Olympiáda bez umělého sněhu? Kvůli globálnímu oteplování prakticky nemožné

Oteplující se klima a masivní využívání umělého sněhu mění podobu zimních olympijských her. V italských Dolomitech se v těchto dnech připravují sněžná děla, která mají vyprodukovat 50 000 metrů krychlových technického sněhu. Cílem je zajistit perfektní podmínky pro lyžařské a snowboardové disciplíny nadcházejících her v roce 2026. Přestože Cortina d'Ampezzo leží ve výšce 1 816 metrů a má přirozených srážek dostatek, organizátoři potvrzují, že umělý sníh bude tvořit 85 % povrchu tratí.

Podle pořadatelů je technický sníh nezbytný pro garantování nejvyšší kvality povrchu a zajištění spravedlivých podmínek pro všechny závodníky. Trenéři, sportovci i vědci však vyjadřují znepokojení. Tvrdí, že sněžné sporty jsou kvůli tomu nepředvídatelnější a nebezpečnější. Umělý sníh je totiž mnohem tvrdší a hustší než přírodní, protože ve své struktuře zadržuje méně vzduchu. To podle odborných zpráv z roku 2022 výrazně zvyšuje riziko vážných zranění při pádech.

Profesorka Madeleine Orr přirovnává pád na umělém sněhu k dopadu na chodník, zatímco přírodní sníh připomíná spíše měkkou trávu. Data sice neukazují, že by sportovci na technickém sněhu padali častěji, ale následky takových nehod jsou mnohem horší. Skotská lyžařka Laura Donaldson vzpomíná, že při špatných sezónách jsou stěny U-rampy tvořeny v podstatě svislým ledem, což je pro závodníky extrémně riskantní a v historii došlo i k tragickým úmrtím.

Ne všichni sportovci však vidí situaci tak dramaticky. Britská paralympionička Menna Fitzpatrick upozorňuje, že umělý sníh je dnes klíčový pro udržení závodního kalendáře a konzistenci sezóny. Pro lyžaře je tato spolehlivost důležitá z pohledu plánování. Fitzpatrick dodává, že zranění jsou přirozenou součástí sportu a umělý sníh nevnímá jako hlavní problém, protože profesionálové jsou zvyklí trénovat v nejrůznějších prostředích, včetně vnitřních hal.

Environmentální dopad zasněžování je přesto značný. Pro letošní zimní hry bude spotřebováno zhruba 27 000 metrů krychlových vody, což odpovídá jedenácti olympijským bazénům. Výroba sněhu může být energeticky velmi náročná, i když letošní hry deklarují využívání výhradně obnovitelných zdrojů. Studie navíc naznačují, že umělý sníh může negativně ovlivňovat růst rostlin v daných lokalitách, ačkoliv MOV ujišťuje, že do vody nepřidává žádné chemikálie.

Změna klimatu zásadně promlouvá i do samotné přípravy sportovců. Týmy musí cestovat stále dál, aby našly vhodné podmínky pro trénink, což zvyšuje finanční náklady. Kanadský kouč Philippe Marquis uvádí, že jeho tým musel v posledních dvou letech opustit domácí ledovce kvůli jejich tání a hledat sníh v Jižní Americe. Nedostatek tréninkových dní na kvalitním povrchu pak vede k tomu, že se sportovci nemohou bezpečně posouvat na hranici svých možností.

Marquis si také všímá častějších zranění kolen a zad u závodníků v jízdě v boulích. Při rychlostech kolem 120 km/h na zledovatělém umělém povrchu je prostor pro chybu minimální. Náročný cestovní rozvrh a zvýšené riziko úrazu si podle něj vybírají daň na psychickém i fyzickém zdraví profesionálů. Navíc hrozí ekonomická spirála, kdy se kvůli nákladům na zasněžování zvýší ceny vstupenek a sport se stane dostupným pro stále menší skupinu lidí.

Budoucnost zimních olympiád je z hlediska výběru lokalit nejistá. Ze všech 21 míst, která hostila hry od roku 1924, bude mít podle vědců do roku 2050 klimatickou vhodnost pouze deset z nich. Nová studie z University of Waterloo analyzovala 93 potenciálních hostitelských míst a zjistila, že při zachování současných klimatických trendů zůstane pro olympiády spolehlivých jen 52 lokalit a pro paralympiády pouze 22.

Vědci navrhují několik kroků pro záchranu her. Jednou z možností je posunout termín olympiády o dva týdny dopředu nebo pořádat oba sportovní svátky současně v únoru. Dalším zvažovaným návrhem je model rotujících hostitelských měst, kdy by se hry konaly v omezeném počtu lokalit, které mají dlouhodobě zajištěné sněhové podmínky. Mezinárodní olympijský výbor potvrdil, že o těchto variantách aktuálně diskutuje.

Bez umělého zasněžování by však podle odborníků zimní hry v podstatě zanikly. Daniel Scott, hlavní autor nové analýzy, varuje, že opuštění této technologie by vedlo k masivnímu rušení závodů a neférovým podmínkám. Podle profesorky Orr existují na celém světě už jen čtyři střediska, která by mohla hostit hry bez pomoci sněžných děl: japonské Niseko, ruský Terskol a francouzská střediska Val d'Isere a Courchevel. Umělý sníh je zkrátka nezbytný pro stabilitu moderního zimního sportu.

Související

Olympijský hokejový stadion v Miláně Glosa

Jak nám sportovci zase jednou dali důvod tomu, proč má olympiáda i v dnešním světě smysl

Pro sportovní nadšence, fanoušky a novináře během posledních šestnácti dní prakticky neexistovalo nic jiného, než Zimní olympijské hry v Miláně a Crotině d´Ampezzo. Vedle toho, že takový velký sportovní svátek kromě radosti přináší pro sportovce i novináře stres ve snaze předvést co nejlepší a bezchybné výkony, tak přináší také jednu z mála jistot v dnešním stále se měnícím světě. Pokaždé když při zahajovacím i zakončovacím ceremoniálu zazní emotivní tóny olympijské hymny, alespoň pro mně se ten překotný svět, který už pomalu nestíháme ani sledovat, zastaví s vědomím, že zkrátka vidím něco, co musí přežít i pro další generace.
Olympijské centrum Milána

Olympijské hry v Miláně a Cortině jsou minulostí. V římském amfiteátru ve Veroně je ukončila předsedkyně MOV

Pětadvacáté Zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d´Ampezzo už jsou definitivně za námi. Po šestnácti soutěžních dnech je totiž ukončila předsedkyně Mezinárodního olympijského výboru (MOV) Kirsty Coventryová během nedělního slavnostního zakončení Her konajícího se v římském amfiteátru ve Veroně. Došlo zde také k tradičnímu předání olympijské vlajky pořadatelům Her příštích, které se v roce 2030 pořádají ve Francouzských Alpách.

Více souvisejících

olympiáda Klimatické změny

Aktuálně se děje

před 48 minutami

Prezident Trump Prohlédněte si galerii

NBC: Trump musel zastavit operaci Projekt Svoboda kvůli Saúdům. Zablokovali Američanům vzdušný prostor

Americký prezident Donald Trump musel nečekaně zastavit operaci „Projekt Svoboda“, jejímž cílem bylo prolomit íránskou blokádu v Hormuzském průlivu a zajistit bezpečný průjezd lodí. K tomuto náhlému obratu došlo pouhých 36 hodin po spuštění akce poté, co klíčový spojenec v Perském zálivu – Saúdská Arábie – zablokoval americké armádě přístup ke svým základnám a vzdušnému prostoru.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Hantavirus

Případ lodi MV Hondius je pro vědce výjimečný. Jak se hantavirus šíří a hrozí další globální pandemie?

Výskyt infekčních onemocnění na palubách výletních lodí není pro epidemiology žádnou neznámou. Obvykle jde o střevní potíže způsobené noroviry nebo bakteriemi E. coli, případně o respirační nákazy, jak ukázala pandemie koronaviru. Současná situace na nizozemském plavidle M.V. Hondius je však podle odborníků něčím naprosto výjimečným a nečekaným.

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Svět v pohotovosti. Loď MV Hondius opustilo 40 lidí, letadly odletěli domů

Situace kolem výletní lodi MV Hondius, kterou zasáhla vlna nákazy smrtícím hantavirem, nabírá na dramatičnosti. Podle nejnovějších informací nizozemského ministerstva zahraničí opustilo plavidlo na dálkovém britském území Svatá Helena mnohem více lidí, než se původně předpokládalo. Celkem se jedná o zhruba 40 cestujících, kteří se po první tragické události na lodi rozhodli nepokračovat v plavbě a vydali se do svých domovů komerčními lety.

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Patří mezi nejsmrtelnější viry vůbec. Jak se hantavirus dokáže šířit mezi lidmi?

Lékaři a vědci v současnosti upírají veškerou pozornost k výletní lodi MV Hondius, na které se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem. Klíčem k pochopení toho, co se na palubě děje, je studie tragického ohniska v argentinské vesnici Epuyen z roku 2018. Tehdy jediná narozeninová oslava spustila řetězec událostí, který vedl k jedenácti úmrtím a poprvé detailně popsal, jak se specifický kmen viru zvaný Andes dokáže šířit přímo mezi lidmi.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

MV Hondius

MV Hondius míří k Tenerife. Z lodi zmizelo 23 lidí, WHO po nich vyhlásila pátrání

Výletní loď MV Hondius, která se stala dějištěm tragického propuknutí nákazy hantavirem, aktuálně míří k břehům kanárského přístavu Granadilla de Abona na ostrově Tenerife. Na palubě plavidla bylo doposud potvrzeno osm případů nákazy, přičemž tři lidé této nebezpečné nemoci podlehli. Očekává se, že loď dorazí do cíle v neděli ráno, kde na cestující budou čekat přísná bezpečnostní opatření a zdravotnické týmy připravené k okamžité evakuaci.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

včera

včera

David Pastrňák (hokejista)

Pastrňák s největší pravděpodobností na MS hrát nebude. Rulík povolal sedm hráčů

Stejně jako každý rok i tentokrát realizační tým českého národního týmu vyhlíží příjezd možných reprezentantů z řad legionářů v kanadsko-americké NHL. Mezi těmi, kteří přicházeli v v úvahu, byla největší česká hvězda David Pastrňák, neboť i jemu již skončila v zámoří sezóna poté, co byl jeho Boston vyřazen z bojů o Stanleyův pohár. Tentokrát to ale vypadá, že se realizační tým v čele s koučem Radimem Rulíkem bude muset obejít bez jeho služeb. Sám Pastrňák uvedl, že potřebuje po náročné sezóně pauzu. Také je jasné, že Rulík a spol. nebudou moct počítat s dalším hokejistou ze zámoří Radkem Flaksou. Mezitím realizační tým oznámil novou sedmičku hráčů, která dostane příležitost ukázat se na turnaji Euro Hockey Tour ve Švédsku.

včera

včera

Hasiči zasahují u požáru v Českém Švýcarsku.

Máme indicie, uvedla policie k lesnímu požáru v Českém Švýcarsku

Policie pokročila s vyšetřováním požáru, který od uplynulého víkendu likvidují hasiči v národním parku České Švýcarsko. Strážci zákona mají blíže nespecifikované indicie k okolnostem vzniku požáru. Věc se vyšetřuje pro podezření z obecného ohrožení z nedbalosti.

včera

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka

Juchelka si vybral nečekanou ombudsmanku. Jde o známou zpěvačku

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) jmenoval do funkce ombudsmanky Michaelu Kolman, veřejnosti známou také jako zpěvačku Michaelu Noskovou. Ve své nové roli se bude věnovat ochraně práv dětí i dospělých, řešením stížností, které na ministerstvo přicházejí, a zlepšování komunikace mezi veřejností a úřady.

včera

Účtenka s EET.

Babišova vláda schválila novou EET. Slibuje, že bude modernější

Babišova vláda splnila jeden ze zásadních bodů programového prohlášení. V pondělí schválila návrh nového zákona o evidenci tržeb. Zároveň navrhla i změny daňových předpisů, které mají část dodatečných příjmů ze zavedení elektronické evidence tržeb vrátit zpět podnikatelům i ostatním daňovým poplatníkům. 

včera

včera

včera

Macinka upřesnil, koho považuje za méněcenného

Ministr zahraničí Petr Macinka, reprezentující hnutí Motoristé, vyhrotil spor se svými politickými odpůrci. Poté, co už v neděli v televizním vysílání označil část opozice za „méněcenné lidi“, nyní přešel s konkrétními jmény. Ve svém středečním vyjádření na dotaz novinářky Nory Fridrichové výslovně zmínil šéfa ODS Martina Kupku, poslankyni Evu Decroix a předsedu hnutí STAN Víta Rakušana.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy