Politico: Myšlenka náhrady za NATO naráží na první problémy

Podle komisaře EU pro obranu Andriuse Kubiliuse Evropě chybí jednotná platforma pro lídry, která by řešila ty nejzásadnější obranné otázky. „Vytvořit tento orgán je nyní naléhavý úkol,“ prohlásil Kubilius s tím, že současná situace vyžaduje „intelektuální velký třesk“ v tom, jak o bezpečnosti přemýšlíme. Dosavadní struktury jsou totiž příliš těžkopádné na to, aby čelily dravé politice, kterou Washington aktuálně vůči Grónsku a potažmo celé Evropě praktikuje.

Německý europoslanec za Zelené Sergey Lagodinsky již pracuje na rezoluci, která navrhuje konkrétní podobu této rady. Měla by sdružovat lídry šesti největších zemí – Německa, Francie, Itálie, Španělska, Polska a Spojeného království. K nim by se připojovali zástupci dvou menších států na rotačním principu a předseda Evropského parlamentu. Lagodinsky zdůrazňuje, že Evropa si nemůže dovolit čekat, až se 27 zemí shodne na tom, zda je hrozba invaze v Grónsku skutečným nebezpečím pro mír.

Navrhovaný orgán by měl fungovat jako „strategický kokpit“ Evropské unie, schopný se sejít prakticky okamžitě. Aby se obešlo unijní pravidlo jednomyslnosti v otázkách obrany, měla by být rada zřízena na základě nové mezivládní smlouvy. To by umožnilo zapojit i Británii, která po brexitu zůstává klíčovým vojenským hráčem v regionu, a zároveň by to zabránilo státům jako Maďarsko, aby se staly „únosci“ společného rozhodování.

Krize nabrala na obrátkách po sobotních hrozbách Donalda Trumpa, který uvalil desetiprocentní cla na osm evropských zemí za to, že vyslaly vojáky na cvičení do Grónska. Španělský premiér Pedro Sánchez na to reagoval slovy, že Evropa musí pokročit v integraci a vybavit se skutečně společnou obranou. „K tomu nepotřebujeme jednomyslný souhlas všech 27 států,“ dodal Sánchez, čímž podpořil myšlenku užší spolupráce ochotných.

Myšlenka evropské obdoby Rady bezpečnosti OSN není nová; objevila se již v 80. letech a naposledy ji v roce 2017 prosazovali Emmanuel Macron a Jean-Claude Juncker. Tehdy však narazila na neochotu Británie a obavy středně velkých států ze ztráty suverenity. Dnes je situace jiná – USA otevřeně používají cla jako geopolitickou zbraň a bezpečnostní záruky NATO pod Trumpovým vedením ztrácejí na důvěryhodnosti.

Zatímco se v Bruselu chystá čtvrteční mimořádný summit lídrů EU, diplomaté v kuloárech připouštějí, že debata o Radě bezpečnosti je nyní více než smysluplná. Nathalie Loiseau, francouzská europoslankyně z frakce Renew, upozorňuje, že čím více budeme koordinovat své kroky, tím lépe. Podle ní je současné ohrožení naší bezpečnosti existenční a vyžaduje flexibilitu, kterou stávající formát jednání všech 27 lídrů nenabízí.

Přesto přetrvává skepse. Někteří analytici varují, že by se nový orgán mohl stát jen další „diskusní klubem“, pokud se nepodaří překonat hluboké politické a geografické rozdíly mezi členy. Navíc vlády jen neradi předávají moc nad vlastními armádami do rukou jiných států. „Žádná vláda neodevzdá svou suverénní pravomoc nad obranou jen tak,“ varuje jeden z anonymních diplomatů citovaných serverem Politico.

Grónská krize však ukazuje, že Evropa je tlačena ke zdi. Pokud se nedokáže sjednotit v obraně dánské suverenity, riskuje, že bude příště čelit obdobnému tlaku v jiných oblastech. Ursula von der Leyenová slíbila „neoblomnou“ reakci, ale bez pevných institucionálních základů, jako je právě navrhovaná Evropská rada bezpečnosti, může tato jednota v čase krize snadno popraskat.