KOMENTÁŘ | Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu

Neinformovanost, lži, záměrné utajování zásadních událostí. Ruské techniky se nijak neliší od těch, které Sovětský svaz v čele s Ústředním výborem Komunistické strany sovětského svazu (KSSS) hojně používal. Tento přístup pak vede ke smrti alespoň zdánlivě nevinných lidí. Okupanti nejdříve obsazovali oblast bývalé jaderné elektrárny v Černobylu, nyní se snaží bojovat o Záporožskou jadernou elektrárnu.

V dubnu roku 1986 se prakticky nikdo neobával nebezpečí, které nestabilní stav reaktoru jaderné elektrárny v Černobylu představoval. V plánu bylo experimentovat s možnostmi, které reaktor má. Ihned po experimentu došlo k jeho plánovanému odstavení za účelem údržby. Velice rychle se přehřál a během několika desítek minut byla tragédie na světě.

U černobylské havárie se naplno projevila schopnost, profesionalita a obětavost personálu elektrárny a následně záchranných sborů. Tito všichni se zasloužili o záchranu množství lidských životů. Z valné většiny pak zemřeli.

Jakmile ale vybuchne jaderný reaktor o takové síle jako tento, je potřeba učinit opatření v daleko rozsáhlejší oblasti než v pár městech okolo něj. Nad Evropu se tehdy vznesl radioaktivní mrak ohrožující zdraví a životy lidí především na Ukrajině, v Bělorusku, Rusku, ale také v pobaltských zemích a na severu kontinentu.

Sovětské elity se snažily událost utajit. Tehdejší generální tajemník sovětské komunistické strany, nedávno zesnulý Michail Gorbačov, o tragédii přes tři týdny mlčel. První důkazy o havárii ani nepřišly od sovětských zdrojů.

Pracovníci forsmarkské jaderné elektrárny ve Švédsku, více než tisíc kilometrů od Černobylu, nalezli radioaktivní částice na svém oblečení. V Česku byl největší radioaktivní spad kvůli vydatnému dešti zaznamenán na Jesenicku a v Novohradských a Orlických horách.

Sovětští činitelé započali evakuaci lidí až 36 hodin po explozi reaktoru. Celkem bylo až do roku 2000 přesunuto na 350 tisíc lidí z okruhu třiceti kilometrů od místa havárie.

Toto je jen lehké nastínění toho, co se může stát, když selže lidský faktor při práci s extrémně citlivou a zároveň nebezpečnou technologií. O této události vznikla také velice autentická minisérie na HBO. Za předplatné to tedy stálo.

Jaderná bezpečnost Ukrajiny a Evropy je v kritickém ohrožení

V uplynulých dnech dorazila do Záporožské jaderné elektrárny inspekce Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Je zapotřebí zjistit, jestli nehrozí podobná tragédie jako v Černobylu před 36 lety.

Po tom, co se stalo v roce 1986, by měly jaderné elektrárny působit jako místo, na kterém se nesmí bojovat. A to je jen velmi kulantně řečeno. Ostřelování v oblasti jaderné elektrárny je extrémně nebezpečné.

To ale ruští vojáci často nevědí. Neinformovanost totiž v komunistickém bloku nefungovala pouze ve směru zevnitř ven. Nešlo jen o snahu udržet si své jméno supervelmoci ve světě. KSSS tehdy byla na sklonku sil a tragédie jako Černobyl by obyvatele zneklidnila a pobouřila. Gorbačov to moc dobře věděl a běžný lid neinformoval.

Proto teď ruští vojáci nasazují své životy nejen proti ukrajinské armádě, ale také proti něčemu mnohem horšímu – štěpícímu se uranu. Bojovali v radioaktivním areálu černobylské jaderné elektrárny a provádějí bezprecedentní útoky proti Záporožské jaderné elektrárně.

Na základě utajování informací můžou zemřít zcela zbytečně. Jaderná elektrárna, ať už jde o jakoukoli, musí být výlučnou zónou, ve které se zkrátka bojovat nesmí za žádných okolností. Inspekce MAAE přitom našla známky fyzického narušení bezpečnosti během pouhých pár hodin.

Šest bloků připravených k explozi

Zaměstnanci jaderných elektráren jsou vysoce kvalifikovaní a zkušení. Vědí, že k práci s radioaktivním materiálem je potřeba opatrnost a profesionalita. Bez hlubokých znalostí v oboru, ve kterém pracují, by logicky jaderné elektrárny existovat nemohly. Záporožská jaderná elektrárna má 6 bloků, což ji dělá největší elektrárnou tohoto typu v Evropě. Pro srovnání – Temelín má 2 obdobně výkonné bloky, Dukovany 4, ale dvojnásobně slabší.

Mezi tímto člověkem a vojákem, ať už z povolání nebo čerstvě mobilizovaným, je zjevný rozdíl. Voják nemůže vědět, jak se elektrárna obsluhuje. Navíc Rusové si v Černobylu počínali opravdu nezkušeně, jako by zde radioaktivita nikdy nebyla. Pokud bylo třeba vykopat zákop – vykopali si ho, pokud bylo třeba projet pásovým vozidlem – neváhali a využívali místních radioaktivních cest. U okupantů bychom marně hledali jakékoli ochranné pomůcky. Zkrátka šli na smrt.

Při používání základních lidských práv, které platí i pro vojáky, by měli velitelé, potažmo i stát, myslet na vhodné podmínky a vybavení svých jednotek. Je jasné, že ve válečném stavu je to obtížnější. Zásobovací trasy bývají narušovány nepřítelem nebo je zásobování nedostatečné, jako v ruském případě. Nařízením útoků na jadernou elektrárnu naznačuje ignoraci jakékoli morálky a empatie ze strany velení. Ruské velení bere své vojáky jako stroje.

Ženevské konvence šly stranou

Již po první světové válce bylo jasné, že i válka potřebuje svá pravidla. Samozřejmě je obtížné taková pravidla dodržovat. Jde o porážku nepřítele, a čím větší léčka nebo krutější techniky, tím větší šance na vítězství existuje. Proto ve 30. letech vznikly tzv. Ženevské konvence.

Na jejich základě došlo k odsouzení agresivní války, zákazu chemických a biologických zbraní, nebo například určuje, jak má být postaráno o raněné a že je potřeba k nim přistupovat s respektem. Po druhé světové válce začal boj proti šíření zbraní hromadného ničení. Ten postupem času přinášel ovoce. Byly položeny základy jaderné bezpečnosti ve světě.

Ostřelování či boje o Záporožskou jadernou elektrárnu představují bezprecedentní ignoraci a narušení jakýchkoli zásad mezinárodního práva a řádu ze strany Ruska. Putinovi evidentně nezáleží na jaderné bezpečnosti a životech desetitisíců lidí v okolí elektrárny. To dokazuje už jím vyvolaná invaze na Ukrajinu.

Pokud někdy Ukrajinci Rusko porazí, jistě Putina a válečné zločince s ním spojené nečeká nic jednoduchého. Velká část světa bude chtít tyto osoby dostat za mříže. Mezinárodní soudní tribunál v Haagu se s nimi jistě mazat nebude, a Putin dost možná stráví zbytek života ve vězení. Trest mu bude hrozit za porušení Ženevských konvencí, narušení jaderné bezpečnosti, spuštění agresivní útočné války a v neposlední řadě také schvalování a konání zločinu genocidy.

Související

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory. Komentář

Dva roky války na Ukrajině: Putinovy lži, brutální bitvy a konec v nedohlednu

Před dvěma lety ruské jednotky překročily hranice suverénní Ukrajiny. Hned brzy ráno první šrámy války utrpěla řada měst v čele s Kyjevem, Charkovem či Oděsou. Ruské rakety začaly nevybíravě brát životy mužů, žen a dětí. Dne 24. února 2022 se rozhořel největší konflikt v Evropě od konce druhé světové války.
Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory. Komentář

Konec v nedohlednu. Ohlédnutí za dvěma roky války na Ukrajině

Uplynuly dva roky od zahájení otevřené vojenské agrese Ruska vůči Ukrajině. Konflikt si za tu dobu vyžádal téměř jistě šestimístný počet životů. Zahynuly také tisíce, v drtivé většině případů ukrajinských civilistů. Více než 3,5 milionu lidí před boji uprchlo z domovů. Válka, jejíž konec není v dohledu, nadále představuje jeden z hlavních zdrojů mezinárodního napětí. Během 24 měsíců o ní bylo v tuzemském veřejném prostoru napsáno a řečeno mnohé. Potvrdila se přitom jen malá část predikcí a interpretací. Pochmurné výročí tak může komentátorům a analytikům nabídnout dobrý moment pro kritické zhodnocení svých slov. 

Více souvisejících

komentář Záporožská jaderná elektrárna Černobyl válka na Ukrajině Ruská armáda Michail Gorbačov jaderné elektrárny

Aktuálně se děje

před 22 minutami

před 54 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

včera

Bayern Mnichov

Po mizerném týdnu se Bayern Mnichov dohodl na předčasném konci s koučem Tuchelem

Nejprve prohra 0:3 v Leverkusenu, následně prohra 0:1 na hřišti Lazia Řím v rámci osmifinále Ligy mistrů a pak prohra 2:3 v Bochumi. To vše společně s tím, že v Bundeslize ztrácí Bayern Mnichov už osm bodů na vedoucí tým, nakonec vyústilo v dohodu mezi klubovým vedením a trenérem Thomasem Tuchelem na předčasném ukončení spolupráce, přičemž bývalý kouč Dortmundu, Paris Saint Germain či Chelsea by měl z mnichovského velkoklubu odejít až po této sezóně 2023/24.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Pavel se přihlásil k myšlence administrativních odvodů do armády

Prezident Petr Pavel se v dnešním vydání pořadu Za pět minut dvanáct televize Nova přihlásil k myšlence náčelníka generálního štábu Armády ČR Karla Řehky o odvodech do armády. Prezident však výslovně zdůraznil, že odvody jsou administrativním úkonem, který pomáhá státu získat přehled o personální situaci. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy