Rozmach Starlinku díky Trumpovi? Nové informace odhalují, jak úzká byla jeho spolupráce s Muskem

Podle dostupných informací sehrála administrativa Donalda Trumpa klíčovou roli při otevírání dveří Starlinku v řadě států. Například Vietnam schválil službu letos v únoru, Demokratická republika Kongo následovala v květnu a Jihoafrická republika zmírnila zákony, které komplikovaly vstup zahraničních firem na trh.

Za těmito kroky údajně stály tlaky amerického ministerstva zahraničí, které některé státy motivovalo či přímo přesvědčovalo, aby Starlink podpořily – částečně jako gesto dobré vůle vůči Spojeným státům.

Zlom může přinést právě narušení vztahů mezi Muskem a Trumpem. „Když vlády vyjednávají, přemýšlí, jaké mají karty v ruce. Nejsem si jistý, jestli je Starlink ještě vůbec karta,“ uvedl bývalý manažer firmy pod podmínkou anonymity.

Dle analytiků není neobvyklé, že americké ministerstvo zahraničí lobbuje za domácí firmy – podporu v minulosti získaly například Boeing, Iridium nebo Globalstar. V případě Starlinku ale podle některých expertů překročilo běžné diplomatické praktiky propojení s celní politikou Bílého domu.

Například Lesotho letos v dubnu povolilo Starlink s odůvodněním, že jde o snahu získat výhodnější podmínky v obchodních jednáních s USA. Podle interní zprávy, kterou zveřejnil Washington Post, šlo o demonstraci otevřenosti vůči americkému byznysu ve snaze snížit 50% cla zavedená Trumpem.

„Takové spojení obchodních cel a licencí pro konkrétní firmy je krajně neobvyklé,“ upozornil Blair Levin, bývalý expert Federální komunikační komise. Jeho slova podpořila i satelitní analytička Ruth Pritchard-Kelly: „Je bezprecedentní, aby země říkala – schválili jsme vaši satelitní síť, tak nás, prosím, netrestejte.“

Pokud bude Trump svůj konflikt s Muskem dále stupňovat, může to vést k nepříjemným důsledkům. Jedním z nich je možnost zrušení licence Starlinku pro provoz ve vesmíru – což je extrémní krok, ale teoreticky možný.

„Zatím Trump nenasadil nejtvrdší opatření, jako je zrušení vládních kontraktů SpaceX,“ uvedla Pritchard-Kelly, „ale může zpomalit schvalovací procesy nebo snížit váhu, kterou úřady přikládají vyjádřením Starlinku.“

V delším horizontu by krize mohla podnítit další země, aby investovaly do vlastních družicových systémů. Evropská unie již zvažuje alokaci 60 miliard eur na podporu své komunikační sítě IRIS2. Čína a Amazon (se svým projektem Kuiper) také vyvíjejí konkurenční řešení.

Navzdory všem překážkám však Starlink stále drží dominantní pozici s více než 7 000 satelity na oběžné dráze. „Prozatím je Starlink jediná hra na trhu,“ uzavírá analytik Tim Farrar.