Navzdory častým zprávám o rekordních vlnách veder, extrémním počasí a neochotě některých států jednat se svět podle aktuálních vědeckých odhadů pravděpodobně vyhne nejhorším scénářům globálního oteplení. Vše ale nasvědčuje tomu, že do konce století se planeta ohřeje přibližně o 2,7 °C oproti době před průmyslovou revolucí. Tento výhled, přestože lepší než předpokládaný nárůst teploty o 4 až 5 stupňů z minulých dekád, zůstává alarmující a představuje vážné riziko pro stabilitu ekosystémů i samotné lidstvo.
Když se v roce 2015 více než 190 zemí přihlásilo k Pařížské dohodě a zavázalo se omezit globální oteplení na co nejméně 1,5 °C, panovala naděje, že se světu podaří tento cíl naplnit. O necelých deset let později je však zřejmé, že dosažení tohoto limitu je velmi nepravděpodobné. Přesto došlo k pozitivnímu posunu – lidstvo odvrátilo hrozbu extrémního scénáře, v němž by pokračující spalování uhlí a prudce rostoucí emise dovedly svět k neobyvatelné budoucnosti.
Za tento posun vděčíme především rychlému rozvoji obnovitelných zdrojů energie, zvyšující se energetické účinnosti, technologickým inovacím a rostoucímu tlaku veřejnosti. Díky těmto změnám je dnes realističtější představa, že konec století přinese oteplení o 2,7 °C – výsledek, který by byl ještě před několika lety považován za optimistický.
Tento trend ale zároveň znamená, že lidstvo se bude muset připravit na rostoucí výskyt extrémního počasí. Rok 2024 byl podle Světové meteorologické organizace nejteplejším rokem v dějinách měření. Svět v jeho průběhu zažil ničivé záplavy, smrtící vlny veder i silné cyklóny. Růst teploty již dnes ohrožuje zdraví, zemědělství, infrastrukturu a bezpečnost.
Jedním z klíčových ukazatelů je vývoj globálních emisí skleníkových plynů, především oxidu uhličitého. Ten se do atmosféry ve velkém dostává od poloviny 19. století a jeho hlavním zdrojem zůstává spalování uhlí, ropy a plynu. V roce 2023 pocházelo 41 % emisí z uhlí, 32 % z dopravy a 21 % z plynových systémů. I přes rozmach obnovitelných zdrojů emise globálně stále nerostou lineárně – mírně zpomalují, ale ne klesají dostatečně rychle.
Vědci v minulosti vytvořili čtyři scénáře vývoje podle toho, jak moc budou státy jednat. Nejoptimističtější scénář, tzv. RCP 2.6, počítá s masivním snížením emisí a umožňuje udržet oteplení pod 2 °C. Nejhorší, RCP 8.5, předpokládá téměř žádná opatření a vysoký růst emisí. Aktuálně se vývoj klimatu nachází někde mezi RCP 2.6 a 4.5 – tedy ve střední variantě, která vede právě k oteplení kolem 2,7 °C.
Změna přístupu si vyžádá obrovské úsilí. Nový model One Earth Climate Model navržený vědci v Sydney pracuje s velmi ambiciózním emisním rozpočtem: pouhých 450 gigatun CO₂ do dosažení uhlíkové neutrality. To vyžaduje, aby svět do roku 2050 kompletně přešel na čisté zdroje energie, ukončil spalování fosilních paliv a zastavil odlesňování. Tento scénář dává jen něco málo přes 50% šanci na udržení oteplení pod 1,5 °C.
Pro klíčové státy – Spojené státy, Evropskou unii a Čínu – bude cesta zvláště náročná. Přestože tvoří jen 28 % světové populace, jejich podíl na historických emisích dosahuje 56 %. Čína, která aktuálně produkuje přibližně 31 % všech emisí souvisejících s energií, však nedávno oznámila první pokles emisí v historii – díky ohromujícím investicím do obnovitelných zdrojů, elektromobility a bateriových systémů.
I v dalších zemích je patrný posun. Emise v EU v roce 2023 klesly o více než 8 %, zatímco ekonomika nadále rostla. Austrálie se dostala téměř 30 % pod úroveň emisí z roku 2005. Spojené státy, které své emise začaly snižovat po roce 2004, zůstávají zhruba 20 % pod tehdejší úrovní. A právě letos by mohlo dojít ke globálnímu vrcholu emisí – klíčovému milníku, po kterém by mělo následovat jejich rychlé snižování.
Navzdory složité geopolitické situaci, klimatickým katastrofám a opožděné akci některých států se zdá, že změna směru je reálná. V roce 2024 pocházelo přes 90 % nově přidané elektřiny ve světě z obnovitelných zdrojů. Elektromobily se staly cenově konkurenceschopné, solární energie zažívá rekordní růst a technologie tepelných čerpadel nabírají na tempu.
Je tedy na záchranu klimatu už pozdě? Podle vědců rozhodně ne. Potřebné technologie dnes máme a jsou levnější než kdy dřív. Čím dříve přestaneme emise zvyšovat a začneme je razantně snižovat, tím více katastrof odvrátíme. Možná se nepodaří udržet oteplení pod 1,5 °C, možná ani pod 2 °C – ale každá desetina stupně navíc znamená větší hrozbu. A každá desetina, o kterou teplotu udržíme níže, představuje lepší šanci na přežití.
Související
Počasí: Příští týden jarní teploty setrvají, bude až 15 stupňů
Počasí bude o víkendu kopírovat trend z posledních dní
Počasí , Klimatické změny , globální oteplování
Aktuálně se děje
včera
Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán
včera
Při nové vlně útoků bylo zasaženo ústředí íránské státní televize. Internet v zemi prakticky nefunguje
včera
Izrael shodil na Írán za 30 hodin 2000 bomb. Americká armáda nasadila stealth bombardéry B-2
včera
Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu
včera
Při jediném úderu zemřelo 48 íránských lídrů, prohlásil Trump. Co bude dál ale nikdo neví, varuje exšéf CIA
včera
Írán chce vybrat nového vůdce do dvou dní. Svrhněte islámskou republiku, dokud můžete, vyzval Íránce Pahlaví
včera
Írán zaútočil na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Rakety k ní ale nedoletěly
včera
Írán bude po zabití Chameneího řídit tříčlenná rada, povede ji ajatolláh Alíréza Aráfí
včera
Konflikt v Íránu má tři scénáře vývoje, tvrdí Macinka. Kvůli Čechům v zahraničí svolal krizový štáb
včera
Írán vypálil rakety směrem ke Kypru, varuje Británie
včera
Česká republika je připravena okamžitě vyslat repatriační letadla pro své občany, oznámil Babiš
včera
Írán zahájil další vlnu raketových útoků. Nad Abú Dhabí se ozývají silné exploze
včera
OBRAZEM: Tradiční Matějská pouť opět rozzářila pražské Výstaviště
včera
Co teď čeká Írán? Zemi povede vytvořená rada, čeká ji boj o přežití režimu
včera
„Nezapomeneme na 7. říjen.“ Izraelská armáda opět udeřila v srdci Teheránu, Írán slibuje pomstu
včera
Po smrti je nejen ajatolláh. Zahynula Chameneího dcera, zeť, vnouče a 40 íránských představitelů
včera
Írán zahájil rozsáhlou vlnu útoků napříč celým Blízkým východem
včera
Rozzuření Íránci se pokusili vtrhnout na americké velvyslanectví
včera
Počasí: Příští týden jarní teploty setrvají, bude až 15 stupňů
28. února 2026 23:11
Ajatolláh Alí Chameneí je po smrti
Americký prezident Donald Trump v sobotu večer potvrdil, že íránský nejvyšší vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, byl zabit při rozsáhlém společném úderu Spojených států a Izraele. Trump tuto zprávu oznámil prostřednictvím své sociální sítě Truth Social, kde Chameneího označil za jednoho z nejhorších lidí v historii. Podle prezidenta je jeho smrt spravedlností nejen pro íránský lid, ale i pro Američany a občany mnoha dalších zemí.
Zdroj: Libor Novák