Hranice 1,5 °C padla. Extrémní počasí oteplí planetu o mnohem víc, obávají se vědci

Navzdory častým zprávám o rekordních vlnách veder, extrémním počasí a neochotě některých států jednat se svět podle aktuálních vědeckých odhadů pravděpodobně vyhne nejhorším scénářům globálního oteplení. Vše ale nasvědčuje tomu, že do konce století se planeta ohřeje přibližně o 2,7 °C oproti době před průmyslovou revolucí. Tento výhled, přestože lepší než předpokládaný nárůst teploty o 4 až 5 stupňů z minulých dekád, zůstává alarmující a představuje vážné riziko pro stabilitu ekosystémů i samotné lidstvo.

Když se v roce 2015 více než 190 zemí přihlásilo k Pařížské dohodě a zavázalo se omezit globální oteplení na co nejméně 1,5 °C, panovala naděje, že se světu podaří tento cíl naplnit. O necelých deset let později je však zřejmé, že dosažení tohoto limitu je velmi nepravděpodobné. Přesto došlo k pozitivnímu posunu – lidstvo odvrátilo hrozbu extrémního scénáře, v němž by pokračující spalování uhlí a prudce rostoucí emise dovedly svět k neobyvatelné budoucnosti.

Za tento posun vděčíme především rychlému rozvoji obnovitelných zdrojů energie, zvyšující se energetické účinnosti, technologickým inovacím a rostoucímu tlaku veřejnosti. Díky těmto změnám je dnes realističtější představa, že konec století přinese oteplení o 2,7 °C – výsledek, který by byl ještě před několika lety považován za optimistický.

Tento trend ale zároveň znamená, že lidstvo se bude muset připravit na rostoucí výskyt extrémního počasí. Rok 2024 byl podle Světové meteorologické organizace nejteplejším rokem v dějinách měření. Svět v jeho průběhu zažil ničivé záplavy, smrtící vlny veder i silné cyklóny. Růst teploty již dnes ohrožuje zdraví, zemědělství, infrastrukturu a bezpečnost.

Jedním z klíčových ukazatelů je vývoj globálních emisí skleníkových plynů, především oxidu uhličitého. Ten se do atmosféry ve velkém dostává od poloviny 19. století a jeho hlavním zdrojem zůstává spalování uhlí, ropy a plynu. V roce 2023 pocházelo 41 % emisí z uhlí, 32 % z dopravy a 21 % z plynových systémů. I přes rozmach obnovitelných zdrojů emise globálně stále nerostou lineárně – mírně zpomalují, ale ne klesají dostatečně rychle.

Vědci v minulosti vytvořili čtyři scénáře vývoje podle toho, jak moc budou státy jednat. Nejoptimističtější scénář, tzv. RCP 2.6, počítá s masivním snížením emisí a umožňuje udržet oteplení pod 2 °C. Nejhorší, RCP 8.5, předpokládá téměř žádná opatření a vysoký růst emisí. Aktuálně se vývoj klimatu nachází někde mezi RCP 2.6 a 4.5 – tedy ve střední variantě, která vede právě k oteplení kolem 2,7 °C.

Změna přístupu si vyžádá obrovské úsilí. Nový model One Earth Climate Model navržený vědci v Sydney pracuje s velmi ambiciózním emisním rozpočtem: pouhých 450 gigatun CO₂ do dosažení uhlíkové neutrality. To vyžaduje, aby svět do roku 2050 kompletně přešel na čisté zdroje energie, ukončil spalování fosilních paliv a zastavil odlesňování. Tento scénář dává jen něco málo přes 50% šanci na udržení oteplení pod 1,5 °C.

Pro klíčové státy – Spojené státy, Evropskou unii a Čínu – bude cesta zvláště náročná. Přestože tvoří jen 28 % světové populace, jejich podíl na historických emisích dosahuje 56 %. Čína, která aktuálně produkuje přibližně 31 % všech emisí souvisejících s energií, však nedávno oznámila první pokles emisí v historii – díky ohromujícím investicím do obnovitelných zdrojů, elektromobility a bateriových systémů.

I v dalších zemích je patrný posun. Emise v EU v roce 2023 klesly o více než 8 %, zatímco ekonomika nadále rostla. Austrálie se dostala téměř 30 % pod úroveň emisí z roku 2005. Spojené státy, které své emise začaly snižovat po roce 2004, zůstávají zhruba 20 % pod tehdejší úrovní. A právě letos by mohlo dojít ke globálnímu vrcholu emisí – klíčovému milníku, po kterém by mělo následovat jejich rychlé snižování.

Navzdory složité geopolitické situaci, klimatickým katastrofám a opožděné akci některých států se zdá, že změna směru je reálná. V roce 2024 pocházelo přes 90 % nově přidané elektřiny ve světě z obnovitelných zdrojů. Elektromobily se staly cenově konkurenceschopné, solární energie zažívá rekordní růst a technologie tepelných čerpadel nabírají na tempu.

Je tedy na záchranu klimatu už pozdě? Podle vědců rozhodně ne. Potřebné technologie dnes máme a jsou levnější než kdy dřív. Čím dříve přestaneme emise zvyšovat a začneme je razantně snižovat, tím více katastrof odvrátíme. Možná se nepodaří udržet oteplení pod 1,5 °C, možná ani pod 2 °C – ale každá desetina stupně navíc znamená větší hrozbu. A každá desetina, o kterou teplotu udržíme níže, představuje lepší šanci na přežití. 

Související

Bouřky

Počasí: Moravu dnes zasáhnou silné bouřky

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal ve čtvrtek výstrahu před silnými bouřkami, které by měly během odpoledne a večera zasáhnout jihovýchodní část Moravy. Očekávají se přívalové deště a silné nárazy větru. Výstraha platí od čtvrtečních 16 hodin až do páteční jedné hodiny ranní.

Více souvisejících

Počasí Klimatické změny globální oteplování

Aktuálně se děje

včera

Alfons Mucha

Průkopník secesního umění u nás. Alfons Mucha se narodil před 165 lety

Přesně před 165 lety, 24. července 1860, se narodil Alfons Mucha: významný umělec českého původu a jakýsi symbol secese, který se proslavil zejména v zahraničí. V rodné zemi strávil jenom zlomek svého života, zanechal zde ovšem nesmazatelnou stopu. Jeho dílo se objevilo na prvních československých poštovních známkách nebo bankovkách, cyklus monumentálních obrazů s názvem Slovanská epopej nemá obdoby.

včera

Policie ČR

Policie vyšetřuje vraždu na sídlišti v Praze

Případem vraždy na sídlišti v Krči se od čtvrtečního odpoledne zabývají pražští kriminalisté. Zesnulý muž podle strážců zákona zemřel násilnou smrtí. Vyšetřování tragické události nadále pokračuje. 

včera

včera

Humanitární pomoc na přechodu Rafáh

Lidé jsou jako chodící mrtvoly. Do Pásma Gazy může vjet 6000 kamionů s pomocí, pokud je Izrael pustí

Situace v Pásmu Gazy dosáhla nového stupně zoufalství. Podle šéfa Agentury OSN pro pomoc palestinským uprchlíkům (UNRWA) Philippa Lazzariniho se obyvatelé této válkou zničené enklávy ocitli na samotné hranici života a smrti. „Lidé v Gaze nejsou ani mrtví, ani živí, jsou to chodící mrtvoly,“ napsal Lazzarini na sociální síti X, odkazuje přitom na slova jednoho ze svých kolegů přímo z místa.

včera

včera

včera

F-16 thajské armády

Eskalace na thajsko-kambodžské hranici: Mezinárodní společenství mělo zakročit, říká expert

Napětí na thajsko-kambodžské hranici přerostlo v přímý vojenský střet. Thajská armáda podnikla letecké údery na kambodžské cíle poté, co při výbuchu miny utrpěl vážné zranění její voják. Obě země si stáhly velvyslance a vztahy se ocitly na bodu mrazu. Za eskalací stojí nejen spory o území a chrámy, ale i kyberkriminalita, čínský tlak a slabá domácí legitimita obou vlád. Mezinárodní společenství zůstává pasivní a situace se dál vyhrocuje. „Ani jedna ze stran si nemůže dovolit vypadat slabá,“ zdůraznil pro EuroZprávy.cz analytik David Hutt.

včera

Pásmo Gazy

Peklo v Gaze se prohlubuje: 1000 mrtvých ve snaze získat pomoc, důkazy o masovém hladovění jsou nepopiratelné

Od začátku nového systému distribuce humanitární pomoci v pásmu Gazy, který od konce května společně provozují Spojené státy, Izrael a nadace Gaza Humanitarian Foundation (GHF), přišlo podle OSN o život již přes 1 000 Palestinců. Ti byli zabiti při pokusu získat potravinovou pomoc. Celkem má jít o nejméně 1 054 obětí. Dalších 766 lidí zemřelo v okolí stanovišť GHF a 288 při čekání u konvojů OSN a dalších organizací, uvádí zpráva OSN k 21. červenci.

včera

včera

Bouřky

Počasí: Moravu dnes zasáhnou silné bouřky

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal ve čtvrtek výstrahu před silnými bouřkami, které by měly během odpoledne a večera zasáhnout jihovýchodní část Moravy. Očekávají se přívalové deště a silné nárazy větru. Výstraha platí od čtvrtečních 16 hodin až do páteční jedné hodiny ranní.

včera

Daniela Ostrá

Ostrá: Cítím frustraci, hněv a zklamání. Politoložka tvrdě kritizuje rozhodnutí SOCDEM kandidovat s komunisty

Politoložka Daniela Ostrá exkluzivně pro EuroZprávy.cz razantně kritizovala spojení Sociální demokracie s koalicí STAČILO! pro podzimní sněmovní volby. Označila ho za zradu tradic a varovala před proruskými tendencemi. Podle ní tím strana ztrácí nejen důvěryhodnost, ale i šanci na návrat mezi relevantní levicové síly. „Bohužel, čas dal mému rozhodnutí opustit stranu za pravdu. Necítím však zadostiučinění. Cítím frustraci, hněv a zklamání,“ řekla.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Skrytý nepřítel Kyjeva? Vlastní vedení, píše Politico. Podle ukrajinského tisku Zelenskyj zradil demokracii

Zatímco Ukrajina už více než tři roky vzdoruje ruské agresi, v posledních dnech vyvolalo mezinárodní pobouření dění na domácí scéně. Prezident Volodymyr Zelenskyj schválil kontroverzní zákon, který podle kritiků fakticky likviduje nezávislost dvou klíčových protikorupčních institucí — Národního protikorupčního úřadu (NABU) a Specializované protikorupční prokuratury (SAP). Tento krok vyvolal první celostátní protesty od začátku ruské invaze v roce 2022.

Aktualizováno včera

An-24

V Rusku se zřítilo letadlo s 50 lidmi na palubě, všichni zemřeli

Na ruském Dálném východě se ztratilo osobní letadlo An-24 se zhruba 50 lidmi na palubě. Podle informací agentury Reuters ztratili dispečeři s letounem kontakt ve čtvrtek během přiblížení k městu Tynda v Amurské oblasti, která sousedí s Čínou. Ruská média později oznámila, že trosky letadla byly nalezeny zhruba 15 kilometrů od města Tynda. Nehodu podle prvních informací nikdo nepřežil.

včera

Thajské stíhací letouny F-16

Thajsko zaútočilo na Kambodžu

Napětí mezi Thajskem a Kambodžou výrazně eskalovalo poté, co thajská armáda nasadila stíhací letouny F-16 proti kambodžským vojenským cílům podél dlouho sporné hranice. Vzdušné útoky následovaly jen několik hodin poté, co v oblasti došlo k pozemním střetům mezi jednotkami obou zemí. Kambodža podle CNN varovala, že na útoky „rozhodně odpoví“.

včera

23. července 2025 21:47

23. července 2025 21:02

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Roosevelt dokázal, že demokracie potřebuje pojistky. Ustojí ale americká demokracie Trumpa?

Před 85 lety přepsal Franklin Delano Roosevelt dějiny amerického prezidentství. Potřetí za sebou byl nominován do nejvyššího úřadu a narušil dosavadní nepsanou tradici, podle níž prezidenti po dvou funkčních obdobích odcházeli. Roosevelt se však nezastavil ani po třetím mandátu, v roce 1944 totiž kandidoval znovu a vyhrál i počtvrté. Právě tato výjimečná skutečnost vedla americký Kongres k přijetí 22. dodatku ústavy, který od roku 1951 oficiálně zakazuje výkon prezidentské funkce více než dvakrát.

23. července 2025 20:41

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj po tvrdé kritice otáčí. Slíbil nový zákon na ochranu nezávislosti protikorupčních institucí

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že předloží návrh zákona, který posílí právní řád v zemi a zároveň zaručí zachování nezávislosti protikorupčních institucí. Jeho krok přichází v reakci na vlnu veřejného rozhořčení kvůli nedávnému zákonu, který by mohl oslabit autonomii Národního protikorupčního úřadu (NABU) a Specializované protikorupční prokuratury (SAP).

23. července 2025 19:30

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Ukrajinci protestují, spojenci varují. Proč jsou všichni naštvaní na Zelenského?

Prezident Volodymyr Zelenskyj čelí vlně nevole doma i v zahraničí poté, co v úterý podepsal kontroverzní zákon, který převádí kontrolu nad dosud nezávislými protikorupčními institucemi přímo pod výkonnou moc. Tento krok, jenž v očích mnoha Ukrajinců i zahraničních partnerů představuje ohrožení právního státu, vyvolal protesty v Kyjevě i dalších městech — první takto masové od začátku ruské invaze v únoru 2022. 

23. července 2025 18:18

Ukrajina podkopává šanci na přijetí do EU. Vysvětlete nám to, vyzvala von der Leyenová Zelenského

Evropská komise v čele s Ursulou von der Leyen ostře kritizuje rozhodnutí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který v úterý podepsal nový zákon měnící strukturu protikorupčních institucí v zemi. Tento krok podle čelních představitelů EU vážně ohrožuje snahu Ukrajiny o vstup do Evropské unie a vyvolal v Kyjevě první rozsáhlejší vlnu veřejných protestů od začátku ruské invaze v roce 2022.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy