Trump odmítl, že by on či Musk Ukrajině vypnuli Starshield

Agentura Reuters dnes zveřejnila výsledky vyšetřování, podle nichž příkaz k omezení ukrajinského vojenského satelitního systému Starshield vzešel přímo z Bílého domu. Toto opatření vážně narušilo obranu proti dronům a zkomplikovalo vojenské operace Ukrajiny v době stupňujících se ruských útoků. Rozhodnutí Washingtonu přišlo v období silného tlaku na zastavení ukrajinských útoků na ruské ropné rafinérie.

Omezení rychlosti a funkčnosti systému postihlo rychlé ukrajinské bezpilotní prostředky a stíhací drony určené k ochraně civilních cílů před nepřátelskými nálety. Ukrajinské jednotky hlásily výpadky spojení při rychlostech pohybujících se mezi 72 a 161 kilometry za hodinu. Zdroje z ukrajinského ministerstva obrany později pro Reuters potvrdily, že připojení pro pohybující se platformy bylo částečně obnoveno.

Vojenští odborníci varovali, že technické zásahy do systémů mohou mít fatální následky pro civilní obyvatelstvo a umožnit ruským dronům proniknout k obytným oblastem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s novináři uvedl, že kvůli tomuto rozhodnutí umírají lidé. Zdůraznil přitom, že ukrajinská strana přesně rozumí technickým důsledkům náhlého vypnutí služeb.

Dva američtí úředníci a jeden západní činitel sdělili agentuře Reuters, že představitelé Pentagonu obdrželi instrukce uvnitř Bílého domu ke zpomalení služby Starshield provozované společností SpaceX. Dotčení činitelé však blíže neidentifikovali osobu, která tento směrný pokyn vydala nebo jej v praxi implementovala. Vysoký představitel americké administrativy současně popřel, že by prezident Donald Trump osobně požadoval zavedení těchto restrikcí.

Bílý dům odmítl odpovědět na otázky novinářů ohledně toho, zda daný příkaz vydali jiní představitelé administrativy. Generální ředitel společnosti SpaceX Elon Musk v této souvislosti potvrdil, že vojenská verze satelitní sítě podléhá plné kontrole americké vlády. Na sociální síti X uvedl, že veškeré limity rychlosti nebo používání systému určuje americká armáda a nakonec samotný prezident Spojených států.

Tento krok navázal na napjatá jednání v Miami, kde američtí vyslanci vyjadřovali nespokojenost s pokračujícími ukrajinskými útoky na ruskou energetickou infrastrukturu. Washington podle dostupných informací hrozil zastavením sdílení zpravodajských informací, pokud Kyjev své operace nezastaví. Spojené státy obhajovaly svou dohodu umožňující nákup ruské nafty s argumentem, že by mohla Kreml přimět k ústupkům v mírových rozhovorech.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na tyto kroky uvedl, že plná rychlost a původní provozní kapacity satelitního připojení dosud nebyly plně obnoveny. Přestože obranný rezort a vyjednavači zaznamenali určité náznaky nápravy ze strany americké administrativy, celá záležitost vyvolala v Kyjevě značné obavy. Zmíněné omezení přitom zkomplikovalo ukrajinské operace v době, kdy armáda čelí stupňovaným ruským útokům na energetickou infrastrukturu.

Během probíhajícího summitu v Bruselu se ukrajinský představitel zaměřil také na zajištění finanční stability země pro nadcházející období. Podle jeho vyjádření si celková obrana a chod státu v příštím roce vyžádají částku ve výši sto padesáti pěti miliard eur. Z této sumy bude nezbytné zajistit minimálně sedmdesát miliard eur od evropských partnerů na zbraně, obranu a udržení celkové odolnosti napadeného státu.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová potvrdila, že unie s touto finanční mezerou počítá a hodlá v podpoře Kyjeva nadále pokračovat. Současně však zdůraznila potřebu zapojení dalších mezinárodních partnerů, neboť Evropská unie dosud nese hlavní břemeno externí pomoci. V této souvislosti se opětovně otevřela otázka využití zmrazených ruských aktiv v hodnotě přes dvě stě miliard eur, přičemž Kyjev navrhuje zřízení speciálního unijního správce.

Některé členské státy, v čele s Belgií, však podle The Guardian nadále vyjadřují obavy z právních a finančních rizik spojených s přímým využitím těchto fondů. Debaty o financování tak probíhají na pozadí stupňujících se diplomatických neshod mezi Washingtonem a Kyjevem, které prohloubily kontroverzní americké kroky a neshody ohledně dodávek pohonných hmot.

Navzdory těmto komplikacím unijní špičky potvrdily pevné odhodlání stát po boku Ukrajiny a připravují již dvaadvacátý balíček sankcí proti Rusku. Společný postup Evropy má zajistit nejen nezbytné zdroje pro přežití nadcházející zimy, ale také posílit dlouhodobou bezpečnostní architekturu celého kontinentu.