"Vraťte mi mé jaderné zbraně," požadoval Lukašenko. Nárok na ně neměl, ukazuje historie

Alexandr Lukašenko prý požadoval své jaderné zbraně od Ruska zpět, jak tvrdil v rozhovoru pro ruskou státní televizi Rossija 1. Bělorusové ale při rozpadu SSSR žádné jaderné zbraně neměli – pouze mobilní odpalovací zařízení. Ukrajinci je po podpisu Budapešťského memoranda roku 1994 navrátili Moskvě a Kazaši se jich zbavili hned po nabytí nezávislosti. Přesto mu Vladimir Putin vyhověl a Minsk teď bude mít k dispozici taktické jaderné zbraně. 

Lukašenko opět tvrdí, že to nebyl ruský prezident Vladimir Putin, kdo na území Běloruska chtěl rozmístit jaderné zbraně. „Nejenže jsem o to požádal, ale už jsem požadoval, vraťte mi mé jaderné zbraně. Nechci strategické zbraně. K čemu je potřebuji? Není to tak, že bych chtěl válčit s Amerikou. Stačí mi taktické. Ano, dosáhli jsme dohody. Plníme ji,“ vysvětloval v rozhovoru pro státní televizi Rossija 1, která je pod kontrolou Kremlu. Na jeho slova upozornila běloruská agentura Belta.

„Jakmile vše přivezeme, bude to rozvezeno po celém Bělorusku. Máme tolik skladů, kolik je na venkově psů. Vážně. Měli jsme jich hodně. Už jsme jich obnovili pět nebo šest. Budeme obnovovat další. A rozptýlíme je. Nebudeme je držet na jednom místě,“ poznamenal Lukašenko. 

V rozhovoru pro ruskou televizi také spílal kritikům, kteří tvrdí, že jaderné zbraně bez povolení Moskvy nemůže použít. „Podívejte se, když začne válka, budu se rozhlížet? Ne. Zvednu telefon, ať je kdekoliv,“ vylíčil s tím, že s koordinací úderu rozhodně není problém. „Není ani o čem se dohadovat. Na tomhle už jsme se dohodli. Ať se nepřátelé třesou,“ uzavřel diktátor. 

Během rozhovoru Lukašenko zmínil, že „požadoval navrácení jeho jaderných zbraní“. Po rozpadu Sovětského svazu měly jeho následnické státy skutečně k dispozici zbraně hromadného ničení. Například Ukrajina „zdědila“ 5000 jaderných hlavic, které tam moskevské velení umístilo během studené války. Jejich navrácení Rusku bylo oslavováno coby triumf v kontrole zbrojení, píše list New York Times. Ten připomněl, že po ruské agresi ze začátku loňského roku mnozí ukrajinští politici takového kroku litovali. 

Budapešťské memorandum, kterým se Ukrajina zavázala vrátit zbraně hromadného ničení, nepodepsal pouze Kyjev. Podepsali ho i Bělorusové, Kazaši, Rusové, Američané a Britové. Na běloruském území se toho času však nacházely pouze mobilní odpalovací zařízení, zatímco Kazaši odevzdali Moskvě jaderné zbraně bezprostředně po nabytí samostatnosti. Na Ukrajině šlo o delší proces. Fakticky tedy neexistují žádné „Lukašenkovy“ či běloruské jaderné zbraně. Bělorusko na svém území s rozpadem SSSR žádné takové nemělo.

Související

Více souvisejících

Alexandr Lukašenko Jaderné zbraně Rusko Vladimír Putin Bělorusko Sovětský svaz

Aktuálně se děje

před 24 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Šéf Hamásu Muhammad Sinvár je po smrti, ohlásil Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že izraelská armáda při nedávném leteckém útoku zabila Muhammada Sinvára, klíčového vojenského představitele Hamásu a mladšího bratra bývalého vůdce tohoto hnutí Jahji Sinvára. Ten byl zabit již v říjnu minulého roku při izraelské operaci na jihu Pásma Gazy.

před 3 hodinami

Internet

USA vyšetřují známou čínskou firmu kvůli bezpečnostním hrozbám. Jejími routery se k internetu připojují i Češi

Americké úřady zahájily vyšetřování čínské technologické firmy TP-Link kvůli podezření z porušování antimonopolních pravidel a závažným obavám o kyberbezpečnost. Podle amerického ministerstva spravedlnosti je TP-Link podezřelý z agresivní cenové politiky, která má za cíl vytlačit konkurenci z trhu. Kromě toho čelí firma také obviněním, že její síťová zařízení, zejména routery, představují riziko pro americkou národní bezpečnost.

před 4 hodinami

Ukrajinská armáda

Vyrábí víc než nakupuje. Co může Ukrajina získat vývozem zbraní ze země?

Ukrajina zvažuje uvolnění válečných omezení na vývoz zbraní, což by mohlo zásadně změnit její vztahy s Evropou. Opatření přijaté na začátku ruské invaze mělo zamezit vývozu vojenského materiálu, který byl nezbytný pro obranu země. Dnes je však situace jiná: ukrajický obranný průmysl dokáže vyrábět mnohem víc, než stát aktuálně dokáže koupit.

před 4 hodinami

Elon Musk

Elon Musk se otevřeně postavil proti Trumpovi

Elon Musk otevřeně kritizoval nový výdajový a daňový zákon prezidenta Donalda Trumpa, který byl minulý týden těsně schválen Sněmovnou reprezentantů. Návrh, označovaný Trumpem za „velký a krásný“, obsahuje biliony dolarů na daňové úlevy, zvýšení rozpočtu na obranu a rozšíření vládních výdajů. Nyní míří do Senátu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Hranice 1,5 °C padla. Extrémní počasí oteplí planetu o mnohem víc, obávají se vědci

Navzdory častým zprávám o rekordních vlnách veder, extrémním počasí a neochotě některých států jednat se svět podle aktuálních vědeckých odhadů pravděpodobně vyhne nejhorším scénářům globálního oteplení. Vše ale nasvědčuje tomu, že do konce století se planeta ohřeje přibližně o 2,7 °C oproti době před průmyslovou revolucí. Tento výhled, přestože lepší než předpokládaný nárůst teploty o 4 až 5 stupňů z minulých dekád, zůstává alarmující a představuje vážné riziko pro stabilitu ekosystémů i samotné lidstvo.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Rusko: Putin je připraven uzavřít mít. Od NATO chce ale závazek, písemně

Prezident Vladimir Putin je údajně ochoten jednat o mírovém urovnání války na Ukrajině, avšak jen za předpokladu, že Západ přistoupí na několik klíčových podmínek – včetně písemného závazku, že Severoatlantická aliance se nebude dále rozšiřovat na východ. Uvedla to agentura Reuters s odkazem na tři ruské zdroje obeznámené s probíhajícími jednáními.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Teenageři

Pár týdnů i tři měsíce. Jak dlouho trvají letní prázdniny ve světě?

Letní prázdniny jsou pro školáky jedním z nejočekávanějších období školního roku, kdy si mohou odpočinout a načerpat nové síly před dalším školním rokem. Délka letních prázdnin se po celém světě výrazně liší, zatímco někde si studenti dopřávají několik málo týdnů, jinde mají až 3 měsíce volna.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Donald Trump

Trump zakázal ambasádám přijímat žádosti o studentská víza

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nařídila americkým ambasádám, aby až do odvolání přestaly přijímat žádosti o studentská víza. Opatření přichází v době, kdy se připravuje rozšíření bezpečnostních prověrek uchazečů, včetně sledování jejich aktivit na sociálních sítích.

před 11 hodinami

Vědci, ilustrační foto

Vědci se rozhodli postavit Trumpovi. Bojovat budou unikátním způsobem

Vědci se rozhodli pro netradiční formu protestu proti škrtům v oblasti klimatického a meteorologického výzkumu během druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Místo demonstrací s transparenty se obrací na veřejnost prostřednictvím vědeckého maratonu – sto hodin nepřetržitého živého vysílání prezentací, kde každých 15 minut vystoupí jiný odborník, aby představil svou práci a vysvětlil její význam pro americkou společnost.

před 12 hodinami

Počasí: V Česku dnes naprší, do konce týdne se deště vrátí

Nadcházející dny budou v Česku deštivé. Podle ČHMÚ.cz se počasí zkazí dnes i v pátek.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy