Alexandr Lukašenko prý požadoval své jaderné zbraně od Ruska zpět, jak tvrdil v rozhovoru pro ruskou státní televizi Rossija 1. Bělorusové ale při rozpadu SSSR žádné jaderné zbraně neměli – pouze mobilní odpalovací zařízení. Ukrajinci je po podpisu Budapešťského memoranda roku 1994 navrátili Moskvě a Kazaši se jich zbavili hned po nabytí nezávislosti. Přesto mu Vladimir Putin vyhověl a Minsk teď bude mít k dispozici taktické jaderné zbraně.
Lukašenko opět tvrdí, že to nebyl ruský prezident Vladimir Putin, kdo na území Běloruska chtěl rozmístit jaderné zbraně. „Nejenže jsem o to požádal, ale už jsem požadoval, vraťte mi mé jaderné zbraně. Nechci strategické zbraně. K čemu je potřebuji? Není to tak, že bych chtěl válčit s Amerikou. Stačí mi taktické. Ano, dosáhli jsme dohody. Plníme ji,“ vysvětloval v rozhovoru pro státní televizi Rossija 1, která je pod kontrolou Kremlu. Na jeho slova upozornila běloruská agentura Belta.
„Jakmile vše přivezeme, bude to rozvezeno po celém Bělorusku. Máme tolik skladů, kolik je na venkově psů. Vážně. Měli jsme jich hodně. Už jsme jich obnovili pět nebo šest. Budeme obnovovat další. A rozptýlíme je. Nebudeme je držet na jednom místě,“ poznamenal Lukašenko.
V rozhovoru pro ruskou televizi také spílal kritikům, kteří tvrdí, že jaderné zbraně bez povolení Moskvy nemůže použít. „Podívejte se, když začne válka, budu se rozhlížet? Ne. Zvednu telefon, ať je kdekoliv,“ vylíčil s tím, že s koordinací úderu rozhodně není problém. „Není ani o čem se dohadovat. Na tomhle už jsme se dohodli. Ať se nepřátelé třesou,“ uzavřel diktátor.
Během rozhovoru Lukašenko zmínil, že „požadoval navrácení jeho jaderných zbraní“. Po rozpadu Sovětského svazu měly jeho následnické státy skutečně k dispozici zbraně hromadného ničení. Například Ukrajina „zdědila“ 5000 jaderných hlavic, které tam moskevské velení umístilo během studené války. Jejich navrácení Rusku bylo oslavováno coby triumf v kontrole zbrojení, píše list New York Times. Ten připomněl, že po ruské agresi ze začátku loňského roku mnozí ukrajinští politici takového kroku litovali.
Budapešťské memorandum, kterým se Ukrajina zavázala vrátit zbraně hromadného ničení, nepodepsal pouze Kyjev. Podepsali ho i Bělorusové, Kazaši, Rusové, Američané a Britové. Na běloruském území se toho času však nacházely pouze mobilní odpalovací zařízení, zatímco Kazaši odevzdali Moskvě jaderné zbraně bezprostředně po nabytí samostatnosti. Na Ukrajině šlo o delší proces. Fakticky tedy neexistují žádné „Lukašenkovy“ či běloruské jaderné zbraně. Bělorusko na svém území s rozpadem SSSR žádné takové nemělo.
Související
Lukašenko se ohradil proti krokům Litvy. Uzavření hranic nazval „šíleným hazardem“
Lukašenko: Bělorusko omilostnilo na žádost Trumpa 52 vězňů
Alexandr Lukašenko , Jaderné zbraně , Rusko , Vladimír Putin , Bělorusko , Sovětský svaz
Aktuálně se děje
před 30 minutami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 1 hodinou
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 1 hodinou
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 2 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
před 3 hodinami
Počasí o víkendu: V noci bude mrznout, přes den se citelně oteplí
včera
Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem
včera
Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin
včera
Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu
včera
New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha
včera
Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony
včera
Je naprostá iluze věřit, že by Rusko mohlo na Ukrajině prohrát, prohlásil belgický premiér
Aktualizováno včera
Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel
včera
Macron tajně varoval evropské lídry: Existuje šance, že USA zradí Ukrajinu a Evropu
včera
Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá
včera
Král Karel III. pronesl vzácné prohlášení k Ukrajině. Odsoudil Rusko
včera
Zemřel světově proslulý kostýmní výtvarník Theodor Pištěk
včera
Co si myslí Evropané? Bojí se války a Trumpa vnímají jako nepřítele
včera
Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael
včera
Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie
včera
Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem
Cesta k míru na Ukrajině zůstává podle Donalda Trumpa nejasná, a to i přes "přiměřeně dobré" rozhovory mezi americkými vyslanci a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které ovšem nepřinesly žádný zásadní průlom. Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří absolvovali dlouhé úterní jednání v Kremlu, se nyní chystají setkat s předním ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem na Floridě. Trump ve středu v Oválné pracovně prohlásil, že Putin by dohodu rád uzavřel, nicméně dodal, že nemůže říct, co z jednání vzejde, protože "k tanci jsou potřeba dva". Prezident také uvedl, že Spojené státy "měly s Ukrajinou něco docela dobře rozpracováno".
Zdroj: Libor Novák