KOMENTÁŘ | Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder

Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi zřejmě došly možnosti, jak před svými vlastními občany obhájit speciální vojenské operaci. Po vyhlášení částečné mobilizace již nemůže tvrdit, že jde o „speciální vojenskou operaci“, jejímž cílem je „denacifikace a demilitarizace“ Ukrajiny. Za sedm měsíců bojů Rusové nedosáhli vytyčených cílů a místo toho se potýkají s tragickým stavem své armády a jejího zásobování. Situaci okupantů nevylepšuje ani protiofenzíva ukrajinských ozbrojených sil.

Rusové, kteří s tímto krokem buď nesouhlasí, nebo se narukovat bojí, se snaží prchnout ze země. Letenky z Petrohradu a Moskvy do Turecka nebo Arménie se aerolinkám podařilo velice brzy vyprodat a ceny vystoupaly rychle nahoru. Putinovi vlastní občané ztrácejí už tak omezenou svobodu pohybu. O svobodě slova a shromažďování netřeba dlouze mluvit, ruská policie hned v den vyhlášení částečné vojenské mobilizace zatkla při protestech více než tisíc lidí.

Okupační vojska se měla rozšířit o zhruba 300 tisíc vojáků. Zdánlivě nesplnitelnou metu se Kreml snaží nahnat například na vězních a lidech z ruského Dálného východu, kteří v podstatě nemají důvod na Ukrajině bojovat.

Rostou obavy o tom, čeho je Putin schopen. Nyní je jako krysa zahnaná do kouta, která může kdykoli z pocitu beznaděje kousnout. Problémem je, že Rusko má opravdu čím kousat. V okupovaných oblastech se konají pseudoreferenda, která rozhodnou o připojení těchto regionů k Rusku. Výsledek je dopředu evidentní. Ačkoli lidé hlasovat nechtějí, tak musí. S puškou mezi lopatkami je logické, jak se rozhodnou. Referenda více než pravděpodobně skončí kladně a okupovaná území budou podle logiky Moskvy součástí Ruské federace.

To ale přináší daleko větší nebezpečí, než obdobná situace na Krymu v roce 2014. Oficiální bezpečnostní doktrína Kremlu určuje, že pokud bude omezena územní celistvost Ruské federace, tak mohou být použity jaderné zbraně.

Ruská invaze na Ukrajinu je největší válkou v Evropě od roku 1945. Od téhož roku nedošlo k použití jaderných zbraní proti civilnímu obyvatelstvu. Je jedno, zda se o nich hovoří jako o taktických nebo zbraních hromadného ničení. Štěpící se uran nebo plutonium jsou nebezpečné pro všechny v jejich okolí a jejich využití je zakázáno Ženevskými konvencemi. Jde o úplně jiný styl války, než jaký známe. Co je 300 tisíc špatně vybavených a nevycvičených vojáků oproti jedné jaderné pumě shozené na Kyjev nebo Charkov?

Je to otázka svědomí, jakéhokoli zbytku férovosti v boji a poslední hřebíček do rakve v této humanitární krizi. Vůbec výhružky užitím jaderné zbraně jsou odsouzeníhodné, a pokud se něco takového stane, již není cesty zpět. Nejenže se v Rusku postupně změnil režim, a to bez jakékoliv nadsázky, na fašistický, ale Putin a jeho klub přátel v Moskvě by ztratili poslední možnost k vyjednávání o ukončení bojů.

Dosud existuje možnost válku ukončit. Rusko v čele s Putinem bude mít na své reputaci těžko smývatelnou skvrnu, ale ta se může za několik desetiletí v případě ústupu vyčistit a Kreml tak začne s čistým štítem. To je ale jen bláhová teorie. Bohužel nejen já, ale i světoví politici jsme realisté a už nevěříme, že ruský prezident z Ukrajiny ustoupí. Ztrácí poslední kousky zdravého rozumu a nevypadá to, že by si stejně jako bývalý německý diktátor Adolf Hitler někde v podzemním krytu prohnal kulku hlavou.

Dokud jeho ego a touha po moci budou takto silné, bude jen těžké se ho jakýmkoli způsobem zbavit. Zemře ještě spousta nevinných lidí a doufejme, že to nebude prostřednictvím jaderné zbraně, kterou vypustí jen na základě dalších lží, manipulací a intrik.

Související

Dovoz a vývoz zboží Komentář

Trumpova tvrdá ruka vs evropský multilateralismus. V souboji o cla proti sobě stojí rozdílné světy, zaplatíme za něj ale všichni

Napětí mezi Spojenými státy a Evropskou unií se opět prohloubilo poté, co bývalý prezident Trump opět upozornil na možnost zavedení cel vůči evropským zbožím. Tato situace není izolovaným incidentem, nýbrž pokračováním dlouhodobých obchodních a geopolitických sporů, které v posledních letech testují odolnost transatlantického partnerství.

Více souvisejících

komentář Vladimír Putin Rusko Jaderné zbraně válka na Ukrajině Ruská armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

před 30 minutami

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Extrémnímu počasí jsme dali zelenou. Proč Pařížská dohoda selhala?

Existuje staré pravidlo zahraniční politiky, že „politika končí na vodní hranici“. Jinými slovy, bez ohledu na politickou příslušnost by mělo být cílem všech amerických lídrů zajistit bezpečnost a prosperitu Spojených států v porovnání s jejich zahraničními rivaly. Když se však prezident rozhodne využít mezinárodní dohodu k obejití domácích omezení své moci, výsledek je předem odsouzen k nezdaru. To je přesně případ Pařížské dohody (PD), píše National Interest.

před 2 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Scholzova vláda je u konce. O novém německém kancléři už je jasno

Německé konzervativní strany se zoufale snaží vyhnout tříčlenné koalici, ale konečný výsledek bude záležet na tom, kolik menších stran se dostane do parlamentu. Otázkou také není, kdo bude příštím německým kancléřem – tím se s největší pravděpodobností stane Friedrich Merz – ale spíše s kým bude vládnout, píše Politico.

před 2 hodinami

Nikolaj Kapitonenko

Trumpovo přání nebude k nastolení míru mezi Ruskem a Ukrajinou stačit. Konflikt není zralý na urovnání, míní ukrajinský expert

Expert na mezinárodní vztahy Nikolaj Kapitonenko z Univerzity Tarase Ševčenka v Kyjevě v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil, co si myslí o přístupu Donalda Trumpa ke snaze o ukončení války na Ukrajině. „Podle mého názoru to Trump myslí vážně, když říká, že chce válku ukončit. Pochybuji však, že se mu to podaří rychle,“ říká.

před 3 hodinami

Palestina

Jak by vypadal svět, v němž USA převezmou Pásmo Gazy?

Americký prezident Donald Trump prosazuje převzetí Pásma Gazy a jeho přeměnu na „riviéru Blízkého východu“, která by podle jeho představ byla domovem „lidí z celého světa“. Palestinci by však do této vize nepatřili. Co by to znamenalo? Podle serveru Politico věčnou válku.

před 4 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

Pásmo Gazy

"Raději peklo v Gaze, než uposlechnout Trumpa." Palestinci mají o svém osudu jasno

Život v severní části Pásma Gazy zůstává extrémně obtížný – není zde voda, elektřina a mezi troskami sotva zbývá místo pro postavení stanů. Přesto se do oblasti vrátilo za poslední týden více než půl milionu Palestinců, jak uvádí tamní úřady. Většina z nich je odhodlána zůstat a znovu budovat, navzdory tomu, že bývalý americký prezident Donald Trump doporučil jejich odchod a představil svou vizi přeměny Gazy v “riviéru Blízkého východu”.

včera

TikTok

Trump navrhuje, aby USA koupily TikTok

Bývalý americký prezident Donald Trump přišel s překvapivým návrhem, jak zachránit TikTok v USA. Navrhl, aby populární sociální síť převzal nový státní investiční fond. Tento plán však vyvolává řadu právních, etických i finančních otázek a uživatelé TikToku ho považují za dystopický scénář. 

včera

včera

Severní Korea

Svět měl poprvé možnost spatřit Severokorejce v akci. Co se o nich prozatím dozvěděl?

Nasazení severokorejských vojáků do ruské války proti Ukrajině se stalo důležitým bodem zájmu Západu. Podle analýz a zpravodajských zpráv jsou tito vojáci disciplinovaní, brutální a odhodlaní bojovat až do posledního dechu. Přestože jejich taktika je zastaralá, projevují mimořádnou houževnatost v boji a jsou schopni způsobit ukrajinským silám vážné problémy, uvedl server Business Insider.

včera

včera

Severní Korea (KLDR)

Severokorejští vojáci byli staženi z bojů proti ukrajinské armádě

Severokorejští vojáci, kteří byli nasazeni na podporu ruské armády v bojích proti Ukrajině, od poloviny ledna údajně nezasahují do bojových operací v Kurské oblasti. Informovala o tom jihokorejská zpravodajská služba (NIS), která tak potvrdila nedávné zprávy deníku The New York Times. 

včera

Ilustrační foto

Proč nedokážeme zastavit změny počasí? Na vině je i jeden přehlížený faktor

Německá klimatická aktivistka Luisa Neubauer, známá z hnutí Fridays for Future, varuje, že rostoucí extrémní počasí, spojené s globálním oteplováním, nepřináší očekávanou podporu politických opatření na ochranu klimatu. Naopak pro The Guardian upozorňuje na vzestup konspiračních teorií, které podkopávají důvěru veřejnosti a využívají přírodní katastrofy k šíření dezinformací.

včera

včera

Ilustrační foto

Svět řeší extrémní počasí už 30 let. Plán B nemá a situace se nelepší

Rok 2023 byl nejteplejším rokem v historii měření, dokud ho rok 2024 nepřekonal a vůbec poprvé posunul globální oteplení nad kritickou hranici 1,5 °C oproti předindustriálnímu období. Tento rekord však nebude poslední – pokud se nezmění současné politiky na snižování emisí, můžeme do konce století očekávat oteplení o 3,1 °C.

včera

Uprchlíci, ilustrační foto

Kostarika přijme své občany deportované z USA. Chce jim usnadnit návrat, jak to jen jde

S příchodem nové imigrační politiky prezidenta Donalda Trumpa se mění nejen situace v USA, ale i v zemích Latinské Ameriky. Ty totiž ponesou důsledky jeho opatření, které se týkají zejména masových deportací. Ministerstvo zahraničí středoamerické Kostariky poskytlo exkluzivní vyjádření pro EuroZprávy.cz, ve kterém přibližuje svůj postoj k Trumpově politice i aktuální stav kostarických migrantů ve Spojených státech.

včera

Nuuk

Trump chce Grónsko. Co ale chtějí ve skutečnosti sami Gróňané?

V roce 2018 byla v Grónsku provedena rozsáhlá anketa, která zkoumala veřejné mínění o klíčových tématech, včetně změny klimatu, ekonomických otázkách a možnosti nezávislosti na Dánsku. Výzkum probíhal ve 13 náhodně vybraných městech a osadách po celé zemi, přičemž byly provedeny rozhovory s reprezentativním vzorkem dospělých obyvatel. Výsledky ankety ukázaly, že dvě třetiny Gróňanů podporují myšlenku nezávislosti, ačkoliv se názory rozdělily na otázku, kdy by k tomu mělo dojít.

včera

V metru v Bruselu se střílelo. Pachatelé policii utekli

Belgická policie pátrá po ozbrojených mužích, kteří ve středu ráno způsobili paniku před vstupem do stanice metra Clémenceau v centru Bruselu. Střelba byla hlášena kolem 6:15 místního času (5:15 GMT), přičemž bezpečnostní kamery zachytily nejméně dva maskované útočníky, kteří nesli zbraně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy