Biden před nástupem Trumpa do úřadu zmírnil tresty smrti pro většinu vězňů

Prezident Joe Biden v pondělí oznámil, že zmírňuje tresty smrti pro 37 vězňů, čímž jim mění trest na doživotní vězení bez možnosti podmínečného propuštění. Tento krok znamená, že pouze tři osoby zůstávají odsouzeny k smrti. Uvedl to server CNN.

„Dnes zmírňuji tresty pro 37 z 40 osob na doživotní vězení bez možnosti propuštění,“ uvedl Biden ve svém prohlášení. Tento krok je součástí Bidenovy širší politiky proti federálnímu trestu smrti, protože si udržuje moratorium na federální popravy, přičemž výjimky platí pro případy terorismu a nenávistí motivovaných masových vražd.

Významné je, že Biden nezmírnil tresty smrti pro tři jednotlivce, jejichž zločiny zahrnovaly masové střelby nebo teroristické činy: Džochara Carnajeva, jednoho ze dvou bratrů odpovědných za smrtící bombový útok při maratonu v Bostonu v roce 2013; Dylanna Roofa, bílého nacionalistu, který zavraždil devět lidí v historickém černošském kostele v Charlestonu v Jižní Karolíně v roce 2015; a Roberta Bowerse, který zabil 11 věřících v synagoze Tree of Life v Pittsburghu v roce 2018.

Administrativa Bidenova jasně uvedla, že jejich postoj k trestu smrti je podmíněn jak svědomím, tak politikou, přičemž prezident uznává vážnost zločinů, které vězni spáchali, ale volá po ukončení federálního používání trestu smrti.

„Nedělejte si iluze: Trestám tyto vrahy, truchlím nad oběťmi jejich odporných činů a cítím bolest pro všechny rodiny, které utrpěly nepochopitelnou a nezvratnou ztrátu,“ uvedl Biden ve svém prohlášení. „Ale veden svým svědomím a zkušenostmi jako veřejný obránce, předseda senátního výboru pro soudnictví, viceprezident a nyní prezident, jsem stále více přesvědčen, že musíme zastavit používání trestu smrti na federální úrovni.“

Tento krok přichází v době, kdy se objevují obavy, že návrat Trumpa do Bílého domu by mohl znamenat obnovení federálních poprav. Během své kampaně v roce 2024 Trump naznačil, že by chtěl obnovit federální popravy a rozšířit okruh trestných činů, za které by mohl být trest smrti uplatněn, včetně určitých typů vražd, špionáže a velezrady.

Bidenovo oznámení přichází po dalším aktu milosti, kdy tento měsíc udělil milost svému synovi Hunterovi Bidenovi za federální daňové a zbrojní přestupky. Bílý dům také naznačil, že v příštích týdnech mohou následovat další oznámení o milostech a zmírnění trestů, přičemž Biden nedávno udělil milost přibližně 1 500 osobám, což je největší jednorázový akt milosti v moderní historii USA.

Rozhodnutí prezidenta zmírnit tresty smrti bylo podpořeno mnoha organizacemi na ochranu lidských práv, včetně Americké unie pro občanské svobody (ACLU). Anthony Romero, výkonný ředitel ACLU, poznamenal, že Biden má příležitost „historicky řešit rasistický a nespravedlivý systém federálního trestu smrti“ a splnit tak slib, který dal americkému lidu. Demokratický senátor Chris Coons z Delaware uvedl, že komutace by měly být posuzovány „případ od případu“, s ohledem na obavy ohledně spravedlnosti a rasové rovnosti.

Bidenův postoj k trestu smrti byl konzistentní s jeho volebním slibem z roku 2020, kdy prosazoval zrušení federálního trestu smrti. Na začátku svého prezidentství Biden nařídil moratorium na federální popravy, dokud Ministerstvo spravedlnosti neprověří praxi trestu smrti. Generální prokurátor Merrick Garland od té doby nepožádal o trest smrti v nových případech, ačkoliv ministerstvo spravedlnosti i nadále podporuje tresty smrti pro některé federální obžalované, včetně Carnajeva a Roofa.

