Západní lídři a běloruská opozice ostře odsoudili vítězství Alexandra Lukašenka v nedělních prezidentských volbách, které byly podle nich pečlivě zinscenovány. Lukašenko, který vládne Bělorusku už téměř tři desetiletí, si tak zajistil další šestiletý mandát. Uvedl to server The Guardian.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková označila volby za „hořký den pro všechny, kteří touží po svobodě a demokracii“. Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski se ironicky podivil, že Lukašenko získal „pouze“ 87,6 % hlasů. „Vejdou se ti zbylí do vězení?“ napsal na sociální síti X.
Naopak ruský prezident Vladimir Putin Lukašenkovi poblahopřál k jeho „sebevědomému vítězství“, čímž opět potvrdil podporu svého dlouholetého spojence.
Podle centrální volební komise získal Lukašenko téměř 87 % hlasů, zatímco druhý kandidát dosáhl pouhých 3 %. Zbylí čtyři kandidáti, údajně věrní Lukašenkovi, kandidovali pouze proto, aby volby vypadaly legitimně.
Exilová opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská označila volby za „frašku“ a vyzvala světové lídry, aby výsledky neuznali. „To, co demokratický svět nazývá volbami, nemá s touto událostí v Bělorusku nic společného,“ uvedla.
Cichanouská rovněž upozornila na stav v zemi, kde jsou všechny nezávislé média a opoziční strany zlikvidovány a věznice přeplněny politickými vězni. Podle volební komise 3,6 % voličů hlasovalo proti všem kandidátům, jak exilová opozice doporučovala.
Lukašenko, často označovaný jako „poslední diktátor Evropy“, se po zpochybňovaných volbách v roce 2020, které vyvolaly masové protesty, stal pro Západ vyvrhelem. Brutální potlačení protestů jej přimělo k užší spolupráci s Ruskem, což udělalo z Běloruska v podstatě vazalský stát Moskvy. Tento vztah byl klíčový pro Vladimira Putina, když Lukašenko umožnil Rusku použít běloruské území jako odrazový můstek pro invazi na Ukrajinu v roce 2022.
Od roku 2020 opustilo Bělorusko více než 500 000 lidí, převážně do Polska a Litvy.
Během voleb se v evropských městech konaly protesty proti Lukašenkovi, při kterých demonstranti nesli bílo-červeno-bílou vlajku, symbol opozičního hnutí. Hlasování ze zahraničí však Bělorusko zrušilo.
Na nedělní tiskové konferenci Lukašenko pohrozil represáliemi vůči příbuzným těch, kteří se účastní protestů v zahraničí. „Riskujete životy svých lidí,“ prohlásil. Zároveň naznačil, že by mohl kandidovat i v roce 2030.
Navzdory kritice Lukašenko údajně v posledních měsících podniká kroky k zmírnění mezinárodní izolace, například udělováním milostí politickým vězňům. Někteří analytici to považují za snahu připravit se na případné geopolitické změny, zejména na potenciální mírové rozhovory o Ukrajině.
Lukašenko předpověděl, že v roce 2025 by mohl konflikt na Ukrajině dospět k „určitému řešení“. „Letos uvidíme světlo na konci tunelu,“ prohlásil na závěr.
Související
Rusko rozmístilo u hranic NATO 360 tisíc vojáků, píše tisk. Šíříte fake news, varuje média rozvědka a armáda
Litva schválila sestřelování balonů z Běloruska
Bělorusko , Alexandr Lukašenko
Aktuálně se děje
před 22 minutami
Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká
před 57 minutami
Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?
před 2 hodinami
Zelenskyj dorazil do Davosu, jednání s Trumpem začalo. Putin chce zaplatit členství v Radě míru zmrazenými aktivy
před 3 hodinami
Hraniční přechod Rafáh se příští týden otevře v obou směrech
před 4 hodinami
Jeden velký podvod na OSN? Rada míru popírá principy rovnosti, staví na bohatství a kultu uctívačů Trumpa
před 4 hodinami
V Radě míru chce být každý, prohlásil na zakládací ceremonii Trump. Na pódiu nebyl jediný západní spojenec
před 5 hodinami
Trump se dnes sejde se Zelenským
před 6 hodinami
Nový hit internetu: Nejstahovanější aplikace pomáhá bojkotovat americké zboží
před 7 hodinami
Babiš se chlubí, s kolika prezidenty a premiéry se setkal v Davosu. Nejsou to ani tři procenta lídrů
před 7 hodinami
Putin přijal pozvání do nově vznikající Rady míru, oznámil Trump
před 9 hodinami
Počasí: Zima si nevezme pauzu ani o víkendu, v noci teploty spadnou až na -8 stupňů
včera
Dosáhli jsme rámcové dohody o Grónsku, bude navždy, prohlásil Trump a zrušil cla
včera
Může americký Kongres zabránit Trumpovi v převzetí Grónska? Má k tomu hned několik nástrojů
včera
Trump prohlásil, že se dnes setká v Davosu se Zelenským. Ten tam ale vůbec není, potkat se tak mají zítra
včera
Grónsko není Island, Spojeným státům nikdy nepatřilo. Trumpův projev byl plný chyb a hoaxů
včera
Trump navrhuje, aby jeho Rada míru nahradila OSN. Jmenoval se neodvolatelným předsedou
včera
Válka na Ukrajině se USA netýká, dal najevo Trump. Nemáme s ní nic společného, co z ní USA získaly, zeptal se
včera
Chceme okamžité jednání o koupi „kusu ledu“. Odmítněte a budeme si to pamatovat, řekl Trump v Davosu
včera
Trump v Davosu: Evropa se neubírá správným směrem. Ničí ji migrace a lídři nedělají nic, aby úpadek zastavili
včera
USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa
Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.
Zdroj: Jakub Jurek