KOMENTÁŘ | Gorbačov a Reagan před 35 lety odepsali jaderné zbraně středního dosahu. Dialog a ústupky budou nezbytné i v budoucnu

Před pětatřiceti lety, 8. prosince 1987, podepsali vrcholní představitelé Spojených států a Sovětského svazu, prezident Ronald Reagan a generální tajemník Michail Gorbačov, smlouvu o likvidaci raket kratšího a středního doletu. Dokument otevřel cestu nejen k podstatnému omezení možnosti jaderného útoku v Evropě, ale také k ukončení studené války. Naopak, odstoupení od této smlouvy, k němuž se v roce 2019 uchýlila tehdejší administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, bylo zřetelným signálem, že vztahy mezi Washingtonem (potažmo celým Západem) a Moskvou výrazně ochlazují, byť málokdo čekal, že dosáhnou krize současných rozměrů.

Smlouva o likvidaci raket kratšího a středního doletu, známá pod anglickou zkratkou INF (Intermediate-Range Nuclear Forces Treaty), měla krom praktické roviny výrazný symbolický význam. Jednalo se o první větší dohodu mezi tehdejšími supervelmocemi od vypuknutí takzvané druhé studené války na přelomu 70. a 80. let. Právě dislokace střel středního dosahu schopných nést jaderné hlavice v Evropě, k níž nejprve přistoupil Sovětský svaz a následně v reakci i Spojené státy, byla spolu s rozhodnutím Kremlu vojensky intervenovat ve prospěch afghánského ultralevicového a promoskevského režimu hlavním spouštěčem této několikaleté eskalace mezinárodního napětí. 

Podpis smlouvy, k němuž došlo v americké metropoli, představoval do té doby největší zahraničněpolitický úspěch Michaila Gorbačova. Ten ostatně krátce poté, co v březnu 1985 stanul v čele Sovětského svazu, dal najevo, že odzbrojovacím jednáním přikládá velkou váhu a po mnoha letech je hodlá rozpohybovat. Osud obávaných střel s dosahem 500 až 5.500 kilometrů, jejichž prostřednictvím by v případě vypuknutí jaderné války mezi NATO a Varšavskou smlouvou byly vedeny klíčové údery na starém kontinentu, patřil k prioritám sovětského vůdce.

Podstatná byla Gorbačovova ochota přistoupit na podstatné jednostranné ústupky. Nešlo jen o revizi přístupu Moskvy k návrhu Washingtonu, aby byly z Evropy staženy všechny americké a sovětské střely středního doletu, což dlouho odmítalo sovětské armádní velení, které prosazovalo, aby si Sovětský svaz mohl ponechat stejný počet těchto zbraní, jakými disponovaly evropské jaderné mocnosti NATO, Velká Británie a Francie. Na popud generálního tajemníka ÚV KSSS nakonec sovětská diplomacie souhlasila i s oddělením otázky od jednání o strategických a především vesmírných zbraních – v praxi to znamenalo konec požadavku na zastavení Reaganova projektu vesmírného protiraketového štítu, ikonických „hvězdných válek“. 

Gorbačov vycházel ze skutečnosti, že americká strana sice projevovala ochotu o raketách středního dosahu jednat, z pohledu Moskvy si ale kladla takové podmínky, které dohodu vylučovaly. Jednostranné ústupky sovětského vůdce odrážely jeho předpoklad, že smlouva INF bude pouhým dílčím krokem, který rozproudí širší odzbrojovací proces. Výrazným gestem, který vydláždil cestu k podpisu dokumentu, bylo také Gorbačovovo předání sovětských odhadů poměru atomových zbraní obou supervelmocí Reaganovi, přičemž objektivita dat americkou stranu velmi zaskočila.

Důvod, proč se Gorbačov zaměřil na střely středního doletu, nevycházel pouze z důvodu, že americké zbraně této kategorie rozmístěné v západní Evropě, především rakety Pershing II schopné po vypuknutí konfliktu v řádu několika minut zasáhnout Moskvu, Sovětský svaz vojensky značně ohrožovaly. Hlavní faktor, který na jaře 1987 přiměl Kreml nejen stáhnout, ale do roka také zlikvidovat své ceněné rakety RSD-10 (v kódu NATO SS-20 Saber), spočíval v neochotě americké strany výrazněji postoupit v rozhovorech o redukci jiných typů zbraní. Takový průlom přitom Sovětský svaz zoufale potřeboval.

Sovětskou snahu dosáhnout dohody za každou cenu totiž motivovaly stupňující se hospodářské problémy. Stav sovětské ekonomiky se pod Gorbačovovým vedením stále rychleji zhoršoval. Počátkem roku 1987 již bylo zřejmé, že země se nachází v hluboké krizi. Tváří v tvář této skutečnosti podporovali i Gorbačovovi kritici v nejužším stranickém vedení urychlené zlepšení vztahů se Západem a zmírnění závodu ve zbrojení, který značné ždímal nevýkonné sovětské hospodářství. 

Gorbačov šel za rámec tohoto konsensu. V červenci 1987 oznámil ochotu zlikvidovat vedle střel středního doletu i sovětské rakety kratšího dosahu rozmístěné na území spojenců z Varšavské smlouvy. V praxi to znamenalo, že sovětské ozbrojené síly ztratí možnost kdykoliv zahájit raketový útok na západní Evropu. Šlo o výrazný posun, který umocňovala podmínka Spojených států, že toto rozšíření se nebude vztahovat na starší americké rakety Pershing 1a dislokované v Západním Německu. 

Část sovětského armádního velení, stejně jako s ní spřízněné osoby ve vedení KSSS, se tak cítila výslednou podobou smlouvy zrazena. Ministr obrany Sergej Sokolov ji v soukromí označil za „protistátní zločin“. Podle jiných sovětských činitelů dokonce ukončovala vojenskou paritu mezi supervelmocemi. Gorbačov ale optimisticky ujišťoval, že dohoda bude prvním krokem v poválečné historii ke snížení zbrojení, který spustí řetězovou reakci a příznivě se odrazí v mnoha dalších oblastech. 

Nestalo se tak. Po příslušné ratifikaci smlouva vstoupila v platnost 1. června 1988. Gorbačov sice spojencům tvrdil, že Reagan i na to konto již nepodezírá sovětské vedení ze snahy „ovládnout svět“, ve skutečnosti roky hromaděná nedůvěra neodezněla ani na jedné straně. Nešlo jen o zmíněné vyjmutí střel Pershing 1a z úmluvy; Varšavská smlouva například Spojené státy obviňovala, že hodlají zachránit část raket určených k likvidaci snížením jejich doletu na povolenou úroveň, případně je modifikovat na zbraně odpalované z moře, na něž se dohoda nevztahovala. Také na Západě se šířily zvěsti o „kompenzačních opatřeních“ Sovětského svazu.

Právě nedůvěra stála i u konce smlouvy v roce 2019. Přestože různá její ustanovení podle mnohých vojenských expertů porušovaly Washington i Moskva, Trumpova administrativa, která dohody o kontrole zbrojení považovala za příliš omezující a odporující principu „Amerika na prvním místě“, se zaměřila na ruskou raketu 9M729, jejíž dolet údajně spadal do zakázaného spektra 500-5.500 kilometrů. S odstupem času je zřejmé, že spory ohledně dodržování smlouvy INF byly součástí širšího procesu zhoršování vztahů mezi částí západních států a putinovským Ruskem, který letos vyústil až v rozhodnutí Kremlu přestat brát sebemenší ohled na mezinárodní dohody a vojensky zaútočit na Ukrajinu.

Smlouva INF byla před pětatřiceti lety symbolickým průlomem. Krom praktické vojenské roviny nesla i důležité poselství, že signatáři jsou po letech mimořádného napětí připraveni začít psát novou kapitolu vzájemných vztahů. Nezapomínejme, že nespadla z čistého nebe. Předcházel jí intenzivní dialog i dlouho odmítané ústupky. Je jasné, že podobné mezikroky budou nezbytně předcházet i budoucí smlouvě, která snad jednou opět uklidní aktuálně vyhrocené vztahy mezi Moskvou a Západem, ať už bude v Kremlu sedět kdokoliv.

Autor je historik. 

Související

Donald Trump Komentář

Trump je šílenější a vzteklejší než minule. Z USA může být druhé Rusko

Kandidáti na šéfa Bílého domu Kamala Harrisová a Donald Trump mají za sebou závěrečné řeči. Zatímco demokratka ukázala na směřování kampaně proti svému protivníkovi, republikán pronesl dosud nejextrémnější výrok za celou svou kampaň – chce zahájit masivní deportační program. Ideologií se velice rychle blíží k současnému ruském politickému vedení, což pro USA může být nesmírně nebezpečné. 

Více souvisejících

komentář Ronald Reagan Michail Gorbačov INF (smlouva o likvidaci raket) USA (Spojené státy americké) Sovětský svaz Rusko Jaderné zbraně historie

Aktuálně se děje

před 3 minutami

před 31 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování

Úřadující prezidentka Moldavska Maia Sanduová vyhrála druhé kolo prezidentských voleb s podporou 54 % voličů, čímž porazila proruského kandidáta a bývalého generálního prokurátora Alexandra Stoianogla. Sanduová, známá svou proevropskou orientací, oslovila vděčné občany a prohlásila, že Moldavsko „zvítězilo v bitvě za demokracii“. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy