Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi zřejmě došly možnosti, jak před svými vlastními občany obhájit speciální vojenské operaci. Po vyhlášení částečné mobilizace již nemůže tvrdit, že jde o „speciální vojenskou operaci“, jejímž cílem je „denacifikace a demilitarizace“ Ukrajiny. Za sedm měsíců bojů Rusové nedosáhli vytyčených cílů a místo toho se potýkají s tragickým stavem své armády a jejího zásobování. Situaci okupantů nevylepšuje ani protiofenzíva ukrajinských ozbrojených sil.
Rusové, kteří s tímto krokem buď nesouhlasí, nebo se narukovat bojí, se snaží prchnout ze země. Letenky z Petrohradu a Moskvy do Turecka nebo Arménie se aerolinkám podařilo velice brzy vyprodat a ceny vystoupaly rychle nahoru. Putinovi vlastní občané ztrácejí už tak omezenou svobodu pohybu. O svobodě slova a shromažďování netřeba dlouze mluvit, ruská policie hned v den vyhlášení částečné vojenské mobilizace zatkla při protestech více než tisíc lidí.
Okupační vojska se měla rozšířit o zhruba 300 tisíc vojáků. Zdánlivě nesplnitelnou metu se Kreml snaží nahnat například na vězních a lidech z ruského Dálného východu, kteří v podstatě nemají důvod na Ukrajině bojovat.
Rostou obavy o tom, čeho je Putin schopen. Nyní je jako krysa zahnaná do kouta, která může kdykoli z pocitu beznaděje kousnout. Problémem je, že Rusko má opravdu čím kousat. V okupovaných oblastech se konají pseudoreferenda, která rozhodnou o připojení těchto regionů k Rusku. Výsledek je dopředu evidentní. Ačkoli lidé hlasovat nechtějí, tak musí. S puškou mezi lopatkami je logické, jak se rozhodnou. Referenda více než pravděpodobně skončí kladně a okupovaná území budou podle logiky Moskvy součástí Ruské federace.
To ale přináší daleko větší nebezpečí, než obdobná situace na Krymu v roce 2014. Oficiální bezpečnostní doktrína Kremlu určuje, že pokud bude omezena územní celistvost Ruské federace, tak mohou být použity jaderné zbraně.
Ruská invaze na Ukrajinu je největší válkou v Evropě od roku 1945. Od téhož roku nedošlo k použití jaderných zbraní proti civilnímu obyvatelstvu. Je jedno, zda se o nich hovoří jako o taktických nebo zbraních hromadného ničení. Štěpící se uran nebo plutonium jsou nebezpečné pro všechny v jejich okolí a jejich využití je zakázáno Ženevskými konvencemi. Jde o úplně jiný styl války, než jaký známe. Co je 300 tisíc špatně vybavených a nevycvičených vojáků oproti jedné jaderné pumě shozené na Kyjev nebo Charkov?
Je to otázka svědomí, jakéhokoli zbytku férovosti v boji a poslední hřebíček do rakve v této humanitární krizi. Vůbec výhružky užitím jaderné zbraně jsou odsouzeníhodné, a pokud se něco takového stane, již není cesty zpět. Nejenže se v Rusku postupně změnil režim, a to bez jakékoliv nadsázky, na fašistický, ale Putin a jeho klub přátel v Moskvě by ztratili poslední možnost k vyjednávání o ukončení bojů.
Dosud existuje možnost válku ukončit. Rusko v čele s Putinem bude mít na své reputaci těžko smývatelnou skvrnu, ale ta se může za několik desetiletí v případě ústupu vyčistit a Kreml tak začne s čistým štítem. To je ale jen bláhová teorie. Bohužel nejen já, ale i světoví politici jsme realisté a už nevěříme, že ruský prezident z Ukrajiny ustoupí. Ztrácí poslední kousky zdravého rozumu a nevypadá to, že by si stejně jako bývalý německý diktátor Adolf Hitler někde v podzemním krytu prohnal kulku hlavou.
Dokud jeho ego a touha po moci budou takto silné, bude jen těžké se ho jakýmkoli způsobem zbavit. Zemře ještě spousta nevinných lidí a doufejme, že to nebude prostřednictvím jaderné zbraně, kterou vypustí jen na základě dalších lží, manipulací a intrik.
Související
40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR
Česká nafta zdražila v EU nejvíce, ukazují data. Expert zhodnotil dopad snížení daně
komentář , Vladimír Putin , Rusko , Jaderné zbraně , válka na Ukrajině , Ruská armáda , Ukrajina
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Špatná pro nás i celý svobodný svět. Izrael se bouří proti dohodě USA s Íránem
před 2 hodinami
Ukrajina hlásí devět obětí nepřátelských útoků. Rusové poškodili klášter v Kyjevě
před 3 hodinami
ANO by vyhrálo volby. Motoristé balancují na hraně Sněmovny, ukázal průzkum
před 3 hodinami
Trump oznámil uzavření mírové dohody. Podepíše se v pátek v Evropě
před 5 hodinami
Počasí v novém týdnu potěší milovníky horkého léta
včera
Buckinghamský palác recykluje reakci na dotazy ohledně prince Andrewa
včera
Pavel kondoloval thajskému králi, jehož nejstarší dcera zemřela v nemocnici
včera
Trump má narozeniny. Ministerstvo zveřejnilo svérázné Macinkovo přání
včera
Další vražda v Praze. Cizinec při konfliktu vytáhl nůž, napadený zemřel
včera
Brazílie vstoupila do MS nemastně neslaně. Katar získal historický bod, slaví Skotsko a Austrálie
včera
Nová letecká linka z Prahy. Do Lisabonu začne létat na podzim
včera
Tragédie v Chorvatsku. Tři Češi nepřežili srážku lodí, potvrdil to konzulát
včera
Výkon Kanady proti Bosně stačil na remízu, Američané vstoupili do MS jasnou výhrou
včera
Odmítnutí švýcarského populačního stropu je mírně pozitivní zprávou i pro Česko
včera
Armáda propustila vojáka, který byl v Kongu, z preventivní karantény
včera
Trumpovo jméno je pryč z Kennedyho centra. Bílý dům vzdoroval do poslední chvíle
včera
ANO by jasně vyhrálo volby, Starostové se v opozičním souboji drží před ODS
včera
Britové zadrželi loď z ruské stínové flotily, oznámil Starmer
včera
Rychleji než dřív. České dráhy od neděle opět jezdí přímo do Hamburku
včera
Írán stále budí nejistotu. Teherán naznačil, jak to má s podpisem dohody
Írán zpochybnil nedělní termín podpisu mírové dohody s USA, o kterém informoval americký prezident Donald Trump. Upozornila na to britská stanice BBC. Podle Teheránu je nutné přesné datum podpisu memoranda teprve stanovit.
Zdroj: Lucie Podzimková