Olympiáda bez umělého sněhu? Kvůli globálnímu oteplování prakticky nemožné

Oteplující se klima a masivní využívání umělého sněhu mění podobu zimních olympijských her. V italských Dolomitech se v těchto dnech připravují sněžná děla, která mají vyprodukovat 50 000 metrů krychlových technického sněhu. Cílem je zajistit perfektní podmínky pro lyžařské a snowboardové disciplíny nadcházejících her v roce 2026. Přestože Cortina d'Ampezzo leží ve výšce 1 816 metrů a má přirozených srážek dostatek, organizátoři potvrzují, že umělý sníh bude tvořit 85 % povrchu tratí.

Podle pořadatelů je technický sníh nezbytný pro garantování nejvyšší kvality povrchu a zajištění spravedlivých podmínek pro všechny závodníky. Trenéři, sportovci i vědci však vyjadřují znepokojení. Tvrdí, že sněžné sporty jsou kvůli tomu nepředvídatelnější a nebezpečnější. Umělý sníh je totiž mnohem tvrdší a hustší než přírodní, protože ve své struktuře zadržuje méně vzduchu. To podle odborných zpráv z roku 2022 výrazně zvyšuje riziko vážných zranění při pádech.

Profesorka Madeleine Orr přirovnává pád na umělém sněhu k dopadu na chodník, zatímco přírodní sníh připomíná spíše měkkou trávu. Data sice neukazují, že by sportovci na technickém sněhu padali častěji, ale následky takových nehod jsou mnohem horší. Skotská lyžařka Laura Donaldson vzpomíná, že při špatných sezónách jsou stěny U-rampy tvořeny v podstatě svislým ledem, což je pro závodníky extrémně riskantní a v historii došlo i k tragickým úmrtím.

Ne všichni sportovci však vidí situaci tak dramaticky. Britská paralympionička Menna Fitzpatrick upozorňuje, že umělý sníh je dnes klíčový pro udržení závodního kalendáře a konzistenci sezóny. Pro lyžaře je tato spolehlivost důležitá z pohledu plánování. Fitzpatrick dodává, že zranění jsou přirozenou součástí sportu a umělý sníh nevnímá jako hlavní problém, protože profesionálové jsou zvyklí trénovat v nejrůznějších prostředích, včetně vnitřních hal.

Environmentální dopad zasněžování je přesto značný. Pro letošní zimní hry bude spotřebováno zhruba 27 000 metrů krychlových vody, což odpovídá jedenácti olympijským bazénům. Výroba sněhu může být energeticky velmi náročná, i když letošní hry deklarují využívání výhradně obnovitelných zdrojů. Studie navíc naznačují, že umělý sníh může negativně ovlivňovat růst rostlin v daných lokalitách, ačkoliv MOV ujišťuje, že do vody nepřidává žádné chemikálie.

Změna klimatu zásadně promlouvá i do samotné přípravy sportovců. Týmy musí cestovat stále dál, aby našly vhodné podmínky pro trénink, což zvyšuje finanční náklady. Kanadský kouč Philippe Marquis uvádí, že jeho tým musel v posledních dvou letech opustit domácí ledovce kvůli jejich tání a hledat sníh v Jižní Americe. Nedostatek tréninkových dní na kvalitním povrchu pak vede k tomu, že se sportovci nemohou bezpečně posouvat na hranici svých možností.

Marquis si také všímá častějších zranění kolen a zad u závodníků v jízdě v boulích. Při rychlostech kolem 120 km/h na zledovatělém umělém povrchu je prostor pro chybu minimální. Náročný cestovní rozvrh a zvýšené riziko úrazu si podle něj vybírají daň na psychickém i fyzickém zdraví profesionálů. Navíc hrozí ekonomická spirála, kdy se kvůli nákladům na zasněžování zvýší ceny vstupenek a sport se stane dostupným pro stále menší skupinu lidí.

Budoucnost zimních olympiád je z hlediska výběru lokalit nejistá. Ze všech 21 míst, která hostila hry od roku 1924, bude mít podle vědců do roku 2050 klimatickou vhodnost pouze deset z nich. Nová studie z University of Waterloo analyzovala 93 potenciálních hostitelských míst a zjistila, že při zachování současných klimatických trendů zůstane pro olympiády spolehlivých jen 52 lokalit a pro paralympiády pouze 22.

Vědci navrhují několik kroků pro záchranu her. Jednou z možností je posunout termín olympiády o dva týdny dopředu nebo pořádat oba sportovní svátky současně v únoru. Dalším zvažovaným návrhem je model rotujících hostitelských měst, kdy by se hry konaly v omezeném počtu lokalit, které mají dlouhodobě zajištěné sněhové podmínky. Mezinárodní olympijský výbor potvrdil, že o těchto variantách aktuálně diskutuje.

Bez umělého zasněžování by však podle odborníků zimní hry v podstatě zanikly. Daniel Scott, hlavní autor nové analýzy, varuje, že opuštění této technologie by vedlo k masivnímu rušení závodů a neférovým podmínkám. Podle profesorky Orr existují na celém světě už jen čtyři střediska, která by mohla hostit hry bez pomoci sněžných děl: japonské Niseko, ruský Terskol a francouzská střediska Val d'Isere a Courchevel. Umělý sníh je zkrátka nezbytný pro stabilitu moderního zimního sportu.

Související

Olympijský hokejový stadion v Miláně Glosa

Jak nám sportovci zase jednou dali důvod tomu, proč má olympiáda i v dnešním světě smysl

Pro sportovní nadšence, fanoušky a novináře během posledních šestnácti dní prakticky neexistovalo nic jiného, než Zimní olympijské hry v Miláně a Crotině d´Ampezzo. Vedle toho, že takový velký sportovní svátek kromě radosti přináší pro sportovce i novináře stres ve snaze předvést co nejlepší a bezchybné výkony, tak přináší také jednu z mála jistot v dnešním stále se měnícím světě. Pokaždé když při zahajovacím i zakončovacím ceremoniálu zazní emotivní tóny olympijské hymny, alespoň pro mně se ten překotný svět, který už pomalu nestíháme ani sledovat, zastaví s vědomím, že zkrátka vidím něco, co musí přežít i pro další generace.
Olympijské centrum Milána

Olympijské hry v Miláně a Cortině jsou minulostí. V římském amfiteátru ve Veroně je ukončila předsedkyně MOV

Pětadvacáté Zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d´Ampezzo už jsou definitivně za námi. Po šestnácti soutěžních dnech je totiž ukončila předsedkyně Mezinárodního olympijského výboru (MOV) Kirsty Coventryová během nedělního slavnostního zakončení Her konajícího se v římském amfiteátru ve Veroně. Došlo zde také k tradičnímu předání olympijské vlajky pořadatelům Her příštích, které se v roce 2030 pořádají ve Francouzských Alpách.

Více souvisejících

olympiáda Klimatické změny

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

včera

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

včera

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

včera

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

včera

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

včera

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

včera

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

včera

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

včera

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

včera

Andrej Babiš

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

včera

Počasí: Jarní teploty budou pokračovat i příští víkend

Českou republiku čeká příští víkend převážně jasná až polojasná obloha.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy