KOMENTÁŘ | Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety

Co se stane, když spojíme lidovou tvořivost s obranou vlastního státu? O tom by mohli vyprávět Rusové. Ukrajinská armáda od Američanů dostala moderní raketové systémy HIMARS, které okupantům doslova nahánějí hrůzu. S jejich dostřelem až 80 kilometrů jsou obránci schopni zasáhnout nepřítele hluboko do týlu.

Těmto systémům se nyní připisují velké zásluhy za přerušování zásobovacích tras, které si Rusové vydobyli s postupem války. Vedou okolo Černého moře od Mariupolu až po Cherson a jsou pro Rusy stěžejní.

Není proto divu, že pro okupanty jsou systémy HIMARS jedním z prioritních cílů. Ukrajinci přišli se zajímavým kouskem – začali budovat jejich dřevěné makety. Ty jsou pro objektivy dronů nerozeznatelné od originálních raketometů. Co ovšem rozeznat půjde je cena zbytečně vypálené rakety. Na těch jsou přitom ruské útoky často závislé. Rusové na tyto vydařené makety vypálili již okolo deseti raket.

Ano, deset raket proti dřevěným atrapám. Jeden by řekl, že má ruská armáda neomezené zdroje, ale není tomu tak. Zvlášť s přicházející zimou. Prezident Putin by mohl využít odkazu svých předků, kteří si v zimě mezi lety 1939 a 1940 vylámali zuby na Finech. Sice dobyli kus území, ale několikanásobně silnější Rudá armáda nesplnila očekávání Moskvy. Co do počtu a vojenské síly – Ukrajinci jsou o dost větší národ než Finové.

Jenže Putin zde zřejmě není od toho, aby chápal historické odkazy a měl se na pozoru před národy, které mají svou zemi rády. Racionálním chováním by mohl ušetřit spoustu prostředků pro běžné ruské lidi, ale neděje se tak. Místo toho vojáci, kteří se mu zodpovídají, mrhají raketami na hromádky dřeva. Doslova.

V historickém kontextu se nabízí zajímavé srovnání. Mnozí z nás jistě viděli dokumenty z druhé světové války o tom, jak se spojenci v roce 1944 snažili zakrýt skutečnou lokaci vylodění ve francouzské Normandii. Tak, jako pro Ukrajince je důležité mít k dispozici co nejvíce raketometů HIMARS, stejně důležité bylo pro spojence důležité, aby Němci nevěděli, kde se vylodí.

Zhruba 1100 herců budilo zdání, že tvoří 20tisícovou armádu. Nebyli to ani vojáci, šlo o umělce skutečně najaté z jejich oborů – od malířů přes architekty až po matematiky. Tito měli k dispozici obrovské množství nafukovacích tanků, dělostřelectva a letadel. Vojákům se podařilo postavit obrovské vojenské tábory pro tisíce mužů. Jednoduše vyrobili šňůry a na ně věšeli ložní prádlo. S tehdejšími technologiemi neexistovala možnost, jak by pilot Luftwaffe rozlišil vojenský tábor a spoustu pověšeného ložního prádla.

Jednotka také záměrně vypouštěla dezinformace. Tehdy ale nepůsobily jako klín vražený mezi různé společenské vrstvy. Fungovaly jako platná zbraň. Vydávali falešné pokyny pro neexistující armádu a mátli nepřítele. Přišli také s trikem s masivními reproduktory, které na velkou vzdálenost vypouštěly zvuky početné pochodující armády. Proti takovým, převážně psychologickým zbraním, tehdy nebyla účinná obrana.

Vraťme se zpět k válce na Ukrajině. Rusové disponují vyspělými technologiemi schopnými rozeznat dřevěnou maketu od raketometu. Mají možnosti, jak pořádně naplánovat vypálení ne právě levné rakety. Zřejmě je pro ně ale důležitější udělat vše pro likvidaci jednoho systému HIMARS než učinit logická a funkční taktická rozhodnutí. Americké raketomety mezitím působí nemalé škody.

Každá taková vypálená raketa snižuje potenciál okupantů přežít ve zdraví a s bojovými úspěchy zimu, která začne, co nevidět. Ukrajinská vojska mají lepší zázemí a zdroje přímo za svými zády. Pro Rusy jsou vyhlídky na pravou ukrajinskou zimu mnohem horší. Možná proto ta snaha likvidovat raketomety, které jim ničí zásobovací trasy. Tahle snaha ale může mít právě opačný účinek, kterým je konečná porážka invazních jednotek a osvobození celého území Ukrajiny.

Související

Černobyl, ilustrační fotografie. Komentář

40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR

Před 40 lety, 26. dubna 1986, došlo k zatím nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Série pochybení operátorů čtvrtého bloku elektrárny Černobyl na tehdy sovětské Ukrajině, ignorování bezpečnostních předpisů i nedostatky v designu tamního reaktoru vedly k jeho explozi. Masivní únik radiace následně zasáhl velkou část Evropy. Následky události byly tak dalekosáhlé, že podle některých tvrzení vedly ke kolapsu Sovětského svazu. Obstojí taková interpretace ve světle stávajících historických poznatků?
Ilustrační fotografie. Komentář

Česká nafta zdražila v EU nejvíce, ukazují data. Expert zhodnotil dopad snížení daně

Česku opět náleží jeden primát v rámci zemí EU. Motorová nafta totiž v březnu v ČR zdražila v reakci na válku v Íránu vůbec v nejvýraznějším procentuálním rozsahu ze všech zemí EU, a to v přepočtu do eur o 42,6 procenta, plyne z dnešních nových dat Evropské komise. V EU jako celku ceny nafty přidaly ve sledovaném období ve dnech 2. až 30. března v přepočtu do eur 27,4 procenta.

Více souvisejících

komentář válka na Ukrajině Armáda Ukrajina HIMARS (raketový systém)

Aktuálně se děje

před 50 minutami

Elon Musk

Tolik peněz, že je nemá šanci do konce života utratit. Elon Musk se stal prvním bilionářem na světě

Vstup vesmírné a technologické společnosti SpaceX na akciový trh zajistil Elonu Muskovi historické prvenství, neboť se stal vůbec prvním dolarovým trilionářem, resp. bilionářem na světě. Hodnota jeho majetku, který spočívá převážně v akciových podílech automobilky Tesla a právě SpaceX, se odhaduje na astronomických 1,11 bilionu dolarů. Takto obrovské jmění, představující milion milionů, se zcela vymyká běžnému lidskému chápání.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Evropská unie

Bohaté státy Evropské unie se bouří. Chtějí razantní škrty

Skupina bohatých států ze severu Evropské unie v čele s Německem a Nizozemskem se vzbouřila proti novému návrhu unijního rozpočtu na období let 2028 až 2034. Kypr, který v současnosti předsedá Radě EU, totiž ve svém vyjednávacím dokumentu navrhl snížení původního plánu Evropské komise o pouhá dvě procenta, což představuje zhruba 32,8 miliardy eur. Podle fiskálně konzervativních zemí je takové snížení naprosto nedostatečné, neboť celkový objem rozpočtu ve výši dvou bilionů eur zůstává v době omezených finančních možností evropských vlád neúnosně vysoký.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Zahajovací zápas fotbalového MS zvládlo domácí Mexiko. JAR dohrávala o devíti lidech

Fotbaloví fanoušci se dočkali. Ve čtvrtek večer středoevropského času vypuklo 23. fotbalové mistrovství světa, navíc takové, jaké svět dosud neviděl. Poprvé se koná ve třech zemích (v USA, Kanadě a Mexiku) a poprvé se ho účastní rekordních 48 týmů. První z trojice pořadatelských zemí se představila již v první hrací den, konkrétně Mexiko. To v Mexico City hostilo v zahajovacím zápase šampionátu (mimochodem, stejný zahajovací duel mělo fotbalové MS před 16 lety) Jihoafrickou republiku v rámci skupiny A. Africký celek doplatil na své chyby v obraně a nedisciplinovanost. Mexičané toho díky své síle dokázali využít a dokráčeli si k radosti domácích příznivců pro úvodní výhru 2:0.

před 5 hodinami

Íránská delegace v Pákistánu

CNN: Dohoda USA s Íránem má jen prodloužit příměří a znovu otevřít Hormuzský průliv

Prozataimní dohoda mezi Spojenými státy a Íránem by měla prodloužit příměří, znovu otevřít strategický Hormuzský průliv a připravit půdu pro další rozhovory o íránském jaderném programu. Diplomat obeznámený se situací ro CNN potvrdil, že obě strany se již shodly na textu memoranda o porozumění. Celý dokument však v tuto chvíli stále ještě čeká na závěrečný oficiální podpis.

před 6 hodinami

Zuzana Mrázová

Ministryně pro místní rozvoj Mrázová byla napadena

Kriminalisté aktuálně prověřují incident, k němuž došlo o víkendu v Ústeckém kraji a jehož terčem se stala ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Podle ranního oznámení policie čelila členka vlády slovnímu i fyzickému útoku ze strany čtyřiačtyřicetileté ženy.

před 7 hodinami

Elon Musk

Musk se stane prvním dolarovým trilionářem na světě. SpaceX míří na burzu

Vesmírná a technologická společnost SpaceX získala od finančních institucí 75 miliard dolarů (zhruba 56 miliard liber) před svým pátečním vstupem na burzu. Očekává se, že půjde o historicky nejhodnotnější debut na akciovém trhu. V hlášení pro americkou Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) firma uvedla, že prodala akcie v celkové hodnotě 75 miliard dolarů, přičemž cena za jednu akcii byla stanovena na 135 dolarů.

před 8 hodinami

Kaja Kallasová

Kallasová se ostře ohradila proti zrušení svého úřadu. Tisícům zaměstnanců EU poslala rázný mail

Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová se ostře ohradila proti diskusím o možném zrušení či radikální reorganizaci Evropské služby pro vnější činnost (EEAS). V interním e-mailu zaslaném pěti tisícům zaměstnanců unijní diplomatické služby zdůraznila, že instituce přináší celému bloku jasnou přidanou hodnotu, a to zejména v době, kdy v Evropě zuří plnohodnotná válka.

před 9 hodinami

princezna Badžrakitijábha

Zemřela princezna Bha. Budoucí thajská královna strávila poslední roky života v kómatu

Thajský královský palác oznámil, že ve věku 47 let zemřela princezna Badžrakitijábha, nejstarší dcera krále Mahá Vatčirálongkona. Princezna, v zemi známá jako princezna Bha, strávila téměř čtyři roky v kómatu. Hospitalizována byla od prosince 2022, kdy vážně onemocněla kvůli srdečním problémům, které se u ní projevily během výcviku jejích psů.

před 10 hodinami

Krym, ilustrační foto

Ukrajinská armáda zničila při útoku na most desítky vojenských vozidel. Chce odstřihnout Rusko od Krymu

Ukrajinská armáda oznámila, že se jí podařilo zničit padesát ruských vojenských vozidel při masivním úderu na Armjanský most, který spojuje okupovaný Krym s pevninskou Ukrajinou. Podle vyjádření ukrajinského prvního samostatného útočného pluku Da Vinci útok zcela ochromil klíčovou zásobovací trasu ruských jednotek a vyřadil most z provozu. Kyjev uvádí, že zasažená vozidla byla naložena municí a palivem určeným pro nasazení v oblasti Záporožské oblasti.

před 10 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Ukončili jsme válku s Íránem, prohlásil Trump. K žádné dohodě zatím nedošlo, reaguje Teherán

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že Washington a Teherán jsou velmi blízko podepsání mírové dohody, která by mohla ukončit současný válečný konflikt. Podle jeho slov bylo dosažení dohody hlavním důvodem, proč se rozhodl zrušit třetí noc po sobě plánované raketové údery a bombardování Íránu. Trump novinářům sdělil, že k finálnímu stvrzení ujednání zbývá v následujících dnech pouze dokončit dokumentaci, přičemž samotný podpisový ceremoniál se pravděpodobně uskuteční v Evropě. Podle něj tak válka s Íránem prakticky skončila.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie

Česko - Jižní Korea 1:2. Kapitán Krejčí skóroval, Korejci předvedli obrat

Češi v prvním zápase na letošním mistrovství světa ve fotbale sahali po bodovém zisku, proti Jižní Koreji dokonce několik minut vedli. Nakonec ale nezískali ani bod, protože reprezentaci asijské země se podařilo skóre otočit. Národní tým tak bude doufat, že vyhraje alespoň jeden ze dvou zbývajících zápasů ve skupině. 

včera

včera

Estadio Azteca je jedním ze stadionů, kde se odehraje letošní MS.

Fotbalové MS plné nových pravidel. Jaké novinky týmy i fanoušky čekají?

O blížícím se fotbalovém mistrovství světa, které vypukne již ve čtvrtek 11. června večer a které poprvé v historii budou spolupořádat tři země – konkrétně USA, Kanada a Mexiko, se v mnoha ohledech může směle mluvit o mistrovství, jaké fotbalový fanoušek dosud nezažil. Nejen rekordním počtem účastníků, kterých bude poprvé až 48, ale také třeba i kvůli změnám pravidel, stejně jako postupového klíče.

včera

včera

včera

Obavy vědců se naplnily. El Niño je tady, může dosáhnout historické síly a působit miliardové škody

V Tichém oceánu se oficiálně zformoval klimatický jev El Niño a podle předpovědí meteorologů by mohl dosáhnout historické síly. Tento přirozený oteplovací cyklus, který v tichomořské oblasti blízko rovníku ovlivňuje celosvětové počasí, podle odborníků ještě více zvýší teplotu planety již tak zatížené znečištěním z fosilních paliv a pravděpodobně vyvolá extrémní projevy počasí po celém světě. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy