Orbán se snaží přežít. Zneužívá k tomu i kauzu s údajnými ukrajinskými špiony

V centru sporu stojí obvinění, že vláda Viktora Orbána a jeho strana Fidesz zneužívá celou kauzu s údajnou špionážní sítí k útoku na hlavního politického rivala – opoziční stranu Tisza, která podle průzkumů vede před parlamentními volbami v roce 2026.

Ukrajinská bezpečnostní služba SBU začátkem května oznámila zatčení dvou ukrajinských občanů podezřelých ze špionáže pro Maďarsko. Podle zveřejněných video a audio důkazů měli pracovat pro maďarskou vojenskou rozvědku a připravovat půdu pro potenciální maďarskou vojenskou operaci na Ukrajině.

Následovala reciproční vlna diplomatických vyhoštění – Maďarsko vyhostilo dva ukrajinské diplomaty, Kyjev reagoval stejně. Maďarsko pak navíc zatklo dalšího ukrajinského občana, rovněž obviněného ze špionáže.

Orbán, dlouhodobě považovaný za nejbližšího spojence Moskvy v EU, se vůči Ukrajině ostře vymezil. Odmítl sankce proti Rusku, blokuje přepravu zbraní přes maďarské území a Ukrajinu přirovnal k Afghánistánu. Nyní obviňuje Kyjev, že se snaží Maďarsko „očernit“.

Maďarská vláda rovněž rozeslala dotazník „Vox 2025“ do všech osmi milionů domácností, v němž vybízí k odmítnutí přijetí Ukrajiny do EU.

Orbán, který se ještě před rokem prezentoval jako jediný mírotvůrce kromě papeže, čelí obviněním, že svou „mírovou misi“ zneužil ve prospěch Ruska. Den po jeho setkání s Vladimirem Putinem dopadly ruské rakety na dětskou nemocnici v Kyjevě.

O tři dny později přivezl lídr Tisza strany Péter Magyar do nemocnice maďarskou humanitární pomoc v hodnotě 40 000 dolarů – gesto, které v očích veřejnosti kontrastovalo s Orbánovým přístupem. Podle průzkumů má Magyar šanci Orbána v příštím roce sesadit.

Orbánův tým se pokouší Tiszu zdiskreditovat pomocí obvinění ze spolupráce s ukrajinskou rozvědkou. Terčem je i Roland Tseber – politik maďarské národnosti z Podkarpatské Rusi, který v červenci 2024 řídil Magyara do Kyjeva. Brzy poté byl za nejasných okolností zařazen na černou listinu zakazující vstup do Maďarska i celé Schengenské zóny.

Tseber, nezávislý člen regionální rady, který spolupracuje s ukrajinskou vládní stranou Sluha lidu, obvinění ostře odmítá: „Jsem ukrajinský politik a nemám co do činění se špionáží. To, co se děje, je absurdní.“

Kauza zasáhla i zmenšující se maďarskou menšinu na Ukrajině. Z původních 150 000 lidí v roce 2001 se jejich počet odhaduje na polovinu. Mnozí z nich položili život při obraně Ukrajiny proti Rusku.

Vládní útoky míří i na bývalého náčelníka generálního štábu a dnes politika Tisza strany Romulusze Ruszin-Szendiho. Média napojená na Fidesz ho obviňují z kontaktů s ukrajinskou rozvědkou. Ruszin-Szendi se brání: „Nosil jsem uniformu od svých 14 let. Je bolestné vidět, co pro vládu znamená naše služba.“

Závažným zvratem je zveřejnění dosud neznámé nahrávky z roku 2023, na níž ministr obrany Kristóf Szalay-Bobrovniczky prohlašuje, že vláda se rozhodla ukončit mírovou politiku a připravit maďarskou armádu na válku – krok v ostrém rozporu s Orbánovým veřejným obrazem „muže míru“. Téhož roku byli z armády vyhozeni prozápadní důstojníci v rámci tzv. „omlazení“ velení, které nahradili loajální proruští vojáci.

Podle kritiků je celá špionážní kauza ze strany vlády vykonstruovaná s cílem odklonit pozornost od domácích problémů a zdiskreditovat sílící opozici. Opoziční strana Tisza však i nadále posiluje v průzkumech – a s blížícími se volbami roste i nervozita v táboře Fidesz.