Navzdory častým zprávám o rekordních vlnách veder, extrémním počasí a neochotě některých států jednat se svět podle aktuálních vědeckých odhadů pravděpodobně vyhne nejhorším scénářům globálního oteplení. Vše ale nasvědčuje tomu, že do konce století se planeta ohřeje přibližně o 2,7 °C oproti době před průmyslovou revolucí. Tento výhled, přestože lepší než předpokládaný nárůst teploty o 4 až 5 stupňů z minulých dekád, zůstává alarmující a představuje vážné riziko pro stabilitu ekosystémů i samotné lidstvo.
Když se v roce 2015 více než 190 zemí přihlásilo k Pařížské dohodě a zavázalo se omezit globální oteplení na co nejméně 1,5 °C, panovala naděje, že se světu podaří tento cíl naplnit. O necelých deset let později je však zřejmé, že dosažení tohoto limitu je velmi nepravděpodobné. Přesto došlo k pozitivnímu posunu – lidstvo odvrátilo hrozbu extrémního scénáře, v němž by pokračující spalování uhlí a prudce rostoucí emise dovedly svět k neobyvatelné budoucnosti.
Za tento posun vděčíme především rychlému rozvoji obnovitelných zdrojů energie, zvyšující se energetické účinnosti, technologickým inovacím a rostoucímu tlaku veřejnosti. Díky těmto změnám je dnes realističtější představa, že konec století přinese oteplení o 2,7 °C – výsledek, který by byl ještě před několika lety považován za optimistický.
Tento trend ale zároveň znamená, že lidstvo se bude muset připravit na rostoucí výskyt extrémního počasí. Rok 2024 byl podle Světové meteorologické organizace nejteplejším rokem v dějinách měření. Svět v jeho průběhu zažil ničivé záplavy, smrtící vlny veder i silné cyklóny. Růst teploty již dnes ohrožuje zdraví, zemědělství, infrastrukturu a bezpečnost.
Jedním z klíčových ukazatelů je vývoj globálních emisí skleníkových plynů, především oxidu uhličitého. Ten se do atmosféry ve velkém dostává od poloviny 19. století a jeho hlavním zdrojem zůstává spalování uhlí, ropy a plynu. V roce 2023 pocházelo 41 % emisí z uhlí, 32 % z dopravy a 21 % z plynových systémů. I přes rozmach obnovitelných zdrojů emise globálně stále nerostou lineárně – mírně zpomalují, ale ne klesají dostatečně rychle.
Vědci v minulosti vytvořili čtyři scénáře vývoje podle toho, jak moc budou státy jednat. Nejoptimističtější scénář, tzv. RCP 2.6, počítá s masivním snížením emisí a umožňuje udržet oteplení pod 2 °C. Nejhorší, RCP 8.5, předpokládá téměř žádná opatření a vysoký růst emisí. Aktuálně se vývoj klimatu nachází někde mezi RCP 2.6 a 4.5 – tedy ve střední variantě, která vede právě k oteplení kolem 2,7 °C.
Změna přístupu si vyžádá obrovské úsilí. Nový model One Earth Climate Model navržený vědci v Sydney pracuje s velmi ambiciózním emisním rozpočtem: pouhých 450 gigatun CO₂ do dosažení uhlíkové neutrality. To vyžaduje, aby svět do roku 2050 kompletně přešel na čisté zdroje energie, ukončil spalování fosilních paliv a zastavil odlesňování. Tento scénář dává jen něco málo přes 50% šanci na udržení oteplení pod 1,5 °C.
Pro klíčové státy – Spojené státy, Evropskou unii a Čínu – bude cesta zvláště náročná. Přestože tvoří jen 28 % světové populace, jejich podíl na historických emisích dosahuje 56 %. Čína, která aktuálně produkuje přibližně 31 % všech emisí souvisejících s energií, však nedávno oznámila první pokles emisí v historii – díky ohromujícím investicím do obnovitelných zdrojů, elektromobility a bateriových systémů.
I v dalších zemích je patrný posun. Emise v EU v roce 2023 klesly o více než 8 %, zatímco ekonomika nadále rostla. Austrálie se dostala téměř 30 % pod úroveň emisí z roku 2005. Spojené státy, které své emise začaly snižovat po roce 2004, zůstávají zhruba 20 % pod tehdejší úrovní. A právě letos by mohlo dojít ke globálnímu vrcholu emisí – klíčovému milníku, po kterém by mělo následovat jejich rychlé snižování.
Navzdory složité geopolitické situaci, klimatickým katastrofám a opožděné akci některých států se zdá, že změna směru je reálná. V roce 2024 pocházelo přes 90 % nově přidané elektřiny ve světě z obnovitelných zdrojů. Elektromobily se staly cenově konkurenceschopné, solární energie zažívá rekordní růst a technologie tepelných čerpadel nabírají na tempu.
Je tedy na záchranu klimatu už pozdě? Podle vědců rozhodně ne. Potřebné technologie dnes máme a jsou levnější než kdy dřív. Čím dříve přestaneme emise zvyšovat a začneme je razantně snižovat, tím více katastrof odvrátíme. Možná se nepodaří udržet oteplení pod 1,5 °C, možná ani pod 2 °C – ale každá desetina stupně navíc znamená větší hrozbu. A každá desetina, o kterou teplotu udržíme níže, představuje lepší šanci na přežití.
4. července 2026 15:48
Fotbalové MS v ohrožení. Kvůli počasí se mohou rušit zápasy, teploty porostou na 46 stupňů
Související
Počasí: Bouřky se objeví i v dalších dnech, o víkendu dorazí tropy
Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě
Počasí , Klimatické změny , globální oteplování
Aktuálně se děje
před 58 minutami
Počasí: Bouřky se objeví i v dalších dnech, o víkendu dorazí tropy
včera
Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě
včera
Turek dočasně rezignoval na post vládního zmocněnce
včera
Bulharsko už nebude součástí Koalice ochotných, prohlásil proruský premiér
včera
Bezohlednost, papalášství, hodnotí Turkovu jízdu poslanci ANO. Podle Babiše by měl rezignovat
včera
Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva
včera
Americký soud zatrhnul Trumpovi dvoumiliardový antidiskriminační fond
včera
Kamera odhalila detaily nehody: Turek projel odbočovacím pruhem rovně, pak došlo ke srážce
včera
V bezpečí už nebude žádné místo v Evropě. Zelenskyj nastínil možnosti Putinových raket
včera
Íránské útoky odsoudil Blízký východ i Asie. Čína žádá okamžité otevření Hormuzského průlivu
včera
Rubio zahájil kampaň s cílem rozložit Mezinárodní trestní soud
včera
Platba za proplutí Hormuzským průlivem? Trumpův poplatek budí vášně, nikdo netuší, jak a z čeho se má počítat
včera
Požáry dál devastují francouzské lesy. Zničily přes 1 900 hektarů
včera
Česko na summitu neztrapnil Pavel, ale Babiš. Lídři nepochopili, proč mu sebral místo šéfa delegace, míní Pellegrini
včera
Japonsko má problém. Rusko proměnilo zemi v doupě špionů
včera
Policie uzavřela pražské Hlavní nádraží a Wilsonovu. Anonym hrozil bombou
včera
Írán zaútočil na dvě lodě v ománských vodách. Americká armáda odpověděla mohutnými nálety
včera
Počasí: Česko dnes zasáhnou velmi silné bouřky
13. července 2026 22:04
Maďarský parlament zahájil kroky k odvolání prezidenta Sulyoka
13. července 2026 20:52
Ukrajinská premiérka Svyrydenková podala demisi. Nahradit ji může bývalý šéf Naftogazu
Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková podala demisi do rukou Verchovny rady, tedy ukrajinského parlamentu. Předseda parlamentu Ruslan Stefančuk na sociální síti Facebook potvrdil obdržení její rezignace a uvedl, že zákonodárný sbor se bude touto záležitostí zabývat v nejbližší době v souladu se stanovenými postupy. Stefančuk zároveň odcházející premiérce poděkoval za vedení kabinetu v mimořádně složitém období pro celou zemi, kdy přispěla ke stabilizaci ekonomiky, podpoře obyvatelstva a pokroku Ukrajiny na její cestě do Evropské unie.
Zdroj: Libor Novák