Oteplující se klima a masivní využívání umělého sněhu mění podobu zimních olympijských her. V italských Dolomitech se v těchto dnech připravují sněžná děla, která mají vyprodukovat 50 000 metrů krychlových technického sněhu. Cílem je zajistit perfektní podmínky pro lyžařské a snowboardové disciplíny nadcházejících her v roce 2026. Přestože Cortina d'Ampezzo leží ve výšce 1 816 metrů a má přirozených srážek dostatek, organizátoři potvrzují, že umělý sníh bude tvořit 85 % povrchu tratí.
Podle pořadatelů je technický sníh nezbytný pro garantování nejvyšší kvality povrchu a zajištění spravedlivých podmínek pro všechny závodníky. Trenéři, sportovci i vědci však vyjadřují znepokojení. Tvrdí, že sněžné sporty jsou kvůli tomu nepředvídatelnější a nebezpečnější. Umělý sníh je totiž mnohem tvrdší a hustší než přírodní, protože ve své struktuře zadržuje méně vzduchu. To podle odborných zpráv z roku 2022 výrazně zvyšuje riziko vážných zranění při pádech.
Profesorka Madeleine Orr přirovnává pád na umělém sněhu k dopadu na chodník, zatímco přírodní sníh připomíná spíše měkkou trávu. Data sice neukazují, že by sportovci na technickém sněhu padali častěji, ale následky takových nehod jsou mnohem horší. Skotská lyžařka Laura Donaldson vzpomíná, že při špatných sezónách jsou stěny U-rampy tvořeny v podstatě svislým ledem, což je pro závodníky extrémně riskantní a v historii došlo i k tragickým úmrtím.
Ne všichni sportovci však vidí situaci tak dramaticky. Britská paralympionička Menna Fitzpatrick upozorňuje, že umělý sníh je dnes klíčový pro udržení závodního kalendáře a konzistenci sezóny. Pro lyžaře je tato spolehlivost důležitá z pohledu plánování. Fitzpatrick dodává, že zranění jsou přirozenou součástí sportu a umělý sníh nevnímá jako hlavní problém, protože profesionálové jsou zvyklí trénovat v nejrůznějších prostředích, včetně vnitřních hal.
Environmentální dopad zasněžování je přesto značný. Pro letošní zimní hry bude spotřebováno zhruba 27 000 metrů krychlových vody, což odpovídá jedenácti olympijským bazénům. Výroba sněhu může být energeticky velmi náročná, i když letošní hry deklarují využívání výhradně obnovitelných zdrojů. Studie navíc naznačují, že umělý sníh může negativně ovlivňovat růst rostlin v daných lokalitách, ačkoliv MOV ujišťuje, že do vody nepřidává žádné chemikálie.
Změna klimatu zásadně promlouvá i do samotné přípravy sportovců. Týmy musí cestovat stále dál, aby našly vhodné podmínky pro trénink, což zvyšuje finanční náklady. Kanadský kouč Philippe Marquis uvádí, že jeho tým musel v posledních dvou letech opustit domácí ledovce kvůli jejich tání a hledat sníh v Jižní Americe. Nedostatek tréninkových dní na kvalitním povrchu pak vede k tomu, že se sportovci nemohou bezpečně posouvat na hranici svých možností.
Marquis si také všímá častějších zranění kolen a zad u závodníků v jízdě v boulích. Při rychlostech kolem 120 km/h na zledovatělém umělém povrchu je prostor pro chybu minimální. Náročný cestovní rozvrh a zvýšené riziko úrazu si podle něj vybírají daň na psychickém i fyzickém zdraví profesionálů. Navíc hrozí ekonomická spirála, kdy se kvůli nákladům na zasněžování zvýší ceny vstupenek a sport se stane dostupným pro stále menší skupinu lidí.
Budoucnost zimních olympiád je z hlediska výběru lokalit nejistá. Ze všech 21 míst, která hostila hry od roku 1924, bude mít podle vědců do roku 2050 klimatickou vhodnost pouze deset z nich. Nová studie z University of Waterloo analyzovala 93 potenciálních hostitelských míst a zjistila, že při zachování současných klimatických trendů zůstane pro olympiády spolehlivých jen 52 lokalit a pro paralympiády pouze 22.
