Vědci se rozhodli postavit Trumpovi. Bojovat budou unikátním způsobem

Vědci se rozhodli pro netradiční formu protestu proti škrtům v oblasti klimatického a meteorologického výzkumu během druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Místo demonstrací s transparenty se obrací na veřejnost prostřednictvím vědeckého maratonu – sto hodin nepřetržitého živého vysílání prezentací, kde každých 15 minut vystoupí jiný odborník, aby představil svou práci a vysvětlil její význam pro americkou společnost.

Akce začíná ve středu ve 13:00 východního času a podle organizátorů má upozornit na důsledky rozpočtových škrtů, které postihly například Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA), NASA nebo Ministerstvo energetiky. Zvláštní pozornost je věnována i omezení financování výzkumných projektů na univerzitách, které administrativa prezidenta Trumpa zavedla.

Podle Marca Alessie z organizace Union of Concerned Scientists, která se na pořádání podílí, má být akce nepolitická. I když se přímé výpady proti prezidentovi nečekají, samotný výběr témat a načasování hovoří jasně. Národní meteorologická služba čelí v době začínající hurikánové sezóny nedostatku personálu a klimatologický výzkum je v ohrožení kvůli rozpočtovým zásahům. Vědecká komunita tak vnímá celou akci jako formu nenápadného odporu vůči současné politice.

Významné je i symbolické načasování – právě nyní končí dlouholetý nájemní vztah NASA s Kolumbijskou univerzitou, kde sídlil přední klimatický institut agentury – Goddard Institute for Space Studies. Ten musel na jaře z rozhodnutí Trumpovy administrativy prostor opustit a jeho vědci budou nadále pracovat na dálku.

„Tato akce je příležitostí ukázat veřejnosti, jak škrtání ve výzkumu přímo ohrožuje naši schopnost analyzovat klima a předpovídat počasí,“ vysvětlil Alessi. „Pokud se Američané připojí a vyslechnou si naše přednášky, sami uvidí, jak moc naše věda přispívá společnosti.“

Jednou z vystupujících bude i klimatoložka Kate Marvel, která se akce účastní jako soukromá osoba. Podle ní jde o typickou vědeckou reakci: „Je to možná ta nejvíc vědecká věc, kterou jsme mohli udělat. Ale dává to smysl – jsme odborníci, tak mluvíme k veřejnosti jazykem, který ovládáme nejlépe.“

Marvel zdůrazňuje, že cílem není politická agitace, ale snaha mladých vědců zajistit budoucnost svého oboru a ukázat veřejnosti, jak důležitý je jejich výzkum: „Nikdo není zvědavý na mé stížnosti na administrativu. Ale lidé možná ocení, když jim ukážeme, co všechno za pár dolarů od státu dostávají.“

Související

Ilustrační foto

Peking dostal od USA nechtěný dárek. Trump vyštval největší mozky naší doby, opouští USA a míří do Číny

Seznam talentů, které opouštějí Spojené státy, aby pracovaly v Číně, je skutečně působivý a stále se rozrůstá. Zahrnuje osoby jako jaderný fyzik z Princetonu, strojní inženýr s praxí z NASA, neurobiolog z amerického Národního institutu zdraví, uznávaní matematici a přes půl tuctu odborníků na umělou inteligenci. Jedná se podle CNN o projev takzvaného „obráceného odlivu mozků“, který vyvolává pochybnosti o dlouhodobé schopnosti USA udržet si špičkové zahraniční vědce.

Více souvisejících

Vědci

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 12 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 14 hodinami

před 16 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy