Biden před nástupem Trumpa do úřadu zmírnil tresty smrti pro většinu vězňů

Prezident Joe Biden v pondělí oznámil, že zmírňuje tresty smrti pro 37 vězňů, čímž jim mění trest na doživotní vězení bez možnosti podmínečného propuštění. Tento krok znamená, že pouze tři osoby zůstávají odsouzeny k smrti. Uvedl to server CNN.

„Dnes zmírňuji tresty pro 37 z 40 osob na doživotní vězení bez možnosti propuštění,“ uvedl Biden ve svém prohlášení. Tento krok je součástí Bidenovy širší politiky proti federálnímu trestu smrti, protože si udržuje moratorium na federální popravy, přičemž výjimky platí pro případy terorismu a nenávistí motivovaných masových vražd.

Významné je, že Biden nezmírnil tresty smrti pro tři jednotlivce, jejichž zločiny zahrnovaly masové střelby nebo teroristické činy: Džochara Carnajeva, jednoho ze dvou bratrů odpovědných za smrtící bombový útok při maratonu v Bostonu v roce 2013; Dylanna Roofa, bílého nacionalistu, který zavraždil devět lidí v historickém černošském kostele v Charlestonu v Jižní Karolíně v roce 2015; a Roberta Bowerse, který zabil 11 věřících v synagoze Tree of Life v Pittsburghu v roce 2018.

Administrativa Bidenova jasně uvedla, že jejich postoj k trestu smrti je podmíněn jak svědomím, tak politikou, přičemž prezident uznává vážnost zločinů, které vězni spáchali, ale volá po ukončení federálního používání trestu smrti.

„Nedělejte si iluze: Trestám tyto vrahy, truchlím nad oběťmi jejich odporných činů a cítím bolest pro všechny rodiny, které utrpěly nepochopitelnou a nezvratnou ztrátu,“ uvedl Biden ve svém prohlášení. „Ale veden svým svědomím a zkušenostmi jako veřejný obránce, předseda senátního výboru pro soudnictví, viceprezident a nyní prezident, jsem stále více přesvědčen, že musíme zastavit používání trestu smrti na federální úrovni.“

Tento krok přichází v době, kdy se objevují obavy, že návrat Trumpa do Bílého domu by mohl znamenat obnovení federálních poprav. Během své kampaně v roce 2024 Trump naznačil, že by chtěl obnovit federální popravy a rozšířit okruh trestných činů, za které by mohl být trest smrti uplatněn, včetně určitých typů vražd, špionáže a velezrady.

Bidenovo oznámení přichází po dalším aktu milosti, kdy tento měsíc udělil milost svému synovi Hunterovi Bidenovi za federální daňové a zbrojní přestupky. Bílý dům také naznačil, že v příštích týdnech mohou následovat další oznámení o milostech a zmírnění trestů, přičemž Biden nedávno udělil milost přibližně 1 500 osobám, což je největší jednorázový akt milosti v moderní historii USA.

Rozhodnutí prezidenta zmírnit tresty smrti bylo podpořeno mnoha organizacemi na ochranu lidských práv, včetně Americké unie pro občanské svobody (ACLU). Anthony Romero, výkonný ředitel ACLU, poznamenal, že Biden má příležitost „historicky řešit rasistický a nespravedlivý systém federálního trestu smrti“ a splnit tak slib, který dal americkému lidu. Demokratický senátor Chris Coons z Delaware uvedl, že komutace by měly být posuzovány „případ od případu“, s ohledem na obavy ohledně spravedlnosti a rasové rovnosti.

Bidenův postoj k trestu smrti byl konzistentní s jeho volebním slibem z roku 2020, kdy prosazoval zrušení federálního trestu smrti. Na začátku svého prezidentství Biden nařídil moratorium na federální popravy, dokud Ministerstvo spravedlnosti neprověří praxi trestu smrti. Generální prokurátor Merrick Garland od té doby nepožádal o trest smrti v nových případech, ačkoliv ministerstvo spravedlnosti i nadále podporuje tresty smrti pro některé federální obžalované, včetně Carnajeva a Roofa.

Zatímco Bidenovy kroky platí pouze pro již odsouzené vězně, systém trestu smrti v USA zůstává aktivní v probíhajících státních soudních procesech, kde se nyní nachází více než 2 000 lidí, což je situace, kterou Biden nemá pravomoc řešit. Jeho rozhodnutí je ale považováno za součást jeho širšího úsilí o ukončení federálního používání trestu smrti.

Případný návrat Trumpa do Bílého domu znepokojuje odpůrce trestu smrti, kteří se obávají nové vlny federálních poprav. Během Trumpova prvního funkčního období bylo v posledních měsících jeho vlády popraveno 13 lidí, což bylo dramatické obrácení trendu po 17leté přestávce v federálních popravách. Trump v minulosti vyjádřil podporu rozšíření trestu smrti, zejména v případech, kdy jde o obchodování s lidmi, drogové dealery a pachatele vražd policistů.

Zatímco administrativě Trumpa by mohla umožnit obnovení federálních poprav, rozhodnutí prezidenta Bidena zmírnit tresty není možné zvrátit, což znamená, že jeho krok má trvalý dopad na federální systém trestu smrti. 

Související

Více souvisejících

Věznice Trest smrti Joe Biden

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 22 minutami

Petr Fiala

Fialova vláda podala demisi. Pavel ji odpoledne přijal

Končící vláda premiéra Petra Fialy (ODS) podala na čtvrtečním zasedání demisi. Stalo se tak v souladu s ústavními pořádky po ustavující schůzi Poslanecké sněmovny, která proběhla v uplynulých dnech. Fiala odpoledne předal demisi do rukou prezidenta Petra Pavla, který ji přijal. 

před 41 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Dominik Duka

Dukův pohřeb povede Graubner. Režisér Strach bude číst z bible

Pražské arcibiskupství ve středu poodhalilo detaily posledního rozloučení s kardinálem Dominikem Dukou, které se uskuteční v sobotu 15. listopadu. Během obřadu promluví například režisér Jiří Strach. Do svatovítské katedrály mohou dorazit i obyčejní věřící. 

před 2 hodinami

Čínský prezident Si Ťin-pching

Fentanyl, opium, ponížení. Vztahy USA a Číny ovlivňují události z předminulého století

Současné čínsko-americké vztahy nejsou jen výsledkem ekonomické rivality či sporů o technologie, ale pokračováním mnohem staršího příběhu o moci, ponížení a snaze o morální převahu. V čínském historickém vědomí stále rezonuje trauma opiových válek, kdy Západ donutil říši Čching otevřít své trhy pod vojenským tlakem. Dnešní napětí kolem fentanylu, obchodu a sankcí tuto paměť znovu oživuje. Stejně jako tehdy nejde jen o obchod, ale o otázku důstojnosti a o to, kdo má právo určovat pravidla světového řádu.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

Tomio Okamura

Okamura může na jednu věc zapomenout, vysvětluje BIS

Poslanecká sněmovna má od středy nového šéfa. Po Markétě Pekarové Adamové (TOP 09) zaujal nejvyšší funkci v rámci dolní komory parlamentu Tomio Okamura (SPD). K informacím zpravodajských služeb by se každopádně dostat neměl, zdůraznila Bezpečnostní informační služba (BIS). 

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Miloš Zeman

Zeman podstoupil další operaci. Je stabilizovaný, uvedla manželka

Česko se dozvědělo, v čem spočívá nynější hospitalizace bývalého prezidenta Miloše Zemana. Předchůdce současné hlavy státu se v motolské nemocnici podrobil operace, prozradil jemu blízký člověk. Podle někdejší první dámy Ivany Zemanové je exprezident ve stabilizovaném stavu. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Válka se pro Ukrajinu nevyvíjí dobře. Situace v klíčovém Pokrovsku je kritická

Ruské jednotky zjevně zesilují tlak na strategické město Pokrovsk na východní Ukrajině. Ve zničeném městě propukly prudké pouliční boje, přičemž vojenští analytici hovoří o výrazném zhoršení situace pro ukrajinské obránce. Události na frontě se odehrávají souběžně s vyhrocením jaderné rétoriky mezi Moskvou a Washingtonem, neboť Kreml oznámil, že zváží obnovení testů jaderných zbraní.

Aktualizováno včera

Tomio Okamura byl zvolen novým předsedou Poslanecké sněmovny Prohlédněte si galerii

Tomio Okamura byl zvolen šéfem Sněmovny. Místopředsedy jsou Nacher a Barták

Poslanci Poslanecké sněmovny ve středu zvolili Tomia Okamuru (SPD) do funkce předsedy dolní komory Parlamentu. Okamura získal v tajné volbě 107 hlasů ze 197 odevzdaných, čímž těsně překonal potřebnou většinu. Jeho protikandidát, lidovec Jan Bartošek, získal podporu 81 poslanců. Zvolením předsedy se uzavřel první zásadní bod ustavující schůze a nově vznikající koalice tak prosadila svého klíčového kandidáta.

včera

Hackeři, ilustrační foto

Rusko chce Západ finančně vyčerpat. Kremlem podporovaní hackeři útočí na města i úřady

Rusko vede proti Západu agresivní válku v takzvané šedé zóně, která sice nezahrnuje přímý vojenský konflikt, ale jejímž cílem je finančně nás vyčerpat. Státem podporovaní hackeři a další aktéři s vazbami na Kreml systematicky útočí na západní města, vládní úřady a podniky, čímž jim způsobují obrovské finanční ztráty. Tyto cílené útoky mají za následek zvyšování nákladů na provoz a pojištění, čímž se prodražuje podnikání v západních zemích, píše Politico.

včera

Schůze Poslanecké sněmovny

Znám ho nejdéle. U nás SPD nikdo nevolí, Tomio je labilní a bezpečnostní hrozba, varoval Hayato Okamura

Poslanec KDU-ČSL Hayato Okamura pronesl v Poslanecké sněmovně emocionální a nečekaně osobní projev, ve kterém důrazně varoval své kolegy před volbou jeho mladšího bratra, šéfa SPD Tomia Okamury, do pozice předsedy dolní komory parlamentu. Hayato Okamura neváhal Tomia označit za „vážnou bezpečnostní hrozbu“ a zpochybnit jeho morální pevnost i osobní stabilitu.

včera

Schůze Poslanecké sněmovny Prohlédněte si galerii

Proti Okamurovi se bouří polovina Sněmovny. Hledá se "8 statečných"

Ustavující schůze Poslanecké sněmovny pokračuje ve středu volbou nového předsedy dolní komory. Nová koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů, která se opírá o většinu 108 poslaneckých hlasů, prosazuje do čela Tomia Okamuru, šéfa hnutí SPD. Jeho protikandidátem je lidovec Jan Bartošek. Volba, která by měla potvrdit politickou dohodu nové koalice, vyvolala ostrou kritiku a varování ze strany poslanců končící vládní pětikoalice. Schůze byla na úvod zahájena minutou ticha za zesnulého kardinála Dominika Duku.

včera

Přípravy na COP30

Konference, která ve světě nemá obdoby. Na COP30 míří vědci, aktivisté, obránci i domorodci z celého světa

Do brazilského města Belém míří z různých směrů několik lodních flotil, které tvoří domorodí lídři, ekologičtí aktivisté a obránci lesů. Jejich cílem je zajistit, aby se nadcházející klimatický summit COP30 stal událostí, která se bude lišit od autoritářských a korporacemi ovládaných konferencí minulosti, jako byly Dubaj a Ázerbájdžán. Cestovatelé, kteří se plaví na palubě lodí sloužících zároveň jako ubytování, usilují o to, aby Brazílie dodržela slib a dala fundamentální roli občanské společnosti v tlaku na ambicióznější klimatická jednání.

včera

Co když soud zatrhne Trumpova cla? Bílý dům se připravuje na plán B

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa projevuje před středečním slyšením u Nejvyššího soudu velkou sebedůvěru, že soudci potvrdí jeho rozsáhlé pravomoci uvalovat cla. Přesto se poradci Bílého domu po celé týdny připravovali na „Plán B“ pro případ, že soud rozhodne proti Trumpově snaze využít k tarifům Zákon o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA) z roku 1977. Tyto tarify tvoří základ jeho ekonomické agendy v druhém funkčním období a Bílý dům je považuje za klíčový nástroj k tlaku na obchodní partnery.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy