Oteplující se klima a masivní využívání umělého sněhu mění podobu zimních olympijských her. V italských Dolomitech se v těchto dnech připravují sněžná děla, která mají vyprodukovat 50 000 metrů krychlových technického sněhu. Cílem je zajistit perfektní podmínky pro lyžařské a snowboardové disciplíny nadcházejících her v roce 2026. Přestože Cortina d'Ampezzo leží ve výšce 1 816 metrů a má přirozených srážek dostatek, organizátoři potvrzují, že umělý sníh bude tvořit 85 % povrchu tratí.
Podle pořadatelů je technický sníh nezbytný pro garantování nejvyšší kvality povrchu a zajištění spravedlivých podmínek pro všechny závodníky. Trenéři, sportovci i vědci však vyjadřují znepokojení. Tvrdí, že sněžné sporty jsou kvůli tomu nepředvídatelnější a nebezpečnější. Umělý sníh je totiž mnohem tvrdší a hustší než přírodní, protože ve své struktuře zadržuje méně vzduchu. To podle odborných zpráv z roku 2022 výrazně zvyšuje riziko vážných zranění při pádech.
Profesorka Madeleine Orr přirovnává pád na umělém sněhu k dopadu na chodník, zatímco přírodní sníh připomíná spíše měkkou trávu. Data sice neukazují, že by sportovci na technickém sněhu padali častěji, ale následky takových nehod jsou mnohem horší. Skotská lyžařka Laura Donaldson vzpomíná, že při špatných sezónách jsou stěny U-rampy tvořeny v podstatě svislým ledem, což je pro závodníky extrémně riskantní a v historii došlo i k tragickým úmrtím.
Ne všichni sportovci však vidí situaci tak dramaticky. Britská paralympionička Menna Fitzpatrick upozorňuje, že umělý sníh je dnes klíčový pro udržení závodního kalendáře a konzistenci sezóny. Pro lyžaře je tato spolehlivost důležitá z pohledu plánování. Fitzpatrick dodává, že zranění jsou přirozenou součástí sportu a umělý sníh nevnímá jako hlavní problém, protože profesionálové jsou zvyklí trénovat v nejrůznějších prostředích, včetně vnitřních hal.
Environmentální dopad zasněžování je přesto značný. Pro letošní zimní hry bude spotřebováno zhruba 27 000 metrů krychlových vody, což odpovídá jedenácti olympijským bazénům. Výroba sněhu může být energeticky velmi náročná, i když letošní hry deklarují využívání výhradně obnovitelných zdrojů. Studie navíc naznačují, že umělý sníh může negativně ovlivňovat růst rostlin v daných lokalitách, ačkoliv MOV ujišťuje, že do vody nepřidává žádné chemikálie.
Změna klimatu zásadně promlouvá i do samotné přípravy sportovců. Týmy musí cestovat stále dál, aby našly vhodné podmínky pro trénink, což zvyšuje finanční náklady. Kanadský kouč Philippe Marquis uvádí, že jeho tým musel v posledních dvou letech opustit domácí ledovce kvůli jejich tání a hledat sníh v Jižní Americe. Nedostatek tréninkových dní na kvalitním povrchu pak vede k tomu, že se sportovci nemohou bezpečně posouvat na hranici svých možností.
Marquis si také všímá častějších zranění kolen a zad u závodníků v jízdě v boulích. Při rychlostech kolem 120 km/h na zledovatělém umělém povrchu je prostor pro chybu minimální. Náročný cestovní rozvrh a zvýšené riziko úrazu si podle něj vybírají daň na psychickém i fyzickém zdraví profesionálů. Navíc hrozí ekonomická spirála, kdy se kvůli nákladům na zasněžování zvýší ceny vstupenek a sport se stane dostupným pro stále menší skupinu lidí.
Budoucnost zimních olympiád je z hlediska výběru lokalit nejistá. Ze všech 21 míst, která hostila hry od roku 1924, bude mít podle vědců do roku 2050 klimatickou vhodnost pouze deset z nich. Nová studie z University of Waterloo analyzovala 93 potenciálních hostitelských míst a zjistila, že při zachování současných klimatických trendů zůstane pro olympiády spolehlivých jen 52 lokalit a pro paralympiády pouze 22.
Vědci navrhují několik kroků pro záchranu her. Jednou z možností je posunout termín olympiády o dva týdny dopředu nebo pořádat oba sportovní svátky současně v únoru. Dalším zvažovaným návrhem je model rotujících hostitelských měst, kdy by se hry konaly v omezeném počtu lokalit, které mají dlouhodobě zajištěné sněhové podmínky. Mezinárodní olympijský výbor potvrdil, že o těchto variantách aktuálně diskutuje.
Bez umělého zasněžování by však podle odborníků zimní hry v podstatě zanikly. Daniel Scott, hlavní autor nové analýzy, varuje, že opuštění této technologie by vedlo k masivnímu rušení závodů a neférovým podmínkám. Podle profesorky Orr existují na celém světě už jen čtyři střediska, která by mohla hostit hry bez pomoci sněžných děl: japonské Niseko, ruský Terskol a francouzská střediska Val d'Isere a Courchevel. Umělý sníh je zkrátka nezbytný pro stabilitu moderního zimního sportu.
Související
Jak nám sportovci zase jednou dali důvod tomu, proč má olympiáda i v dnešním světě smysl
Olympijské hry v Miláně a Cortině jsou minulostí. V římském amfiteátru ve Veroně je ukončila předsedkyně MOV
Aktuálně se děje
včera
Evropa vyzvala Trumpa, aby uspořádal setkání Zelenského s Putinem
včera
Americká rozvědka: Írán získal schopnost kdykoli zablokovat Hormuzský průliv
včera
Ruská válečná loď vystřelila v Lamanšském průlivu směrem k britské jachtě
včera
Ebola v Kongu je smrtící. Zdravotníci oslavují každého vyléčeného pacienta
včera
FBI zmařila atentát na Trumpa. Útočníci měli vtrhnout do Bílého domu
včera
Lodě se ani po uzavření míru do Hormuzského průlivu neženou
včera
Zelenskyj: Rusko si najde způsob, jak cestu Ukrajiny do EU zablokovat
včera
Trump se setkal se Zelenským. Rusko mělo přistoupit na dohodu o ukončení konfliktu, řekl
včera
Nový podvod cílí na řidiče. Ministerstvo radí, aby si lidé dávali pozor
včera
Tragédie v USA. Havaroval bombardér B-52, všichni lidé na palubě zemřeli
včera
Autobus na jihu Čech narazil do viaduktu. Mezi cestujícími jsou zranění
včera
Babiš zhodnotil půlrok vlády. Nechtěli jsme dobu hájení, prohlásil
včera
V Chorvatsku vyprostili tělo čtvrté oběti nedělní tragické nehody
včera
Feriho zřejmě čeká další soud. Žalobkyně se s rozhodnutím nespokojila
včera
Trump možná zveřejní dohodu s Íránem před podpisem, naznačil Vance
včera
Počasí bude o víkendu v Česku tropické, teploty dosáhnou až 35 stupňů
15. června 2026 21:01
Netanjahu příměří nepodpořil. Izrael se chystá na další boje
15. června 2026 19:40
Podepsali jsme dohodu o ukončení války, lodě už proplouvají Hormuzským průlivem, oznámil Trump
15. června 2026 18:24
Pracovníci České televize a Českého rozhlasu vstoupí do stávky
15. června 2026 17:10
Likvidační, zní z ČRo. Chudárek nastínil, kde bude ČT muset škrtat
Schválení vládního návrhu na změnu financování veřejnoprávních médií vyvolalo ostrou reakci ze strany jejich vedení. Generální ředitel České televize Hynek Chudárek i šéf Českého rozhlasu René Zavoral shodně varují, že pokud nová legislativa projde parlamentem, obě instituce se nevyhnou masivnímu propouštění. Podle prvních odhadů by mohlo o práci přijít celkově 450 až 700 zaměstnanců, přičemž obě klíčová média by kvůli zrušení koncesionářských poplatků přišla zhruba o patnáct procent svých dosavadních příjmů.
Zdroj: Libor Novák