Olympiáda bez umělého sněhu? Kvůli globálnímu oteplování prakticky nemožné

Oteplující se klima a masivní využívání umělého sněhu mění podobu zimních olympijských her. V italských Dolomitech se v těchto dnech připravují sněžná děla, která mají vyprodukovat 50 000 metrů krychlových technického sněhu. Cílem je zajistit perfektní podmínky pro lyžařské a snowboardové disciplíny nadcházejících her v roce 2026. Přestože Cortina d'Ampezzo leží ve výšce 1 816 metrů a má přirozených srážek dostatek, organizátoři potvrzují, že umělý sníh bude tvořit 85 % povrchu tratí.

Podle pořadatelů je technický sníh nezbytný pro garantování nejvyšší kvality povrchu a zajištění spravedlivých podmínek pro všechny závodníky. Trenéři, sportovci i vědci však vyjadřují znepokojení. Tvrdí, že sněžné sporty jsou kvůli tomu nepředvídatelnější a nebezpečnější. Umělý sníh je totiž mnohem tvrdší a hustší než přírodní, protože ve své struktuře zadržuje méně vzduchu. To podle odborných zpráv z roku 2022 výrazně zvyšuje riziko vážných zranění při pádech.

Profesorka Madeleine Orr přirovnává pád na umělém sněhu k dopadu na chodník, zatímco přírodní sníh připomíná spíše měkkou trávu. Data sice neukazují, že by sportovci na technickém sněhu padali častěji, ale následky takových nehod jsou mnohem horší. Skotská lyžařka Laura Donaldson vzpomíná, že při špatných sezónách jsou stěny U-rampy tvořeny v podstatě svislým ledem, což je pro závodníky extrémně riskantní a v historii došlo i k tragickým úmrtím.

Ne všichni sportovci však vidí situaci tak dramaticky. Britská paralympionička Menna Fitzpatrick upozorňuje, že umělý sníh je dnes klíčový pro udržení závodního kalendáře a konzistenci sezóny. Pro lyžaře je tato spolehlivost důležitá z pohledu plánování. Fitzpatrick dodává, že zranění jsou přirozenou součástí sportu a umělý sníh nevnímá jako hlavní problém, protože profesionálové jsou zvyklí trénovat v nejrůznějších prostředích, včetně vnitřních hal.

Environmentální dopad zasněžování je přesto značný. Pro letošní zimní hry bude spotřebováno zhruba 27 000 metrů krychlových vody, což odpovídá jedenácti olympijským bazénům. Výroba sněhu může být energeticky velmi náročná, i když letošní hry deklarují využívání výhradně obnovitelných zdrojů. Studie navíc naznačují, že umělý sníh může negativně ovlivňovat růst rostlin v daných lokalitách, ačkoliv MOV ujišťuje, že do vody nepřidává žádné chemikálie.

Změna klimatu zásadně promlouvá i do samotné přípravy sportovců. Týmy musí cestovat stále dál, aby našly vhodné podmínky pro trénink, což zvyšuje finanční náklady. Kanadský kouč Philippe Marquis uvádí, že jeho tým musel v posledních dvou letech opustit domácí ledovce kvůli jejich tání a hledat sníh v Jižní Americe. Nedostatek tréninkových dní na kvalitním povrchu pak vede k tomu, že se sportovci nemohou bezpečně posouvat na hranici svých možností.

Marquis si také všímá častějších zranění kolen a zad u závodníků v jízdě v boulích. Při rychlostech kolem 120 km/h na zledovatělém umělém povrchu je prostor pro chybu minimální. Náročný cestovní rozvrh a zvýšené riziko úrazu si podle něj vybírají daň na psychickém i fyzickém zdraví profesionálů. Navíc hrozí ekonomická spirála, kdy se kvůli nákladům na zasněžování zvýší ceny vstupenek a sport se stane dostupným pro stále menší skupinu lidí.

Budoucnost zimních olympiád je z hlediska výběru lokalit nejistá. Ze všech 21 míst, která hostila hry od roku 1924, bude mít podle vědců do roku 2050 klimatickou vhodnost pouze deset z nich. Nová studie z University of Waterloo analyzovala 93 potenciálních hostitelských míst a zjistila, že při zachování současných klimatických trendů zůstane pro olympiády spolehlivých jen 52 lokalit a pro paralympiády pouze 22.

Vědci navrhují několik kroků pro záchranu her. Jednou z možností je posunout termín olympiády o dva týdny dopředu nebo pořádat oba sportovní svátky současně v únoru. Dalším zvažovaným návrhem je model rotujících hostitelských měst, kdy by se hry konaly v omezeném počtu lokalit, které mají dlouhodobě zajištěné sněhové podmínky. Mezinárodní olympijský výbor potvrdil, že o těchto variantách aktuálně diskutuje.

Bez umělého zasněžování by však podle odborníků zimní hry v podstatě zanikly. Daniel Scott, hlavní autor nové analýzy, varuje, že opuštění této technologie by vedlo k masivnímu rušení závodů a neférovým podmínkám. Podle profesorky Orr existují na celém světě už jen čtyři střediska, která by mohla hostit hry bez pomoci sněžných děl: japonské Niseko, ruský Terskol a francouzská střediska Val d'Isere a Courchevel. Umělý sníh je zkrátka nezbytný pro stabilitu moderního zimního sportu.

Související

Olympijský hokejový stadion v Miláně Glosa

Jak nám sportovci zase jednou dali důvod tomu, proč má olympiáda i v dnešním světě smysl

Pro sportovní nadšence, fanoušky a novináře během posledních šestnácti dní prakticky neexistovalo nic jiného, než Zimní olympijské hry v Miláně a Crotině d´Ampezzo. Vedle toho, že takový velký sportovní svátek kromě radosti přináší pro sportovce i novináře stres ve snaze předvést co nejlepší a bezchybné výkony, tak přináší také jednu z mála jistot v dnešním stále se měnícím světě. Pokaždé když při zahajovacím i zakončovacím ceremoniálu zazní emotivní tóny olympijské hymny, alespoň pro mně se ten překotný svět, který už pomalu nestíháme ani sledovat, zastaví s vědomím, že zkrátka vidím něco, co musí přežít i pro další generace.
Olympijské centrum Milána

Olympijské hry v Miláně a Cortině jsou minulostí. V římském amfiteátru ve Veroně je ukončila předsedkyně MOV

Pětadvacáté Zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d´Ampezzo už jsou definitivně za námi. Po šestnácti soutěžních dnech je totiž ukončila předsedkyně Mezinárodního olympijského výboru (MOV) Kirsty Coventryová během nedělního slavnostního zakončení Her konajícího se v římském amfiteátru ve Veroně. Došlo zde také k tradičnímu předání olympijské vlajky pořadatelům Her příštích, které se v roce 2030 pořádají ve Francouzských Alpách.

Více souvisejících

olympiáda Klimatické změny

Aktuálně se děje

před 32 minutami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump zjišťuje, že z Íránu už nelze vycouvat. Válku skončím, až to ucítím v kostech, prohlašuje nově

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici Fox News Radio odmítl upřesnit časový harmonogram probíhajícího vojenského konfliktu v Íránu. Prohlásil, že boje skončí ve chvíli, kdy to on sám „ucítí v kostech“. Přestože vyjádřil přesvědčení, že válka nebude trvat dlouho, naznačil, že konečné rozhodnutí o jejím závěru závisí na jeho osobním úsudku.

před 1 hodinou

Íránské drony revolučních gard během cvičení v říjnu 2023.

Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony

Ozbrojené útoky proti spojencům Spojených států v Perském zálivu i nadále pokračují. Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie oznámily, že v sobotu v brzkých ranních hodinách místního času zaznamenaly na svém území úspěšné sestřely útočných prostředků. Bahrajnské úřady v souvislosti s přetrvávajícími íránskými údery v celém regionu naléhavě vyzvaly své obyvatele, aby si vyhledali bezpečný úkryt.

před 3 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl

Víkendové počasí přinese do Česka výrazné rozdíly mezi východem a západem území, přičemž sobota bude pocitově mnohem teplejší než neděle. Během sobotního dne očekávají meteorologové převážně oblačno až zataženo. Morava a Slezsko si však zpočátku užijí polojasnou až jasnou oblohu, než se i zde začne během odpoledne projevovat přibývání oblačnosti.

včera

Carina Edlingerová

Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz

Česká paralympijská výprava zažívá jednu z nejúspěšnějších paralympiád, o což se v těchto dnech postarala především dvojice reprezentantek Carina Edlingerová a Simona Bubeníčková. Prvně jmenovaná paralympionička ke svému stříbru ze sprintu přidala biatlonistka v pátek první zlatou paralympijskou medaili po dlouhých 24 letech pro českou výpravu. Stalo se tak v parabiatlonové stíhačce, kde se neztratila ani druhá česká biatlonistka Bubeníčková. Ta nakonec v tomto závodě získala bronz a navázala tak na svá dvě stříbra, která na této paralympiádě, jež obdržela za své výkony v biatlonovém individuálním závodě a v běžeckém desetikilometrovém závodě.

včera

Čína

Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti

Východočínské moře se v posledních měsících stalo dějištěm neobvyklých manévrů, které vyvolávají vážné obavy bezpečnostních expertů po celém světě. Tisíce čínských rybářských člunů se zde shromažďují v přesných geometrických útvarech, což podle analytiků není náhodný jev ani důsledek bohatého úlovku. Tato koordinovaná aktivita je interpretována jako nácvik Pekingu na potenciální regionální konflikt, zejména v souvislosti s dlouhodobým napětím kolem Tchaj-wanu.

včera

Americké námořnictvo (U.S. Navy SEALs)

USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty

Spojené státy se rozhodly k výraznému posílení své vojenské přítomnosti na Blízkém východě. Ministr obrany Pete Hegseth v pátek večer schválil vyslání expediční jednotky námořní pěchoty čítající přibližně 2 500 mariňáků. Toto rozhodnutí přichází v reakci na stupňující se íránské útoky na civilní plavidla v oblasti strategického Hormuzského průlivu.

včera

Alexandr Lukašenko

O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v pátek oficiálně potvrdil, že jeho země zakoupila od Ruska nejmodernější raketové komplexy Orešnik. Tento krok představuje významný posun v obranné strategii Minsku a dále upevňuje vojenské spojenectví mezi oběma státy. Lukašenko zdůraznil, že nákup tohoto vysoce vyspělého systému byl umožněn především díky osobnímu přispění ruského prezidenta Vladimira Putina.

včera

Indie, ilustrační foto

Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země

Válečný konflikt na Blízkém východě, vedený nejbohatšími zeměmi světa, začíná drtivě dopadat na ty, kteří si to mohou nejméně dovolit. Zatímco Spojené státy podle odhadů vynakládají na vojenské operace přibližně 890 milionů dolarů denně, miliony lidí v Asii čelí drastickému nedostatku paliv a energií. V bangladéšské metropoli Dháce se tvoří nekonečné fronty u čerpacích stanic a vláda byla nucena zavést limity na nákup benzinu, což přímo ohrožuje živobytí řidičů a kurýrů.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv

Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.

včera

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

včera

U.S. Air Force F-22 Raptor

Počet obětí války v Íránu roste. USA ztratily tankovací letoun, zemřeli čtyři vojáci

Americká armáda potvrdila tragickou smrt čtyř svých příslušníků po havárii tankovacího letounu KC-135 Stratotanker, k níž došlo v západním Iráku. Podle oficiálního prohlášení amerického centrálního velitelství CENTCOM nebyl incident způsoben nepřátelskou ani spojeneckou palbou. Na palubě stroje se v době neštěstí nacházelo celkem šest osob, přičemž po zbývajících dvou členech posádky záchranné týmy stále pátrají.

včera

Ilustrační foto

Na nové ceny si zvykejme, pohonné hmoty jen tak nezlevní, varují analytici

Ačkoliv se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží veřejnost uklidnit sliby o brzkém konci války s Íránem, odborníci varují, že energetický trh se z tohoto šoku jen tak nevzpamatuje. Zatímco Bílý dům označuje současné skokové zdražování paliv za dočasnou záležitost, která potrvá spíše týdny než měsíce, analytici podle webu Politico identifikovali pět klíčových důvodů, proč zůstanou ceny benzínu vysoké po velmi dlouhou dobu.

včera

Prezident Trump

Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a proplouvaly průlivem i přes íránské útoky

Evropská unie hodlá přehodnotit bezpečnost svých dodávek ropy a plynu, pokud by blokáda Hormuzského průlivu trvala delší dobu. Vyplynulo to z jednání koordinačních skupin pro ropu a plyn, která proběhla ve čtvrtek. Ačkoliv unijní představitelé zatím nevidí bezprostřední ohrožení dodávek, omezování námořní dopravy v tomto klíčovém uzlu vyvolává značnou nejistotu na světových trzích. Mezi tím americký prezident Donald Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a průlivem proplouvaly i přes pokračující íránské útoky.

včera

Hormuzský průliv

CNN: Pentagon Írán podcenil. Nevěřil, že zablokuje Hormuzský průliv

Podle informací CNN z několika zdrojů obeznámených se situací Pentagon a Rada pro národní bezpečnost při plánování současné operace výrazně podcenily ochotu Íránu uzavřít Hormuzský průliv. Tým Donalda Trumpa pro národní bezpečnost nedokázal plně zhodnit potenciální následky scénáře, který někteří úředníci nyní označují za nejhorší možnou variantu, jíž administrativa čelí.

včera

12. března 2026 21:58

12. března 2026 21:04

Stanislav Křeček

Ombudsman se zastal ženy, které na výdaje zbývalo 2500 korun měsíčně

Česko rozčaroval případ, o kterém informovala kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí. Mladá matka musela po přechodu na superdávku a zaplacení nájmu sama měsíčně hospodařit s pouhými 2500 korunami. Zažádala si sice o mimořádnou dávku, ale byla odmítnuta. Úřad práce uznal chybu až po zásahu ombudsmana. 

12. března 2026 20:13

12. března 2026 19:22

Obchody začínají upozorňovat, jak bude otevřeno o Velikonocích

Do Velikonoc ještě zbývá téměř měsíc, ale první z tuzemských obchodních řetězců už se rozhodl zákazníkům vyjasnit, jak bude mít během svátků na začátku dubna otevřeno. Obchody se totiž musí podřizovat platnému zákonu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy