KOMENTÁŘ | Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Jasným symbolem této proměny se staly opakované útoky na moskevskou rafinérii. Ukrajinské bezpilotní letouny zasáhly tento cíl dvakrát během jediného týdne a vážně poškodily ropné nádrže. Tyto operace zasadily těžkou ránu pověsti ruské protivzdušné obrany přímo v srdci agresora. Ukazuje se, že ukrajinské kapacity dokážou proniknout hluboko do nepřátelského vnitrozemí.

Zvýšené sebevědomí pramení především z faktu, že země dokázala vyvinout vlastní pokročilé zbraňové sys­témy. Když Kyjev neobdržel od západních spojenců rakety s delším doletem v potřebném množství nebo bez omezujících podmínek, poradil si sám. Domácí průmysl vyprodukoval dostatek prostředků, které nyní mění situaci na bojišti. Vlastní technologie dávají zemi nezávislost, což ovlivňuje i politické vztahy.

Výrazné úspěchy přináší nasazení dálkově ovládaných systémů a robotů v kombinaci s raketovými údery. Tyto kombinované útoky dokázaly prakticky odříznout okupovaný poloostrov Krym od klíčového zásobování palivem. Ruská armáda na jihu tak čelí logistickému kolapsu, který zásadně oslabuje její bojeschopnost. Pro západní vojenské stratégy z NATO by tyto zkušenosti měly být jasným signálem.

Ukrajinské ozbrojené síly se díky neustálé inovaci v reálných bojových podmínkách staly pravděpodobně nejzkušenější armádou současnosti. Západní aliance by měla přehodnotit svůj přístup a vnímat Kyjev jako rovnocenného partnera s neocenitelným know-how. Nejde přitom jen o bojové nasazení, ale také o transformaci celého obranného průmyslu. Na obzoru se rýsuje nová éra evropské bezpečnosti.

Vojensko-průmyslová spolupráce se slibně rozvíjí zejména na ose mezi Berlínem a Kyjevem. První fáze zahrnovala společný vývoj bezpilotních prostředků a výcvik vojáků německého Bundeswehru v oblasti dronové války. V současné době jsou však na stole mnohem ambicióznější projekty strategického významu. Tyto plány směřují k vytvoření moderní protiraketové obrany, která by byla plně nezávislá na Spojených státech amerických.

Ukrajinská společnost Fire Point v této souvislosti oznámila vývoj levnější náhrady za střely do amerického systému Patriot. Tento ambiciózní plán se opírá o úzkou součinnost s německými firmami, které dodávají radarovou část projektu. Němečtí partneři připravují také klíčový naváděcí systém pro samotnou raketu. Spolupráce ukazuje, jak rychle dokáže ukrajinský sektor reagovat na kritický nedostatek munice.

Podobný posun nastává také ve spolupráci s Velkou Británií. Britské firmy pomáhají Ukrajincům vyvíjet střely pro údery stovky kilometrů hluboko v ruském týlu. Tyto zbraně jsou konstruovány záměrně bez použití amerických komponentů. Díky tomu je bude možné nasadit do ostrého boje již během letošního roku bez nutnosti získat povolení z Bílého domu.

Ukrajina navíc aktivně přispívá ke společné obraně sdílením cenných zpravodajských dat. Ministr obrany Mychajlo Fedorov potvrdil, že Kyjev oficiálně zpřístupnil svým západním spojencům rozsáhlou databázi informací o ruské vojenské technice. Aliance tak získává detailní přehled o zbraních nepřítele, který byl vykoupen reálnou zkušeností z bojiště. Tento krok upevňuje pozici Ukrajiny jako klíčového bezpečnostního pilíře Evropy.

Nova síla a vojenská emancipace se promítají do rázné diplomatické rétoriky. Volodymyr Zelenskyj nedávno adresoval nečekaně tvrdé varování režimu Alexandra Lukašenka v Bělorusku. Minsk dostal ultimátum v délce jednoho týdne na odstranění retranslačních stanic, které navigují ruské rakety a drony. Ačkoli analytici považují tento krok za formu rétorického nátlaku, ukazuje to ztrátu jakýchkoli politických zábran ze strany Kyjeva.

Zároveň se však asertivní politika projevuje i ve vztazích s nejbližšími spojenci, což dokumentuje vyostřený historický spor se sousedním Polskem. Konflikt se točí kolem hodnocení činnosti Ukrajinské osvobozenecké armády, známé jako banderovci. Zatímco pro Ukrajince představují tito bojovníci národní hrdiny, polská společnost je vnímá jako strůjce tragických masakrů z období druhé světové války.

Napětí vygradovalo poté, co polský prezident Karol Nawrocki odebral Zelenskému nejvyšší polské státní vyznamenání, Řád bílé orlice. Reakce ukrajinské strany na sebe nenechala dlouho čekat. Bývalí ukrajinští prezidenti a další vysoce postavení činitelé začali na protest vracet svá dříve obdržená polská vyznamenání. Celý spor byl odstartován čestným pojmenováním jedné z ukrajinských vojenských jednotek na počest hrdinů UPA.

Tato politická nešikovnost na obou stranách má již nyní konkrétní negativní dopady. Vážně oslabila klíčový spojenecký vztah, který byl dosud považován za neotřesitelný. Přímým důsledkem bylo mimo jiné oslabení dárcovské konference, která se tento týden konala v Gdaňsku. Evropa tak sleduje zrod silného hráče, který při obhajobě svých zájmů opouští tradiční diplomatické servítky.

Západní státy se budou muset rozhodnout, jak k novému postavení Kyjeva přistoupit. Mohou zvolit německou cestu užší integrace a průmyslového objetí, nebo polský přístup založený na domácích politických konfliktech. Ukrajinské politické vedení se zároveň musí naučit lépe pracovat s nuancemi mezinárodních vztahů. Styl prosazování cílů silou se nemusí vyplatit v situaci, kdy v Evropě kvůli nadcházejícím volbám posilují kritické hlasy, reprezentované například prezidentem Nawrockým.