Biden před nástupem Trumpa do úřadu zmírnil tresty smrti pro většinu vězňů

Prezident Joe Biden v pondělí oznámil, že zmírňuje tresty smrti pro 37 vězňů, čímž jim mění trest na doživotní vězení bez možnosti podmínečného propuštění. Tento krok znamená, že pouze tři osoby zůstávají odsouzeny k smrti. Uvedl to server CNN.

„Dnes zmírňuji tresty pro 37 z 40 osob na doživotní vězení bez možnosti propuštění,“ uvedl Biden ve svém prohlášení. Tento krok je součástí Bidenovy širší politiky proti federálnímu trestu smrti, protože si udržuje moratorium na federální popravy, přičemž výjimky platí pro případy terorismu a nenávistí motivovaných masových vražd.

Významné je, že Biden nezmírnil tresty smrti pro tři jednotlivce, jejichž zločiny zahrnovaly masové střelby nebo teroristické činy: Džochara Carnajeva, jednoho ze dvou bratrů odpovědných za smrtící bombový útok při maratonu v Bostonu v roce 2013; Dylanna Roofa, bílého nacionalistu, který zavraždil devět lidí v historickém černošském kostele v Charlestonu v Jižní Karolíně v roce 2015; a Roberta Bowerse, který zabil 11 věřících v synagoze Tree of Life v Pittsburghu v roce 2018.

Administrativa Bidenova jasně uvedla, že jejich postoj k trestu smrti je podmíněn jak svědomím, tak politikou, přičemž prezident uznává vážnost zločinů, které vězni spáchali, ale volá po ukončení federálního používání trestu smrti.

„Nedělejte si iluze: Trestám tyto vrahy, truchlím nad oběťmi jejich odporných činů a cítím bolest pro všechny rodiny, které utrpěly nepochopitelnou a nezvratnou ztrátu,“ uvedl Biden ve svém prohlášení. „Ale veden svým svědomím a zkušenostmi jako veřejný obránce, předseda senátního výboru pro soudnictví, viceprezident a nyní prezident, jsem stále více přesvědčen, že musíme zastavit používání trestu smrti na federální úrovni.“

Tento krok přichází v době, kdy se objevují obavy, že návrat Trumpa do Bílého domu by mohl znamenat obnovení federálních poprav. Během své kampaně v roce 2024 Trump naznačil, že by chtěl obnovit federální popravy a rozšířit okruh trestných činů, za které by mohl být trest smrti uplatněn, včetně určitých typů vražd, špionáže a velezrady.

Bidenovo oznámení přichází po dalším aktu milosti, kdy tento měsíc udělil milost svému synovi Hunterovi Bidenovi za federální daňové a zbrojní přestupky. Bílý dům také naznačil, že v příštích týdnech mohou následovat další oznámení o milostech a zmírnění trestů, přičemž Biden nedávno udělil milost přibližně 1 500 osobám, což je největší jednorázový akt milosti v moderní historii USA.

Rozhodnutí prezidenta zmírnit tresty smrti bylo podpořeno mnoha organizacemi na ochranu lidských práv, včetně Americké unie pro občanské svobody (ACLU). Anthony Romero, výkonný ředitel ACLU, poznamenal, že Biden má příležitost „historicky řešit rasistický a nespravedlivý systém federálního trestu smrti“ a splnit tak slib, který dal americkému lidu. Demokratický senátor Chris Coons z Delaware uvedl, že komutace by měly být posuzovány „případ od případu“, s ohledem na obavy ohledně spravedlnosti a rasové rovnosti.

Bidenův postoj k trestu smrti byl konzistentní s jeho volebním slibem z roku 2020, kdy prosazoval zrušení federálního trestu smrti. Na začátku svého prezidentství Biden nařídil moratorium na federální popravy, dokud Ministerstvo spravedlnosti neprověří praxi trestu smrti. Generální prokurátor Merrick Garland od té doby nepožádal o trest smrti v nových případech, ačkoliv ministerstvo spravedlnosti i nadále podporuje tresty smrti pro některé federální obžalované, včetně Carnajeva a Roofa.

Zatímco Bidenovy kroky platí pouze pro již odsouzené vězně, systém trestu smrti v USA zůstává aktivní v probíhajících státních soudních procesech, kde se nyní nachází více než 2 000 lidí, což je situace, kterou Biden nemá pravomoc řešit. Jeho rozhodnutí je ale považováno za součást jeho širšího úsilí o ukončení federálního používání trestu smrti.

Případný návrat Trumpa do Bílého domu znepokojuje odpůrce trestu smrti, kteří se obávají nové vlny federálních poprav. Během Trumpova prvního funkčního období bylo v posledních měsících jeho vlády popraveno 13 lidí, což bylo dramatické obrácení trendu po 17leté přestávce v federálních popravách. Trump v minulosti vyjádřil podporu rozšíření trestu smrti, zejména v případech, kdy jde o obchodování s lidmi, drogové dealery a pachatele vražd policistů.

Zatímco administrativě Trumpa by mohla umožnit obnovení federálních poprav, rozhodnutí prezidenta Bidena zmírnit tresty není možné zvrátit, což znamená, že jeho krok má trvalý dopad na federální systém trestu smrti. 

Související

Věznice, ilustrační fotografie

Rusové mučí a vězní ukrajinské civilisty tisíce kilometrů od domova. Svět je naprosto ignoruje

Zatímco svět sleduje mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem a diskutuje o diplomatických možnostech ukončení války, tisíce ukrajinských civilistů nadále mizí beze stopy. Unášeni ze svých domovů ruskými silami a deportováni do táborů a věznic hluboko na ruském území, včetně oblastí na Sibiři, zůstávají tito lidé jedním z nejtemnějších a zároveň nejopomíjenějších aspektů ruské invaze.

Více souvisejících

Věznice Trest smrti Joe Biden

Aktuálně se děje

včera

Los Angeles

Jsme Trumpův experiment. Nepokoje vyprovokoval Bílý dům, tvrdí vedení Los Angeles

Los Angeles čelí největší vlně občanských nepokojů od počátku pandemie. Jejich bezprostřední příčinou byly rozsáhlé razie imigrační agentury ICE, které proběhly v pátek po celém městě. Podle starostky Karen Bassové ale za současnou krizí stojí více než jen samotné zatýkání. Obviňuje Bílý dům z cíleného vyvolávání chaosu a porušování pravomocí místní samosprávy.

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Trunda o konci Ivana Haška neuvažuje. Musel se však distancovat od „berbrovce“ Hořejšího

Vysoká prohra v Chorvatsku 1:5 nebude pro kouče Ivana Haška znamenat konec jeho působení ve funkci trenéra české fotbalové reprezentace. Potvrdil to nový předseda Fotbalové asociace ČR (FAČR) David Trunda, jenž však pověřil realizační tým k vypracování analýzy tohoto neúspěchu, která by měla být následně předložena výkonnému výboru. Vedle budoucnosti Ivana Haška u národního týmu po výprasku v chorvatském Osijeku se však řešila i přítomnost bývalého funkcionáře Jana Hořejšího spojovaného s érou bývalého asociačního místopředsedy Romana Berbra. Trunda se musel od Hořejšího distancovat.

včera

sport

Češi v rámci kvalifikace na fotbalové MS poprvé prohráli. V Chorvatsku poznali na čem jsou

Čeští fotbaloví reprezentanti tušili, že v pondělí večer narazí v rámci kvalifikace na světový šampionát v roce 2026 na nejtěžšího soupeře a vůbec favorita celé kvalifikační skupiny L Chorvatsko. V Osijeku se to potvrdilo, stejně jako to, že Chorvati jsou o několik tříd fotbalově jinde než Češi. Od samotného začátku bylo vidět, že se po většinu zápasu bude hrát prakticky na jednu branku a snad jen v úvodu druhé půle se dá říct, že Češi s Chorvaty hráli vyrovnaně. Po prvním poločase totiž mohli být rádi, že to je pro Chorvatsko jen 1:0 a když pak Souček hlavičkou ve druhé půli vyrovnal na 1:1, vypadalo to, že se Češi nadechují k daleko lepším výkonům. Jenže následovala hrůzná třináctiminutovka, během které Chorvatsko i díky dvěma penaltám zvýšilo na nakonec konečných 5:1. Pro Čechy se tak – i přesto, že i po tomto duelu vedou svou kvalifikační skupinu – komplikuje vidina postupu na MS z prvního místa.

včera

ignis brunensis

Švédsko chce v celé EU zakázat ohňostroje

Švédsko vyzývá Evropskou unii k zásadnímu zpřísnění pravidel pro prodej a distribuci pyrotechniky. Tamní vláda totiž varuje, že organizovaný zločin čím dál častěji využívá ohňostroje jako zbraň.

včera

Donald Trump

Trump tlačí na Izrael: Ukončete válku v Gaze a přestaňte vyhrožovat Íránu, tvrdí zdroj

Prezident USA Donald Trump vyzval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby ukončil válku v Gaze a přestal hovořit o možném útoku na Írán. Informaci přinesl zdroj obeznámený s pondělním telefonátem obou lídrů. Tlak z Washingtonu sílí v době, kdy Spojené státy usilují o jadernou dohodu s Teheránem a prostřednictvím zprostředkovatelů vedou jednání s Hamásem o příměří. 

včera

včera

včera

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce po tragickém útoku zakázat sociální sítě dětem do 15 let

Po tragickém útoku ve škole v Nogentu vyzval francouzský prezident Emmanuel Macron k okamžnému zásahu proti přístupu dětí k nebezpečnému obsahu na internetu. Pokud se do několika měsíců nepodaří na úrovni EU dosáhnout pokroku, Francie podle něj sama zakáže sociální sítě pro osoby mladší 15 let.

včera

včera

včera

Donald Trump

Má Trump právo povolat Národní gardu? Za určitých podmínek ano, v LA ale vynechal tu nejdůležitější

Prezident Donald Trump 9. června 2025 nařídil nasazení přibližně 700 příslušníků námořní pěchoty do ulic Los Angeles. Tento krok, podle ministra obrany Peta Hegsetha, přichází jako reakce na „zvýšené hrozby vůči federálním budovám a pracovníkům bezpečnostních složek“. Jde o bezprecedentní eskalaci vojenské přítomnosti ve městě a o demonstraci rozsahu prezidentské pravomoci při nasazování ozbrojených sil na americké půdě.

včera

zbraně, ilustrační fotografie (Foto: @ripster8)

Evropské zbrojovky mají zásadní problém. Neumí nic utajit

V časech, kdy americký prezident Donald Trump opakovaně zpochybňuje bezpečnostní závazky Spojených států vůči Evropě a ruský prezident Vladimir Putin nadále jedná nepředvídatelně, se evropské vlády obracejí k jediné možné odpovědi – přezbrojení. Evropská komise proto představila ambiciózní plán: investiční balíček ve výši 800 miliard eur, který má podle slov předsedkyně Ursuly von der Leyenové „rychle a významně navýšit výdaje na obranné kapacity členských států“.

včera

včera

Policie USA

Zákaz vycházení v LA má podle expertů uklidnit situaci. Policie zatýká stovky lidí, popřela použití slzného plynu

V části centra Los Angeles stále platí noční zákaz vycházení, který má podle bezpečnostních expertů přispět ke snížení napětí během demonstrací. Policie pokračuje v hromadném zatýkání, přičemž během úterý bylo zadrženo téměř 200 lidí. V Denveru se mezitím sešli odpůrci imigrační politiky, přičemž policie čelila fámám o použití slzného plynu, které však rázně popřela.

včera

včera

10. června 2025 22:04

10. června 2025 21:21

Dvě ženy jdou za vraždu vůdce kutnohorské sekty za mříže, rozhodl soud

K rozsudku dospěla u pražského městského soudu kauza vraždy vůdce kutnohorské sekty Richarda Š. Dvě obžalované ženy byly shledány vinnými. Zubařka Magdalena Š. dostala dvanáctiletý trest ve věznici s ostrahou a zákaz práce ve zdravotnictví na čtyři roky, učitelka Irena S. si odsedí ještě rok navíc.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy