Babiš

"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Větrný rukáv

Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu

Větrné počasí bude v Česku pokračovat až do půlky pracovního týdne. Vyplývá to z aktuálního znění výstrahy na silný vítr, jejíž platnost Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prodloužil do středečního rána. Vítr bude v nárazech dosahovat rychlosti až 80 kilometrů za hodinu. 

před 8 hodinami

Demonstrace v Íránu

16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají

Íránský režim se ocitl pod palbou mezinárodní kritiky kvůli brutálnímu potlačování celonárodních protestů, které si podle nových zpráv lékařů vyžádalo životy nejméně 16 500 lidí. Zpráva, o které informoval britský list The Sunday Times, popisuje situaci v zemi jako „naprostý masakr“. Údaje shromážděné sítí lékařů přímo v terénu naznačují, že kromě tisíců mrtvých bylo více než 330 000 dalších osob zraněno.

před 9 hodinami

Tomio Okamura

Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura

Česká republika své bitevníky L-159 na Ukrajinu nepošle. Po pondělním jednání koaliční rady to potvrdil předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Vláda se shodla na tom, že stroje nebudou Kyjevu darovány a nepřipadá v úvahu ani jejich prodej. Hlavním argumentem kabinetu je potřeba zachovat tyto letouny ve výzbroji naší armády pro zajištění vlastní obrany.

Aktualizováno před 9 hodinami

Městský úřad v Chřibské na Děčínsku

Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění

Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění. 

před 9 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska

Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické pozdvižení poté, co v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahru Støremu přímo propojil své hrozby ohledně ovládnutí Grónska s faktem, že dosud neobdržel Nobelovu cenu za mír. V textu, jehož pravost norský předseda vlády potvrdil, Trump otevřeně přiznává, že se již necítí být vázán snahou o klidné řešení sporů.

před 10 hodinami

Ilustrační fotografie

15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě

Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.

před 10 hodinami

Tomio Okamura

Okamura: Ministr Zůna prodej armádních L-159 Ukrajině odmítá

Vládní hnutí SPD se ostře postavilo proti záměru prodat české bitevníky L-159 Alca na Ukrajinu. Předseda Sněmovny Tomio Okamura před jednáním koaliční rady potvrdil, že stejný názor zastává i ministr obrany Jaromír Zůna. Podle nich jsou tyto stroje nezbytnou součástí výzbroje naší armády a jejich odprodej by ohrozil obranyschopnost země.

před 11 hodinami

Dříve nepředstavitelné, dnes realita. Brusel může poprvé aktivovat obchodní „bazuku“

Brusel se připravuje na dosud nepředstavitelný krok: nasazení nejsilnější obchodní zbraně proti svému největšímu spojenci. V reakci na Trumpovy hrozby uvalit cla na evropské země kvůli sporu o Grónsko zvažují velvyslanci EU aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (ACI). Tento mechanismus byl původně navržen k odražení ekonomického vydírání ze strany mocností jako Čína, nikoliv pro boj s Washingtonem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy