„Největší deregulace v americké historii.“ Trump zrušil vědecké rozhodnutí omezující plyny oteplující planetu

Bílý dům označil toto zrušení za největší deregulaci v americké historii. Podle vyjádření administrativy tento krok zlevní automobily a sníží náklady výrobců o zhruba 2 400 dolarů na každé vozidlo. Environmentální skupiny naopak uvádějí, že jde o dosud nejvýznamnější zásah do opatření proti klimatickým změnám, a připravují se na právní napadení tohoto rozhodnutí u soudů.

Během čtvrtečního vystoupení v Oválné pracovně Trump prohlásil, že pravidlo z roku 2009 bylo katastrofální politikou Obamovy éry. Podle jeho slov toto nařízení vážně poškodilo americký automobilový průmysl a masivně zvýšilo ceny pro tamní spotřebitele. Republikánský prezident dodal, že toto radikální pravidlo se stalo právním základem pro klimatickou agendu demokratů, kterou nazval jedním z největších podvodů v historii.

Bývalý prezident Barack Obama, který se k politice svých nástupců vyjadřuje jen zřídka, uvedl, že zrušení tohoto zjištění zvýší zranitelnost Američanů. Na sociální síti X napsal, že bez tohoto opatření budou lidé méně v bezpečí a méně zdraví. Podle něj tento krok omezí schopnost bojovat s klimatickými změnami jen proto, aby průmysl fosilních paliv mohl vydělávat více peněz.

Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) zaujala stanovisko k dopadům skleníkových plynů poprvé v roce 2009, během prvního roku Obamova funkčního období. Tehdy úřad rozhodl, že šest klíčových skleníkových plynů, včetně oxidu uhličitého a metanu, ohrožuje lidské zdraví. Vzhledem k tomu, že rozdělený Kongres nebyl schopen schválit legislativu k řešení globálního oteplování, stalo se toto zjištění EPA ústředním bodem federálních snah o omezování emisí.

Bývalá právnička EPA a ministerstva spravedlnosti Meghan Greenfieldová uvedla, že zjištění o ohrožení sloužilo jako základní kámen americké regulace skleníkových plynů. Podle ní se toto nařízení netýkalo pouze motorových vozidel, ale zahrnovalo i elektrárny, ropný a plynárenský sektor, emise metanu ze skládek a dokonce i letadla. Standardy pro všechna tato odvětví byly postaveny právě na tomto jediném vědeckém závěru.

Představitelé Trumpovy administrativy zdůrazňují, že zrušení regulace ušetří více než bilion dolarů a pomůže snížit ceny v dopravě a energetice. Tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová novinářům sdělila, že odvolání tohoto zjištění sníží výdaje výrobců automobilů o 2 400 dolarů na vozidlo. Mnoho ochránců životního prostředí je však k těmto uváděným úsporám skeptických.

Peter Zalzal z Fondu pro obranu životního prostředí uvedl, že tento krok naopak donutí Američany utrácet více peněz, konkrétně kolem 1,4 bilionu dolarů za dodatečné náklady na palivo. Tyto výdaje budou spojeny s provozem méně účinných vozidel s vyššími emisemi. Analýzy podle něj také ukazují na zdravotní dopady, které by mohly zahrnovat až 58 000 předčasných úmrtí a 37 milionů dalších astmatických záchvatů.

V americkém automobilovém průmyslu panuje ohledně tohoto kroku nejistota, protože výroba vozů s nižší palivovou účinností by mohla omezit jejich prodej v zahraničí. Michael Gerrard, odborník na klimatické právo z Kolumbijské univerzity, poznamenal, že toto zrušení upevňuje již dříve provedené kroky, jako je uvolnění norem pro spotřebu paliva. Zároveň však dodal, že to staví americké výrobce do obtížné situace, protože o jejich vozy nemusí být jinde zájem.

Zrušení zjištění o ohrožení sice pomůže Bílému domu odstranit klimatické regulace, ale podle některých pozorovatelů to může mít i nezamýšlené důsledky. Trumpova administrativa v minulosti paradoxně využívala pravidlo z roku 2009 k tomu, aby zabránila jednotlivým státům přijímat vlastní, přísnější zákony o emisích. Skutečnost, že odpovědnost za regulaci plynů připadala federálnímu úřadu, také pomáhala potlačovat žaloby podávané jednotlivci či organizacemi v klimatických otázkách.

Meghan Greenfieldová, která nyní působí v právnické firmě Jenner & Block, vysvětlila, že toto rozhodnutí dosud blokovalo řadu žalob a drželo nároky žalobců mimo soudní síně. Nyní očekává, že státy a neziskové skupiny začnou podávat žaloby, pravděpodobně u státních soudů, aby zjistily, kde leží hranice tohoto nového právního stavu. Klíčovým bodem sporu bude vědecký základ, o který se zrušení opírá.

Ministerstvo energetiky loni sestavilo panel vědců, aby vypracovali zprávu zpochybňující obecně přijímané poznatky o vlivu skleníkových plynů na oteplování. Právě tato zpráva se stala podkladem pro návrh na zrušení zjištění z roku 2009. Mnoho klimatologů si však stěžovalo, že panel byl nereprezentativní a složený z lidí skeptických k lidskému vlivu na klima, a označili zprávu za nepřesnou a zavádějící.

Federální soudce nedávno rozhodl, že ministerstvo při sestavování tohoto týmu porušilo zákon. Není jasné, do jaké míry se Trumpova administrativa bude o tuto zprávu při obhajobě svého postupu opírat. Právní experti se domnívají, že administrativa může usilovat o to, aby byl tento návrh testován u Nejvyššího soudu ještě před koncem Trumpova funkčního období.

Pokud by Trumpova administrativa u Nejvyššího soudu uspěla, zjištění o ohrožení by se stalo minulostí. Podle Meghan Greenfieldové se EPA snaží tento prostor zcela opustit, a to trvale. V případě vítězství u soudu by totiž nová prezidentská administrativa nemohla toto stanovisko bez nové legislativy změnit.