Co se stane, když spojíme lidovou tvořivost s obranou vlastního státu? O tom by mohli vyprávět Rusové. Ukrajinská armáda od Američanů dostala moderní raketové systémy HIMARS, které okupantům doslova nahánějí hrůzu. S jejich dostřelem až 80 kilometrů jsou obránci schopni zasáhnout nepřítele hluboko do týlu.
Těmto systémům se nyní připisují velké zásluhy za přerušování zásobovacích tras, které si Rusové vydobyli s postupem války. Vedou okolo Černého moře od Mariupolu až po Cherson a jsou pro Rusy stěžejní.
Není proto divu, že pro okupanty jsou systémy HIMARS jedním z prioritních cílů. Ukrajinci přišli se zajímavým kouskem – začali budovat jejich dřevěné makety. Ty jsou pro objektivy dronů nerozeznatelné od originálních raketometů. Co ovšem rozeznat půjde je cena zbytečně vypálené rakety. Na těch jsou přitom ruské útoky často závislé. Rusové na tyto vydařené makety vypálili již okolo deseti raket.
Ano, deset raket proti dřevěným atrapám. Jeden by řekl, že má ruská armáda neomezené zdroje, ale není tomu tak. Zvlášť s přicházející zimou. Prezident Putin by mohl využít odkazu svých předků, kteří si v zimě mezi lety 1939 a 1940 vylámali zuby na Finech. Sice dobyli kus území, ale několikanásobně silnější Rudá armáda nesplnila očekávání Moskvy. Co do počtu a vojenské síly – Ukrajinci jsou o dost větší národ než Finové.
Jenže Putin zde zřejmě není od toho, aby chápal historické odkazy a měl se na pozoru před národy, které mají svou zemi rády. Racionálním chováním by mohl ušetřit spoustu prostředků pro běžné ruské lidi, ale neděje se tak. Místo toho vojáci, kteří se mu zodpovídají, mrhají raketami na hromádky dřeva. Doslova.
V historickém kontextu se nabízí zajímavé srovnání. Mnozí z nás jistě viděli dokumenty z druhé světové války o tom, jak se spojenci v roce 1944 snažili zakrýt skutečnou lokaci vylodění ve francouzské Normandii. Tak, jako pro Ukrajince je důležité mít k dispozici co nejvíce raketometů HIMARS, stejně důležité bylo pro spojence důležité, aby Němci nevěděli, kde se vylodí.
Zhruba 1100 herců budilo zdání, že tvoří 20tisícovou armádu. Nebyli to ani vojáci, šlo o umělce skutečně najaté z jejich oborů – od malířů přes architekty až po matematiky. Tito měli k dispozici obrovské množství nafukovacích tanků, dělostřelectva a letadel. Vojákům se podařilo postavit obrovské vojenské tábory pro tisíce mužů. Jednoduše vyrobili šňůry a na ně věšeli ložní prádlo. S tehdejšími technologiemi neexistovala možnost, jak by pilot Luftwaffe rozlišil vojenský tábor a spoustu pověšeného ložního prádla.
Jednotka také záměrně vypouštěla dezinformace. Tehdy ale nepůsobily jako klín vražený mezi různé společenské vrstvy. Fungovaly jako platná zbraň. Vydávali falešné pokyny pro neexistující armádu a mátli nepřítele. Přišli také s trikem s masivními reproduktory, které na velkou vzdálenost vypouštěly zvuky početné pochodující armády. Proti takovým, převážně psychologickým zbraním, tehdy nebyla účinná obrana.
Vraťme se zpět k válce na Ukrajině. Rusové disponují vyspělými technologiemi schopnými rozeznat dřevěnou maketu od raketometu. Mají možnosti, jak pořádně naplánovat vypálení ne právě levné rakety. Zřejmě je pro ně ale důležitější udělat vše pro likvidaci jednoho systému HIMARS než učinit logická a funkční taktická rozhodnutí. Americké raketomety mezitím působí nemalé škody.
Každá taková vypálená raketa snižuje potenciál okupantů přežít ve zdraví a s bojovými úspěchy zimu, která začne, co nevidět. Ukrajinská vojska mají lepší zázemí a zdroje přímo za svými zády. Pro Rusy jsou vyhlídky na pravou ukrajinskou zimu mnohem horší. Možná proto ta snaha likvidovat raketomety, které jim ničí zásobovací trasy. Tahle snaha ale může mít právě opačný účinek, kterým je konečná porážka invazních jednotek a osvobození celého území Ukrajiny.
Související
Trump lže světu do očí. Sliboval konec válek, jenže teď by se ho měla bát i Evropa
Američané operací ve Venezuele dali Evropanům šanci ukázat odvahu
komentář , válka na Ukrajině , Armáda Ukrajina , HIMARS (raketový systém)
Aktuálně se děje
včera
Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce
včera
Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi
včera
Smrt ženy v Jičíně. Podezřelým je cizinec, s partnerkou měl hádku
včera
Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti
včera
Vémolu na kauci propustili z vazby. Podíl na trestné činnosti nadále odmítá
včera
Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi
včera
Výhled počasí do poloviny února. Meteorologové očekávají další sněžení
včera
Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko
včera
Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo
včera
Zemřel známý herec, moderátor a dabér Mojmír Maděrič
včera
Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky
včera
"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko
včera
Střelba v Chřibské měla vztahový motiv. Útočník střílel na policisty, pak si vzal život
včera
Trump pozval Putina do Rady míru, která má dohlížet na Pásmo Gazy
včera
Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu
včera
16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají
včera
Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura
Aktualizováno včera
Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění
včera
Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska
včera
15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě
Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.
Zdroj: Libor Novák