Trump poslal do Los Angeles tisíce dalších vojáků. Zadržené odváží neznámo kam

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa v pondělí vyslala do Los Angeles přibližně 4 000 příslušníků Národní gardy v reakci na rozsáhlé protesty proti imigračním raziím. Tento krok, který kalifornští představitelé označili za „autoritářský“, vyvolal ostrou kritiku a právní reakci ze strany státu.

Napětí mezi federální vládou a druhým největším městem USA během víkendu prudce vzrostlo poté, co tisíce lidí vyšly do ulic na protest proti tvrdým zásahům proti přistěhovaleckým komunitám. Raziím padli za oběť pracovníci z oděvního průmyslu, dělníci a zaměstnanci restaurací. Prezident významného odborového svazu v Kalifornii byl zatčen federálními agenty při dohledu na zatýkání imigrační službou ICE.

Protesty, které často čelily slznému plynu a gumovým projektilům, pokračovaly i v pondělí. Rodiny zadržených žádaly o jejich propuštění. Federální vláda navíc oznámila nasazení 700 příslušníků námořní pěchoty, což je v domácím kontextu výjimečně neobvyklý krok.

Guvernér Gavin Newsom potvrdil, že byl informován o dalším příjezdu vojáků, ale zatím bylo aktivně nasazeno jen 300 z nich. Zbytek údajně čeká bez rozkazů v budovách federálních úřadů. Kalifornie v reakci na situaci podala žalobu proti Bílému domu a ministru obrany Petu Hegsethovi, v níž zpochybňuje legálnost federálního nasazení státní Národní gardy bez souhlasu guvernéra.

Protesty se rozšířily i do dalších měst – v New Yorku, Chicagu, Dallasu, San Francisku i Austinu se konaly demonstrace s hesly jako „Žádní lidé nejsou nelegální“ a „Konec ICE“. V centru Los Angeles uspořádala ACLU protestní akci a právníci varovali, že během razií byli zadržení drženi bez jídla, vody a přístupu k lůžkům více než 12 hodin.

Zatčení prezidenta odborového svazu SEIU Davida Huerty, který byl obviněn z údajného maření zásahu, vyvolalo vlnu solidarity. Po propuštění vzkázal: „Tento boj patří celé naší komunitě.“

Starostka Karen Bass prohlásila, že Los Angeles se stalo „testovacím případem“ federálního zásahu a označila razie za nezákonné. Zmínila, že mnoho zadržených nemá přístup k právníkům a byli přemístěni na neznámá místa. Zároveň odsoudila násilnosti během protestů a potvrdila, že LAPD zatkla desítky lidí za různé trestné činy, včetně žhářského útoku molotovovým koktejlem.

Civilní organizace i novináři kritizovali tvrdý zásah policie, která během víkendu použila více než 600 gumových projektilů. Několik novinářů bylo zraněno, včetně australského reportéra, kterého střelili z bezprostřední blízkosti.

Šéf LAPD Jim McDonnell uznal, že nasazení mariňáků by znamenalo „logistický a operační problém“ a že jeho oddělení o jejich příjezdu nebylo oficiálně informováno. Federální vláda však tvrdí, že jejich přítomnost je nutná k „obnově pořádku“ a ochraně federálních agentů.

Toto je první případ od roku 1992, kdy byl federálně nasazen voják bez žádosti guvernéra – tehdy šlo o reakci na nepokoje po zproštění viny čtyř policistů za brutální zbití Rodneyho Kinga. Los Angeles, kde imigranti tvoří třetinu obyvatel, je epicentrem odporu proti přísné imigrační politice, která zahrnuje masová zatýkání, deportace a cestovní omezení.

„Pokud se zaměříte na město, kde jsou imigranti tak zásadní součástí života, musíte počítat s tím, že lidé se zvednou a budou se bránit,“ shrnul situaci právník Sergio Perez. 

Související

Vladimir Putin Komentář

Rusové rozumí jediné věci. Pokud Kreml vycouvá z jednání, Západ ji musí ukázat

Západní lídři doufají v diplomatický průlom ve válce na Ukrajině. Možné setkání mezi prezidenty Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem by mohlo naznačit obrat, ovšem stále není jasné, zda Kreml o dialog skutečně stojí. Válečné operace pokračují a strategické cíle Ruska zůstávají maximalistické. Pokud má mít mír reálný základ, Západ musí jednoznačně ukázat svou fyzickou sílu.
Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Celý proces je postavený na hlavu. Trumpovo nekonvenční jednání o konci války může mít vysokou cenu

Šéf Bílého domu Donald Trump během jediného týdne hostil ruského prezidenta Vladimira Putina na summitu na Aljašce a vzápětí pozval do Bílého domu Volodymyra Zelenského i evropské lídry. Cílem bylo ukončení války na Ukrajině. Místo průlomu ale přišly rozpory, nejistota a kritika chaotického postupu. Bez příměří, jasného rámce a konkrétních záruk hrozí, že Trumpova iniciativa přinese spíše destabilizaci než mír, po němž oficiálně volá.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Donald Trump

Aktuálně se děje

před 12 minutami

Vladimir Putin

Rusové rozumí jediné věci. Pokud Kreml vycouvá z jednání, Západ ji musí ukázat

Západní lídři doufají v diplomatický průlom ve válce na Ukrajině. Možné setkání mezi prezidenty Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem by mohlo naznačit obrat, ovšem stále není jasné, zda Kreml o dialog skutečně stojí. Válečné operace pokračují a strategické cíle Ruska zůstávají maximalistické. Pokud má mít mír reálný základ, Západ musí jednoznačně ukázat svou fyzickou sílu.

před 53 minutami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Celý proces je postavený na hlavu. Trumpovo nekonvenční jednání o konci války může mít vysokou cenu

Šéf Bílého domu Donald Trump během jediného týdne hostil ruského prezidenta Vladimira Putina na summitu na Aljašce a vzápětí pozval do Bílého domu Volodymyra Zelenského i evropské lídry. Cílem bylo ukončení války na Ukrajině. Místo průlomu ale přišly rozpory, nejistota a kritika chaotického postupu. Bez příměří, jasného rámce a konkrétních záruk hrozí, že Trumpova iniciativa přinese spíše destabilizaci než mír, po němž oficiálně volá.

před 1 hodinou

Viktor Orbán se setkal s Donaldem Trumpem.

Tajný rozhovor s Orbánem. Trump orodoval za Ukrajinu v Evropské unii

Evropští lídři v pondělí neřešili s americkým prezidentem Donaldem Trumpem jen Rusko. Řeč přišla i na Maďarsko. Podle dostupných informací se zástupci Ukrajiny a členských zemí EU obrátili na Trumpa s prosbou, aby zatlačil na maďarského premiéra Viktora Orbána v otázce ukrajinského členství v Unii. 

před 2 hodinami

Keir Starmer a Donald Trump

Evropané pochopili, jak se jedná s Trumpem. Konfrontace nepomůže, je nutné mu pohladit ego

Evropští lídři se v pondělí neobvykle spojili a doprovodili prezidenta Volodymyra Zelenského do Bílého domu, aby znovu vymezili rámec mírových rozhovorů s Ruskem. Reagovali tím na krok Donalda Trumpa, který během předchozího jednání s ruským vládcem Vladimirem Putinem na Aljašce změnil dříve dohodnuté podmínky. Summit odhalil novou evropskou taktiku – méně konfrontace, více apelu na city a ego amerického prezidenta. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Kde bude summit Zelenskyj-Putin? Nabídka je široká, dvě varianty jsou nejpravděpodobnější

K historicky průlomovému jednání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem by mohlo dojít již v příštích dvou týdnech. Informaci oznámil americký prezident Donald Trump po pondělním setkání se Zelenským a sedmi evropskými lídry v Bílém domě. Přesto však zůstávají klíčové otázky nezodpovězené – především kdy a kde se očekávaný summit uskuteční.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Švýcarsko se nabídlo, že uspořádá setkání Zelenského s Putinem

Švýcarsko se opět nabídlo, že se stane hostitelem mírových jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Švýcarský ministr zahraničních věcí Ignazio Cassis pro televizi SRF uvedl, že země je připravena setkání uspořádat, a to i s účastí ruského prezidenta Vladimira Putina. Dodal, že je Švýcarsko vděčné za projevenou důvěru a opakovaně dalo najevo svou ochotu.

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Co přinesla jednání v Bílém domě? Trump se ukázal v úplně novém světle

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno navštívil Bílý dům, kde se setkal s Donaldem Trumpem a dalšími evropskými politiky, aby jednali o ukončení války. Jednání se konala jen několik dní poté, co se Trump v odlehlé Aljašce sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Navzdory počátečnímu optimismu, se schůzka neposunula k žádným konkrétním závěrům ohledně bezpečnostních záruk nebo dosažení míru. Přesto se zdá, že se v některých oblastech přece jen něco změnilo.

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Když byl Zelenskyj v Bílém domě, Rusové opět útočili. Činili se i Ukrajinci

Rusko v noci na úterý zaútočilo proti ukrajinskému území celkem 270 drony a raketami, Ukrajinci odpověděli útokem proti rafinerii společnosti Lukoil ve Volgogradu. Informovali o tom ukrajinští a ruští představitelé jen několik hodin poté, co se prezident Volodymyr Zelenskyj a další evropští lídři setkali s prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě, aby hledali cestu k ukončení války na Ukrajině. 

včera

včera

David Svoboda

Válka asi potrvá ještě roky, varuje Svoboda. Evropa a USA jsou dva vyděšení v letadle, jímž zmítají turbulence

Historik a expert na soudobé dějiny Ukrajiny David Svoboda exkluzivně pro EuroZprávy.cz zhodnotil aktuální vývoj jednání, která mají vést k ukončení války na Ukrajině, pozici Západu i vágní sliby bezpečnostních záruk ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa. Rozebral limity mírových dohod, varuje před falešným klidem výměnou za ústupky a tvrdí, že válka neskončí, dokud nebude zpochybněna samotná existence ruského impéria jako autoritářské mocnosti s jaderným arzenálem.

včera

Sergej Lavrov

Rusové se nebrání jednání s Ukrajinci, deklaroval Lavrov

Rusové se nebrání dvoustrannému či trojstrannému jednání s ukrajinskými představiteli v čele s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Vyplývá to ze slov ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Informovala o nich ruská státní agentura TASS. 

včera

Trump a hrozba opakování Mnichova. Evropou rezonují obavy

Obavy z opakování Mnichova 1938 či Jalty 1945 rezonují napříč Evropou. Pokud by americký prezident Donald Trump donutil Ukrajinu k územním ústupkům, mohl by tím podkopat její obranyschopnost. Donbas, který chce Rusko získat, tvoří páteř ukrajinského obranného systému. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ústup odmítá, přesto roste nervozita, zda Trump bude respektovat ukrajinské červené linie, nebo upřednostní dohodu výměnou za rychlý mír.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy