Chceme okamžité jednání o koupi „kusu ledu“. Odmítněte a budeme si to pamatovat, řekl Trump v Davosu

Prezident přiznal, že původně zvažoval tuto pasáž ze svého projevu vynechat, ale nakonec se rozhodl jinak, aby předešel negativním reakcím. Zdůraznil, že chová „obrovský respekt“ k obyvatelům Grónska i Dánska, ale zároveň dodal, že současný stav je neudržitelný. Grónsko popsal jako rozlehlou, neosídlenou a nechráněnou zemi, která v moderním světě čelí hrozbám, jimž sama nedokáže čelit.

Zároveň odmítl spekulace, že by hlavním motivem USA byla naleziště prvků vzácných zemin. Podle Trumpa jsou tyto suroviny druhořadé; klíčový je geopolitický význam ostrova, který leží přímo v centru mocenského trojúhelníku mezi Spojenými státy, Ruskem a Čínou. „Je to součást Severní Ameriky, je to naše teritorium,“ prohlásil rezolutně před udivenými delegáty.

Trump se opřel do Dánska s tím, že na ostrově není dánská přítomnost téměř vidět a že Kodaň do území investuje mnohem méně peněz, než původně slíbila. Podle jeho slov se američtí prezidenti snaží o koupi Grónska už téměř dvě století a on hodlá tento historický proces konečně dotáhnout. Spojené státy podle něj jako jediné mohou zajistit stabilitu a modernizaci tohoto arktického regionu.

Během projevu se Trump dotkl i citlivého tématu použití síly. Uvedl, že Spojené státy by byly se svou armádou „nezastavitelné“, ale hned dodal, že sílu použít nechce a nebude. „Vše, co Spojené státy žádají, je místo zvané Grónsko,“ řekl a snažil se tak zmírnit obavy z vojenské eskalace, které v Evropě v posledních týdnech vyvolaly nasazení jednotek NATO do oblasti.

V souvislosti s NATO prezident nešetřil kritikou. Prohlásil, že aliance a Evropa dostatečně neocenily, co pro ně USA po desetiletí dělají. „Dáváme tolik a dostáváme tak málo zpět,“ postěžoval si a zpochybnil ochotu spojenců přispěchat Americe na pomoc, pokud by to potřebovala. Přestože potvrdil, že USA za NATO stojí na sto procent, vyvolal v sále nejistotu svými pochybnostmi o loajalitě partnerů.

Snažil se také spojit otázku Grónska s válkou na Ukrajině. Trump prohlásil, že NATO musí pomoci konflikt ukončit, protože „zbytečně umírá příliš mnoho lidí“. Tvrdil, že Vladimir Putin i Volodymyr Zelenskyj chtějí uzavřít dohodu, a on je připraven jim v tom pomoci. Jako protislužbu za americkou pomoc Evropě pak označil právě postoupení Grónska, které nazval „malou žádostí“ ve srovnání s americkými výdaji na obranu kontinentu.

Svůj projev doprovodil i varováním směřovaným přímo k přítomným lídrům. „Můžete říct ano a my budeme velmi vděční, nebo můžete říct ne a my si to budeme pamatovat,“ prohlásil Trump. Tento výrok byl vnímán jako jasné ultimátum, které spojuje územní požadavky s budoucí mírou americké ochrany a ekonomické spolupráce.

Prezident se nevyhnul ani historickým exkurzům, když připomněl druhou světovou válku. Poznamenal, že bez Spojených států by se dnes v sále mluvilo německy nebo japonsky. Kritizoval rozhodnutí tehdejší administrativy vrátit Grónsko Dánsku po válce jako „velkou hloupost“ a vyjádřil zklamání nad současnou dánskou nevděčností vůči americkým osvoboditelům.

Během vystoupení došlo i na několik bizarních momentů. Trump v jednu chvíli obvinil „Island“ z poklesu amerických akciových trhů, což vyvolalo u části publika zmatení, zda se opět nepřeslechl nebo si ostrovy nespletl. Později si také neodpustil jízlivou poznámku na adresu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, když zpochybňoval, proč vystupoval v „stylových slunečních brýlích“, přestože bylo známo, že má Macron oční infekci.

Na závěr prezident zopakoval svou vizi, že silná a bezpečná Amerika znamená silné NATO. Trval na tom, že Grónsko může hrát klíčovou roli ve světovém míru a ochraně, pokud bude pod americkou správou. Podle něj je nutné, aby se Evropa vymanila z „kultury úpadku“, kterou si sama vytvořila, a začala se chovat jako skutečný spojenec, který chápe strategické potřeby USA.