Spojené státy a Írán byly o víkendu blízko dohodě, která by ukončila sedmitýdenní konflikt. Situaci však podle CNN zkomplikoval prezident USA Donald Trump, který začal o vyjednávání veřejně psát na sociálních sítích. Navzdory varováním svého týmu tak zahájil komunikaci prostřednictvím médií, zatímco jej pákistánští prostředníci informovali o probíhajících rozhovorech v Teheránu.
Prezident tvrdil, že Írán přistoupil na řadu podmínek, které podle zdrojů obeznámených s jednáním dosud nebyly finalizovány. Mimo jiné prohlásil, že Teherán souhlasil s předáním obohaceného uranu a že válka brzy skončí. Íránští představitelé však tato tvrzení veřejně odmítli a popřeli, že by se připravovali na další kolo rozhovorů, což vedlo k ochlazení optimismu ohledně výsledku jednání.
Někteří činitelé Trumpovy administrativy v soukromí přiznávají, že prezidentovy veřejné komentáře rozhovorům škodí. Upozorňují na citlivost celého procesu a hlubokou nedůvěru íránské strany vůči Spojeným státům. Situaci dále komplikuje podezření, že v Íránu existuje rozkol mezi vyjednávacím týmem a Revolučními gardami, což vyvolává pochybnosti o tom, kdo může dohodu reálně podepsat.
Podle zdrojů z okolí jednání Íráncům nevyhovuje, že prezident zveřejňuje informace o bodech, na kterých se ještě neshodli. Obávají se zejména toho, že by mohli před svým obyvatelstvem vypadat slabě. Trump přesto médiím sdělil, že Írán souhlasil s neomezeným pozastavením jaderného programu a že se dohodu podaří uzavřít během několika dní.
Křehké příměří bylo o víkendu vystaveno další zkoušce, když americký torpédoborec po pokusu o průjezd blokádou v Ománském zálivu zajal íránskou nákladní loď. Washington nyní stojí před rozhodnutím, zda přijmout i nedokonalou dohodu, nebo konflikt dále eskalovat. Íránští úředníci však v pondělí projevili ochotu k dalším rozhovorům.
Bílý dům prezidentovu strategii dlouhého vyjednávání brání jako efektivní taktiku. Trump si stanovil přísné mantinely, včetně požadavku na úplné zastavení obohacování uranu a odevzdání zásob materiálu. Teherán naopak požaduje zrušení sankcí a zachování kontroly nad Hormuzským průlivem.
Američtí vyjednavači původně navrhovali dvacetiletou pauzu v obohacování uranu, zatímco Íránci přišli s návrhem na pětileté pozastavení. Pozdější íránský návrh počítal s desetiletou pauzou a následným omezením úrovně obohacování, což Trump odmítá, neboť trvá na neomezeném zákazu. Diskutuje se také o možnosti rozmrazení íránských aktiv v hodnotě dvaceti miliard dolarů výměnou za předání zásob vysoce obohaceného uranu.
Pro prezidenta je klíčové vyhnout se dohodě, která by byla srovnatelná s jadernou smlouvou z éry Baracka Obamy. Vyjednavači doufají alespoň v rámcové porozumění, které by umožnilo řešit detaily v příštích týdnech. Kritici však varují, že Írán může rozhovory pouze natahovat, aby získal čas na vykopání raketových systémů ukrytých během války.
Trump v pondělí odmítl, že by cítil tlak na uzavření dohody, ačkoli válka zvyšuje ceny pohonných hmot a není mezi veřejností populární. Prezident navíc svými vyjádřeními vnesl zmatek do logistiky vyjednávání. Zatímco tvrdil, že viceprezident JD Vance se jednání nezúčastní kvůli bezpečnostním rizikům, členové vlády potvrdili, že Vance delegaci v Islámábádu povede.
Zmatek pokračoval i v pondělí, kdy Trump tvrdil, že Vance je na cestě do Pákistánu, zatímco viceprezidentova kolona přijížděla k Bílému domu. Podle plánů má delegace odletět v úterý, přičemž rozhovory v Islámábádu by měly začít ve středu ráno. Situace zůstává proměnlivá, stejně jako datum vypršení dvoutýdenního příměří.
Původně mělo příměří skončit v úterý večer, ale Trump v rozhovoru pro Bloomberg uvedl, že trvá do středečního večera. To poskytuje prostor pro dalších 24 hodin rozhovorů, než bude muset prezident rozhodnout o případné další eskalaci konfliktu. Ohledně možného prodloužení příměří se prezident v minulosti vyjadřoval nekonzistentně a nabízel odlišné odpovědi na otázku, zda jej v případě potřeby prodlouží.
Související
Íránský prezident Pezeškján naznačil, jak si představuje konec války s USA
Trump vyhlásil Íránu ekonomickou válku historických rozměrů
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Výhled počasí na poslední víkend prázdnin. Sluníčko moc svítit nebude
včera
Harry a Meghan nevysvětlili odchod z USA. Trump mlčí, i když na něj poukazují
včera
Prohra v Bělehradě byla poslední kapkou. Plzeň se rozloučila s trenérem Hyským
včera
Ministerstvo reaguje na útoky na pracovníky OSPOD. Podává trestní oznámení
Aktualizováno včera
Policie vyšetřuje útok v rodině na Karlovarsku. Podezřelého hledal i vrtulník
včera
U Zadaru spadlo letadlo na cestě z Česka. Zemřeli dva lidé
včera
Další ztráta pro fotbalovou Spartu. Opora týmu Sörensen přestoupil do Kodaně
včera
Kimova sestra reagovala na Trumpův záměr jednat se severokorejským vůdcem
včera
V Česku se otevřel další úsek dálnice, která je alternativou k D1
včera
Pro ODS je to uzavřená věc, řekl Kupka k obžalobě exministra Blažka
včera
Ebola už zasáhla území větší než Francie. WHO se rozhodla pro experiment s vakcínou
včera
Čeští atleti poprvé od roku 1938 nepřivezli z ME žádnou medaili. Přichází kritika od legend
včera
Jedno vozidlo, 13 zraněných. Na dálnici D11 se stala vážná nehoda
včera
Íránský prezident Pezeškján naznačil, jak si představuje konec války s USA
včera
Máte to mimořádně náročné, řekl Babiš zemědělcům na Zemi živitelce
včera
Pádem větrníku na Přerovsku se zabývá policie. Od července byl mimo provoz
včera
Zelenskyj odsoudil smrtící ruský útok na obchodní centrum. Pohřešují se i děti
včera
Deštivé počasí spláchlo zejména Čechy. Spadlo i přes 90 milimetrů srážek
včera
Počasí příští týden: Do Česka se opět vrátí tropické teploty
21. srpna 2026 21:38
Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO
V povědomí tuzemské populace je datum 21. srpna bytostně spojeno s vojenským obsazením Československa zosnovaného v roce 1968 Sovětským svazem a čtyřmi dalšími členy organizace Varšavské smlouvy, studenoválečného protipólu Severoatlantické aliance. V mediální smršti, která toto výročí každoročně doprovází, poněkud zapadají události, k nimž došlo v Sovětském svazu o 23 let později, tedy krachu pokusu zastánců tvrdé linie odstavit od moci reformního vůdce Michaila Gorbačova a zvrátit směr vývoje, který umožnil jeho liberalizační kurz. Jednalo se přitom o zásadní moment pro utváření post-studenoválečného světa.
Zdroj: Matěj Bílý