Hranice 1,5 °C padla. Extrémní počasí oteplí planetu o mnohem víc, obávají se vědci

Navzdory častým zprávám o rekordních vlnách veder, extrémním počasí a neochotě některých států jednat se svět podle aktuálních vědeckých odhadů pravděpodobně vyhne nejhorším scénářům globálního oteplení. Vše ale nasvědčuje tomu, že do konce století se planeta ohřeje přibližně o 2,7 °C oproti době před průmyslovou revolucí. Tento výhled, přestože lepší než předpokládaný nárůst teploty o 4 až 5 stupňů z minulých dekád, zůstává alarmující a představuje vážné riziko pro stabilitu ekosystémů i samotné lidstvo.

Když se v roce 2015 více než 190 zemí přihlásilo k Pařížské dohodě a zavázalo se omezit globální oteplení na co nejméně 1,5 °C, panovala naděje, že se světu podaří tento cíl naplnit. O necelých deset let později je však zřejmé, že dosažení tohoto limitu je velmi nepravděpodobné. Přesto došlo k pozitivnímu posunu – lidstvo odvrátilo hrozbu extrémního scénáře, v němž by pokračující spalování uhlí a prudce rostoucí emise dovedly svět k neobyvatelné budoucnosti.

Za tento posun vděčíme především rychlému rozvoji obnovitelných zdrojů energie, zvyšující se energetické účinnosti, technologickým inovacím a rostoucímu tlaku veřejnosti. Díky těmto změnám je dnes realističtější představa, že konec století přinese oteplení o 2,7 °C – výsledek, který by byl ještě před několika lety považován za optimistický.

Tento trend ale zároveň znamená, že lidstvo se bude muset připravit na rostoucí výskyt extrémního počasí. Rok 2024 byl podle Světové meteorologické organizace nejteplejším rokem v dějinách měření. Svět v jeho průběhu zažil ničivé záplavy, smrtící vlny veder i silné cyklóny. Růst teploty již dnes ohrožuje zdraví, zemědělství, infrastrukturu a bezpečnost.

Jedním z klíčových ukazatelů je vývoj globálních emisí skleníkových plynů, především oxidu uhličitého. Ten se do atmosféry ve velkém dostává od poloviny 19. století a jeho hlavním zdrojem zůstává spalování uhlí, ropy a plynu. V roce 2023 pocházelo 41 % emisí z uhlí, 32 % z dopravy a 21 % z plynových systémů. I přes rozmach obnovitelných zdrojů emise globálně stále nerostou lineárně – mírně zpomalují, ale ne klesají dostatečně rychle.

Vědci v minulosti vytvořili čtyři scénáře vývoje podle toho, jak moc budou státy jednat. Nejoptimističtější scénář, tzv. RCP 2.6, počítá s masivním snížením emisí a umožňuje udržet oteplení pod 2 °C. Nejhorší, RCP 8.5, předpokládá téměř žádná opatření a vysoký růst emisí. Aktuálně se vývoj klimatu nachází někde mezi RCP 2.6 a 4.5 – tedy ve střední variantě, která vede právě k oteplení kolem 2,7 °C.

Změna přístupu si vyžádá obrovské úsilí. Nový model One Earth Climate Model navržený vědci v Sydney pracuje s velmi ambiciózním emisním rozpočtem: pouhých 450 gigatun CO₂ do dosažení uhlíkové neutrality. To vyžaduje, aby svět do roku 2050 kompletně přešel na čisté zdroje energie, ukončil spalování fosilních paliv a zastavil odlesňování. Tento scénář dává jen něco málo přes 50% šanci na udržení oteplení pod 1,5 °C.

Pro klíčové státy – Spojené státy, Evropskou unii a Čínu – bude cesta zvláště náročná. Přestože tvoří jen 28 % světové populace, jejich podíl na historických emisích dosahuje 56 %. Čína, která aktuálně produkuje přibližně 31 % všech emisí souvisejících s energií, však nedávno oznámila první pokles emisí v historii – díky ohromujícím investicím do obnovitelných zdrojů, elektromobility a bateriových systémů.

I v dalších zemích je patrný posun. Emise v EU v roce 2023 klesly o více než 8 %, zatímco ekonomika nadále rostla. Austrálie se dostala téměř 30 % pod úroveň emisí z roku 2005. Spojené státy, které své emise začaly snižovat po roce 2004, zůstávají zhruba 20 % pod tehdejší úrovní. A právě letos by mohlo dojít ke globálnímu vrcholu emisí – klíčovému milníku, po kterém by mělo následovat jejich rychlé snižování.

Navzdory složité geopolitické situaci, klimatickým katastrofám a opožděné akci některých států se zdá, že změna směru je reálná. V roce 2024 pocházelo přes 90 % nově přidané elektřiny ve světě z obnovitelných zdrojů. Elektromobily se staly cenově konkurenceschopné, solární energie zažívá rekordní růst a technologie tepelných čerpadel nabírají na tempu.

Je tedy na záchranu klimatu už pozdě? Podle vědců rozhodně ne. Potřebné technologie dnes máme a jsou levnější než kdy dřív. Čím dříve přestaneme emise zvyšovat a začneme je razantně snižovat, tím více katastrof odvrátíme. Možná se nepodaří udržet oteplení pod 1,5 °C, možná ani pod 2 °C – ale každá desetina stupně navíc znamená větší hrozbu. A každá desetina, o kterou teplotu udržíme níže, představuje lepší šanci na přežití. 

Související

Ilustrační foto

Počasí se příští týden výrazně ochladí. V noci budou až 2 stupně, hrozí přízemní mrazíky

Česko čeká v úvodu příštího týdne chladné a větrné počasí doprovázené přeháňkami, které zasáhnou zejména sever a severovýchod území. Postupně však bude oblačnosti i srážek ubývat a v polovině týdne přijdou jasné noci s ojedinělými přízemními mrazíky. V závěru týdne se pak teploty začnou vracet k příjemnějším hodnotám a denní maxima dosáhnou až k jednadvaceti stupňům Celsia.
Praha

Počasí do konce týdne. Neděle ještě může být letní

Podzimní počasí se stále pevněji ujímá otěží, o čemž se přesvědčíme i ve zbytku tohoto týdne. V neděli by však ještě teploty mohly dosáhnout letních hodnot. Příští týden ale přinese další ochlazení, nastínili meteorologové. 

Více souvisejících

Počasí Klimatické změny globální oteplování

Aktuálně se děje

včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Letošní volby se blíží. Ministerstvo spouští novou kampaň

V říjnu se uskuteční volby do obecních zastupitelstev a jedné třetiny Senátu. Kromě standardní volební přípravy a metodické pomoci samosprávám realizovalo Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Digitální a informační agenturou zátěžový test eDokladů a připravilo pro podzimní volby edukační kampaň. Ministerstvo o kampani informovalo na webu. 

včera

včera

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodci si ještě mohou zajistit tištěné oznámení o valorizaci

Důchodci mohou až do 30. září požádat o zaslání valorizačního oznámení v tištěné podobě pro nadcházející lednovou valorizaci. Upozornila na to Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Klienti, kteří již v minulosti o zasílání tištěného oznámení požádali, nemusí žádost podávat znovu. 

včera

včera

včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta reagovala na nevydařený vstup do sezóny. Dva asistenty nahradila navrátilcem Clarupem

V úvodu nové fotbalové sezóny 2026/27 nezažívají sparťané nejúspěšnější začátek. Naopak ten nejhorší, který dokonce překonává i ten z nechvalně proslulé sezóny s trenérem Andreou Stramaccionim. Fanoušci ji přičítají pozdním nákupům a přestavbě mužstva, což dávají za vinu především sportovnímu řediteli Tomáši Rosickému. Jenže ten zatím ve vedení pražské Sparty zůstává a naopak ukázal na jiné lidi, kteří tak špatný vstup do sezóny odnesli. 

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump podpisem posvětil nové protiruské sankce

Washington může opět zvýšit tlak na Rusko v souvislosti s jeho válkou na Ukrajině. Americký prezident Donald Trump podepsal zákon zavádějící nové protiruské sankce. Informovala o tom BBC. Ruská válečná ekonomika by měla nově utrpět tím, že Američané budou trestat kupce ruské ropy a plynu. 

včera

Andrej Babiš

Babiš jednal s jordánským králem. Děkoval mu za repatriační lety

Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek přijal v Kramářově vile jordánského krále Abdalláha II. Společně s prvním místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem jednali o aktuální bezpečnostní situaci na Blízkém východě a o dalším rozvoji hospodářské a obranné spolupráce. Představitelé obou zemí hovořili také o možnostech spolupráce ve zdravotnictví, kybernetické bezpečnosti a vodním hospodářství.

včera

Alpy, ilustrační fotografie.

Když Alpy vydaly mumii. Před 35 lety byl nalezen Ötzi

Před 35 lety, dne 19. září roku 1991, nalezli turisté v Alpách na hranicích Rakouska a Itálie lidské ostatky, které byly přirozeně mumifikované. Že se nejedná o žádného zesnulého horolezce, ale o tělesné pozůstatky staré tisíce let, to vyšlo najevo až za několik dní. A mumie dostala podle místa nálezu jméno Ötzi. Co všechno o něm po 35 letech od nálezu jeho těla víme?

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump se dočkal. Světu oznámil dohodu ohledně Grónska

Americký prezident Donald Trump se dočkal nové dohody ohledně americké vojenské přítomnosti v Grónsku. Washington podle jeho slov zvýší vojenskou přítomnost na ostrově, zvolené řešení označil za skvělé pro všechny strany i americké spojence.

včera

Ilustrační foto

Počasí se příští týden výrazně ochladí. V noci budou až 2 stupně, hrozí přízemní mrazíky

Česko čeká v úvodu příštího týdne chladné a větrné počasí doprovázené přeháňkami, které zasáhnou zejména sever a severovýchod území. Postupně však bude oblačnosti i srážek ubývat a v polovině týdne přijdou jasné noci s ojedinělými přízemními mrazíky. V závěru týdne se pak teploty začnou vracet k příjemnějším hodnotám a denní maxima dosáhnou až k jednadvaceti stupňům Celsia.

18. září 2026 21:06

Ilustrační fotografie.

Nová válečná strategie: Rusko prozradilo, proč stále častěji likviduje ukrajinské vlaky

Ruská armáda stále častěji útočí na ukrajinské osobní i nákladní vlaky pomocí drony s proudovým pohonem. Tento stupňující se tlak přímo ohrožuje železniční síť, která je klíčová pro fungování ukrajinské ekonomiky, vojenskou logistiku i pohyb obyvatelstva. Od začátku celoplošné invaze ruské údery poškodily nebo zničily již více než pět set lokomotiv. Nadpoloviční většina z nich byla zasažena během posledních osmi měsíců, přičemž ukrajinské dráhy přicházejí měsíčně až o čtyřicet strojů.

18. září 2026 19:48

CNN: Opravdu dokáže AI vyhladit lidstvo? Není to tak lehké, jak výzkumníci tvrdí

Diskuze o rizicích umělé inteligence se v odborné komunitě vyostřuje a někteří výzkumníci varují před možným vyhynutím lidstva. Bývalí i současní zaměstnanci společnosti Anthropic upozorňují, že vývoj superinteligence představuje bezprostřední hrozbu pro celou planetu. Podle některých odhadů přesahuje pravděpodobnost katastrofálního scénáře v následujících deseti letech deset procent. Varování podpořil také šéf organizace Machine Intelligence Research Institute Nate Soares, který považuje celkové vyhynutí lidské populace za nejpravděpodobnější výsledek neřízeného vývoje.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy