ROZHOVOR | Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik

Vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně v rozhovoru pro EuroZprávy.cz upozornil, že jaderný útok ze strany Ruska by už nevyžadoval pouze prohloubení sankcí. „Šlo by o konkrétní kroky k odstavení Putina od moci nebo snahu Rusko co nejdříve vojensky rozdrtit,“ popsal odborník. „Následky by totiž s velkou pravděpodobností zasáhly i členské státy NATO, takže už to hraničí i s aktivací článku č. 5 o kolektivní obraně,“ varuje.

Legitimizovalo si Rusko na základě anexe použití jaderných zbraní?

Pouze zdánlivě a pro vlastní propagandistické účely před domácím publikem. S výjimkou států jako je Sýrie či Bělorusko anexi stejně nikdo neuznává. Použití jaderných zbraní by opět dále ukázalo, že je Rusko mnohem slabší, než se jevilo.

Slabší?

Je to totiž argument spíše politický než vojenský, jde o ten efekt odstrašení. V momentě, kdy takové zbraně použijete, tak víte, že proti sobě máte celý svět, který Vás zcela bude izolovat, pokud dokonce nepřijde rovnou odvetný úder. Pokud k jejich použití dojde, co má svět dělat? Bude vhodné pokračovat v prohlubování sankcí?

To už by asi nebyla situace na nějaké další sankce, ale konkrétní kroky k tomu, jak Putina odstavit od moci nebo Rusko vojensky co nejdříve rozdrtit. Každý významný aktér mezinárodních vztahů by také v ten moment věděl, že máme co do činění se šílencem, který obětuje cokoliv pro svůj dnes, jak už také vidíme, neúspěšný imperiální sen.

Pokud Moskva použije jaderné zbraně, jak se k tomu postaví její "satelity" ze Společenství nezávislých států? Je to otázka především regionální mocnosti střední Asie Kazachstánu, jelikož ten drží v rukou nějakou moc.

Satelity z bývalého SNS už jsou i na základě toho, jak chabě si vede Rusko na frontě, na cestě vzdalující se z mocenského orbitu Moskvy. Je to dáno i tím, že Rusko vystupovalo vůči nim z pozice síly a tento obraz je nyní hodně oslaben. Jakékoliv použití jaderných zbraní by to jen ještě zhoršilo. Právě Kazachstán i ústy svého prezidenta Tokajeva jakékoliv silové působení Ruska a přepisování hranic odmítá.

Je jasné, že je to i z důvodu možnosti obdobného jednání ze strany Ruska vůči dalším sousedům včetně Kazachstánu. Tokajev odmítnul už dříve i anexi Krymu, nová oznámení o anektovaných území na Ukrajině jsou vnímaná stejně jako pošlapávání mezinárodního práva a projev naprosté svévole a nepředvídatelného jednání. Pozice Kazachstánu je navíc i velmi specifická díky stále sílícímu vlivu Číny.

Jak jste již zmínil, situace na frontě je velmi dynamická. Teď ale nabírá takových obrátek, že se západní činitelé jako například bývalý šéf CIA rozhodli k důrazným tvrzením. Konkrétně toto bylo ve smyslu, že pokud Moskva užije jaderných zbraní, tak dojde k likvidaci celé Černomořské flotily a ruských pozemních jednotek na Ukrajině. Co si myslíte o této tezi a také pozici NATO, které hodlá v daném případě reagovat podstatně jinak než sankcemi?

Bývalý šéf CIA sice není přímo osobou, která by o takovém nasazení jednotek NATO rozhodovala, je to však významný signál od člověka, který je rozhodně obeznámen s mnoha citlivými a neveřejnými informacemi. Jasné je zejména to, že kdyby skutečně došlo k použití jaderných zbraní, tak je to natolik alarmující, že by to USA i NATO nemohlo nechat bez odezvy. Následky by totiž s velkou pravděpodobností zasáhly i členské státy NATO, takže už to hraničí i s aktivací článku č. 5 o kolektivní obraně.

Jaký na tuto situaci máte všeobecně názor vy?

Myslím si a chci věřit, že k použití jaderných zbraní nedojde, i když je fakt, že tak vyhrocenou situaci jsme tu měli naposledy v roce 1962 v rámci karibské jaderné krize mezi SSSR a USA. Je smutné sledovat, že se to v 21. století opět v jiných kulisách opakuje.

Co to tedy znamená?

Ruská jaderná doktrína hovoří o tom, že jaderné zbraně smí být užity jen v momentě existenčního ohrožení Ruska, na tom nic nezmění ani šaráda s nelegální anexí dalších ukrajinských území.

Nechci tady pořád přehrávat scénáře jaderné války, ale bohužel situace taková je. Myslíte si, že má Rusko vůbec šanci proti jednotnému NATO obstát co do jaderného arzenálu, ale také všeobecně, vojensky?

Vojenská kapacita zemí NATO, nebo i USA samotných, je tak velká, že kdyby skutečně došlo ke střetnutí se stále slabší a pošramocenou ruskou armádou, co se týká konvenčních zbraní, nemělo by Rusko žádnou šanci. Kvalitativně ani kvantitativně. Co se týká jaderného arzenálu, papírově je Rusko držitelem největšího počtu jaderných hlavic na světě (kolem 6000), tam by opravdu záleželo na tom, čeho by vůbec chtěli aktéři střetu dosáhnout. Ono totiž není od věci, když se tvrdí, že jaderná válka by neměla vítězů, a tak to skutečně je. Výsledek by byl jediný ten, že by svět zaniknul v podobě, jak ho známe. I omezený střet by měl navíc dalekosáhlé důsledky na všech zasažených územích.

Související

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025) Rozhovor

Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, jak vnímá budoucí složení nové vlády. Zejména se jí ale nezamlouvá oligarchizace české politiky a zdůraznila, že nyní již premiér Andrej Babiš ani zdaleka není jediným problémem. „Andrej Babiš se ze dne na den nestane obyčejným občanem s lehce nadprůměrnými příjmy. Stále je to člověk, který dokázal nakumulovat velké bohatství i moc. U něj nicméně uplatnění bohatství i moci vidíme relativně transparentně,“ říká.
Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025) Rozhovor

Pokud Babiš nevyřeší střet zájmů, musel by se vylučovat z rozhodování tak často, že by funkci premiéra nezvládl, říká právník

Právník Petr Bezouška z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz popsal, jaké dopady by měl nedořešený střetu zájmů Andreje Babiše, jakmile by nastoupil do čela vlády. „Musel by se vylučovat z rozhodování tak často, že by de facto nemohl řádně naplňovat svoji funkci předsedy vlády,“ řekl. Vysvětlil také, že prezident Petr Pavel aktuálně využívá svého ústavního manévrovacího prostoru na maximum. „Nicméně ani prezident není všemocný. Ústava po něm vyžaduje, aby vláda nakonec vznikla,“ podotkl Bezouška.

Více souvisejících

rozhovor Tomáš Řepa Rusko válka na Ukrajině Jaderné zbraně Ukrajina NATO USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 24 minutami

Fotbal, ilustrační fotografie

Plzeň prodloužila neporazitelnost. Sparta si zajistila pohár i na jaře, Olomouc vybouchla

Fotbalisté Viktorie Plzeň i po šesti odehraných zápasech ligové fáze Evropské ligy drží neporazitelnost. Při čtvrtečním zápase na hřišti nepříjemného Panathinaikosu Atény se však hodně nadřeli. Zvlášť když už od 32. minuty hráli Západočeši o deseti lidech, když byl po druhé žluté kartě vyloučen Václav Jemelka. Proti družině věhlasného kouče Rafaela Beníteze nakonec parta Martina Hyského dokráčela k bodu za bezbrankovou remízu. Pražská Sparta v rámci Konferenční ligy dokráčela ke třem bodům, když na hřišti rumunské Craiovy hrála po většinu času lépe než soupeř a nakonec se radovala ze zajištění účasti v jarní fázi soutěže. Na pojistku postupu si však musí počkat Olomouc, která po předešlých senzačních výsledcích nečekaně vybouchla na Gibraltaru proti Lincolnu, jenž dokázal otočit z 0:1 na 2:1.

Aktualizováno před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Mnozí Ukrajinci jsou po dalším ruském útoku bez vody a elektřiny

Ukrajina čelila na začátku druhého prosincového víkendu dalšímu ruskému útoku ze vzduchu. Drony a rakety způsobily zranění několika lidí a zastavení dodávek energií na mnoha místech. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je zřejmé, že Moskvě nejde o ukončení války. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Martin Kupka

Kupka tepe Babiše, který nechce dát Ukrajincům už ani korunu

Čeští političtí konkurenti i zahraniční média už reagují na slova nově jmenovaného premiéra Andreje Babiše (ANO), který dal najevo, že Česko pod jeho vedením nehodlá financovat Ukrajinu. Podle Martina Kupky (ODS) půjde o zjevný obrat v české zahraniční politice, který bude proti národním bezpečnostním zájmům.

před 3 hodinami

Český velvyslanec v USA Hynek Kmoníček předal prezidentu Donaldu Trumpovi pověřovací listiny (24. dubna 2017), foto: Účet Hynka Kmoníčka

Kmoníček má nahradit Pojara. Babiš oslovil i dalšího člověka

Česko se až v pondělí dočká kompletní nové vlády, ačkoliv Andrej Babiš (ANO) byl jmenován premiérem už v úterý. Jednotliví ministři ale budou uvedeni do úřadů až na začátku příštího týdne. Obsazení některých důležitých pozic ale zůstává nejasné. 

před 4 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Slavia hrála v Londýně sympaticky, kvalita soupeře ale byla jinde. Tottenham vyhrál 3:0

Ani na pátý pokus se fotbalistům pražské Slavie nepodařilo skórovat v rámci probíhajícího ročníku Ligy mistrů. Nutno však přiznat, že tentokrát proti svěřencům kouče Jindřicha Trpišovského stál další z velice kvalitních soupeřů, londýnský Tottenham. Přestože se Pražané se svým věhlasným soupeřem snažili držet dlouho krok, nakonec postupem času ukázaná platila a nejen díky větší kvalitě v zakončení, ale i kvůli zbytečným slávistickým faulům ve své šestnáctce nakonec Slavia odjíždí z britských ostrovů s porážkou 0:3.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Filip Turek

Turek je stále kandidátem na ministra, tvrdí Motoristé

Motoristé i nadále počítají s vládním angažmá poslance Filipa Turka. Potvrdil to jeho kolega Boris Šťastný v sobotním vysílání televize Nova. Strana s Turkem počítá do čela ministerstva životního prostředí, v pondělí ale k jeho jmenování členem vlády nedojde. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Válka na Ukrajině od dvojice fotografů.

Válku na Ukrajině lze vyřešit, ale ne rychle. Důkazem je příběh Německa po první světové válce

Historie varuje, že složité konflikty nelze ukončit rychlými ujednáními ani diktátem silnějšího. Stejně jako po první světové válce vedla touha po jednostranném řešení k dalšímu, ničivějšímu střetu, i dnešní válka na Ukrajině ukazuje, jak nebezpečné jsou ambice velmocí a selhání diplomacie. Ukrajina, usilující o svobodný rozvoj, se stala obětí opakujících se dějinných vzorců, které svět stále nedokáže překonat.

před 9 hodinami

Kateřina Konečná

Konečná přežila volební debakl. Komunisté nic měnit nebudou

Europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) bude i nadále předsedkyní tuzemské komunistické strany, kterou upozadila v říjnových sněmovních volbách, kdy neúspěšně kandidovala za hnutí Stačilo. Na mimořádném stranickém sjezdu k žádné změně v nejvyšším vedení nedojde. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Boris Šťastný

Další člen Babišovy vlády doplatil na zákon střetu zájmů

Nově jmenovaný premiér Andrej Babiš (ANO) nebude jediným členem vládního kabinetu, který se musel podřídit zákonu o střetu zájmů. Poslanec Boris Šťastný (Motoristé), jenž se stane ministrem sportu, prevence a zdraví, v pátek oznámil, že přerušuje živnost. 

před 11 hodinami

Vánoce, ilustrační fotografie.

Dlouhá historie vánočního koření. Sloužilo i jako lék

Advent se dnes nese ve znamení pečení cukroví, svařeného vína a punče, a tedy i vůně skořice, hřebíčku, badyánu nebo třeba vanilky. Vánoční koření má dlouhou a zajímavou historii. Zatímco dnes nám provoní a dochutí sváteční okamžiky, dříve sloužilo třeba jako lék.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 13 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše předsedou vlády (foto: Tomáš Fongus)

Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?

Do vlády vstupují lidé, kteří v minulosti selhávali při zvládání krizí a opakují vzorce řízení, jež zemi oslabovaly ve chvílích největší potřeby. Kabinet zároveň doplňují politici s vazbami na osoby inklinující k neonacismu, což ohrožuje samotné hodnotové základy státu. Účast expertů bez exekutivních zkušeností pak posiluje riziko odklonu od evropské orientace a erozi institucí právního státu.

včera

EU zmrazila ruská aktiva natrvalo, aby obešla veto Maďarska a Slovenska ohledně pomoci Ukrajině

Evropská unie se v pátek rozhodla trvale zmrazit ruská aktiva v Evropě, aby zajistila, že miliardy eur nebudou moci být zablokovány Moskvě vládami Maďarska a Slovenska. Aktiva budou zablokována, dokud Rusko neukončí svou válku na Ukrajině a neuhradí těžké škody, které za téměř čtyři roky způsobilo.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy