Hranice 1,5 °C padla. Extrémní počasí oteplí planetu o mnohem víc, obávají se vědci

Navzdory častým zprávám o rekordních vlnách veder, extrémním počasí a neochotě některých států jednat se svět podle aktuálních vědeckých odhadů pravděpodobně vyhne nejhorším scénářům globálního oteplení. Vše ale nasvědčuje tomu, že do konce století se planeta ohřeje přibližně o 2,7 °C oproti době před průmyslovou revolucí. Tento výhled, přestože lepší než předpokládaný nárůst teploty o 4 až 5 stupňů z minulých dekád, zůstává alarmující a představuje vážné riziko pro stabilitu ekosystémů i samotné lidstvo.

Deník Shopaholičky

Když se v roce 2015 více než 190 zemí přihlásilo k Pařížské dohodě a zavázalo se omezit globální oteplení na co nejméně 1,5 °C, panovala naděje, že se světu podaří tento cíl naplnit. O necelých deset let později je však zřejmé, že dosažení tohoto limitu je velmi nepravděpodobné. Přesto došlo k pozitivnímu posunu – lidstvo odvrátilo hrozbu extrémního scénáře, v němž by pokračující spalování uhlí a prudce rostoucí emise dovedly svět k neobyvatelné budoucnosti.

Za tento posun vděčíme především rychlému rozvoji obnovitelných zdrojů energie, zvyšující se energetické účinnosti, technologickým inovacím a rostoucímu tlaku veřejnosti. Díky těmto změnám je dnes realističtější představa, že konec století přinese oteplení o 2,7 °C – výsledek, který by byl ještě před několika lety považován za optimistický.

Tento trend ale zároveň znamená, že lidstvo se bude muset připravit na rostoucí výskyt extrémního počasí. Rok 2024 byl podle Světové meteorologické organizace nejteplejším rokem v dějinách měření. Svět v jeho průběhu zažil ničivé záplavy, smrtící vlny veder i silné cyklóny. Růst teploty již dnes ohrožuje zdraví, zemědělství, infrastrukturu a bezpečnost.

Jedním z klíčových ukazatelů je vývoj globálních emisí skleníkových plynů, především oxidu uhličitého. Ten se do atmosféry ve velkém dostává od poloviny 19. století a jeho hlavním zdrojem zůstává spalování uhlí, ropy a plynu. V roce 2023 pocházelo 41 % emisí z uhlí, 32 % z dopravy a 21 % z plynových systémů. I přes rozmach obnovitelných zdrojů emise globálně stále nerostou lineárně – mírně zpomalují, ale ne klesají dostatečně rychle.

Vědci v minulosti vytvořili čtyři scénáře vývoje podle toho, jak moc budou státy jednat. Nejoptimističtější scénář, tzv. RCP 2.6, počítá s masivním snížením emisí a umožňuje udržet oteplení pod 2 °C. Nejhorší, RCP 8.5, předpokládá téměř žádná opatření a vysoký růst emisí. Aktuálně se vývoj klimatu nachází někde mezi RCP 2.6 a 4.5 – tedy ve střední variantě, která vede právě k oteplení kolem 2,7 °C.

Změna přístupu si vyžádá obrovské úsilí. Nový model One Earth Climate Model navržený vědci v Sydney pracuje s velmi ambiciózním emisním rozpočtem: pouhých 450 gigatun CO₂ do dosažení uhlíkové neutrality. To vyžaduje, aby svět do roku 2050 kompletně přešel na čisté zdroje energie, ukončil spalování fosilních paliv a zastavil odlesňování. Tento scénář dává jen něco málo přes 50% šanci na udržení oteplení pod 1,5 °C.

Pro klíčové státy – Spojené státy, Evropskou unii a Čínu – bude cesta zvláště náročná. Přestože tvoří jen 28 % světové populace, jejich podíl na historických emisích dosahuje 56 %. Čína, která aktuálně produkuje přibližně 31 % všech emisí souvisejících s energií, však nedávno oznámila první pokles emisí v historii – díky ohromujícím investicím do obnovitelných zdrojů, elektromobility a bateriových systémů.

I v dalších zemích je patrný posun. Emise v EU v roce 2023 klesly o více než 8 %, zatímco ekonomika nadále rostla. Austrálie se dostala téměř 30 % pod úroveň emisí z roku 2005. Spojené státy, které své emise začaly snižovat po roce 2004, zůstávají zhruba 20 % pod tehdejší úrovní. A právě letos by mohlo dojít ke globálnímu vrcholu emisí – klíčovému milníku, po kterém by mělo následovat jejich rychlé snižování.

Navzdory složité geopolitické situaci, klimatickým katastrofám a opožděné akci některých států se zdá, že změna směru je reálná. V roce 2024 pocházelo přes 90 % nově přidané elektřiny ve světě z obnovitelných zdrojů. Elektromobily se staly cenově konkurenceschopné, solární energie zažívá rekordní růst a technologie tepelných čerpadel nabírají na tempu.

Je tedy na záchranu klimatu už pozdě? Podle vědců rozhodně ne. Potřebné technologie dnes máme a jsou levnější než kdy dřív. Čím dříve přestaneme emise zvyšovat a začneme je razantně snižovat, tím více katastrof odvrátíme. Možná se nepodaří udržet oteplení pod 1,5 °C, možná ani pod 2 °C – ale každá desetina stupně navíc znamená větší hrozbu. A každá desetina, o kterou teplotu udržíme níže, představuje lepší šanci na přežití. 

Deník Shopaholičky

Související

Více souvisejících

Počasí Klimatické změny globální oteplování

Aktuálně se děje

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovision Song Contest 2018 (Photo by: Thomas Hanses)

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

včera

Vladimir Putin

Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie

Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah. 

včera

Steve Witkoff

Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem

Cesta k míru na Ukrajině zůstává podle Donalda Trumpa nejasná, a to i přes "přiměřeně dobré" rozhovory mezi americkými vyslanci a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které ovšem nepřinesly žádný zásadní průlom. Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří absolvovali dlouhé úterní jednání v Kremlu, se nyní chystají setkat s předním ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem na Floridě. Trump ve středu v Oválné pracovně prohlásil, že Putin by dohodu rád uzavřel, nicméně dodal, že nemůže říct, co z jednání vzejde, protože "k tanci jsou potřeba dva". Prezident také uvedl, že Spojené státy "měly s Ukrajinou něco docela dobře rozpracováno".

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Proč rozhovory dosud nic nepřinesly? Putin na mír nespěchá, užívá si pocit, že se ho svět doprošuje

Ruský prezident Vladimir Putin se nejeví jako člověk, který by toužil po rychlé dohodě, spíše si užívá pocit, že je prosí o zvážení mírového návrhu. Pětihodinové setkání, které proběhlo mezi hlavou Kremlu a americkým vyslancem Donaldem Trumpem, jehož zástupcem byl zeť Jared Kushner, nepřineslo navenek žádné významné výsledky. Pro pochopení současné situace a konfliktu na Ukrajině je podle CNN užitečné podívat se na věc Putinovýma očima.

včera

3. prosince 2025 21:58

3. prosince 2025 21:07

3. prosince 2025 19:54

Metro zastavila vážná nehoda. Mladá žena spadla pod soupravu

Vážný incident se v úterý stal na lince A pražského metra. Ve stanici Hradčanská spadla pod soupravu mladá žena, která utrpěla vážná zranění. Zřejmě šlo o pokus o sebevraždu. Událost ovlivnila provoz na zmíněné lince. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy