Podporuje ropné giganty, nikoliv planetu. Konference COP30 odstartovala kritikou Řecka

Do Lago uznal, že celý proces konference stran (COP) přináší výsledky, ale je nezbytné urychlit tempo. Připomněl, že díky Pařížské dohodě se podařilo snížit původně předpovídané oteplení přesahující čtyři stupně Celsia. Dodal však, že svět musí vyvinout mnohem větší úsilí, aby snížil teploty ještě více.

Hned na začátku konference upoutala pozornost výrazná absence reportérů a kamer velkých amerických televizních sítí v mediálním centru COP30. Ačkoliv se centrum po pomalém startu zaplnilo novináři, tato neúčast je velmi nápadná. Částečně je to připisováno tomu, že prezident Donald Trump odstoupil od Pařížské dohody.

Odborníci se ale ptají, proč by se americké vysílací sítě měly přizpůsobovat politickému postoji jednoho politika. Jak může být americká veřejnost informována o nebezpečích globálního oteplování, pokud hlavní televizní stanice neinformují o největším celosvětovém setkání vědců, diplomatů a aktivistů? Mark Hertsgaard, výkonný ředitel Covering Climate Now, označil tuto neúčast za „tragické vzdání se občanské odpovědnosti“. Uvedl, že jde pravděpodobně o nejdůležitější klimatický summit od roku 2015, který přinesl Pařížskou dohodu.

Hertsgaard dále vysvětlil, že většina novinářů by si přála být v Belému, ale o jejich neúčasti rozhodují manažeři redakcí a korporátní šéfové. Nejčastěji se argumentuje rozpočtovými důvody, neboť vyslání štábů do Brazílie je drahé. Způsob, jakým redakce hospodaří se svými omezenými rozpočty, však odráží jejich redakční priority.

Skutečnost je taková, že pro mnohé americké redakce není téma klimatických změn nejvyšší prioritou. Toto opomíjení přetrvává i přes hmatatelné důkazy klimatických hrozeb, jako jsou nedávné bouře na Filipínách a Jamajce. Odborníci kritizují nedostatečnou „klimatickou gramotnost“ mezi redakčními vedoucími, kteří vnímají změnu klimatu jen jako jedno z mnoha témat, ne jako zásadní příběh naší doby.

Hertsgaard navíc upozornil na deregulaci v USA, která oslabila smysl televizních sítí pro seriózní veřejnoprávní žurnalistiku. Korporátní vlastníci sítí v duchu volného trhu již nejsou nuceni dělat nic jiného než maximalizovat zisk. To vede k situaci, kdy se od zpravodajských oddělení očekávají zdravé zisky.

Tento tlak na zisk se promítá do masivního propouštění zaměstnanců, které v posledních 18 měsících zasáhlo všechna velká zpravodajská oddělení, včetně téměř kompletního zrušení klimatické jednotky v CBS News. Korporátní zisky rostou, zatímco americká veřejnost zůstává stále méně informovaná o dění ve světě.

S klimatickými zprávami souvisí i ostrá kritika ekologů namířená proti energetické dohodě mezi řeckou vládou a americkým ropným gigantem ExxonMobil. Tato dohoda počítá s masivním průzkumným projektem těžby fosilního plynu v řeckých vodách. Ekologové ji považují za „zásadně neaktuální“.

Dimitris Karavellas, ředitel řecké pobočky Světového fondu na ochranu přírody (WWF), uvedl, že v době, kdy svět čelí krizi a věda požaduje konec fosilních paliv, se řecká vláda rozhodla podpořit ropné giganty, nikoliv planetu. Těžba v Jónském moři, které je oblastí bohatou na biodiverzitu a klíčovým pilířem řeckého cestovního ruchu, je podle něj krátkozraká a zcela jde proti duchu doby.

Očekává se, že offshore těžba zemního plynu v Jónském moři, západně od Korfu, by měla začít na počátku roku 2027. Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis nicméně prohlásil, že dohoda je klíčová pro posílení energetické bezpečnosti země na léta dopředu. Americký ministr energetiky Chris Wright dokonce označil dohodu za „historickou“.

Wright vyzdvihl Řecko jako strategického spojence USA, který se stává vstupní branou pro americké exporty zkapalněného zemního plynu (LNG) do celého regionu. Cílem je odklonit Evropu od závislosti na Rusku a nahradit „každou molekulu“, kterou Rusko vyprodukovalo, americkými rezervami.

Zároveň byl summit COP30 první konferencí OSN o klimatu konanou přímo v deštném pralese, a proto bylo příznačné, že účastníky přivítal prudký liják. V mediálním centru bylo burácení deště tak silné, že přehlušovalo rozhovory i streamované projevy. Silné deště a sucha jsou přitom projevy klimatické krize, které v Brazílii narůstají.

Rosângela Lula da Silva, první dáma Brazílie známá jako Janja, se během slavnostního udílení cen omluvila za vysoké teploty v konferenčním centru, které vznikly i přes spuštěnou klimatizaci. Janja zdůraznila význam místních a ženami vedených klimatických akcí a vyzvala, aby se COP30 stala „COP implementace, COP pravdy“. Uvedla, že je potřeba se vymanit z vlivu „bílých mužů v kravatách“.

V kontextu klimatických plánů byla zveřejněna zpráva podporovaná OSN, která odhaluje, že 70 % zemí nezahrnuje půdu jako nástroj pro zmírnění klimatických změn ve svých národních plánech. Přitom půdy jsou po oceánech největším úložištěm uhlíku na světě. Nová analýza ukázala, že regenerativní zemědělské postupy, jako je pěstování krycích plodin, by mohly snížit emise až o 27 % potřebných k udržení oteplení pod 2 °C.

Opomíjení půdy v plánech na zmírňování emisí, nikoli pouze v adaptačních plánech, je pro mnohé nepochopitelné. Praveena Sridhar ze hnutí Save Soil uvedla, že svět má pod nohama o 45 % větší a neočekávanou uhlíkovou banku, ale současné plány ji neberou v potaz jako mocné a nákladově efektivní klimatické řešení.

Ekologické nevládní organizace varovaly, že světoví lídři riskují ztrátu důvěryhodnosti, pokud na COP30 nepřijmou konkrétní kroky ke klimatické spravedlnosti. Vyzývají k zajištění ochrany pro pracovníky v znečišťujících odvětvích a k naplnění fondu pro ztráty a škody. Ten má pokrýt náklady na nevratné klimatické ztráty v rozvojových zemích, ale dosud se v něm sešlo jen 750 milionů dolarů, což je nepatrný zlomek potřebné částky.

Greenpeace International vyzvalo k plánu na postupné ukončení fosilních paliv a k opuštění pouhých „okázalých slibů“. Martin Kaiser z Greenpeace Německo prohlásil, že je potřeba říci: „Žádné další deklarace. Závazné akce.“ V neposlední řadě, zvláštní zpravodajové OSN zopakovali požadavek, aby UNFCCC zakázala účast lobbistů fosilních paliv na klimatických jednáních.

Exkluzivní výzkum ukázal, že na předchozích čtyřech summitech se zúčastnilo více než 5350 lobbistů zastupujících zájmy ropného, plynárenského a uhelného průmyslu. Pouhých 90 korporací, které poslaly nejvíce lobbistů, jako jsou ExxonMobil, BP a Chevron, odpovídalo za 57 % veškeré produkce ropy a plynu v loňském roce. Tito zástupci se snaží ovlivňovat klimatickou politiku a podle kritiků úspěšně brání smysluplným opatřením.