Nic se nezměnilo. Trump chce stále ovládnout Grónsko, varuje premiér

Tento postoj vyvolal mezi obyvateli ostrova značnou nejistotu a obavy. Frederik-Nielsen ve svém písemném prohlášení pro grónský parlament uvedl, že někteří občané trpí vážnými poruchami spánku a úzkost dospělých se přenáší i na děti. Celá společnost podle něj žije v neustálé nejistotě z toho, co může přinést budoucnost, což grónská vláda považuje za zcela nepřijatelné.

Premiér zdůraznil, že tato situace se netýká pouze Grónska, ale má dopad na budoucnost celého NATO, ochranu západního světa a globální demokracii. Pokud nebudou respektovány mezinárodní zákony, pravidla a státní suverenita, hrozí podle něj svět rozdělený mocnostmi. V takovém uspořádání by pak svoboda a právo na sebeurčení mohly zcela zaniknout.

V reakci na americké snahy Frederik-Nielsen vyzdvihl potřebu pokračující úzké spolupráce s Dánskem a dalšími zeměmi Evropské unie a Severoatlantické aliance. Tato vyjádření zazněla v době, kdy se grónský parlament Inatsisartut sešel na zvláštním zasedání věnovaném otázce nezávislosti tohoto území.

Nedávné oznámení Trumpa o dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska navíc vyvolalo v mezinárodních kruzích vlnu otázek. Zatímco Trump mluví o historickém úspěchu a „věčném“ ujednání, bližší pohled na dostupné informace naznačuje, že podstata této dohody není zdaleka tak revoluční, jak ji Bílý dům prezentuje. Většina klíčových bodů totiž nápadně připomíná bezpečnostní smlouvu s Dánskem, která platí již od roku 1951.

Tato původní dohoda z dob studené války již dávno garantuje Spojeným státům trvalou vojenskou přítomnost na ostrově. USA na jejím základě využívají rozsáhlá území, včetně strategické vesmírné základny Pituffik, a disponují tam prakticky neomezenou jurisdikcí pro své obranné operace. Trump však při svých vystoupeních hovoří o absenci časového omezení nové dohody, jako by šlo o zásadní novinku, přestože stávající stav je v tomto ohledu totožný.

Analytici upozorňují, že prezident se v odpovědích na otázky o vlastnictví ostrova začal nápadně vyhýbat přímým vyjádřením. Zatímco dříve tvrdil, že jedinou přijatelnou možností je plná koupě Grónska, nyní používá vágní termíny o „dlouhodobém partnerství“. To naznačuje, že od svého původního a nerealistického požadavku na anexi území v tichosti ustoupil, aby mohl deklarovat alespoň formální vítězství.

Nová rámcová dohoda, která zatím existuje pouze v ústní rovině mezi Trumpem a šéfem NATO Markem Ruttem, sice mluví o aktualizaci vztahů, ale její obsah je velmi povědomý. Zahrnuje například diskuse o modernizaci obranných systémů a instalaci protiraketového štítu podobného izraelskému systému Golden Dome. I tyto kroky však bylo možné realizovat v rámci stávajících smluv o vojenské spolupráci s dánskou stranou.

Dalším bodem ujednání má být výslovný zákaz působení ruských a čínských subjektů v grónských vodách a na jeho území. Ani zde se však nejedná o ústupek, který by bylo nutné vynucovat silou nebo hrozbami. Dánsko jako věrný člen NATO a samo Grónsko již dříve deklarovaly, že hodlají v otázkách bezpečnosti úzce spolupracovat s Washingtonem a omezovat vliv geopolitických rivalů.

Sporným bodem zůstává přístup k nerostnému bohatství a vzácným kovům, o kterém Trump mluvil jako o jedné ze svých hlavních priorit. Signály z vyjednávacích týmů jsou v této věci rozporuplné a není jasné, zda Spojené státy skutečně získaly nějaké nadstandardní výhody. Navíc těmto diskusím dominovala grónská vláda již před týdny, kdy vyjádřila ochotu o minerálech jednat čistě na komerční bázi.