KOMENTÁŘ | Gorbačov a Reagan před 35 lety odepsali jaderné zbraně středního dosahu. Dialog a ústupky budou nezbytné i v budoucnu

Před pětatřiceti lety, 8. prosince 1987, podepsali vrcholní představitelé Spojených států a Sovětského svazu, prezident Ronald Reagan a generální tajemník Michail Gorbačov, smlouvu o likvidaci raket kratšího a středního doletu. Dokument otevřel cestu nejen k podstatnému omezení možnosti jaderného útoku v Evropě, ale také k ukončení studené války. Naopak, odstoupení od této smlouvy, k němuž se v roce 2019 uchýlila tehdejší administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, bylo zřetelným signálem, že vztahy mezi Washingtonem (potažmo celým Západem) a Moskvou výrazně ochlazují, byť málokdo čekal, že dosáhnou krize současných rozměrů.

Smlouva o likvidaci raket kratšího a středního doletu, známá pod anglickou zkratkou INF (Intermediate-Range Nuclear Forces Treaty), měla krom praktické roviny výrazný symbolický význam. Jednalo se o první větší dohodu mezi tehdejšími supervelmocemi od vypuknutí takzvané druhé studené války na přelomu 70. a 80. let. Právě dislokace střel středního dosahu schopných nést jaderné hlavice v Evropě, k níž nejprve přistoupil Sovětský svaz a následně v reakci i Spojené státy, byla spolu s rozhodnutím Kremlu vojensky intervenovat ve prospěch afghánského ultralevicového a promoskevského režimu hlavním spouštěčem této několikaleté eskalace mezinárodního napětí. 

Podpis smlouvy, k němuž došlo v americké metropoli, představoval do té doby největší zahraničněpolitický úspěch Michaila Gorbačova. Ten ostatně krátce poté, co v březnu 1985 stanul v čele Sovětského svazu, dal najevo, že odzbrojovacím jednáním přikládá velkou váhu a po mnoha letech je hodlá rozpohybovat. Osud obávaných střel s dosahem 500 až 5.500 kilometrů, jejichž prostřednictvím by v případě vypuknutí jaderné války mezi NATO a Varšavskou smlouvou byly vedeny klíčové údery na starém kontinentu, patřil k prioritám sovětského vůdce.

Podstatná byla Gorbačovova ochota přistoupit na podstatné jednostranné ústupky. Nešlo jen o revizi přístupu Moskvy k návrhu Washingtonu, aby byly z Evropy staženy všechny americké a sovětské střely středního doletu, což dlouho odmítalo sovětské armádní velení, které prosazovalo, aby si Sovětský svaz mohl ponechat stejný počet těchto zbraní, jakými disponovaly evropské jaderné mocnosti NATO, Velká Británie a Francie. Na popud generálního tajemníka ÚV KSSS nakonec sovětská diplomacie souhlasila i s oddělením otázky od jednání o strategických a především vesmírných zbraních – v praxi to znamenalo konec požadavku na zastavení Reaganova projektu vesmírného protiraketového štítu, ikonických „hvězdných válek“. 

Gorbačov vycházel ze skutečnosti, že americká strana sice projevovala ochotu o raketách středního dosahu jednat, z pohledu Moskvy si ale kladla takové podmínky, které dohodu vylučovaly. Jednostranné ústupky sovětského vůdce odrážely jeho předpoklad, že smlouva INF bude pouhým dílčím krokem, který rozproudí širší odzbrojovací proces. Výrazným gestem, který vydláždil cestu k podpisu dokumentu, bylo také Gorbačovovo předání sovětských odhadů poměru atomových zbraní obou supervelmocí Reaganovi, přičemž objektivita dat americkou stranu velmi zaskočila.

Důvod, proč se Gorbačov zaměřil na střely středního doletu, nevycházel pouze z důvodu, že americké zbraně této kategorie rozmístěné v západní Evropě, především rakety Pershing II schopné po vypuknutí konfliktu v řádu několika minut zasáhnout Moskvu, Sovětský svaz vojensky značně ohrožovaly. Hlavní faktor, který na jaře 1987 přiměl Kreml nejen stáhnout, ale do roka také zlikvidovat své ceněné rakety RSD-10 (v kódu NATO SS-20 Saber), spočíval v neochotě americké strany výrazněji postoupit v rozhovorech o redukci jiných typů zbraní. Takový průlom přitom Sovětský svaz zoufale potřeboval.

Sovětskou snahu dosáhnout dohody za každou cenu totiž motivovaly stupňující se hospodářské problémy. Stav sovětské ekonomiky se pod Gorbačovovým vedením stále rychleji zhoršoval. Počátkem roku 1987 již bylo zřejmé, že země se nachází v hluboké krizi. Tváří v tvář této skutečnosti podporovali i Gorbačovovi kritici v nejužším stranickém vedení urychlené zlepšení vztahů se Západem a zmírnění závodu ve zbrojení, který značné ždímal nevýkonné sovětské hospodářství. 

Gorbačov šel za rámec tohoto konsensu. V červenci 1987 oznámil ochotu zlikvidovat vedle střel středního doletu i sovětské rakety kratšího dosahu rozmístěné na území spojenců z Varšavské smlouvy. V praxi to znamenalo, že sovětské ozbrojené síly ztratí možnost kdykoliv zahájit raketový útok na západní Evropu. Šlo o výrazný posun, který umocňovala podmínka Spojených států, že toto rozšíření se nebude vztahovat na starší americké rakety Pershing 1a dislokované v Západním Německu. 

Část sovětského armádního velení, stejně jako s ní spřízněné osoby ve vedení KSSS, se tak cítila výslednou podobou smlouvy zrazena. Ministr obrany Sergej Sokolov ji v soukromí označil za „protistátní zločin“. Podle jiných sovětských činitelů dokonce ukončovala vojenskou paritu mezi supervelmocemi. Gorbačov ale optimisticky ujišťoval, že dohoda bude prvním krokem v poválečné historii ke snížení zbrojení, který spustí řetězovou reakci a příznivě se odrazí v mnoha dalších oblastech. 

Nestalo se tak. Po příslušné ratifikaci smlouva vstoupila v platnost 1. června 1988. Gorbačov sice spojencům tvrdil, že Reagan i na to konto již nepodezírá sovětské vedení ze snahy „ovládnout svět“, ve skutečnosti roky hromaděná nedůvěra neodezněla ani na jedné straně. Nešlo jen o zmíněné vyjmutí střel Pershing 1a z úmluvy; Varšavská smlouva například Spojené státy obviňovala, že hodlají zachránit část raket určených k likvidaci snížením jejich doletu na povolenou úroveň, případně je modifikovat na zbraně odpalované z moře, na něž se dohoda nevztahovala. Také na Západě se šířily zvěsti o „kompenzačních opatřeních“ Sovětského svazu.

Právě nedůvěra stála i u konce smlouvy v roce 2019. Přestože různá její ustanovení podle mnohých vojenských expertů porušovaly Washington i Moskva, Trumpova administrativa, která dohody o kontrole zbrojení považovala za příliš omezující a odporující principu „Amerika na prvním místě“, se zaměřila na ruskou raketu 9M729, jejíž dolet údajně spadal do zakázaného spektra 500-5.500 kilometrů. S odstupem času je zřejmé, že spory ohledně dodržování smlouvy INF byly součástí širšího procesu zhoršování vztahů mezi částí západních států a putinovským Ruskem, který letos vyústil až v rozhodnutí Kremlu přestat brát sebemenší ohled na mezinárodní dohody a vojensky zaútočit na Ukrajinu.

Smlouva INF byla před pětatřiceti lety symbolickým průlomem. Krom praktické vojenské roviny nesla i důležité poselství, že signatáři jsou po letech mimořádného napětí připraveni začít psát novou kapitolu vzájemných vztahů. Nezapomínejme, že nespadla z čistého nebe. Předcházel jí intenzivní dialog i dlouho odmítané ústupky. Je jasné, že podobné mezikroky budou nezbytně předcházet i budoucí smlouvě, která snad jednou opět uklidní aktuálně vyhrocené vztahy mezi Moskvou a Západem, ať už bude v Kremlu sedět kdokoliv.

Autor je historik. 

Související

Ilustrační fotografie. Komentář

Hloupost, po které volal i Babiš. O to větší, že tu máme jeden odstrašující příklad

Průměrná cena benzínu Natural 95 na čerpacích stanicích v tuzemsku se nyní pohybuje okolo 37,40 korun za litr a u nafty kolem 37,98 korun za litr. Vezmeme-li v úvahu lednová čísla cen pohonných hmot v Evropě, dá se říct, že Česká republika patří k zemím s levnějšími pohonnými hmotami. Naše ceny se totiž nejen u benzinu, ale i nafty pohybují pod evropským průměrem. Nelze v této souvislosti ale nepřipomenout, že na rozdíl od řady zemí, které tu s výraznými, tu jemnějšími státními zásahy intervenovaly na trhu s palivy, jsme se k podobnému stavu dostali bez zásahů a narušování samoregulace trhu v podobě třeba fixace cen nebo nějakých přídělů či omezování dávek. 

Více souvisejících

komentář Ronald Reagan Michail Gorbačov INF (smlouva o likvidaci raket) USA (Spojené státy americké) Sovětský svaz Rusko Jaderné zbraně historie

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

Oleksij Reznikov (vpravo)

Reznikov končí jako ukrajinský ministr obrany, nahrazuje ho Budanov

Oleksij Reznikov končí podle agentury Reuters jako ukrajinský ministr obrany. Střídá ho dosavadní náčelník vojenské rozvědky Kyrylo Budanov. Reznikov, jehož úřad nedávno zasáhl korupční skandál, převezme ministerstvo pro strategický průmysl. K výměně na klíčovém ministerském postu dochází v kritickém období, kdy se očekává rozsáhlá ruská ofenziva.

před 1 hodinou

Aktualizováno včera

Aktualizováno včera

Olaf Scholz

Scholz: Zbraně ze Západu by neměly být použity mimo Ukrajinu, Zelenskyj souhlasí

S ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským panuje shoda na tom, že zbraně dodané Západem by neměly být použity k útoku na ruské území. V rozhovoru pro týdeník Bild am Sonntag to uvedl německý kancléř Olaf Scholz. Server The Kyiv Independent mezitím napsal, že o dodávkách vojenské pomoci Ukrajině uvažuje i Izrael. Byl by to obrat v jeho dosavadním postoji.

včera

Policie SR, ilustrační fotografie.

Policie na Slovensku viní Čecha z napadení několika žen

Osmačtyřicetiletý Čech Martin T. čelí na Slovensku obvinění z napadení několika žen, za což mu v případě odsouzení hrozí až osm let za mřížemi. V tiskové zprávě to dnes uvedla slovenská policie. Muže, který je podezřelý mimo jiné ze sexuálního násilí, vyhrožování a výtržnictví, podle ní v sobotu zadržela česká policie. Už v minulosti byl trestán.

Aktualizováno včera

Ilustrační fotografie.

Policie pátrala po ozbrojeném muži, manipuloval se zbraní v metru

Policie dnes pátrala po ozbrojeném muži, který v pátek v metru manipuloval s krátkou střelnou zbraní. Muž, který je podezřelý z výtržnictví, se krátce po zveřejnění informací v médiích sám přihlásil na jedné ze středočeských služeben. Informovala dnes policie v tiskové zprávě.

včera

Papež František

Papež považuje zákony postihující lidi z komunity LGBT+ za nespravedlivé

Zákony postihující lidi z LGBT+ komunity jsou podle papeže Františka hříchem a nespravedlností. Lidé s homosexuálními sklony jsou děti boží a církve by se jim měly otevřít, míní. Hlava katolické církve to řekla dnes v letadle při návratu do Vatikánu z návštěvy Jižního Súdánu, který je podle agentury AP jednou ze 67 zemí světa, která homosexualitu trestně postihuje.

včera

Lyžování, ilustrační fotografie.

Na horách panovaly ideální podmínky, lyžovat vyrazily tisíce lidí

Ideální sněhové podmínky a nadcházející jarní prázdniny přilákaly o víkendu do českých hor tisíce lidí. Lyžaře od návštěvy zimních středisek neodradily ani sobotní vítr a výpadky elektrického proudu, které potrápily Krkonoše, Jeseníky a Beskydy. Dnes si návštěvníci hor užili slunečné a mrazivé počasí.

včera

Liz Trussová (britská politička)

Britská expremiérka Trussová poprvé komentovala svůj brzký konec v Downing Street

Bývalá britská premiérka Liz Trussová je přesvědčena, že v čele vlády neuspěla kvůli mocnému ekonomickému establishmentu, který nesouhlasil s jejími reformními plány. Vyjádřila se tak v textu pro nedělník The Sunday Telegraph, který je jejím prvním komentářem od doby, kdy loni v říjnu skončila ve funkci. Stalo se tak po pouhých 49 dnech v úřadě. Žádný jiný šéf britské vlády nebyl ve funkci tak krátce.

včera

Aktualizováno včera

Ministerstvo vnitra

Vnitro ve zprávě varuje před nespokojenými Čechy i radikalizací extremistů

Velká skupina lidí, která je nespokojená s uspořádáním a směřováním státu, má potenciál ohrozit demokratické základy Česka. V situační zprávě o projevech extremismu za druhé pololetí loňského roku to uvedlo ministerstvo vnitra. Úřad dodal, že skupinu silně ovlivňují konspirační teorie a že je snadno manipulovatelným cílem pro extremistické a xenofobní politiky, případně pro působení cizí moci.

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Policisté loni řešili 149 nenávistně motivovaných činů, meziročně více

Policie začala v loňském roce řešit celkem 149 nenávistně motivovaných trestných činů, což je meziročně o 41 více. Z loňských případů jich zatím objasnila 69. Terčem skutků byli nejčastěji Židé, následovali Romové a zástupci LGBT+ komunity. Pachatelé se nejvíce dopouštěli násilí proti skupině obyvatel a jednotlivci. Vyplývá to ze zprávy o problematice extremismu, kterou zveřejnilo ministerstvo vnitra.

Aktualizováno včera

Ilustrační fotografie.

Česká ekonomika by se měla co nejdříve navrátit k cenové stabilitě, řekl Hampl

Česká ekonomika by se měla co nejdříve navrátit k cenové stabilitě, "jinak bude trpět," řekl dnes v Otázkách Václava Moravce v České televizi předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Nesouhlasí proto se snahou České národní banky (ČNB) zanechat úrokovou sazbu na současných sedmi procentech. Měla by ji zvýšit, ale nedělá nic, doplnil. 

včera

Aktualizováno včera

JUDr. Pavel Rychetský, právník a předseda Ústavního soudu ČR.

Rychetský má jasno. Jmenování šéfa ÚS bude v kompetenci nového prezidenta Pavla

Nový prezident by mohl, a dokonce musel, ignorovat krok svého předchůdce, pokud by tento předchůdce jmenoval nového předsedu Ústavního soudu (ÚS) v době, kdy je tato funkce stále obsazená. Dnes to v České televizi uvedl dosluhující šéf ÚS Pavel Rychetský v reakci na avizovaný záměr prezidenta Miloše Zemana. V pořadu Otázky Václava Moravce dodal, že podle něj by celá věc vůbec neskončila u soudu, ale už v kanceláři nového prezidenta Petra Pavla.

Aktualizováno včera

Markéta Pekarová Adamová

Zvýšení věku odchodu do důchodu podle Pekarové Adamové podporuje TOP 09

Zvýšení věku pro odchod do důchodu koaliční TOP 09 podporuje, vláda ale musí předložit celkovou reformu penzí. V dnešní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News to uvedla předsedkyně TOP 09 a Sněmovny Markéta Pekarová Adamová. Naopak opoziční hnutí SPD podle šéfa jeho poslaneckého klubu Radima Fialy se stanovením věku až na 68 let místo nynějších 65 let nesouhlasí. Podle Pekarové Adamové je ale věk 68 let jen jednou z variant.

včera

Markéta Pekarová Adamová

S Pekarovou Adamovou pojedou na Tchaj-wan i zástupci desítek firem

Ve sněmovní delegaci, jež koncem března navštíví Tchaj-wan, budou podle předsedkyně dolní komory Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) představitelé čtyř nebo pěti desítek firem. Pekarová Adamová v dnešní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News uvedla, že zatím nemá odezvu na nabídku jednoho místa pro zástupce týmu zvoleného prezidenta Petra Pavla. Místo nabídla také pro zástupce horní parlamentní komory.

včera

včera

Íránský vůdce Chameneí udělil milost desítkám tisíc vězňů, uvádí státní média

Íránský duchovní a politický vůdce Alí Chameneí při příležitosti výročí islámské revoluce z roku 1979 udělil milost desítkám tisíc vězňů, uvedla dnes státní agentura IRNA. Jsou nimi i lidé uvěznění po nedávných protestech. Někteří vězni mají podle agentury DPA test zmírněný, na jiné se vztahuje amnestie.

Zdroj: ČTK

Další zprávy