Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi zřejmě došly možnosti, jak před svými vlastními občany obhájit speciální vojenské operaci. Po vyhlášení částečné mobilizace již nemůže tvrdit, že jde o „speciální vojenskou operaci“, jejímž cílem je „denacifikace a demilitarizace“ Ukrajiny. Za sedm měsíců bojů Rusové nedosáhli vytyčených cílů a místo toho se potýkají s tragickým stavem své armády a jejího zásobování. Situaci okupantů nevylepšuje ani protiofenzíva ukrajinských ozbrojených sil.
Rusové, kteří s tímto krokem buď nesouhlasí, nebo se narukovat bojí, se snaží prchnout ze země. Letenky z Petrohradu a Moskvy do Turecka nebo Arménie se aerolinkám podařilo velice brzy vyprodat a ceny vystoupaly rychle nahoru. Putinovi vlastní občané ztrácejí už tak omezenou svobodu pohybu. O svobodě slova a shromažďování netřeba dlouze mluvit, ruská policie hned v den vyhlášení částečné vojenské mobilizace zatkla při protestech více než tisíc lidí.
Okupační vojska se měla rozšířit o zhruba 300 tisíc vojáků. Zdánlivě nesplnitelnou metu se Kreml snaží nahnat například na vězních a lidech z ruského Dálného východu, kteří v podstatě nemají důvod na Ukrajině bojovat.
Rostou obavy o tom, čeho je Putin schopen. Nyní je jako krysa zahnaná do kouta, která může kdykoli z pocitu beznaděje kousnout. Problémem je, že Rusko má opravdu čím kousat. V okupovaných oblastech se konají pseudoreferenda, která rozhodnou o připojení těchto regionů k Rusku. Výsledek je dopředu evidentní. Ačkoli lidé hlasovat nechtějí, tak musí. S puškou mezi lopatkami je logické, jak se rozhodnou. Referenda více než pravděpodobně skončí kladně a okupovaná území budou podle logiky Moskvy součástí Ruské federace.
To ale přináší daleko větší nebezpečí, než obdobná situace na Krymu v roce 2014. Oficiální bezpečnostní doktrína Kremlu určuje, že pokud bude omezena územní celistvost Ruské federace, tak mohou být použity jaderné zbraně.
Ruská invaze na Ukrajinu je největší válkou v Evropě od roku 1945. Od téhož roku nedošlo k použití jaderných zbraní proti civilnímu obyvatelstvu. Je jedno, zda se o nich hovoří jako o taktických nebo zbraních hromadného ničení. Štěpící se uran nebo plutonium jsou nebezpečné pro všechny v jejich okolí a jejich využití je zakázáno Ženevskými konvencemi. Jde o úplně jiný styl války, než jaký známe. Co je 300 tisíc špatně vybavených a nevycvičených vojáků oproti jedné jaderné pumě shozené na Kyjev nebo Charkov?
Je to otázka svědomí, jakéhokoli zbytku férovosti v boji a poslední hřebíček do rakve v této humanitární krizi. Vůbec výhružky užitím jaderné zbraně jsou odsouzeníhodné, a pokud se něco takového stane, již není cesty zpět. Nejenže se v Rusku postupně změnil režim, a to bez jakékoliv nadsázky, na fašistický, ale Putin a jeho klub přátel v Moskvě by ztratili poslední možnost k vyjednávání o ukončení bojů.
Dosud existuje možnost válku ukončit. Rusko v čele s Putinem bude mít na své reputaci těžko smývatelnou skvrnu, ale ta se může za několik desetiletí v případě ústupu vyčistit a Kreml tak začne s čistým štítem. To je ale jen bláhová teorie. Bohužel nejen já, ale i světoví politici jsme realisté a už nevěříme, že ruský prezident z Ukrajiny ustoupí. Ztrácí poslední kousky zdravého rozumu a nevypadá to, že by si stejně jako bývalý německý diktátor Adolf Hitler někde v podzemním krytu prohnal kulku hlavou.
Dokud jeho ego a touha po moci budou takto silné, bude jen těžké se ho jakýmkoli způsobem zbavit. Zemře ještě spousta nevinných lidí a doufejme, že to nebude prostřednictvím jaderné zbraně, kterou vypustí jen na základě dalších lží, manipulací a intrik.
Související

Nechme Trumpa jednat. Gaze může pomoci víc než arabské státy, které dosud jen přihlížely

Trumpova tvrdá ruka vs evropský multilateralismus. V souboji o cla proti sobě stojí rozdílné světy, zaplatíme za něj ale všichni
komentář , Vladimír Putin , Rusko , Jaderné zbraně , válka na Ukrajině , Ruská armáda , Ukrajina
Aktuálně se děje
před 30 minutami

Na Ukrajinu dorazily první francouzské stíhačky Mirage 2000
před 1 hodinou

Extrémnímu počasí jsme dali zelenou. Proč Pařížská dohoda selhala?
před 2 hodinami

Scholzova vláda je u konce. O novém německém kancléři už je jasno
před 2 hodinami

Trumpovo přání nebude k nastolení míru mezi Ruskem a Ukrajinou stačit. Konflikt není zralý na urovnání, míní ukrajinský expert
před 3 hodinami

Jak by vypadal svět, v němž USA převezmou Pásmo Gazy?
před 4 hodinami

Za průjezd Panamským průplavem nebudeme platit, oznámily hrdě USA. Budete, reaguje Panama
před 6 hodinami

Počasí bude příští týden proměnlivé. Teplotní rozdíl bude až 15 stupňů
včera

Bílý dům: Trump nepotvrdil vyslání armády do Pásma Gazy. Jeho obnovu ale platit nebudeme
včera

"Raději peklo v Gaze, než uposlechnout Trumpa." Palestinci mají o svém osudu jasno
včera

Trump navrhuje, aby USA koupily TikTok
včera

Naši AI můžete používat k výrobě zbraní. Mateřská firma Google zrušila svůj slib
včera

Svět měl poprvé možnost spatřit Severokorejce v akci. Co se o nich prozatím dozvěděl?
včera

Nechme Trumpa jednat. Gaze může pomoci víc než arabské státy, které dosud jen přihlížely
včera

Severokorejští vojáci byli staženi z bojů proti ukrajinské armádě
včera

Proč nedokážeme zastavit změny počasí? Na vině je i jeden přehlížený faktor
včera

Řekneme to jasně: Gaza je domovem Palestinců. Evropa rázně zareagovala na Trumpův plán
včera

Svět řeší extrémní počasí už 30 let. Plán B nemá a situace se nelepší
včera

Kostarika přijme své občany deportované z USA. Chce jim usnadnit návrat, jak to jen jde
včera

Trump chce Grónsko. Co ale chtějí ve skutečnosti sami Gróňané?
včera
V metru v Bruselu se střílelo. Pachatelé policii utekli
Belgická policie pátrá po ozbrojených mužích, kteří ve středu ráno způsobili paniku před vstupem do stanice metra Clémenceau v centru Bruselu. Střelba byla hlášena kolem 6:15 místního času (5:15 GMT), přičemž bezpečnostní kamery zachytily nejméně dva maskované útočníky, kteří nesli zbraně.
Zdroj: Libor Novák