Vědci navrhují několik kroků pro záchranu her. Jednou z možností je posunout termín olympiády o dva týdny dopředu nebo pořádat oba sportovní svátky současně v únoru. Dalším zvažovaným návrhem je model rotujících hostitelských měst, kdy by se hry konaly v omezeném počtu lokalit, které mají dlouhodobě zajištěné sněhové podmínky. Mezinárodní olympijský výbor potvrdil, že o těchto variantách aktuálně diskutuje.
Bez umělého zasněžování by však podle odborníků zimní hry v podstatě zanikly. Daniel Scott, hlavní autor nové analýzy, varuje, že opuštění této technologie by vedlo k masivnímu rušení závodů a neférovým podmínkám. Podle profesorky Orr existují na celém světě už jen čtyři střediska, která by mohla hostit hry bez pomoci sněžných děl: japonské Niseko, ruský Terskol a francouzská střediska Val d'Isere a Courchevel. Umělý sníh je zkrátka nezbytný pro stabilitu moderního zimního sportu.
Související
Ruští sportovci se zřejmě vrátí na olympiádu. Padlo zásadní rozhodnutí
Jak nám sportovci zase jednou dali důvod tomu, proč má olympiáda i v dnešním světě smysl
Aktuálně se děje
před 32 minutami
Pikeová se probrala a začala komunikovat. Lékaři už vědí, proč přežila popravu
před 1 hodinou
Komunální volby jsou za dveřmi. Jak funguje křížkování?
před 2 hodinami
Výhled počasí na příští týden. Meteorologové naznačili, jak bude
včera
Policie hledá svědky konfliktu v Běchovicích. Pachateli hrozí až 12 let vězení
včera
Odešel špičkový odborník. Kardiolog Peter Kubuš podlehl vážné nemoci
včera
Češi nestačili v Lize národů na dalšího favorita. I proti Španělům ale ukázali, jak chtějí hrát
včera
Ebola si vyžádala oběť za hranicemi Konga. Mrtvého hlásí Keňa
včera
Babiš chce pomoci českému průmyslu, aby byl konkurenceschopný
včera
Rubio se obrátil s výzvou ohledně moru na Rusko. Chce další informace
včera
Česko čeká prudké ochlazení a konec babího léta. Hrozí i sněhové přeháňky
včera
Německem otřásá skandál, který nemá obdoby. Zatkli bývalého šéfa rozvědky, čelí podezření ze špionáže a velezrady
včera
Sezóna respiračních onemocnění přichází. Do Česka dorazily statisíce vakcín proti chřipce
včera
Česko se příští rok nezúčastní Eurovize, rozhodla ČT
včera
Nobelovu cenu za fyziku získal vědec vyvíjející IceCube
včera
Studenti ve Francii už zablokovali 2000 škol. Okamžitě řešte jejich požadavky, nařídil Lecornu
včera
Ať si Írán klidně zlikviduje Los Angeles a San Diego, prohlásil Trump
včera
Poklidná cesta se změnila v let hrůzy. Letoun s cestujícími se ve vzduchu propadl o osm kilometrů
včera
Protesty ve Francii sílí. Policejní granát utrhl studentovi ruku
včera
Popularita Trumpa klesla na historické minimum. Americký prezident se to dozvěděl a takhle zareagoval
včera
Plicní mor v Rusku: WHO je s Moskvou v kontaktu, USA nabízí pomoc. Přenos není jednoduchý, uklidňují vědci
Osmadvacetiletá laborantka Výzkumného protimorového ústavu v sibiřském Šelechově zemřela po nákaze neznámým zápalem plic. Událost vyvolala obavy z možného úniku nebezpečné infekce, neboť zařízení se specializuje na výzkum moru a dalších závažných chorob. Ruské úřady v reakci na úmrtí poslaly do izolace desítky lidí a v regionu zavedly přísná protiepidemická opatření.
Zdroj: Libor Novák