KOMENTÁŘ | Gorbačov a Reagan před 35 lety odepsali jaderné zbraně středního dosahu. Dialog a ústupky budou nezbytné i v budoucnu

Před pětatřiceti lety, 8. prosince 1987, podepsali vrcholní představitelé Spojených států a Sovětského svazu, prezident Ronald Reagan a generální tajemník Michail Gorbačov, smlouvu o likvidaci raket kratšího a středního doletu. Dokument otevřel cestu nejen k podstatnému omezení možnosti jaderného útoku v Evropě, ale také k ukončení studené války. Naopak, odstoupení od této smlouvy, k němuž se v roce 2019 uchýlila tehdejší administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, bylo zřetelným signálem, že vztahy mezi Washingtonem (potažmo celým Západem) a Moskvou výrazně ochlazují, byť málokdo čekal, že dosáhnou krize současných rozměrů.

Smlouva o likvidaci raket kratšího a středního doletu, známá pod anglickou zkratkou INF (Intermediate-Range Nuclear Forces Treaty), měla krom praktické roviny výrazný symbolický význam. Jednalo se o první větší dohodu mezi tehdejšími supervelmocemi od vypuknutí takzvané druhé studené války na přelomu 70. a 80. let. Právě dislokace střel středního dosahu schopných nést jaderné hlavice v Evropě, k níž nejprve přistoupil Sovětský svaz a následně v reakci i Spojené státy, byla spolu s rozhodnutím Kremlu vojensky intervenovat ve prospěch afghánského ultralevicového a promoskevského režimu hlavním spouštěčem této několikaleté eskalace mezinárodního napětí. 

Podpis smlouvy, k němuž došlo v americké metropoli, představoval do té doby největší zahraničněpolitický úspěch Michaila Gorbačova. Ten ostatně krátce poté, co v březnu 1985 stanul v čele Sovětského svazu, dal najevo, že odzbrojovacím jednáním přikládá velkou váhu a po mnoha letech je hodlá rozpohybovat. Osud obávaných střel s dosahem 500 až 5.500 kilometrů, jejichž prostřednictvím by v případě vypuknutí jaderné války mezi NATO a Varšavskou smlouvou byly vedeny klíčové údery na starém kontinentu, patřil k prioritám sovětského vůdce.

Podstatná byla Gorbačovova ochota přistoupit na podstatné jednostranné ústupky. Nešlo jen o revizi přístupu Moskvy k návrhu Washingtonu, aby byly z Evropy staženy všechny americké a sovětské střely středního doletu, což dlouho odmítalo sovětské armádní velení, které prosazovalo, aby si Sovětský svaz mohl ponechat stejný počet těchto zbraní, jakými disponovaly evropské jaderné mocnosti NATO, Velká Británie a Francie. Na popud generálního tajemníka ÚV KSSS nakonec sovětská diplomacie souhlasila i s oddělením otázky od jednání o strategických a především vesmírných zbraních – v praxi to znamenalo konec požadavku na zastavení Reaganova projektu vesmírného protiraketového štítu, ikonických „hvězdných válek“. 

Gorbačov vycházel ze skutečnosti, že americká strana sice projevovala ochotu o raketách středního dosahu jednat, z pohledu Moskvy si ale kladla takové podmínky, které dohodu vylučovaly. Jednostranné ústupky sovětského vůdce odrážely jeho předpoklad, že smlouva INF bude pouhým dílčím krokem, který rozproudí širší odzbrojovací proces. Výrazným gestem, který vydláždil cestu k podpisu dokumentu, bylo také Gorbačovovo předání sovětských odhadů poměru atomových zbraní obou supervelmocí Reaganovi, přičemž objektivita dat americkou stranu velmi zaskočila.

Důvod, proč se Gorbačov zaměřil na střely středního doletu, nevycházel pouze z důvodu, že americké zbraně této kategorie rozmístěné v západní Evropě, především rakety Pershing II schopné po vypuknutí konfliktu v řádu několika minut zasáhnout Moskvu, Sovětský svaz vojensky značně ohrožovaly. Hlavní faktor, který na jaře 1987 přiměl Kreml nejen stáhnout, ale do roka také zlikvidovat své ceněné rakety RSD-10 (v kódu NATO SS-20 Saber), spočíval v neochotě americké strany výrazněji postoupit v rozhovorech o redukci jiných typů zbraní. Takový průlom přitom Sovětský svaz zoufale potřeboval.

Sovětskou snahu dosáhnout dohody za každou cenu totiž motivovaly stupňující se hospodářské problémy. Stav sovětské ekonomiky se pod Gorbačovovým vedením stále rychleji zhoršoval. Počátkem roku 1987 již bylo zřejmé, že země se nachází v hluboké krizi. Tváří v tvář této skutečnosti podporovali i Gorbačovovi kritici v nejužším stranickém vedení urychlené zlepšení vztahů se Západem a zmírnění závodu ve zbrojení, který značné ždímal nevýkonné sovětské hospodářství. 

Gorbačov šel za rámec tohoto konsensu. V červenci 1987 oznámil ochotu zlikvidovat vedle střel středního doletu i sovětské rakety kratšího dosahu rozmístěné na území spojenců z Varšavské smlouvy. V praxi to znamenalo, že sovětské ozbrojené síly ztratí možnost kdykoliv zahájit raketový útok na západní Evropu. Šlo o výrazný posun, který umocňovala podmínka Spojených států, že toto rozšíření se nebude vztahovat na starší americké rakety Pershing 1a dislokované v Západním Německu. 

Část sovětského armádního velení, stejně jako s ní spřízněné osoby ve vedení KSSS, se tak cítila výslednou podobou smlouvy zrazena. Ministr obrany Sergej Sokolov ji v soukromí označil za „protistátní zločin“. Podle jiných sovětských činitelů dokonce ukončovala vojenskou paritu mezi supervelmocemi. Gorbačov ale optimisticky ujišťoval, že dohoda bude prvním krokem v poválečné historii ke snížení zbrojení, který spustí řetězovou reakci a příznivě se odrazí v mnoha dalších oblastech. 

Nestalo se tak. Po příslušné ratifikaci smlouva vstoupila v platnost 1. června 1988. Gorbačov sice spojencům tvrdil, že Reagan i na to konto již nepodezírá sovětské vedení ze snahy „ovládnout svět“, ve skutečnosti roky hromaděná nedůvěra neodezněla ani na jedné straně. Nešlo jen o zmíněné vyjmutí střel Pershing 1a z úmluvy; Varšavská smlouva například Spojené státy obviňovala, že hodlají zachránit část raket určených k likvidaci snížením jejich doletu na povolenou úroveň, případně je modifikovat na zbraně odpalované z moře, na něž se dohoda nevztahovala. Také na Západě se šířily zvěsti o „kompenzačních opatřeních“ Sovětského svazu.

Právě nedůvěra stála i u konce smlouvy v roce 2019. Přestože různá její ustanovení podle mnohých vojenských expertů porušovaly Washington i Moskva, Trumpova administrativa, která dohody o kontrole zbrojení považovala za příliš omezující a odporující principu „Amerika na prvním místě“, se zaměřila na ruskou raketu 9M729, jejíž dolet údajně spadal do zakázaného spektra 500-5.500 kilometrů. S odstupem času je zřejmé, že spory ohledně dodržování smlouvy INF byly součástí širšího procesu zhoršování vztahů mezi částí západních států a putinovským Ruskem, který letos vyústil až v rozhodnutí Kremlu přestat brát sebemenší ohled na mezinárodní dohody a vojensky zaútočit na Ukrajinu.

Smlouva INF byla před pětatřiceti lety symbolickým průlomem. Krom praktické vojenské roviny nesla i důležité poselství, že signatáři jsou po letech mimořádného napětí připraveni začít psát novou kapitolu vzájemných vztahů. Nezapomínejme, že nespadla z čistého nebe. Předcházel jí intenzivní dialog i dlouho odmítané ústupky. Je jasné, že podobné mezikroky budou nezbytně předcházet i budoucí smlouvě, která snad jednou opět uklidní aktuálně vyhrocené vztahy mezi Moskvou a Západem, ať už bude v Kremlu sedět kdokoliv.

Autor je historik. 

Související

Ruský útok na ukrajinskou Oděsu Komentář

Tisíc dnů bezohledné agrese. Nová eskalace má jadernou pachuť

Válka na Ukrajině trvá už tisíc dnů. Ukázala, jak moc se změnila podoba moderní válka a způsobila, že zapomínáme na těžce vybojovanou svobodu a demokracii. Rusko pokračuje ve svém studenoválečném trendu, který začíná mít pachuť hrozící jaderné katastrofy.

Více souvisejících

komentář Ronald Reagan Michail Gorbačov INF (smlouva o likvidaci raket) USA (Spojené státy americké) Sovětský svaz Rusko Jaderné zbraně historie

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Počasí, ilustrační fotografie.

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

před 6 hodinami

Teroristé Hamásu

Hamás obvinil USA z genocidy v Pásmu Gazy. Izraeli vzkázal, kdy propustí rukojmí

Představitel Hamásu Chalíl al-Hajjá prohlásil, že dokud bude pokračovat válka v Pásmu Gazy, nedojde k žádné výměně rukojmích mezi Izraelem a Hamásem. Podle al-Hajjá není důvod, aby Hamás vrátil rukojmí, dokud Izrael nezastaví vojenské operace. Tato prohlášení přicházejí uprostřed zablokovaných rozhovorů, za jejichž stagnaci obě strany vzájemně obviňují.

před 7 hodinami

zbraně, ilustrační fotografie (Foto: @ripster8)

Jak se západní zbraně dostávají do Ruska, sankcím navzdory? Stačí jedna instagramová modelka

Server BBC zjistil, jak moderní válečná technologie vyrobená ve Spojeném království končí v Rusku navzdory mezinárodním sankcím. Celkem šest zásilek optické techniky v hodnotě 2,1 milionu dolarů, kterou vyrábí britská firma Beck Optronic Solutions, bylo přepraveno do Ruska prostřednictvím společností registrovaných v Kyrgyzstánu. Tento případ znovu upozorňuje na slabiny sankčního režimu zavedeného po začátku války na Ukrajině.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Co je mezikontinentální balistická raketa (ICBM)?

Mezikontinentální balistické rakety (anglicky Intercontinental Ballistic Missiles, zkráceně ICBM) představují jednu z nejničivějších zbraní moderní doby. Jedná se o rakety dlouhého doletu, které jsou schopné překonat tisíce kilometrů a zasáhnout cíle s vysokou přesností. Díky své schopnosti nést jaderné hlavice patří mezi klíčové prvky strategické obrany a odstrašování.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Nasazení ATACMS a Storm Shadow na ruském území: Symbolické gesto, nebo zlom ve válce na Ukrajině?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy