Skončí nevoliči Lukašenka ve vězení? Polsko si ostře rýplo do běloruských voleb

Západní lídři a běloruská opozice ostře odsoudili vítězství Alexandra Lukašenka v nedělních prezidentských volbách, které byly podle nich pečlivě zinscenovány. Lukašenko, který vládne Bělorusku už téměř tři desetiletí, si tak zajistil další šestiletý mandát. Uvedl to server The Guardian.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková označila volby za „hořký den pro všechny, kteří touží po svobodě a demokracii“. Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski se ironicky podivil, že Lukašenko získal „pouze“ 87,6 % hlasů. „Vejdou se ti zbylí do vězení?“ napsal na sociální síti X.

Naopak ruský prezident Vladimir Putin Lukašenkovi poblahopřál k jeho „sebevědomému vítězství“, čímž opět potvrdil podporu svého dlouholetého spojence.

Podle centrální volební komise získal Lukašenko téměř 87 % hlasů, zatímco druhý kandidát dosáhl pouhých 3 %. Zbylí čtyři kandidáti, údajně věrní Lukašenkovi, kandidovali pouze proto, aby volby vypadaly legitimně.

Exilová opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská označila volby za „frašku“ a vyzvala světové lídry, aby výsledky neuznali. „To, co demokratický svět nazývá volbami, nemá s touto událostí v Bělorusku nic společného,“ uvedla.

Cichanouská rovněž upozornila na stav v zemi, kde jsou všechny nezávislé média a opoziční strany zlikvidovány a věznice přeplněny politickými vězni. Podle volební komise 3,6 % voličů hlasovalo proti všem kandidátům, jak exilová opozice doporučovala.

Lukašenko, často označovaný jako „poslední diktátor Evropy“, se po zpochybňovaných volbách v roce 2020, které vyvolaly masové protesty, stal pro Západ vyvrhelem. Brutální potlačení protestů jej přimělo k užší spolupráci s Ruskem, což udělalo z Běloruska v podstatě vazalský stát Moskvy. Tento vztah byl klíčový pro Vladimira Putina, když Lukašenko umožnil Rusku použít běloruské území jako odrazový můstek pro invazi na Ukrajinu v roce 2022.

Od roku 2020 opustilo Bělorusko více než 500 000 lidí, převážně do Polska a Litvy.

Během voleb se v evropských městech konaly protesty proti Lukašenkovi, při kterých demonstranti nesli bílo-červeno-bílou vlajku, symbol opozičního hnutí. Hlasování ze zahraničí však Bělorusko zrušilo.

Na nedělní tiskové konferenci Lukašenko pohrozil represáliemi vůči příbuzným těch, kteří se účastní protestů v zahraničí. „Riskujete životy svých lidí,“ prohlásil. Zároveň naznačil, že by mohl kandidovat i v roce 2030.

Navzdory kritice Lukašenko údajně v posledních měsících podniká kroky k zmírnění mezinárodní izolace, například udělováním milostí politickým vězňům. Někteří analytici to považují za snahu připravit se na případné geopolitické změny, zejména na potenciální mírové rozhovory o Ukrajině.

Lukašenko předpověděl, že v roce 2025 by mohl konflikt na Ukrajině dospět k „určitému řešení“. „Letos uvidíme světlo na konci tunelu,“ prohlásil na závěr.

Související

Alexandr Lukašenko

Volby, nebo fraška? Lukašenko vyhrál s výraznou převahou, na Západ kašlu, prohlásil

Dlouholetý diktátor Alexander Lukašenko si opět zajistil vítězství ve volbách, které mnozí označují za „frašku“. Podle oficiálních výsledků získal Lukašenko 87,6 % hlasů, což mu zajistilo sedmé funkční období v čele Běloruska. Tento výsledek však vyvolává otázky o legitimnosti voleb, zejména s ohledem na to, že všichni čtyři „opoziční“ kandidáti byli ve skutečnosti věrní spojenci Lukašenka. Jeden z nich, lídr Komunistické strany Sergej Syrankov, dokonce před hlasováním prohlásil, že v zemi neexistuje alternativa k Lukašenkovi, uvedl server Politico.

Více souvisejících

Bělorusko Alexandr Lukašenko

Aktuálně se děje

před 43 minutami

Velkolepé oslavy konce II. světové války v Moskvě

Dva Evropané i největší Putinův spojenec. Kdo pojede do Ruska na oslavy Dne vítězství?

Pro ruského prezidenta Vladimira Putina je Den vítězství 9. května jedním z nejdůležitějších státních svátků. Letos však již počtvrté proběhne tradiční vojenská přehlídka na Rudém náměstí bez účasti zahraničních státníků a za mimořádných bezpečnostních opatření. Ruské úřady totiž mají obavy, že by Ukrajina mohla tuto událost využít k útoku.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Postoj Evropy k Číně se mění. Snahy o zabránění ovládnutí technologických firem slábnou

Evropské snahy o zabránění čínskému kapitálu v ovládnutí klíčových evropských technologických firem, zejména v oblastech polovodičů a umělé inteligence, oslabují. Podle návrhu kompromisního znění připravovaného přezkumu pravidel pro kontrolu přímých zahraničních investic (FDI), který získal server Politico, členské státy usilují o změkčení pravidel, jež by je zavazovala k důslednější kontrole zahraničních investic do citlivých odvětví.

Aktualizováno před 2 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Mimořádná zpráva Merz byl zvolen německým kancléřem

Friedrich Merz, vůdce vítězného bloku CDU/CSU a favorit na post německého kancléře, byl ve druhém kole hlasování zvolen německým kancléřem. Dnes dopoledne přitom utrpěl nečekaný neúspěch, kdy v prvním kole hlasování ve Spolkovém sněmu nezískal potřebnou většinu a jeho nominace tak ztroskotala – chybělo mu šest hlasů k dosažení tzv. „kancléřské většiny“. 

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Evropa hledá cestu ven z ruské energetické pasti. Má ale plán

Evropská unie se snaží dokončit dlouho odkládaný plán, jak definitivně přerušit energetické vazby na Rusko. A tentokrát sází na pomoc ze strany, která se dosud k tomuto úsilí stavěla zdrženlivě – na šéfy velkých ropných a plynárenských firem, uvedl server Politico.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Česká televize

Českou televizi dočasně povede Fila. Ředitelkou se chce stát Šmuclerová

Rada České televize po necelých třech hodinách jednání rozhodla o odvolání generálního ředitele Jana Součka. Pro jeho konec hlasovalo 15 ze 17 přítomných radních. Funkci opustí k 7. květnu. Do té doby i po něm povede televizi statutární zástupce generálního ředitele a současný šéf divize Korporátní služby Michal Fila.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Jaderná elektrárna Dukovany

Dostavba Dukovan zastavena. Soud den před podpisem zastavil největší tendr v české historii

Krajský soud v Brně vydal předběžné opatření, které dočasně zakazuje podpis klíčové smlouvy mezi státní firmou Elektrárna Dukovany II a jihokorejskou společností KHNP, vítězem historicky největšího tendru v Česku na výstavbu dvou nových jaderných bloků v Dukovanech. Reagoval tak na žalobu francouzské energetické společnosti EDF, která napadla rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), podle nějž byl tendr v pořádku.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Mimořádná zpráva Historický otřes v Německu: Merze nezvolili kancléřem. Krizová jednání odstartovala, AfD žádá nové volby

Friedrich Merz, vůdce vítězného bloku CDU/CSU a favorit na post německého kancléře, utrpěl v pondělí 6. května nečekaný neúspěch. V prvním kole hlasování ve Spolkovém sněmu nezískal potřebnou většinu a jeho nominace tak ztroskotala – chybělo mu šest hlasů k dosažení tzv. „kancléřské většiny“. Tento výsledek představuje bezprecedentní událost v dějinách Spolkové republiky Německo.

před 8 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Litva se chystá na válku s Ruskem. Zaminuje hranice, aby zpomalila invazi

Litva v příštích deseti letech investuje 1,1 miliardy eur (přibližně 1,2 miliardy dolarů) do posílení obrany své východní hranice s Ruskem a Běloruskem. Oznámilo to litevské ministerstvo obrany v pondělí 5. května, přičemž hlavním cílem je zabránit případné invazi nebo ji alespoň výrazně zpomalit.

před 9 hodinami

Polská armáda, ilustrační fotografie

Dokáže se Evropa ubránit bez USA? Renomovaní experti sestavili plán, jak na to, politikům se líbit nebude

V době, kdy Evropa čelí jedné geopolitické facce za druhou, je největším otřesem poznání, že se již nemůže spolehnout na bezpečnostní záruky Spojených států. Ačkoliv byla nevole Donalda Trumpa vůči Evropě dlouho známá, málokdo si dokázal představit situaci, v níž americký prezident veřejně poníží hlavu státu spojenecké země v Oválné pracovně, přeruší sdílení zpravodajských informací uprostřed války a bez konzultace s evropskými partnery vyjedná mírovou dohodu s Ruskem.

před 10 hodinami

Vatikán, ilustrační foto

Volba papeže je na spadnutí. Vatikán vypne veškerý mobilní signál

Vatikán ve středu odpoledne deaktivuje veškerý mobilní telefonní signál a zablokuje veškerou elektronickou komunikaci v okolí Sixtinské kaple, kde se sejde 133 kardinálů k volbě nového papeže. Podle italských médií se jedná o mimořádné bezpečnostní opatření, které má zajistit naprosté utajení v jednom z nejdůležitějších a nejutajenějších církevních procesů – papežské volbě.

před 11 hodinami

Rusko, ilustrační foto

Ukrajinské drony podruhé zaútočily na Moskvu, krátce před vojenskou přehlídkou

Moskva se v noci stala terčem druhého po sobě jdoucího útoku ukrajinských dronů, zatímco se ruská metropole připravuje na velkolepou vojenskou přehlídku u příležitosti 80. výročí vítězství nad nacistickým Německem. Ruské úřady oznámily, že systémy protivzdušné obrany zneškodnily nejméně 19 ukrajinských dronů mířících na město, den poté, co byly u Moskvy sestřeleny čtyři další bezpilotní stroje.

před 12 hodinami

včera

včera

Tomáš Töpfer v televizním filmu Kotrmelce pana herce.

RECENZE: Kotrmelce pana herce. Další unavené rýmovačky vysílají v telce

Česká televize se po zvýšení koncesionářských poplatků vrací s cyklem, jehož znaky jsou banální rýmovačky v názvech titulů a snaha o humor pramenící ze zdánlivě trpkých a nezáviděníhodných situací. Po čtveřici televizních filmů z roku 2022 teď vysílá další trojici. Opět jde o nijaký a zpátečnický zážitek.

včera

včera

včera

Policie řeší pokus o vraždu v Klatovech. Šlo o osobní spory mezi cizinci

Policie od noci na pondělí vyšetřuje pokus o vraždu v Klatovech v Plzeňském kraji. Podezřelého se podařilo zadržet. Podle prvotních informací došlo ke sporu mezi dvěma cizinci. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy