Odplata za "monstrózní" výroky: Británie zavedla protiizraelské sankce

Tato koordinovaná reakce přichází poté, co oběma ministrům byla již dříve přisuzována extrémní prohlášení, která vyvolala široké mezinárodní odsouzení. Americké úřady se k této akci zatím nepřipojily, což vyvolává otázky ohledně rozdílů v přístupu jednotlivých spojenců Izraele k jeho vnitřní politice.

Izraelská vláda byla o chystaných sankcích informována v úterý v poledne. Tyto kroky jsou obvykle oznamovány bez předchozího varování, aby se předešlo možnosti přesunu majetku osob, na něž jsou sankce uvalovány. Podle dostupných informací britští ministři drželi možnost uvalit sankce více než rok a rozhodnutí padlo teprve nedávno, po získání širší mezinárodní podpory.

Bezalel Smotrich, izraelský ministr financí, byl v posledních měsících v centru kritiky kvůli své podpoře rozšiřování osad a otevřenému odporu vůči humanitární pomoci pro Gazu. V květnu prohlásil, že do válečné zóny „nevpustí ani zrnko pšenice“. Navíc 6. května uvedl, že „Gaza bude zcela zničena, civilisté budou přemístěni na jih do humanitární zóny bez Hamasu a terorismu, odkud začnou ve velkém odcházet do třetích zemí.“

Ještě ostřeji zarezonoval jeho výrok z minulého roku, který byl odsouzen i ze strany Německa – jednoho z nejbližších izraelských spojenců –, že potenciální smrt dvou milionů Palestinců hlady by mohla být „ospravedlnitelná“. Smotrich tehdy na konferenci pořádané deníkem Israel Hayom řekl: „Nikdo nám v současné globální realitě nedovolí vést válku tak, že způsobíme smrt 2 milionů civilistů hlady, i když by to mohlo být morálně správné a ospravedlnitelné.“

Itamar Ben-Gvir, izraelský ministr pro národní bezpečnost, se dostal do titulků poté, co 26. května násilně vnikl do mešity al-Aksá v Jeruzalémě a později vyzval k jejímu nahrazení synagogou. Opakovaně také volal po vyhnání Palestinců z Gazy. „Musíme podporovat emigraci, podporovat dobrovolný odchod obyvatel Gazy,“ prohlásil loni.

Britský ministr zahraničí David Lammy se před dvěma týdny v Dolní sněmovně vyjádřil, že Smotrichovy výroky považuje za „monstrózní a odpudivé“. Tehdy se však rozhodl uvalit sankce pouze na malou skupinu izraelských osadníků a oznámil, že Británie pozastaví rozhovory o rozšířené obchodní dohodě s Izraelem.

Uvalení sankcí na dva izraelské ministry tak znamená významný posun v britské i mezinárodní politice vůči Izraeli, především pokud jde o toleranci k výrokům a činům, které jsou považovány za porušující lidská práva a mezinárodní humanitární právo.

Zatímco USA se k této sankční vlně nepřidaly, očekává se, že britská vláda bude ve sněmovně čelit tlaku na formální prohlášení, které by tyto kroky vysvětlilo. Otázkou zůstává, zda tento krok povede ke změnám v izraelské politice, nebo spíše k prohloubení mezinárodní izolace některých jejích čelních představitelů.