Zatímco Bidenovy kroky platí pouze pro již odsouzené vězně, systém trestu smrti v USA zůstává aktivní v probíhajících státních soudních procesech, kde se nyní nachází více než 2 000 lidí, což je situace, kterou Biden nemá pravomoc řešit. Jeho rozhodnutí je ale považováno za součást jeho širšího úsilí o ukončení federálního používání trestu smrti.

Případný návrat Trumpa do Bílého domu znepokojuje odpůrce trestu smrti, kteří se obávají nové vlny federálních poprav. Během Trumpova prvního funkčního období bylo v posledních měsících jeho vlády popraveno 13 lidí, což bylo dramatické obrácení trendu po 17leté přestávce v federálních popravách. Trump v minulosti vyjádřil podporu rozšíření trestu smrti, zejména v případech, kdy jde o obchodování s lidmi, drogové dealery a pachatele vražd policistů.

Zatímco administrativě Trumpa by mohla umožnit obnovení federálních poprav, rozhodnutí prezidenta Bidena zmírnit tresty není možné zvrátit, což znamená, že jeho krok má trvalý dopad na federální systém trestu smrti. 

Související

Více souvisejících

Věznice Trest smrti Joe Biden

Aktuálně se děje

před 47 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Počasí

Počasí: Do Česka dorazí příští týden studená fronta, tropy vystřídá déšť a ochlazení

Českou republiku čeká příští týden výrazná proměna počasí, která přinese jak letní teploty, tak i přechod výrazné studené fronty. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu se obyvatelé musejí připravit na chladná rána i tropické hodnoty na teploměrech. Atmosférické proudění totiž do střední Evropy přivede teplý vzduch, který však následně vystřídá deštivé pásmo. Změna počasí zasáhne postupně celé území státu a ovlivní jak denní teploty, tak i noční minima.

včera

Ilustrační foto

V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko

V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.

Aktualizováno včera

Takto by na mapě měla správně vypadat Afrika

Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa

Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci, která vyzývala k postupnému nahrazení tradiční Mercatorovy mapy světa novým zobrazením lépe odpovídajícím skutečné rozloze afrického kontinentu. Návrh předložilo Togo a oficiálně jej podporuje všech padesát čtyři členských států Africké unie. Togoský ministr zahraničních věcí Robert Dussey zdůraznil, že iniciativa nepředstavuje politickou debatu, ale odbornou vědeckou diskusi opřenou o fakta. Podle jeho slov je na čase, aby mezinárodní společenství přijalo geografickou realitu v celém jejím rozsahu.

včera

Část pouzdra střely KH101 pod troskami.

Ruský dron zasáhl za bílého dne sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby v centru Kyjeva

Ruský dron zasáhl v centru Kyjeva sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby. Při tomto denním útoku na klíčovou vládní budovu utrpělo zranění nejméně dvanáct lidí a na místě okamžitě zasahovaly záchranné složky. Jedná se o vůbec první přímý zásah objektu této tajné služby od začátku celého konfliktu. Událost zároveň zdůraznila kritický nedostatek systémů protivzdušné obrany, se kterým se ukrajinské hlavní město v současnosti potýká.

včera

Autobus, ilustrační foto

Autobusy, vlaky, lodě i letadla. Jak extrémní počasí změní dopravu?

Změna klimatu a s ní spojené extrémní výkyvy počasí stále častěji narušují fungování dopravní infrastruktury po celém světě. Častější záplavy, vlny veder, sucha, požáry a silné bouře způsobují vážné komplikace na silnicích, železnicích, letištích i vodních cestách. 

včera

Írán, ilustrační foto

Co se děje mezi USA a Íránem? Otevřenou válku nechce ani jedna strana

Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

AfD má v nadcházejících volbách šanci dosáhnout historického výsledku

Pravicově populistická strana Alternativa pro Německo má v nadcházejících zemských volbách v Sasku-Anhaltsku šanci dosáhnout historického výsledku. Předvolební průzkumy přisuzují tomuto politickému uskupení podporu pohybující se kolem čtyřiceti procent hlasů, což představuje dvojnásobek oproti předchozímu volebnímu období. V případě potvrzení těchto odhadů by se strana mohla vůbec poprvé v historii postavit do čela vlády některé z německých spolkových zemí. Zbytek politické scény i veřejnost proto vývoj v tomto východoněmeckém regionu velmi pozorně sledují.

včera

Rusko, Kreml

Na Ukrajině vládnou nacisté, tvrdil Kreml a zahájil invazi. Teď Rusko označilo za baštu neonacismu Česko

Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.

včera

Jan Masaryk v rakvi

Tělo Jana Masaryka v hrobce zmýdelnělo

Ostatky někdejšího ministra zahraničí a syna prvního československého prezidenta Jana Masaryka se během doby uložení v rodinné hrobce přirozeně zakonzervovaly. Pro Českou televizi to uvedl soudní lékař Jiří Hladík, který se podílel na exhumaci těla z hrobu. Podle jeho zjištění tělo v hrobce zmýdelnělo, díky čemuž zůstalo celistvé. Odborníci tak mají k dispozici zachovalý materiál pro další expertizy.

včera

včera

Javier Milei

Argentinský prezident vyostřil letitý spor s Velkou Británií o Falklandy

Argentinský prezident Javier Milei vyostřil spory s Velkou Británií o Falklandské ostrovy a varoval před zavedením ekonomických sankcí proti zahraničním ropným společnostem působícím v okolí tohoto souostroví. V televizi uvedl, že větrné poryvy změn hrají do karet argentinským územním nárokům. Své tvrzení opřel o signály ze Spojených států, které naznačují možné přehodnocení dosavadní neutrální pozice Washingtonu v tomto historickém sporu.

včera

Prezident Trump

Chráním Velkou Británii před jaderným útokem, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro televizi GB News prohlásil, že vojenské operace Spojených států proti Íránu chrání Velkou Británii před hrozbou jaderného útoku. Podle něj by Teherán v případě získání jaderných zbraní pravděpodobněji zaútočil na evropské cíle v dosahu svých raket než na americké území. Trump zároveň naznačil, že by Spojené státy nemusely podpořit Británii v případě nového konfliktu s Argentinou o Falklandské ostrovy. Tento postoj zdůvodnil tím, že Londýn neposkytl Američanům dostatečnou pomoc při vojenském střetu na Blízkém východě.

včera

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Proč došlo v Nepálu k největšímu sesuvu půdy za 20 let? Vědci už znají odpověď

Devět dní uplynulo od incidentu, kdy se v nepálském národním parku Langtang došlo k masivnímu závalu, při kterém se z horského masivu uvolnila obrovská masa horniny a ledu. Divoce proudící masa bahna, vody a suti se prohnala údolím Lhende Khola a zničila obytné domy, silnice, mosty i elektrárny. Hladina řeky Trišúlí stoupla v průběhu pouhé půlhodiny až o devět metrů. Počet potvrzených obětí překročil hranici jednoho tisíce a více než čtyři tisíce lidí zůstávají pohřešovány na obou stranách hranice.

včera

Petr Macinka

Macinka poskytl rozhovor maskovanému muži. Šlo o aktivistu v přestrojení

Ministr zahraničních věcí Petr Macinka se stal terčem neobvyklé provokace během jednoho ze svých rozhovorů. Člen vlády poskytl interview muži vystupujícímu v mikině a kukle, který se vydával za investigativního novináře Thomase Pauknera. Pod maskou se však ve skutečnosti skrýval aktivista Vojtěch Pšenák. 

včera

USA při úderu v Íránu zasáhly svatební oslavu. Stává se, reagoval Vance

Americký viceprezident JD Vance reagoval na zprávy o leteckém úderu v jižním Íránu, který zasáhl svatební oslavu a vyžádal si lidské životy. Na tiskovém brífinku ve Bílém domě prohlásil, že Spojené státy nikdy záměrně necílí na civilisty, avšak při bojových operacích se někdy stávají chyby. Zároveň vyjádřil značnou skepsi k informacím pocházejícím z oblasti a zdůraznil, že celou událost americká strana prověřuje.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy