KOMENTÁŘ | Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder

Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi zřejmě došly možnosti, jak před svými vlastními občany obhájit speciální vojenské operaci. Po vyhlášení částečné mobilizace již nemůže tvrdit, že jde o „speciální vojenskou operaci“, jejímž cílem je „denacifikace a demilitarizace“ Ukrajiny. Za sedm měsíců bojů Rusové nedosáhli vytyčených cílů a místo toho se potýkají s tragickým stavem své armády a jejího zásobování. Situaci okupantů nevylepšuje ani protiofenzíva ukrajinských ozbrojených sil.

Rusové, kteří s tímto krokem buď nesouhlasí, nebo se narukovat bojí, se snaží prchnout ze země. Letenky z Petrohradu a Moskvy do Turecka nebo Arménie se aerolinkám podařilo velice brzy vyprodat a ceny vystoupaly rychle nahoru. Putinovi vlastní občané ztrácejí už tak omezenou svobodu pohybu. O svobodě slova a shromažďování netřeba dlouze mluvit, ruská policie hned v den vyhlášení částečné vojenské mobilizace zatkla při protestech více než tisíc lidí.

Okupační vojska se měla rozšířit o zhruba 300 tisíc vojáků. Zdánlivě nesplnitelnou metu se Kreml snaží nahnat například na vězních a lidech z ruského Dálného východu, kteří v podstatě nemají důvod na Ukrajině bojovat.

Rostou obavy o tom, čeho je Putin schopen. Nyní je jako krysa zahnaná do kouta, která může kdykoli z pocitu beznaděje kousnout. Problémem je, že Rusko má opravdu čím kousat. V okupovaných oblastech se konají pseudoreferenda, která rozhodnou o připojení těchto regionů k Rusku. Výsledek je dopředu evidentní. Ačkoli lidé hlasovat nechtějí, tak musí. S puškou mezi lopatkami je logické, jak se rozhodnou. Referenda více než pravděpodobně skončí kladně a okupovaná území budou podle logiky Moskvy součástí Ruské federace.

To ale přináší daleko větší nebezpečí, než obdobná situace na Krymu v roce 2014. Oficiální bezpečnostní doktrína Kremlu určuje, že pokud bude omezena územní celistvost Ruské federace, tak mohou být použity jaderné zbraně.

Ruská invaze na Ukrajinu je největší válkou v Evropě od roku 1945. Od téhož roku nedošlo k použití jaderných zbraní proti civilnímu obyvatelstvu. Je jedno, zda se o nich hovoří jako o taktických nebo zbraních hromadného ničení. Štěpící se uran nebo plutonium jsou nebezpečné pro všechny v jejich okolí a jejich využití je zakázáno Ženevskými konvencemi. Jde o úplně jiný styl války, než jaký známe. Co je 300 tisíc špatně vybavených a nevycvičených vojáků oproti jedné jaderné pumě shozené na Kyjev nebo Charkov?

Je to otázka svědomí, jakéhokoli zbytku férovosti v boji a poslední hřebíček do rakve v této humanitární krizi. Vůbec výhružky užitím jaderné zbraně jsou odsouzeníhodné, a pokud se něco takového stane, již není cesty zpět. Nejenže se v Rusku postupně změnil režim, a to bez jakékoliv nadsázky, na fašistický, ale Putin a jeho klub přátel v Moskvě by ztratili poslední možnost k vyjednávání o ukončení bojů.

Dosud existuje možnost válku ukončit. Rusko v čele s Putinem bude mít na své reputaci těžko smývatelnou skvrnu, ale ta se může za několik desetiletí v případě ústupu vyčistit a Kreml tak začne s čistým štítem. To je ale jen bláhová teorie. Bohužel nejen já, ale i světoví politici jsme realisté a už nevěříme, že ruský prezident z Ukrajiny ustoupí. Ztrácí poslední kousky zdravého rozumu a nevypadá to, že by si stejně jako bývalý německý diktátor Adolf Hitler někde v podzemním krytu prohnal kulku hlavou.

Dokud jeho ego a touha po moci budou takto silné, bude jen těžké se ho jakýmkoli způsobem zbavit. Zemře ještě spousta nevinných lidí a doufejme, že to nebude prostřednictvím jaderné zbraně, kterou vypustí jen na základě dalších lží, manipulací a intrik.

Související

Černobyl, ilustrační fotografie. Komentář

40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR

Před 40 lety, 26. dubna 1986, došlo k zatím nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Série pochybení operátorů čtvrtého bloku elektrárny Černobyl na tehdy sovětské Ukrajině, ignorování bezpečnostních předpisů i nedostatky v designu tamního reaktoru vedly k jeho explozi. Masivní únik radiace následně zasáhl velkou část Evropy. Následky události byly tak dalekosáhlé, že podle některých tvrzení vedly ke kolapsu Sovětského svazu. Obstojí taková interpretace ve světle stávajících historických poznatků?
Ilustrační fotografie. Komentář

Česká nafta zdražila v EU nejvíce, ukazují data. Expert zhodnotil dopad snížení daně

Česku opět náleží jeden primát v rámci zemí EU. Motorová nafta totiž v březnu v ČR zdražila v reakci na válku v Íránu vůbec v nejvýraznějším procentuálním rozsahu ze všech zemí EU, a to v přepočtu do eur o 42,6 procenta, plyne z dnešních nových dat Evropské komise. V EU jako celku ceny nafty přidaly ve sledovaném období ve dnech 2. až 30. března v přepočtu do eur 27,4 procenta.

Více souvisejících

komentář Vladimír Putin Rusko Jaderné zbraně válka na Ukrajině Ruská armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Izrael, ilustrační foto

Špatná pro nás i celý svobodný svět. Izrael se bouří proti dohodě USA s Íránem

Izraelský ministr obrany Israel Kac podle informací tamního deníku Haarec prohlásil, že armáda zůstane v bezpečnostních zónách v Libanonu, Sýrii a Pásmu Gazy na neurčito. Cílem tohoto kroku je ochrana hranic a izraelských komunit před džihádistickými elementy. Izrael v současnosti okupuje části jižního Libanonu a podle vyjádření ministra obrany se odtud vojáci nestáhnou. Izrael byl vyloučen z mírových rozhovorů zprostředkovaných Pákistánem, přestože koncem února zahájil spolu se Spojenými státy válku proti Íránu. Mnoho izraelských politiků i veřejnost si přeje pokračování bojů v Libanonu, aby došlo k dalšímu oslabení schopností Hizballáhu.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

Letní počasí

Počasí v novém týdnu potěší milovníky horkého léta

V Česku začíná třetí červnový a i letní týden, jenž přinese zásadní změnu počasí. Očekávají se setrvale rostoucí teploty, které vyvrcholí nástupem horké vlny v závěru pracovního týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Brazílie vstoupila do MS nemastně neslaně. Katar získal historický bod, slaví Skotsko a Austrálie

Na její start na letošním fotbalovém světovém šampionátu se fanoušci těšili s velkým očekáváním. Není divu, vždyť Brazílie je dlouhodobý fotbalový pojem a jedná se pokaždé o velkého favorita světových šampionátů. Vždyť jde o národní tým s historicky nejvyšším počtem triumfů. Proto tak musel být nakonec výkon svěřenců věhlasného italského kouče Carla Ancelottiho pro mnohé zklamáním. V úvodním zápase s Marokem totiž nejprve vedli Afričané, aby pak přeci jen díky Viníciusovi Júniorovi Brazilci vyrovnali. Na víc než na bod ale jejich výkon nestačil. Bod byl naopak zlatý pro fotbalisty Kataru, kteří využili upadající výkon Švýcarska a v samotném závěru získali gólem na 1:1 historicky první bod na MS. Premiérovou výhru na MS si pak připsali Skotové, kteří zdolali ve svém utkání Haiti. Australané si poradili s Tureckem 2:0.

včera

Letadla, ilustrační fotografie.

Nová letecká linka z Prahy. Do Lisabonu začne létat na podzim

Letecká společnost Smartwings od zimního letového řádu 2026/2027 rozšíří nabídku pravidelných linek z Prahy. Od 23. října zahájí přímé lety do Lisabonu a současně navýší počet spojů do Porta, Bilbaa a Toulouse. Nově bude také celoročně provozovat linku do Nice.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Výkon Kanady proti Bosně stačil na remízu, Američané vstoupili do MS jasnou výhrou

Fotbalisté Kanady v rámci skupiny B vybojovali na letošním fotbalovém mistrovství světa historicky první bod v historii světových šampionátů. Poté, co při předešlých dvou účastech (1986 a 2022) všechny své zápasy prohráli, nyní před domácím publikem dokázali remizovat a odvrátit tak možná pro někoho nečekanou případnou výhru Bosny a Hercegoviny. Do turnaje v noci na sobotu vstoupil i poslední ze tří pořadatelů – Američané. Ti v rámci skupiny D pro změnu slaví hladké vítězství nad Paraguayí 4:1, přičemž dvě přesné trefy si připsal Balogun.

včera

Bern, Švýcarsko

Odmítnutí švýcarského populačního stropu je mírně pozitivní zprávou i pro Česko

Odmítnutí švýcarské iniciativy na zastropování počtu obyvatel na deseti milionech je pro českou ekonomiku mírně pozitivní zprávou. Neznamená nový růstový impuls, ale odvrací riziko zhoršení vztahů mezi Švýcarskem a Evropskou unií. To je důležité i pro české exportéry, firmy napojené na evropské dodavatelské řetězce a část kvalifikovaných pracovníků, kteří ve Švýcarsku pracují nebo o práci v zemi uvažují.

včera

včera

včera

včera

včera

Vlaky, ilustrační fotografie.

Rychleji než dřív. České dráhy od neděle opět jezdí přímo do Hamburku

O víkendu má DB InfraGO obnovit provoz na přímé trati z Berlína do Hamburku. Od neděle 14. června vstoupí v platnost plánované jízdní řády. Česká republika znovu získá přímé a rychlé spojení s Hamburkem a Kielem a v plném plánovaném rozsahu bude nabídnuté spojení do Kodaně. Cesta z Prahy do Hamburku bude trvat nově pouze 6 hodin, je to zhruba o 40 minut méně oproti období před výlukou. 

včera

Írán stále budí nejistotu. Teherán naznačil, jak to má s podpisem dohody

Írán zpochybnil nedělní termín podpisu mírové dohody s USA, o kterém informoval americký prezident Donald Trump. Upozornila na to britská stanice BBC. Podle Teheránu je nutné přesné datum podpisu memoranda teprve stanovit. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy