"Vraťte mi mé jaderné zbraně," požadoval Lukašenko. Nárok na ně neměl, ukazuje historie

Alexandr Lukašenko prý požadoval své jaderné zbraně od Ruska zpět, jak tvrdil v rozhovoru pro ruskou státní televizi Rossija 1. Bělorusové ale při rozpadu SSSR žádné jaderné zbraně neměli – pouze mobilní odpalovací zařízení. Ukrajinci je po podpisu Budapešťského memoranda roku 1994 navrátili Moskvě a Kazaši se jich zbavili hned po nabytí nezávislosti. Přesto mu Vladimir Putin vyhověl a Minsk teď bude mít k dispozici taktické jaderné zbraně. 

Lukašenko opět tvrdí, že to nebyl ruský prezident Vladimir Putin, kdo na území Běloruska chtěl rozmístit jaderné zbraně. „Nejenže jsem o to požádal, ale už jsem požadoval, vraťte mi mé jaderné zbraně. Nechci strategické zbraně. K čemu je potřebuji? Není to tak, že bych chtěl válčit s Amerikou. Stačí mi taktické. Ano, dosáhli jsme dohody. Plníme ji,“ vysvětloval v rozhovoru pro státní televizi Rossija 1, která je pod kontrolou Kremlu. Na jeho slova upozornila běloruská agentura Belta.

„Jakmile vše přivezeme, bude to rozvezeno po celém Bělorusku. Máme tolik skladů, kolik je na venkově psů. Vážně. Měli jsme jich hodně. Už jsme jich obnovili pět nebo šest. Budeme obnovovat další. A rozptýlíme je. Nebudeme je držet na jednom místě,“ poznamenal Lukašenko. 

V rozhovoru pro ruskou televizi také spílal kritikům, kteří tvrdí, že jaderné zbraně bez povolení Moskvy nemůže použít. „Podívejte se, když začne válka, budu se rozhlížet? Ne. Zvednu telefon, ať je kdekoliv,“ vylíčil s tím, že s koordinací úderu rozhodně není problém. „Není ani o čem se dohadovat. Na tomhle už jsme se dohodli. Ať se nepřátelé třesou,“ uzavřel diktátor. 

Během rozhovoru Lukašenko zmínil, že „požadoval navrácení jeho jaderných zbraní“. Po rozpadu Sovětského svazu měly jeho následnické státy skutečně k dispozici zbraně hromadného ničení. Například Ukrajina „zdědila“ 5000 jaderných hlavic, které tam moskevské velení umístilo během studené války. Jejich navrácení Rusku bylo oslavováno coby triumf v kontrole zbrojení, píše list New York Times. Ten připomněl, že po ruské agresi ze začátku loňského roku mnozí ukrajinští politici takového kroku litovali. 

Budapešťské memorandum, kterým se Ukrajina zavázala vrátit zbraně hromadného ničení, nepodepsal pouze Kyjev. Podepsali ho i Bělorusové, Kazaši, Rusové, Američané a Britové. Na běloruském území se toho času však nacházely pouze mobilní odpalovací zařízení, zatímco Kazaši odevzdali Moskvě jaderné zbraně bezprostředně po nabytí samostatnosti. Na Ukrajině šlo o delší proces. Fakticky tedy neexistují žádné „Lukašenkovy“ či běloruské jaderné zbraně. Bělorusko na svém území s rozpadem SSSR žádné takové nemělo.

Související

Alexandr Lukašenko

Lukašenko se ohradil proti krokům Litvy. Uzavření hranic nazval „šíleným hazardem“

Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko ostře kritizoval rozhodnutí Litvy uzavřít hranice mezi oběma státy. Tento krok, který přišel po vlně narušení litevského vzdušného prostoru balóny, označil za "absurdní" a "šílený hazard". Lukašenko, jeden z nejbližších spojenců ruského prezidenta Vladimira Putina, je přesvědčen, že jde o malichernost.

Více souvisejících

Alexandr Lukašenko Jaderné zbraně Rusko Vladimír Putin Bělorusko Sovětský svaz

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 12 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 14 hodinami

před 16 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy