ROZHOVOR | Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik

Vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně v rozhovoru pro EuroZprávy.cz upozornil, že jaderný útok ze strany Ruska by už nevyžadoval pouze prohloubení sankcí. „Šlo by o konkrétní kroky k odstavení Putina od moci nebo snahu Rusko co nejdříve vojensky rozdrtit,“ popsal odborník. „Následky by totiž s velkou pravděpodobností zasáhly i členské státy NATO, takže už to hraničí i s aktivací článku č. 5 o kolektivní obraně,“ varuje.

Legitimizovalo si Rusko na základě anexe použití jaderných zbraní?

Pouze zdánlivě a pro vlastní propagandistické účely před domácím publikem. S výjimkou států jako je Sýrie či Bělorusko anexi stejně nikdo neuznává. Použití jaderných zbraní by opět dále ukázalo, že je Rusko mnohem slabší, než se jevilo.

Slabší?

Je to totiž argument spíše politický než vojenský, jde o ten efekt odstrašení. V momentě, kdy takové zbraně použijete, tak víte, že proti sobě máte celý svět, který Vás zcela bude izolovat, pokud dokonce nepřijde rovnou odvetný úder. Pokud k jejich použití dojde, co má svět dělat? Bude vhodné pokračovat v prohlubování sankcí?

To už by asi nebyla situace na nějaké další sankce, ale konkrétní kroky k tomu, jak Putina odstavit od moci nebo Rusko vojensky co nejdříve rozdrtit. Každý významný aktér mezinárodních vztahů by také v ten moment věděl, že máme co do činění se šílencem, který obětuje cokoliv pro svůj dnes, jak už také vidíme, neúspěšný imperiální sen.

Pokud Moskva použije jaderné zbraně, jak se k tomu postaví její "satelity" ze Společenství nezávislých států? Je to otázka především regionální mocnosti střední Asie Kazachstánu, jelikož ten drží v rukou nějakou moc.

Satelity z bývalého SNS už jsou i na základě toho, jak chabě si vede Rusko na frontě, na cestě vzdalující se z mocenského orbitu Moskvy. Je to dáno i tím, že Rusko vystupovalo vůči nim z pozice síly a tento obraz je nyní hodně oslaben. Jakékoliv použití jaderných zbraní by to jen ještě zhoršilo. Právě Kazachstán i ústy svého prezidenta Tokajeva jakékoliv silové působení Ruska a přepisování hranic odmítá.

Je jasné, že je to i z důvodu možnosti obdobného jednání ze strany Ruska vůči dalším sousedům včetně Kazachstánu. Tokajev odmítnul už dříve i anexi Krymu, nová oznámení o anektovaných území na Ukrajině jsou vnímaná stejně jako pošlapávání mezinárodního práva a projev naprosté svévole a nepředvídatelného jednání. Pozice Kazachstánu je navíc i velmi specifická díky stále sílícímu vlivu Číny.

Jak jste již zmínil, situace na frontě je velmi dynamická. Teď ale nabírá takových obrátek, že se západní činitelé jako například bývalý šéf CIA rozhodli k důrazným tvrzením. Konkrétně toto bylo ve smyslu, že pokud Moskva užije jaderných zbraní, tak dojde k likvidaci celé Černomořské flotily a ruských pozemních jednotek na Ukrajině. Co si myslíte o této tezi a také pozici NATO, které hodlá v daném případě reagovat podstatně jinak než sankcemi?

Bývalý šéf CIA sice není přímo osobou, která by o takovém nasazení jednotek NATO rozhodovala, je to však významný signál od člověka, který je rozhodně obeznámen s mnoha citlivými a neveřejnými informacemi. Jasné je zejména to, že kdyby skutečně došlo k použití jaderných zbraní, tak je to natolik alarmující, že by to USA i NATO nemohlo nechat bez odezvy. Následky by totiž s velkou pravděpodobností zasáhly i členské státy NATO, takže už to hraničí i s aktivací článku č. 5 o kolektivní obraně.

Jaký na tuto situaci máte všeobecně názor vy?

Myslím si a chci věřit, že k použití jaderných zbraní nedojde, i když je fakt, že tak vyhrocenou situaci jsme tu měli naposledy v roce 1962 v rámci karibské jaderné krize mezi SSSR a USA. Je smutné sledovat, že se to v 21. století opět v jiných kulisách opakuje.

Co to tedy znamená?

Ruská jaderná doktrína hovoří o tom, že jaderné zbraně smí být užity jen v momentě existenčního ohrožení Ruska, na tom nic nezmění ani šaráda s nelegální anexí dalších ukrajinských území.

Nechci tady pořád přehrávat scénáře jaderné války, ale bohužel situace taková je. Myslíte si, že má Rusko vůbec šanci proti jednotnému NATO obstát co do jaderného arzenálu, ale také všeobecně, vojensky?

Vojenská kapacita zemí NATO, nebo i USA samotných, je tak velká, že kdyby skutečně došlo ke střetnutí se stále slabší a pošramocenou ruskou armádou, co se týká konvenčních zbraní, nemělo by Rusko žádnou šanci. Kvalitativně ani kvantitativně. Co se týká jaderného arzenálu, papírově je Rusko držitelem největšího počtu jaderných hlavic na světě (kolem 6000), tam by opravdu záleželo na tom, čeho by vůbec chtěli aktéři střetu dosáhnout. Ono totiž není od věci, když se tvrdí, že jaderná válka by neměla vítězů, a tak to skutečně je. Výsledek by byl jediný ten, že by svět zaniknul v podobě, jak ho známe. I omezený střet by měl navíc dalekosáhlé důsledky na všech zasažených územích.

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor Tomáš Řepa Rusko válka na Ukrajině Jaderné zbraně Ukrajina NATO USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Izrael, ilustrační foto

Špatná pro nás i celý svobodný svět. Izrael se bouří proti dohodě USA s Íránem

Izraelský ministr obrany Israel Kac podle informací tamního deníku Haarec prohlásil, že armáda zůstane v bezpečnostních zónách v Libanonu, Sýrii a Pásmu Gazy na neurčito. Cílem tohoto kroku je ochrana hranic a izraelských komunit před džihádistickými elementy. Izrael v současnosti okupuje části jižního Libanonu a podle vyjádření ministra obrany se odtud vojáci nestáhnou. Izrael byl vyloučen z mírových rozhovorů zprostředkovaných Pákistánem, přestože koncem února zahájil spolu se Spojenými státy válku proti Íránu. Mnoho izraelských politiků i veřejnost si přeje pokračování bojů v Libanonu, aby došlo k dalšímu oslabení schopností Hizballáhu.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

Letní počasí

Počasí v novém týdnu potěší milovníky horkého léta

V Česku začíná třetí červnový a i letní týden, jenž přinese zásadní změnu počasí. Očekávají se setrvale rostoucí teploty, které vyvrcholí nástupem horké vlny v závěru pracovního týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Brazílie vstoupila do MS nemastně neslaně. Katar získal historický bod, slaví Skotsko a Austrálie

Na její start na letošním fotbalovém světovém šampionátu se fanoušci těšili s velkým očekáváním. Není divu, vždyť Brazílie je dlouhodobý fotbalový pojem a jedná se pokaždé o velkého favorita světových šampionátů. Vždyť jde o národní tým s historicky nejvyšším počtem triumfů. Proto tak musel být nakonec výkon svěřenců věhlasného italského kouče Carla Ancelottiho pro mnohé zklamáním. V úvodním zápase s Marokem totiž nejprve vedli Afričané, aby pak přeci jen díky Viníciusovi Júniorovi Brazilci vyrovnali. Na víc než na bod ale jejich výkon nestačil. Bod byl naopak zlatý pro fotbalisty Kataru, kteří využili upadající výkon Švýcarska a v samotném závěru získali gólem na 1:1 historicky první bod na MS. Premiérovou výhru na MS si pak připsali Skotové, kteří zdolali ve svém utkání Haiti. Australané si poradili s Tureckem 2:0.

včera

Letadla, ilustrační fotografie.

Nová letecká linka z Prahy. Do Lisabonu začne létat na podzim

Letecká společnost Smartwings od zimního letového řádu 2026/2027 rozšíří nabídku pravidelných linek z Prahy. Od 23. října zahájí přímé lety do Lisabonu a současně navýší počet spojů do Porta, Bilbaa a Toulouse. Nově bude také celoročně provozovat linku do Nice.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Výkon Kanady proti Bosně stačil na remízu, Američané vstoupili do MS jasnou výhrou

Fotbalisté Kanady v rámci skupiny B vybojovali na letošním fotbalovém mistrovství světa historicky první bod v historii světových šampionátů. Poté, co při předešlých dvou účastech (1986 a 2022) všechny své zápasy prohráli, nyní před domácím publikem dokázali remizovat a odvrátit tak možná pro někoho nečekanou případnou výhru Bosny a Hercegoviny. Do turnaje v noci na sobotu vstoupil i poslední ze tří pořadatelů – Američané. Ti v rámci skupiny D pro změnu slaví hladké vítězství nad Paraguayí 4:1, přičemž dvě přesné trefy si připsal Balogun.

včera

Bern, Švýcarsko

Odmítnutí švýcarského populačního stropu je mírně pozitivní zprávou i pro Česko

Odmítnutí švýcarské iniciativy na zastropování počtu obyvatel na deseti milionech je pro českou ekonomiku mírně pozitivní zprávou. Neznamená nový růstový impuls, ale odvrací riziko zhoršení vztahů mezi Švýcarskem a Evropskou unií. To je důležité i pro české exportéry, firmy napojené na evropské dodavatelské řetězce a část kvalifikovaných pracovníků, kteří ve Švýcarsku pracují nebo o práci v zemi uvažují.

včera

včera

včera

včera

včera

Vlaky, ilustrační fotografie.

Rychleji než dřív. České dráhy od neděle opět jezdí přímo do Hamburku

O víkendu má DB InfraGO obnovit provoz na přímé trati z Berlína do Hamburku. Od neděle 14. června vstoupí v platnost plánované jízdní řády. Česká republika znovu získá přímé a rychlé spojení s Hamburkem a Kielem a v plném plánovaném rozsahu bude nabídnuté spojení do Kodaně. Cesta z Prahy do Hamburku bude trvat nově pouze 6 hodin, je to zhruba o 40 minut méně oproti období před výlukou. 

včera

Írán stále budí nejistotu. Teherán naznačil, jak to má s podpisem dohody

Írán zpochybnil nedělní termín podpisu mírové dohody s USA, o kterém informoval americký prezident Donald Trump. Upozornila na to britská stanice BBC. Podle Teheránu je nutné přesné datum podpisu memoranda teprve stanovit. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy