Moldavsko čelí ruské hrozbě: Kreml pošle do Podněstří dalších 10 tisíc vojáků

Moskva podle dostupných informací plánuje masivní navýšení vojenských sil v moldavském separatistickém regionu Podněstří. „Jedná se o obrovskou snahu o podkopání moldavské demokracie. Chtějí upevnit svou vojenskou přítomnost v Podněsterském regionu,“ varoval předseda vlády v Kišiněvě Dorin Recean v rozhovoru pro server Financial Times. Podle něj má Rusko do oblasti vyslat až deset tisíc dalších vojáků.

Podle premiéra nejde jen o problém Moldavska. „Dovedete si představit, jaký vliv a tlak by 10 000 vojáků mělo na jihozápadní část Ukrajiny. Ale také na Rumunsko, které je členským státem NATO,“ zdůraznil.

Podněstří, oficiálně známé jako Podněsterská moldavská republika, je de facto nezávislý, mezinárodně neuznaný útvar, který se vymanil z moldavské státní správy po krvavém konfliktu na začátku 90. let. Od té doby se region stal synonymem pro geopolitické napětí a ruský vliv v regionu. Jeho strategická poloha na levém břehu řeky Dněstr činí z Podněstří významné „předmostí“ pro ruské operace nejen proti Moldavsku, ale i proti sousední Ukrajině a nepřímo proti NATO.

„Rusko využívá Podněstří jako klín, který brání stabilizaci Moldavska a ohrožuje bezpečnost celého regionu,“ konstatuje odborník na postsovětský prostor, který si nepřál být jmenován. Region je přitom dlouhodobě využíván jako útočiště pro šedou ekonomiku, pašování zbraní, ale i jako experimentální laboratoř ruské propagandy.

Recean upozornil, že ruský vliv v Moldavsku má dlouhou historii. „Když se v roce 2024 konaly prezidentské volby a referendum o vstupu do Evropské unie, Moskva podle našich propočtů utratila na vlivových kampaních ekvivalent jednoho procenta HDP této země,“ prohlásil. Přítomnost ruské vojenské síly v Podněstří tak podle něj není náhodná, nýbrž součást širší strategie.

„Jsme velmi opatrní, protože jejich propaganda a komunikační mechanismy jsou velmi silné. Utratí spoustu peněz. Musíme proto také posílit naši obranu. Ale musíme také splnit náš program a stát se členem EU, což je hlavní prioritou vlády,“ zdůraznil premiér Recean.

Rusko Kišiněvu otevřeně hrozí

Podněsterské úřady v únoru loňského roku požádaly Moskvu o „ochranu“ a zopakovaly tak scénář separatistických republik Doněck a Luhansk v předvečer ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov varoval moldavské vedení před unáhleným přibližováním se k Západu. „Rusko nedovolí, aby se jeho 220 tisíc občanů žijících v Podněstří stalo oběťmi dalšího západního dobrodružství,“ prohlásil Lavrov podle serveru Moscow Times.

Lavrov navíc adresoval přímé varování Kišiněvu a prezidentce Maie Sanduové, které podle něj hrozí zopakování „ukrajinského scénáře“. „Moldavsko by se mohlo stát další Ukrajinou,“ zdůraznil.

Podněstří slouží ruským zájmům

Americké ministerstvo financí oznámilo v říjnu 2022 sankce na 12 společností a 9 osob v souvislosti s rozsáhlou ruskou kampaní škodlivého vlivu v Moldavsku. Kreml podle Washingtonu dlouhodobě systematicky korumpuje místní politické elity a využívá Moldavsko jako klíčovou platformu pro prosazování svých geopolitických zájmů.

Na sankčním seznamu figuruje i Igor Čajka, syn bývalého ruského generálního prokurátora, jehož firmy sloužily jako zástěrka pro převody peněz na proruské strany. Podle investigativního centra Dossier a RISE Moldova Čajka sehrál důležitou roli při ovlivňování moldavské politiky prostřednictvím nastrčených organizací a propojení s klíčovými aktéry včetně FSB.

Podle dokumentů FSB a rozhovorů s moldavskými, ukrajinskými a západními představiteli, které ověřil The Washington Post, Moskva prostřednictvím svých státních podniků a tajných služeb vybudovala síť vlivu, jejímž cílem je destabilizovat prozápadní moldavskou vládu. Klíčovým nástrojem se stal oligarcha Ilan Shor, který z exilu v Izraeli koordinuje demonstrace a propagandistické kampaně proti prezidentce Sanduové. FSB jej považuje za „mladého“ perspektivního partnera, který má potenciál ovládnout moldavskou politiku.

Shorova strana podle dokumentů přímo spolupracovala s ruskými poradci na budování své image „strany konkrétních činů“ a populistické síly, která „mění životy lidí k lepšímu“. Součástí strategie byla i nabídka levného ruského plynu výměnou za loajalitu vůči Moskvě, což mělo Moldavsko ekonomicky svázat s Ruskem a omezit jeho evropské ambice.

Kreml přitom dlouhodobě využívá Podněstří jako strategickou základnu pro hybridní operace. Region okupovaný ruskými vojsky je klíčovým logistickým centrem FSB, která zde cvičí agenty, organizuje diverzní skupiny a sbírá informace k destabilizaci Moldavska a jižní Ukrajiny.

Právě Podněstří sehrálo zásadní roli v přípravách na případné otevření „druhé fronty“ proti Ukrajině, na což podle zdrojů RISE Moldova dohlíží generál Dmitrij Milyutin, zástupce vedoucího odboru operativních informací FSB. Milyutin je klíčovou postavou hybridních operací nejen v Moldavsku, ale i v celém postsovětském prostoru.

Součástí ruského tlaku je i energetická páka. Moldavsko je téměř stoprocentně závislé na ruském plynu a čelí drastickému omezení dodávek ze strany Gazpromu. K tomu se přidávají ruské útoky na ukrajinskou infrastrukturu, které přerušují i dodávky elektřiny do Moldavska. Podněsterská elektrárna navíc zastavila dodávky, čímž Moldavsko čelí akutní energetické krizi a hrozbě hospodářského kolapsu. Podle ministra zahraničí Nicu Popesca je každá bomba na ukrajinskou elektrárnu bombou i na Moldavsko.

FSB se netají ambicí destabilizovat moldavskou vládu a obnovit vliv na postsovětský prostor. Po oslabení Igora Dodona, který byl dlouho hlavním proruským hráčem, hledala ruská strana nového vůdce a vsadila na Shora. Podle dokumentů FSB měl být Dodon „chirurgicky odstraněn“ a nahrazen populistickým Shorem. Ten je zároveň figurou s pošramocenou pověstí kvůli rozsáhlé bankovní krizi, kdy byl odsouzen za rozkrádání miliardy dolarů, přesto se stal významným nástrojem ruského vlivu.

Souběžně Moskva využívá „měkké“ i „tvrdé“ prostředky – od politické korupce přes dezinformační kampaně až po plynové vydírání. Podle amerického ministerstva financí je Moldavsko obětí hybridní války, která je součástí širší strategie Moskvy reagovat na vojenské neúspěchy na Ukrajině a zachovat si vliv ve východní Evropě.

Útok na demokratické volby

Podle investigativní analýzy deníku The Wall Street Journal zveřejněné loni čelilo Moldavsko bezprecedentnímu ruskému zásahu do svých prezidentských voleb a referenda o ústavních změnách, které měly přiblížit zemi ke vstupu do Evropské unie.

V uzamčené skladovací místnosti v Kišiněvě skončila obrovská hromada nelegálních volebních materiálů – letáků a novin v počtu přes milion kusů, které byly podle tamních úřadů vyrobeny s cílem sabotovat historické hlasování a destabilizovat prozápadní kurz Moldavska.

Za kampaní stál podle moldavských vyšetřovatelů právě oligarcha Shor, uprchlý podnikatel, který se po útěku před spravedlností usadil v Moskvě. Shor měl podle dokumentů a policejních informací sehrát klíčovou roli ve financování a organizaci dezinformačních operací, jejichž cílem bylo podkopat evropské ambice Moldavska.

Jeho síť podle vyšetřovatelů přivezla z Moskvy kufry s hotovostí, zasypala moldavské smartphony protiunijními hlasovými zprávami a nabízela finanční pobídky desítkám tisíc voličů výměnou za podporu protiústavních kroků.

Výsledek voleb a referenda však nakonec dopadl těsně ve prospěch evropské cesty: proevropské ústavní změny podpořilo 50,4 % voličů, proti se vyslovilo 49,6 %. Prezidentka Sanduová po oznámení výsledků prohlásila, že země čelila „bezprecedentnímu útoku“ financovanému desítkami milionů eur ze zahraničí. Ačkoliv přímo nejmenovala Rusko, kontext byl podle WSJ zřejmý. Moskva se prostřednictvím Shorovy sítě pokusila narušit prozápadní směřování Moldavska a posílit proruské síly v regionu.

Klíčovým faktorem v tomto hybridním konfliktu je geopolitická poloha Moldavska na hranici Rumunska a Ukrajiny. Rumunsko, které sdílí s Moldavskem nejen hranici, ale i hluboké historické a kulturní vazby, v posledních letech podporovalo evropské ambice Kišiněva jak politicky, tak ekonomicky.

Po omezení dodávek plynu z Ruska, které tradičně proudily přes Podněstří, začalo Moldavsko nakupovat elektřinu a plyn od Rumunska, čímž Bukurešť potvrdila svou roli klíčového partnera při ochraně moldavské energetické bezpečnosti.

Ruská agrese proti Ukrajině a její dopady na regionální stabilitu navíc přiměly Rumunsko otevřeněji varovat před šířením ruského vlivu nejen v Moldavsku, ale i ve východní Evropě obecně. Podle analytiků by destabilizace Moldavska mohla sloužit Kremlu jako model pro hybridní operace proti členským státům NATO, včetně Rumunska.

Rumunské orgány a diplomaté v reakci na výsledky moldavských voleb zdůraznili, že Moskva se i nadále snaží využívat ekonomického tlaku, dezinformací a korupce k podkopání demokratických institucí v regionu. V Moldavsku se hybridní válka projevila nejen v podobě letáků a dezinformačních kampaní, ale také v masivním zneužívání energetické závislosti na Rusku.

Shor, který čelí obviněním souvisejícím s dřívější miliardovou bankovní loupeží, se přesto stihl etablovat jako klíčový aktér proruského vlivu. Moldavská policie už během kampaně upozorňovala, že Shorova síť využívá osvědčené metody hybridní války – kombinaci ekonomického nátlaku, mediálních manipulací a přímých úplatků voličům.

Podle vyšetřovatelů představuje tato proruská infrastruktura hrozbu, která přetrvává i po skončení voleb. „Skutečná hrozba přijde příští rok,“ varoval šéf moldavské policie Viorel Cernauteanu s tím, že Moskva už připravuje další kolo hybridních operací.

Rumunsko a Evropská unie proto čelí urgentnímu úkolu pomoci Moldavsku stabilizovat energetický sektor, posílit odolnost proti dezinformacím a podpořit demokratické instituce, aby tato nejchudší země Evropy mohla čelit ruským pokusům o destabilizaci.