Prezident Putin prostřednictvím řádění svých vojáků navazuje na nejlepší tradice stalinistické genocidy páchané na ukrajinském národě.
Kyjevské předměstí Buča po několika týdnech znovu ovládly síly ukrajinské armády. Tamní ministerstvo obrany na twitteru ukázalo, co po sobě zanechala ruská okupační vojska - neozbrojení zastřelení civilisté na ulicích, zastřelení lidé se svázanýma rukama ve sklepích domů, a tak dále. Do společných hrobů Ukrajinci zatím pohřbili dohromady téměř 300 civilistů.
V žádném případě nejde o ojedinělé chování ruských vojsk. „Zdokumentované případy představují nevýslovnou a záměrnou krutost a násilí vůči ukrajinským civilistům,“ řekl Hugh Williamson, ředitel Human Rights Watch, v dokumentu Ukraine: Apparent War Crimes in Russia-Controlled Areas. Dokument popisuje vraždění, drancování, znásilňování. „Tyto a další násilné činy proti lidem v zajetí ruských sil by měly být vyšetřovány jako válečné zločiny,“ dodal. Zvěsti o podobných zločinech se objevují od samotných počátků ruské agrese.
Připomeňme si, jak ruský prezident Putin mluvil o Ukrajině těsně před zahájením války. Ukrajinu označil za umělý stát, který nemá právo na existenci. Za zločinný stát, který je třeba denacifikovat a demilitarizovat. Stále jasněji vidíme, jak vážně svá slova myslel. To, co postupně vyplouvá na povrch je krystalicky jasné – Rusko páchá na Ukrajině genocidu, jejímž cílem od počátku není nic jiného, než zlikvidovat samostatnou existenci Ukrajiny coby státu, ale také zlikvidovat Ukrajince coby národ. A to jakýmikoli prostředky.
To bohužel není nic nového. Navazuje na ruské snahy zlikvidovat samostatnost nejen ukrajinského národa, ale i samotnou jeho existenci. O ledasčem nás může poučit krátký pohled do historie rusko-ukrajinských vztahů 20. století.
Hladomor na Ukrajině z let 1932-33. Ten byl stalinistickým totalitním režimem záměrně vyvolán, aby zlomil odpor ukrajinského lidu k násilné kolektivizaci a zdeptal jeho národní sebevědomí. Odhaduje se, že při hladomoru zemřelo více než 3,3 milionu lidí. Ukrajina následně tento hladomor prohlásila za akt genocidy.
Velký teror z let 1937-8. Na Ukrajině měly masové represe svou specifiku, měly zde jasné národnostní zaměření. Nařčení z nacionalismu, ukrajinského šovinismu, z nacionalistické úchylky, ze členství v nacionalistických kontrarevolučních organizacích, to byly velmi časté „zločiny“ ve zfalšovaných a vykonstruovaných vyšetřovacích spisech obviněných osob. Jen na území ukrajinské SSSR bylo vykonáno 123 421 poprav. Tyhle strašidelné události způsobily, že i v postupujících hitlerovských jednotkách, útočících na SSSR, byli mnozí tamní lidé schopni vidět něco lepšího, než v čem právě žili.
Podobné zotročující a genocidní snahy se bohužel netýkají jen Ukrajinců. Vzpomeňme, jak se sovětské Rusko například vypořádalo s elitou polského národa poté, co si jeho území po dohodě s Hitlerem z části zabralo. Na přímý Stalinův rozkaz bylo v roce 1940. zlikvidováno na 25 tisíc polských důstojníků a vojáků pro údajně nepřátelský postoj k SSSR a jeho režimu. Celkový počet nuceně deportovaných z okupovaných území Polska během přibližně jednoleté okupace Sovětským svazem dosáhl téměř 800 000 osob. Ti byli z části umisťováni v lágrech a donuceni pracovat v továrnách a dolech v SSSR, zčásti posíláni do vyhnanství.
Jistě, aktuální události nelze plně ztotožňovat s historickými událostmi. Je však namístě poukazovat na podobnosti v nazírání tehdejší sovětské a současné ruské geopolitiky, jejích reálných kroků a záměrů.
Z toho, co vidíme na Ukrajině už od počátku současné války, lze s klidným svědomím dojít z jednoduchému závěru. Současný ruský vůdce je dalším v řadě válečných zločinců.
Související
Jsme připraveni a budeme konstruktivní, řekl Zelenskyj před jednáním s Američany
Witkoff a Kushner strávili tři hodiny s Putinem. Dnes budou jednat v Kyjevě
válka na Ukrajině , Ruská armáda , Ukrajina , Vladimír Putin , Petr Nutil
Aktuálně se děje
včera
Astonomové odhalili nový meteorický roj. Přispěl k tomu i Čech
včera
Další změny v Plzni. Krčík odchází do Pardubic, Boháč posílí Artis Brno
včera
Schillerové zkritizoval rozpočet i Zeman. Připomněl zrušení superhrubé mzdy
včera
Prezidenta Pavla čeká cesta do Norska. Bude zastupovat Česko na pohřbu krále
včera
Policisté dokončili exhumaci ostatků Masaryka. Právo informovat si vyhradili žalobci
včera
Babiš se popasoval s kritikou návrhu rozpočtu. Je čas investovat, tvrdí premiér
včera
Německo nám v podstatě vyhlašuje válku, reaguje Lavrov na obvinění
včera
Postup do Evropské ligy a ještě tři posily. Do Plzně přišli Gabriel, Vavro a Pališčák
včera
Jsme připraveni a budeme konstruktivní, řekl Zelenskyj před jednáním s Američany
včera
Babiš považuje Rusko za hrozbu. Premiér ujistil, že se lidé nemusí bát
včera
Policie objasnila výbuch bankomatu v Praze. Pachatele zadrželi v zahraničí
včera
Ministerstvo financí spustilo nový web k návratu EET
včera
Krakatoa se probudila. Letadla v Indonésii nemohou do vzduchu
včera
Za Brity se s norským králem rozloučí princ William. Dodrží se konvence
včera
Napětí v Íránu opět roste. Američané a Íránci na sebe opět útočili
včera
Witkoff a Kushner strávili tři hodiny s Putinem. Dnes budou jednat v Kyjevě
včera
Výhled počasí na další víkend. V Česku by mělo zapršet
5. září 2026 21:57
Sarah následuje Harryho a Meghan. Exmanželka Andrewa se má vrátit domů
5. září 2026 20:58
Návrat ztraceného syna. Českou ligu si opět zahraje bývalý reprezentant Čvančara
5. září 2026 19:51
Česko se připravuje na povodňová rizika. Pracuje se na novém plánu
Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo návrhy Plánů pro zvládání povodňových rizik pro období 2028–2033. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Plány navazují na aktualizované povodňové mapy a přinášejí soubor obecných i konkrétních opatření v povodích Labe, Odry a Dunaje, která mají pomoci lépe chránit obyvatele, obce i krajinu před dopady povodní. Veřejnost a uživatelé vody k nim mohou do konce února 2027 podávat připomínky.
Zdroj: Jan Hrabě