KOMENTÁŘ | Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder

Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi zřejmě došly možnosti, jak před svými vlastními občany obhájit speciální vojenské operaci. Po vyhlášení částečné mobilizace již nemůže tvrdit, že jde o „speciální vojenskou operaci“, jejímž cílem je „denacifikace a demilitarizace“ Ukrajiny. Za sedm měsíců bojů Rusové nedosáhli vytyčených cílů a místo toho se potýkají s tragickým stavem své armády a jejího zásobování. Situaci okupantů nevylepšuje ani protiofenzíva ukrajinských ozbrojených sil.

Rusové, kteří s tímto krokem buď nesouhlasí, nebo se narukovat bojí, se snaží prchnout ze země. Letenky z Petrohradu a Moskvy do Turecka nebo Arménie se aerolinkám podařilo velice brzy vyprodat a ceny vystoupaly rychle nahoru. Putinovi vlastní občané ztrácejí už tak omezenou svobodu pohybu. O svobodě slova a shromažďování netřeba dlouze mluvit, ruská policie hned v den vyhlášení částečné vojenské mobilizace zatkla při protestech více než tisíc lidí.

Okupační vojska se měla rozšířit o zhruba 300 tisíc vojáků. Zdánlivě nesplnitelnou metu se Kreml snaží nahnat například na vězních a lidech z ruského Dálného východu, kteří v podstatě nemají důvod na Ukrajině bojovat.

Rostou obavy o tom, čeho je Putin schopen. Nyní je jako krysa zahnaná do kouta, která může kdykoli z pocitu beznaděje kousnout. Problémem je, že Rusko má opravdu čím kousat. V okupovaných oblastech se konají pseudoreferenda, která rozhodnou o připojení těchto regionů k Rusku. Výsledek je dopředu evidentní. Ačkoli lidé hlasovat nechtějí, tak musí. S puškou mezi lopatkami je logické, jak se rozhodnou. Referenda více než pravděpodobně skončí kladně a okupovaná území budou podle logiky Moskvy součástí Ruské federace.

To ale přináší daleko větší nebezpečí, než obdobná situace na Krymu v roce 2014. Oficiální bezpečnostní doktrína Kremlu určuje, že pokud bude omezena územní celistvost Ruské federace, tak mohou být použity jaderné zbraně.

Ruská invaze na Ukrajinu je největší válkou v Evropě od roku 1945. Od téhož roku nedošlo k použití jaderných zbraní proti civilnímu obyvatelstvu. Je jedno, zda se o nich hovoří jako o taktických nebo zbraních hromadného ničení. Štěpící se uran nebo plutonium jsou nebezpečné pro všechny v jejich okolí a jejich využití je zakázáno Ženevskými konvencemi. Jde o úplně jiný styl války, než jaký známe. Co je 300 tisíc špatně vybavených a nevycvičených vojáků oproti jedné jaderné pumě shozené na Kyjev nebo Charkov?

Je to otázka svědomí, jakéhokoli zbytku férovosti v boji a poslední hřebíček do rakve v této humanitární krizi. Vůbec výhružky užitím jaderné zbraně jsou odsouzeníhodné, a pokud se něco takového stane, již není cesty zpět. Nejenže se v Rusku postupně změnil režim, a to bez jakékoliv nadsázky, na fašistický, ale Putin a jeho klub přátel v Moskvě by ztratili poslední možnost k vyjednávání o ukončení bojů.

Dosud existuje možnost válku ukončit. Rusko v čele s Putinem bude mít na své reputaci těžko smývatelnou skvrnu, ale ta se může za několik desetiletí v případě ústupu vyčistit a Kreml tak začne s čistým štítem. To je ale jen bláhová teorie. Bohužel nejen já, ale i světoví politici jsme realisté a už nevěříme, že ruský prezident z Ukrajiny ustoupí. Ztrácí poslední kousky zdravého rozumu a nevypadá to, že by si stejně jako bývalý německý diktátor Adolf Hitler někde v podzemním krytu prohnal kulku hlavou.

Dokud jeho ego a touha po moci budou takto silné, bude jen těžké se ho jakýmkoli způsobem zbavit. Zemře ještě spousta nevinných lidí a doufejme, že to nebude prostřednictvím jaderné zbraně, kterou vypustí jen na základě dalších lží, manipulací a intrik.

Související

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.
Černobyl, ilustrační fotografie. Komentář

40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR

Před 40 lety, 26. dubna 1986, došlo k zatím nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Série pochybení operátorů čtvrtého bloku elektrárny Černobyl na tehdy sovětské Ukrajině, ignorování bezpečnostních předpisů i nedostatky v designu tamního reaktoru vedly k jeho explozi. Masivní únik radiace následně zasáhl velkou část Evropy. Následky události byly tak dalekosáhlé, že podle některých tvrzení vedly ke kolapsu Sovětského svazu. Obstojí taková interpretace ve světle stávajících historických poznatků?

Více souvisejících

komentář Vladimír Putin Rusko Jaderné zbraně válka na Ukrajině Ruská armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

před 9 minutami

Filip Turek

Policie Turka za rasistické a nenávistné komentáře stíhat nebude

Policisté uzavřeli případ týkající se kontroverzních textů se známkami rasismu, homofobie a nenávisti, které se v minulosti objevily na účtech spojených s poslancem Filipem Turkem z hnutí Motoristé. Kriminalisté prověřování odložili z důvodu uplynutí promlčecí lhůty. Vzhledem k tomuto závěru vyšetřovatelé nepodají žádost o zbavení poslanecké imunity pro účely trestního stíhání a obvinění nečelí ani redakce Deníku N, která na případ jako první upozornila. O vývoji informoval zpravodajský portál iRozhlas.

před 1 hodinou

Mychajlo Fedorov

Zelenskyj protestujícím neustoupí. Fedorova do funkce ministra obrany nevrátí, píše ukrajinský tisk

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nehodlá vrátit Mychajla Fedorova do funkce ministra obrany, a to i přes pokračující veřejné protesty. Podle zdrojů webu Kyiv Post z prezidentského prostředí považuje hlava státu odvolání dosavadního hlavního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského za dostatečné ústupné gesto vůči požadavkům demonstrujících. Ochota prezidenta přistupovat na kompromisy má však své pevné hranice.

před 2 hodinami

Rusko, ilustrační foto

Ukrajina vyvíjí vlastní balistické rakety. Na podzim budou schopny zasáhnout Moskvu

Ukrajina by mohla již letos na podzim podniknout první údery na moskevské cíle za použití balistických raket vlastní výroby. V rozhovoru pro ukrajinského novináře Dmytra Hordona to uvedl Denys Štilerman, majitel a hlavní konstruktér zbrojařské společnosti Fire Point. Vývojářský tým podle něj v současnosti dokončuje závěrečné zkoušky nového raketového systému, jehož nasazení proti objektům hluboko na ruském území se výrazně přiblížilo.

před 2 hodinami

Prezident Trump přijal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského

Zelenskyj dorazil do USA na setkání s Trumpem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý přicestoval do Spojených států, kde ho čeká klíčové jednání za zavřenými dveřmi s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Hlavními tématy rozhovorů v Oválné pracovně Bílého domu mají být především posílení protiraketové obrany Ukrajiny a rozvoj hlubší strategické spolupráce mezi oběma zeměmi.

před 3 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Co čeho může Trumpa dotlačit? V USA se obávají příjezdu Netanjahua

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý navštíví Bílý dům, kde se setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Hlavními tématy rozhovorů mají být vojenský konflikt s Íránem, situace v Libanonu a možnost rozšíření Abrahámských dohod. Schůzka proběhne v rámci Netanjahuovy cesty do Washingtonu, kam přicestoval na pohřeb zesnulého senátora Lindseyho Grahama.

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump varuje Írán: Pokud se krize okamžitě nevyřeší, obnovíme útoky

Americký prezident Donald Trump opakovně varoval, že Spojené státy obnoví tvrdou vojenskou akci proti Íránu, pokud diplomacie nepovede k rychlému vyřešení krize na Blízkém východě. Podle jeho slov sice probíhají jednání, času však nezbývá mnoho a řešení musí přijít v nejbližší době. Teherán nicméně přímá rozhovory s Washingtonem popřel a uvedl, že s americkou stranou komunikuje pouze nepřímo skrze třetí země.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

António Guterres

Roztržka v OSN: Francie přirovnala Washington k autoritářským režimům, americká delegace ze zasedání RB odešla

Americká delegace demonstrativně opustila zasedání Rady bezpečnosti OSN na protest proti ostré kritice ze strany Francie. Paříž totiž v předchozích dnech přirovnala hlasování Washingtonu v otázkách lidských práv k postojům autoritářských režimů. K opuštění sálu došlo přímo během projevu francouzského velvyslance Jérôma Bonnafonta na mimořádném jednání věnovaném válce na Ukrajině.

před 6 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Kyjev po smrti Grahama ztratil v USA stěžejního spojence. Zelenskyj míří do Washingtonu s nelehkým úkolem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijíždí do Washingtonu s cílem navázat kontakt s konzervativním křídlem Republikánské strany a zástupci hnutí MAGA, kteří dlouhodobě patří ke kritikům americké pomoci Kyjevu. Příležitostí k osobním jednáním v metropoli je mimo jiné účast na pohřbu nedávno zesnulého senátora Lindseye Grahama, jenž patřil k nejvýraznějším zastáncům Ukrajiny v Kongresu. Ztráta klíčového spojence staví ukrajinskou diplomacii před nutnost hledat nové cesty ke skepse nakloněným politikům.

před 6 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Chladná atmosféra zatěžkávací zkoušky. Netanjahu míří do Bílého domu bez červeného koberce

Po celá léta připomínaly cesty izraelského premiéra Benjamina Netanjahua za americkým prezidentem Donaldem Trumpem do Washingtonu pečlivě naplánované představení. Červený koberec, vřelý stisk rukou a hlasitá slova o neotřesitelném spojenectví tvořily stálou kulisu těchto setkání. Dnes je však atmosféra výrazně chladnější a dlouholeté partnerství prochází zásadní zatěžkávací zkouškou.

před 7 hodinami

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajinské drony zaútočily na Moskvu. Zastavily provoz na tamních letištích

Ruská metropole a její blízké okolí se v úterý ráno staly terčem masivního dronového útoku, který na několik hodin výrazně narušil letecký provoz na klíčových moskevských letištích. Podle vyjádření místních představitelů musely záchranné složky a protivzdušná obrana čelit několika po sobě jdoucím vlnám bezpilotních letounů.

před 8 hodinami

Emmanuel Macron

Požáry v západní Evropě nabývají katastrofálních rozměrů. Čelíme největší krizi od druhé světové, prohlásil Macron

Západní Evropa se potýká s jednoznačně nejrozsáhlejší vlnou lesních požárů za poslední desetiletí. Francouzský prezident Emmanuel Macron veřejně prohlásil, že jeho země aktuálně čelí vůbec nejvážnější krizové situaci od skončení druhé světové války. Dramatické podmínky nepanují pouze na francouzském území, ale také v sousedním Španělsku, kde byly úřady nuceny zrychleně evakuovat už desítky tisíc obyvatel.

před 9 hodinami

včera

včera

Jürgen Klopp

Německou reprezentaci přebírá Klopp, v Itálii zkrachovala jednání s Guardiolou

Německý fotbalový národní tým byl jedním z těch, kterým se nedávný světový šampionát nevydařil, neboť jako jeden z favoritů skončil překvapivě už v šestnáctifinále, kde nestačil na Paraguay. Právě po tomto konci skončil v roli trenéra Julian Nagelsmann a prakticky od té doby se jako o jediném možném kandidátovi na uvolněný post hovořilo o Jürgenu Kloppovi. Nakonec se tento bývalý trenér Dortmundu či Liverpoolu a muž, který měl naposledy na starost akademii klubů sítě Red Bull, vrací na trenérský post a rovnou na takto exponovaný.

včera

včera

včera

včera

včera

Meteorologové očekávají týden tropů. Riziko požárů se opět zvýší

Tropy už se tento týden nevyhnou ani Česku. Maximální teploty budou atakovat čtyřicítku, potvrzuje předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Lidé se opět musí připravit na extrémní tepelnou zátěž. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy