Sovětský svaz

Druhá světová válka začala před 84 lety. Šest let zabíjení a boje o svobodu cítíme ještě v roce 2023

Komentář

Komentář

Před 40 lety si „druhá studená válka“ vzala 269 životů. Sestřel letu KAL 007 nelze bez kontextu pochopit

Série fatálních chyb sovětské protivzdušné obrany si 1. září 1983 vyžádala krutou daň. Sovětská záchytná stíhačka dostala příkaz sestřelit cíl, který byl vyhodnocen jako americký špionážní letoun. Ve skutečnosti se jednalo o civilní dopravní Boeing 747 Korejských aerolinií s 269 osobami na palubě. Pád stroje, k němuž po zásahu raketou vzduch-vzduch navzdory maximálnímu úsilí pilotů došlo, nikdo z nich nepřežil. Morální rozhořčení nad zbytečnou smrtí velkého počtu lidí ani oprávněná kritika a obžaloba tehdejšího sovětského postupu však samy o sobě neumožňují pochopit hlavní důvod, proč před 40 lety k tragédii došlo. 

Komentář

55 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy. Dnes Kreml režíruje krvavější pokračování

Rusové se nepoučili z historie a činí tytéž akce sabotující rozvoj další země. Toto východní impérium brojí proti jakýmkoli změnám směrem k politickému pluralismu a demokracii. 

Rozhovor

35 let od konce irácko-iránské války. Provázela ji agresivní propaganda a nulový soucit s nepřítelem, říká Horčička

Dne 20. srpna 1988 utichly poslední výstřely irácko-íránské války. Brutální regionální konflikt zuřící od září 1980 si vyžádal stovky tisíc životů na obou stranách, přinesl i nasazení zbraní hromadného ničení ze strany iráckého režimu Saddáma Husajna. K uzavření příměří výrazně přispěly právě velké lidské ztráty i míra materiální destrukce, vysvětluje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Matouš Horčička z Asociace pro mezinárodní otázky. Expert na Írán v něm objasnil například i to, jak do války zasahovaly tehdejší mocnosti bipolárně rozděleného světa, od čeho se odvíjel zmíněný krvavý charakter bojů nebo jakou roli v ukončení konfliktu sehrálo nechvalně známé sestřelení íránského linkového airbusu americkým vojenským křižníkem.

Komentář

75 let od blokády Berlína. Západní řešení bez vojenského střetu s Moskvou je inspirativní i dnes

Před 75 lety, v noci z 23. na 24. června 1948, zahájil Sovětský svaz blokádu pozemních přístupů do západními mocnostmi spravovaných sektorů okupovaného Berlína. Sovětský diktátor Josif Stalin se takto pokusil čelit krokům někdejších spojenců z protihitlerovské koalice, které stále více směřovaly k vytvoření samostatného západoněmeckého státu stojícího mimo vliv Moskvy. Reakce Západu v podobě masivního leteckého mostu, který městu zajistil životně důležité zásoby, znamenala elegantní řešení. Ukázala odhodlání čelit požadavkům Kremlu bez vyvolání devastujícího ozbrojeného střetu, navíc v počínající studené válce demonstrovala západní technologickou převahu.

Operace Barbarossa začala před 82 lety. Němci dokázali Sověty paralyzovat jen dočasně

Zítra uplyne 82 let od začátku operace Barbarossa. Spustili ji Němci dne 22. června 1941 a stála životy milionů vojáků na sovětské i německé straně. Německo rozpoutalo brutální válku na východní frontě, kterou nakonec prohrálo. Takzvaná Velká vlastenecká válka za sebou nechala desítky milionů mrtvých vojáků a civilistů. 

Německo čeká smutné výročí. Sovětské tanky utopily touhu lidí po svobodě v krvi

Německo si zítra připomene 70 let od velkého protikomunistického povstání. Více než milion lidí v Německé demokratické republice (známé jako Východní Německo) narazilo na těžký odpor v podobě sovětských tanků. Zemřelo přes sto lidí, další komunistické soudy poslaly na smrt nebo na dlouhá léta do vězení. 

"Vraťte mi mé jaderné zbraně," požadoval Lukašenko. Nárok na ně neměl, ukazuje historie

Alexandr Lukašenko prý požadoval své jaderné zbraně od Ruska zpět, jak tvrdil v rozhovoru pro ruskou státní televizi Rossija 1. Bělorusové ale při rozpadu SSSR žádné jaderné zbraně neměli – pouze mobilní odpalovací zařízení. Ukrajinci je po podpisu Budapešťského memoranda roku 1994 navrátili Moskvě a Kazaši se jich zbavili hned po nabytí nezávislosti. Přesto mu Vladimir Putin vyhověl a Minsk teď bude mít k dispozici taktické jaderné zbraně. 

Původní zpráva

Sovětská vojska zahájila před 35 lety odsun z Afghánistánu. Gorbačovovy cíle naplněny nebyly

Před 35 lety, 15. května 1988, zahájila sovětská armáda odsun z Afghánistánu, kde téměř celé desetiletí vojensky podporovala a u moci udržovala promoskevský, autoritářský levicový režim. Odchod sovětských vojáků sice zemi mír a stabilitu nepřinesl, přispěl však k ukončení jiného dlouhodobého konfliktu – studené války.

Rozhovor

Afghánští komunisté uchopili moc před 45 lety. Bez Sovětů by nevládli dlouho, soudí odborníci Polnar a Prokop

Před 45 lety, konkrétně 28. dubna 1978, proběhl v Afghánistánu mocenský převrat, při němž byl svržen a zabit autoritářský prezident Muhammad Daúd Chán. K moci se dostala Lidově demokratická strana Afghánistánu. Navzdory jejímu bezohlednému radikalismu nelze nový režim označit přímo za komunistický, spíše byl prosovětský a hledal specifický afghánský model socialismu, vysvětlují odborníci z Univerzity obrany v Brně Stanislav Polnar a Bronislav Prokop. 

Katyň. K hrůznému nálezu obětí masakru došlo před 80 lety

V dubnu roku 1943, tedy před 80 lety, se dostaly na veřejnost zprávy o objevení masových hrobů polských důstojníků v katyňském lese na území tehdejšího Sovětského svazu. Počet nevinných obětí se vyšplhal na bezmála tři desítky tisíc. Hrůzný nález tehdy spatřilo i několik Čechů, jejichž svědectví se dochovala dodnes. Že se jedná o zločin stalinismu, to odmítali Rusové dlouho přiznat. Pravda vyšla definitivně najevo až v roce 1990.

Komentář

NATO slaví výročí vzniku vstupem Finska. Jak aliance zvládá nynější krize a výzvy?

NATO nedokáže efektivně zastrašit nepřítele tak, jako v dobách studené války. Rusko začíná dělat své kroky uváženě a agresivně a Západ neodpovídá realisticky. Jde o důsledek jakéhosi zimního spánku mezi koncem studené války a anexí Krymu. Putinovi se ustupuje více, než by se mělo.

Komentář

Opravdové „hvězdné války“. Reagan je zahájil před 40 lety, odhalily zaostalost Sovětů

Před čtyřiceti lety, 23. března 1983, vystoupil tehdejší americký prezident Ronald Reagan v televizním projevu s apelem na vědeckou komunitu ve Spojených státech, aby vyvinula prostředek, který zbaví zemi hrozby jaderného napadení. Výsledkem byl projekt, který se do historie zapsal jako Strategická obranná iniciativa (Strategic Defense Initiative, SDI), případně „hvězdné války“, jak jej Reaganovi kritici začali záhy posměšně nazývat. Ambiciózní protiraketový štít spoléhající do značné míry na zbraně rozmístěné ve vesmíru nakonec zůstal na papíře, přesto výrazně ovlivnil světovou politiku. Stal se jedním z článků řetězce faktorů, které vedly k ukončení studené války za západních, především amerických podmínek.

Rozhovor

Banderu nemá na nočním stolku každý Ukrajinec. Historik pro EZ popisuje historii banderovců i vztahy Ukrajiny s Polskem

Vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně pro EuroZprávy.cz popsal kontroverzní postavu Stepana Bandery v souvislostech s dnešní ukrajinskou společností. Podle něj je tamní společnost sice rozdělená, ale rozhodně banderovce neadoruje. „Někteří si jej idealizují a vnímají ho jako symbol odporu proti všem, naopak jiní jej podobným způsobem démonizují jako se to děje i jinde. Tato postava polarizuje i ukrajinskou společnost,“ popisuje historik v rozhovoru.

Komentář

Gorbačov a Reagan před 35 lety odepsali jaderné zbraně středního dosahu. Dialog a ústupky budou nezbytné i v budoucnu

Před pětatřiceti lety, 8. prosince 1987, podepsali vrcholní představitelé Spojených států a Sovětského svazu, prezident Ronald Reagan a generální tajemník Michail Gorbačov, smlouvu o likvidaci raket kratšího a středního doletu. Dokument otevřel cestu nejen k podstatnému omezení možnosti jaderného útoku v Evropě, ale také k ukončení studené války. Naopak, odstoupení od této smlouvy, k němuž se v roce 2019 uchýlila tehdejší administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, bylo zřetelným signálem, že vztahy mezi Washingtonem (potažmo celým Západem) a Moskvou výrazně ochlazují, byť málokdo čekal, že dosáhnou krize současných rozměrů.

Komentář

Andropov se ujal moci před 40 lety. Obávaný šéf KGB chtěl změnit SSSR

Před čtyřiceti lety stanul v čele Komunistické strany Sovětského svazu (KSSS) Jurij Andropov. Muž, jehož kariéra byla dlouho spojena s obávaným Výborem státní bezpečnosti (KGB) a který sehrál výraznou roli ve vojenském potlačení maďarského povstání v roce 1956 i pražského jara 1968, byl v době svého nástupu do čela země paradoxně připraven provést výrazné, byť striktně shora řízené reformy. 

Komentář

Brežněv zemřel před 40 lety. Češi si ho pojí se srpnem 1968, jeho éru si rozhodně nelze idealizovat

Před čtyřiceti lety, 10. listopadu 1982, se završil životní příběh Leonida Brežněva, sovětského komunistického politika, jehož jméno si drtivá většina české populace pojí především s rozhodnutím vojensky intervenovat proti reformnímu procesu v Československu v srpnu 1968. Brežněvova vláda byla ovšem o poznání mnohovrstevnatější a plná rozporů. To je ostatně jeden z důvodů, proč z průzkumu v Rusku provedeného v roce 2013 nezávislým Levadovým centrem vyšel Brežněv jako nejoblíbenější sovětský, potažmo ruský vládce minulého století.

ROZHOVOR: Před 65 lety došlo v SSSR k třetí nejhorší jaderné havárii v dějinách. Svět se o ní dozvěděl s obrovským odstupem, uvádí expertka

Havárie v tajném komplexu Čeljabinsk-40, v němž docházelo od konce 40. let k produkci plutonia pro vojenské účely a následně i zpracovávání jaderného odpadu, se řadí k dosud nejhorším únikům radiace. Přesto se o ní dlouho nevědělo, čemuž napomohly i povětrnostní podmínky, v jejichž důsledku nedošlo ke kontaminaci území za hranicemi Sovětského svazu, vysvětluje Irena Malátová ze Státního ústavu radiační ochrany. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz dále objasnila, co bylo příčinou havárie a proč ani s dlouhým časovým odstupem není možné přesně vyhodnotit její dopady.

KOMENTÁŘ: Gorbačov se zapsal do dějin díky tomu, že se jeho reformní projekt vymkl kontrole

Ve věku 91 let zemřel poslední sovětský vůdce Michail Gorbačov. Během šesti let, které strávil ve funkci generálního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu, ovlivnil světové dění jako málokterý politik dvacátého století. Přestože jeho reformní snahy přinesly mnoho pozitivního, při hodnocení úspěšnosti Gorbačovova působení nelze opomenout otázku, zda výsledky odpovídaly jeho představám a nakolik se mu podařilo naplnit jeho původní vize. Jen tak pochopíme, proč je „Gorby“ ve světě oslavován, zatímco doma zůstává jednou z nejkontroverznějších postav ruské historie.

KOMENTÁŘ: Výročí srpnové okupace na pozadí války na Ukrajině

Obsazení Československa vojsky Sovětského svazu a dalších čtyř členských států organizace Varšavské smlouvy v noci na 21. srpna 1968 představuje jeden z předních prvků české kolektivní historické paměti, ne-li ten vůbec nejvýraznější. Výročí násilného potlačení pokusu o reformu státně-socialistické diktatury je v polistopadovém období ve veřejném prostoru každoročně silně připomínáno a letos tomu nebude jinak. Dá se ale očekávat, že kvůli ruské invazi na Ukrajinu budou mít dnešní vzpomínkové akce i komentáře mírně odlišný obsah.